Erektilní dysfunkce je jednou z nejčastějších obtíží postihující muže středního a vyššího věku. V běžné urologické praxi se jedná o velmi častý důvod návštěvy lékaře, náležité povědomí o příčinách a možnostech léčby je velmi žádoucí. Text shrnuje aktuální možnosti farmakoterapie.
Erectile dysfunction is one of the most common complaint affecting middle-aged and older men. In common urological practice this represents a frequent reason for visiting specialist, thus thus awareness of causes and treatment options is highly desired. Text briefly summarises current possibilities of pharmacotherapy. options of pharmacotherapy.
Hematurie je definována jako přítomnost červených krvinek v moči. V urologické praxi se jedná o poměrně častý příznak, který může být důsledkem závažného onemocnění urogenitálního traktu. Diagnostice hematurie je třeba vždy věnovat náležitou pozornost.
Hematuria is defined as presence of red blood cells in urine. It represents a common symptom in urological pracice which can be a sign of serious disease of urgenital tracat. Adequate attention to the diagnostic of hematuria should always be given.
- MeSH
- antikoagulancia MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- hematurie * diagnóza etiologie MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Mezi nečastější mužské potíže, typicky přicházející s vyšším věkem, patří symptomy dolních cest močových (LUTS) a erektilní dysfunkce (ED). Navíc se tyto obtíže velmi často vyskytují současně a mohou mít negativní dopad na kvalitu života. LUTS bývají typicky spojovány se subvezikální obstrukcí vyvolanou hyperplazií prostaty (BPH), příčin může být ale víc. Vyžadují-li léčbu, jsou LUTS/BPH ve většině případů zvládnutelné farmakologicky, v případě nutnosti chirurgického řešení je preferován endoskopický přístup. Rovněž v léčbě ED jsou k dispozici účinné možnosti farmakologické léčby, nejužívanějšími léky jsou inhibitory fosfodiesterázy typu 5. Další farmakologickou možnost představuje topická, intrauretrální či intrakavernózní aplikace vazoaktivní látky, zejména alprostadilu. Text shrnuje aktuální léčebné možnosti těchto problémů se zaměřením na farmakoterapii i možná úskalí souběžné léčby.
Lower urinary tract symptoms (LUTS) and erectile dysfunction (ED) represent most common male problems, typically associated with aging. Moreover, these problems are often combined and can have a negative impact on quality of life. LUTS have been typically related to subvesical obstruction due to prostatic hyperplasia (BPH), however can have several other causes. If treatment is required, LUTS/BPH can be managed in most cases pharmacologically. If surgical treatment is indicated, endoscopic approach is preferred. Effective pharmacological options are also available in the treatment of ED, the most used drugs are phosphodiesterase type 5 inhibitors. Another pharmacological option is topical, intraurethral or intracavernous application of a vasoactive agent, predominantly alprostadil. Penile prosthesis remains the last option. This text summarizes the current treatment options of these problems focused on pharmacotherapy, moreover on possible risks of concurrent treatment.
- MeSH
- erektilní dysfunkce * terapie MeSH
- lidé MeSH
- symptomy dolních močových cest * farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Renální karcinom představuje 2−3 % všech malignit v dospělém věku a jeho incidence v ČR patří k nejvyšším ve světě. Toto onemocnění probíhá často až do pozdních stadií zcela asymptomaticky, což ztěžuje jeho diagnostiku. I přes narůstající podíl malých, náhodně zjištěných tumorů při zobrazovacích vyšetřeních je i nadále přibližně jedna třetina nemocných diagnostikována s pokročilým onemocněním. K relapsu navíc dochází až u 40 % pacientů po chirurgickém výkonu pro lokalizovaný tumor. Zvýšení dostupnosti zobrazovacích vyšetření umožňujících časnou detekci renálního karcinomu a pokroky v systémové léčbě příznivě ovlivnily prognózu pacientů s tímto typem nádoru. Přesto mortalita renálního karcinomu zůstává mezi urologickými nádory nejvyšší. Individuální průběh onemocnění i odpověď na léčbu jsou obtížně predikovatelné. Byla identifikována řada prognostických faktorů renálního karcinomu, nejdůležitějšími zůstávají TNM klasifikace a grade tumoru. K přesnější predikci průběhu tohoto onemocnění je v současnosti dostupná řada multivariantních prognostických modelů. U lokalizovaného onemocnění jsou užitečné identifikace nemocných s vyšším rizikem relapsu, umožňují optimalizovat sledování po chirurgické léčbě. U metastatického onemocnění jsou rutinně užívány ke stratifikaci nemocných do rizikových skupin k volbě terapie. Dlouhodobě je snaha identifikovat vhodný biomarker, který by umožňoval časnou detekci tohoto onemocnění a byl užitečný k hodnocení prognózy. Současně by mohl přispět i ke zvýšení přesnosti prognostických systémů. Tento text poskytuje přehled prognostických faktorů renálního karcinomu včetně souhrnu potenciálních biomarkerů.
