Autoři se ve svém textu zamýšlejí nad současnými snahami o harmonizaci práce etických komisí v EU v kontextu pokračující globalizace. Kladou otázku univerzality a široké aplikovatelnosti euroatlantických „univerzálních“ etických principů v reálné praxi i v zemích mimo Evropu a Severní Ameriku. Proces harmonizace, globalizace a standardizace v oblasti etiky klinického výzkumu je nutný, ale není bezproblémový. Na příkladu tří snah o institucionální zakotvení procesu globalizace (Global Forum on Bioethics, International Conference on Harmonisation of Technical Requirements for Registration of Pharmaceuticals for Human Use, a úsilí harmonizovat práci etických komisí v EU) autoři ukazují, že dichotomizace globálního a lokálního, centralizace a decentralizace apod. není oprávněná. Oblast etického rozhodování v klinickém výzkumu lze harmonizovat, standardizovat, globalizovat, ale význam různých zdánlivě neutrálních konceptů je a bude vždy předmětem lokálních re/interpretací a politických a mocenských sporů a debat.
The paper is a reflection on current attempts to harmonise the work of ethics committees in the EU within the context of ongoing globalisation. The question of the universality of the Euro-Atlantic universal ethical principles and their applicability in everyday practices in countries outside Europe and North America is discussed. The process of harmonisation, globalisation and standardisation in the area of clinical research is necessary but not without its problems. In the discussion of three institutional attempts at the globalisation of research ethics principles (Global Forum on Bioethics, International Conference on Harmonisation of Technical Requirements for Registration of Pharmaceuticals for Human Use, and harmonisation of ethics committees in the EU) authors argue that dichotomisations of global and local, centralisation and decentralisation are not justified. It is possible to harmonise, standardise and globalise the area of ethical decision making in clinical research; but the meaning of various seemingly neutral concepts will always be open to local reinterpretations and political and power conflicts and debates.
- MeSH
- biomedicínský výzkum etika metody normy MeSH
- etické komise - výzkum normy trendy využití MeSH
- farmaceutický průmysl MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma metody normy MeSH
- financování organizované MeSH
- hodnocení léčiv metody normy MeSH
- komunikace MeSH
- lidé MeSH
- medicína založená na důkazech metody MeSH
- směrnice jako téma normy MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Autoři se ve svém textu zamýšlejí nad významem dnes stále častěji užívaného anglického slova „accountability", které úzce souvisí s koncepty odpovědnosti a důvěry a také transparence. Ukazují některé situace ve farmakologickém výzkumu, jejichž řešení si vyžaduje právě odpovědnost aktérů spojenou s transparentností jejich rozhodování. Jde o různé formy střetu zájmů v oblasti financování vývoje léků, rizikovosti léků a problému objektivity rozhodování.
This paper is a reflection on the meaning of the term "accountability", which is connected with the concepts of responsibility, trust and transparency. The authors present certain situations in pharmacology research that require responsibility of actions in conjunction with transparency of decision making. Various forms of conflicts of interest in financing the development of new drugs are discussed, including the risks connected with them and the problem of objectivity in decision making.
Autoři shrnují výsledky sociologického výzkumu praxe informovaného souhlasu v našich nemocnicích. V tomto textu vycházejí především ze zkušeností na špičkovém pražském pracovišti. V úvodu podávají krát¬ký přehledu sociologických pohledů na zdravotnické instituce. Dále pak se zabývají problémem zabudová-ní institutu informovaného souhlasu do rutinního chodu nemocnice, kladou si otázku, jaké informace jsou skutečně od pacientů žádány a lékaři předávány a jakou roli hraje informovaný souhlas ve vztahu lékaře a pacienta. Pokud se týká očekávání, pacienti kladou větší důraz na uklidnění než informace, lékaři od insti¬tutu informovaného souhlasu očekávají určitou právní ochranu a zlepšení spolupráce s pacienty.
The authors summarize the results of sociological research into the practice of informed consent in Czech hospitals. The bulk of their study comes from one top-ranking hospital in Prague. A short overview of healthcare institutions from a sociological point of view is presented in the introduction. The problém of incorporating informed consent into the routine of the hospital is then tackled, including what information is actually required from the patient by the medical staff and what role informed consent plays in the rela-tionship between physician and patient. As to the expectations of both, patients seek reassurance more than information itself and physicians expect some legal protection and better co-operation with patients.
Autoři nabízejí pohled do zákulisí sociologického výzkumu a zamýšlejí se nad různými etickými problémy s ním spojenými. Rozhovor může nemocnému přinést užitek, je ale spojen i s určitými riziky. Je otázka, jak „správně" zajistit informovaný souhlas s rozhovorem v kvalitativním výzkumu, jehož témata nelze předem plně naplánovat. Referát o provedených rozhovorech může být zajímavý, může ale být i zahanbující, nejen pro pacienty, ale i pro zdravotníky, se kterými byly rozhovory prováděny.
The authors offer an insight into sociological research and reflect upon various ethical problems connectedwith it. An interview can be useful for a patient but it can also bring some risks. One issue is how to obtain "correct" informed consent with an interview in a qualitative research when it is impossible to foresee allof the topics of the interview. A páper based on performed interviews can be interesting but it can also bemortifying for both the subjects/patients and health care providers.
Práce předkládá sociologický pohled na institut informovaného souhlasu. Ukazuje jeho začlenění do současného vývoje vztahů mezi lékaři a pacienty a poukazuje na některá úskalí z pohledů nemocných, jejichž úkolem je účastnit se aktivně rozhodování v medicíně.
Authors present sociological view on the institute of informed consent. They show its role in the contemporary development of patient – physician relation and they also show some difficulties in its realisation from the perspective of patients who take part in decisions making in medicine.
Situace nemocných a jejich zkušenosti v chronickém dialyzačním programu byly popsány sociologickou optikou. Dialýza vnáší do života nemocných nová témata.Mění se vnímání těla - na dříve neproblémové tělo již není možné zapomenout, objevuje se řada obtíží a je nutné přijmout mnohá omezení. Mnohahodinové dialýzy prováděné v nemocnici strukturují novým způsobem čas a prostor, pravidelně navštěvované oddělení se stává významnou součástí života pacienta.
Situation of patients and their experiences in chronic dialysis program are described from the perspective of sociology. Chronic dialysis brings some new matters into the life of patients. Experiencing of body is changing - formerly trouble-free body is lost, many new complaints appear and it is necessary to accept several restrictions. Dialysis provided for many hours in the hospital reshapes time and space in a new way. Regularly visited department becomes an important part of life of patients.
V textu jsou popsány některé přístupy soudobé kvalitativní sociologie a je vysvětlena podstata kvalitativního výzkumu ve zdravotnictví. Jako příklad aplikace kvalitativních metod je uveden sociologický pohled na medicínské technologie. Ve třetí, hlavní části, je představeno několik sociologických studií diabetů, zabývajících se především otázkou, co to znamená žít s cukrovkou a jaké strategie lidé používají, aby si utvořili co nejlepší způsob svého „soužití" s nemocí. Závěrem jsou ukázány některé rozdíly v tomto smyslu mezi muži a ženami a mezi příslušníky různých etnik.
The text presents some methods of contemporary qualitative sociology and it gives on outline of basic principles of qualitative research in health care. As an example of a use of qualitative methods is presented a sociological perspective of medical technology. In the third part several sociological studies of diabetes are introduced. They mainly deal with the question what does it mean to live with a diabetes and which strategies patients use to create the best possible way of coexistence with the disease. Finally some differences between men and women and between members of different ethic groups are shown.