Renal cell carcinoma represents 2−3% of all adult malignancies and its incidence in the Czech Republic is one of the highest worldwide. Until late stages this disease often remains asymptomatic, which makes its diagnosis difficult. Despite an increasing proportion of small, incidentally detected tumours on imaging, approximately one third of patients are still diagnosed with advanced disease. Moreover, a relapse occurs in up to 40% of patients after surgery for localized tumour. Increased availability of imaging investigations allowing an early detection of kidney carcinoma and advances in systemic treatment have favourably affected the outcome of patients with this type of tumour. Nevertheless, mortality of renal cell carcinoma remains the highest among urological malignancies. The individual course of the disease and its response to systemic treatment are difficult to predict. A number of prognostic factors of renal cell carcinoma have been identified, of which TNM classification and tumour grade remain the most important. Recently, several multivariate prognostic models have become available, allowing a more accurate prediction of the disease course. In localized disease, they are useful in identifying patients at higher risk of recurrence and allow optimization of follow-up after surgery. In metastatic disease, they are routinely used to stratify patients into risk groups for targeted treatment. There has been a long-term effort to identify a suitable biomarker useful for an early detection and assessment of the prognosis of renal cell carcinoma. At the same time, such a biomarker could improve the accuracy of established prognostic systems. This text presents an overview of prognostic factors of renal cell carcinoma, including a summary of potential biomarkers.
Úvod: Koagulační nekróza nádorové tkáně představuje potenciálně nepříznivý prognostický faktor u světlobuněčného renálního karcinomu (ccRCC). Naše práce hodnotila vliv podílu nekrózy v histologických preparátech nádoru na riziko relapsu u nemocných operovaných pro lokalizovaný ccRCC. Metody: Studie zahrnovala 149 pacientů, kteří podstoupili operační zákrok pro ccRCC v letech 2011 až 2014. Průměrná doba pooperačního sledování činila 538 dní. Přítomnost koagulační nekrózy hodnotil lékař-patolog v histologických preparátech. Popsali jsme následující nálezy: bez nekrózy (79 vzorků), podíl nekrózy nižší 50 % (46 vzorků) a vyšší či rovno 50 % preparátu (24 vzorků). K hodnocení disease-free survival (DFS) byla použita Kaplan-Meierova metoda, log-rank test a Coxova regresní analýza. Výsledky: Relaps nastal u 17 pacientů – u 3 nebyla nekróza prokázána, u 6 činilo zastoupení nekrózy méně než 50 % a u 8 pacientů více než 50 % preparátu. Přitom existoval signifikantní rozdíl v DFS u skupiny s prokázanou nekrózou v porovnání se skupinou bez nekrózy (HR 3,83; CI95 % 1,48–9,94 %; p=0,006, v multivariantní analýze p=0,031). Při zhodnocení dle množství nekrózy jsme popsali významný rozdíl v DFS u pacientů s podílem nekrózy nižším 50 % v porovnání s pacienty bez nekrózy (HR 16,27; CI95 % 4,00−66,15; p=0,0001; v multivariantní analýze p=0,041). Rozdíl v DFS mezi pacienty bez nekrózy a nekrózou vyšší 50 % a skupinou s nekrózou nižší 50 % a vyšší 50 % preparátu nebyl statisticky významný. Závěr: Naše práce potvrzuje přítomnost koagulační nekrózy jako rizikový faktor relapsu onemocnění. Navíc při větším podílu nekrózy je riziko relapsu významně vyšší.
Introduction: Coagulative tumor necrosis (TN) is a potential negative prognostic marker in clear cell renal cell carcinoma (ccRCC). Our study assessed the significance of the TN rate in histological specimens in terms of the risk of recurrence in patients after surgical treatment for localized disease. Methods: Our study included 149 subjects surgically treated for ccRCC from 2011 to 2014. Mean postoperative follow-up was 538 days. Presence of TN was assessed by a physician – pathologist in histological specimens. The following findings were described: without necrosis (79 samples), TN rate below 50% (46 samples) and TN rate higher or equal to 50% of the specimen (24 samples). The Kaplan-Meier method, log-rank test and Cox regression analysis were used to evaluate the disease-free survival (DFS). Results: Seventeen patients experienced recurrence – with no TN detected in 3, TN rate below 50% in 6 and TN rate above 50% in 8 patients. There was a significant difference in DSF in patients with proven TN compared to patients without TN (HR 3.83; CI95% 1.48−9.94%; p=0.006; in multivariate analysis: p=0.031). Evaluation according to the proportion of TN showed a significant difference in DFS in patients with the TN rate below or equal to 50% compared to patients without TN (HR 16.27; CI95% 4.00−66.15; p=0.0001; in multivariate analysis: p=0.041). The difference of DSF between patients without TN and with the TN rate higher than 50%, and patients with the TN rate below 50% and higher than 50% was not statistically significant. Conclusion: Our study confirmed TN as a risk factor of disease recurrence. Additionally, a higher TN rate is associated with a significantly higher risk of recurrence.
- MeSH
- Kaplanův-Meierův odhad MeSH
- karcinom z renálních buněk * chirurgie MeSH
- lidé MeSH
- lokální recidiva nádoru chirurgie MeSH
- nádory ledvin * chirurgie patologie MeSH
- nefrektomie MeSH
- nekróza chirurgie MeSH
- přežití po terapii bez příznaků nemoci MeSH
- prognóza MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
OBJECTIVE: Immunocytochemistry has attained a marginal role in urology so far. Combining the morphological and immunophenotypical changes of the urothelial cells retrieved from urine is a logical approach. The study aimed to analyse the diagnostic potential of immunocytological staining in the detection of high-grade and low-grade urothelial carcinoma. METHODS: Freshly voided urine was collected from 152 consecutive individuals, cytology classes were determined and cell blocks produced. A total of 77 patients were diagnosed with urothelial carcinoma and 75 patients had various benign urological conditions. Immunocytochemistry was performed using four antibodies: p53, MCM2, MCM5 and Ki-67. A diagnostic power to detect low grade and high-grade urothelial carcinoma was analysed for each antibody and their combinations with cytology. RESULTS: There were no significant differences between patients with low-grade tumours and control group. Antibodies p53 and Ki-67 slightly improved the sensitivity of urinary cytology while maintaining its specificity. The best negative predictive value was demonstrated in combinations of cytology and MCM5 (88.9%) and cytology, p53 and MCM5 (90.6%). In the diagnosis of high-grade tumours, all antibodies apart from MCM2 yielded better sensitivity and specificity than cytology alone (receiver operating characteristic curves: p53 = 0.853, MCM5 = 0.931, and Ki-67 = 0.895). Combined with cytology, the sensitivities went even higher for the cost of lower specificity. The best diagnostic performance was observed in the combination of MCM5 and Ki-67 (sensitivity = 96.2%; specificity = 80%). CONCLUSIONS: Immunocytochemistry with p53, MCM5 and Ki-67 antibodies can improve the diagnostic power of urinary cytology in the detection and follow-up of urinary bladder urothelial carcinoma.
- MeSH
- antigen Ki-67 * imunologie MeSH
- cytodiagnostika * MeSH
- imunohistochemie MeSH
- lidé MeSH
- MCM komplex, komponenta 2 * imunologie MeSH
- moč * cytologie MeSH
- nádorové biomarkery metabolismus MeSH
- nádorový supresorový protein p53 * imunologie MeSH
- nádory močového měchýře * diagnóza patologie MeSH
- proteiny buněčného cyklu * imunologie MeSH
- protilátky nádorové * imunologie MeSH
- ROC křivka MeSH
- senioři MeSH
- senzitivita a specificita MeSH
- stupeň nádoru MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Benigní hyperplazie prostaty je jedno z nejčastějších onemocnění mužů středního a vyššího věku. Přestože se jedná o onemocnění benigní, jeho příznaky mohou významně negativně ovlivňovat kvalitu pacientova života a může vést k akutním či chronickým komplikacím. Správně zvolená farmakoterapie jako základní léčebná metoda představuje efektivní způsob, jak zmírnit pacientovy obtíže, snížit riziko komplikací a nutnost chirurgického řešení.
Benign prostatic hyperplasia (BPH) presents one of the most frequent condition among middle-aged and elderly men. Even though its benign biological potential, symptoms of BPH can have negative impact on patient's quality of life and cause chronic or acute complications. Properly chosen pharmacotherapy represents an effective way to reduce patient's complaints and minimize the risk of complications or need of surgical intervention.
- MeSH
- alfa blokátory škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- antagonisté muskarinových receptorů terapeutické užití MeSH
- hyperplazie prostaty * diagnóza farmakoterapie patofyziologie MeSH
- inhibitory 5-alfa-reduktasy terapeutické užití MeSH
- inhibitory fosfodiesterasy 5 terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- symptomy dolních močových cest diagnóza farmakoterapie patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
BACKGROUND/AIM: Proteinase pregnancy-associated plasma protein A (PAPP-A) modulates the cell growth and carcinogenesis process. Its role in clear cell renal cell carcinoma (ccRCC) remains unclear. This study aimed to evaluate the significance of PAPP-A serum concentration in diagnosis, follow-up and prognosis of ccRCC patients. MATERIALS AND METHODS: In a prospective study including 121 patients who underwent radical or partial nephrectomy for ccRCC [localized ccRCC without relapse (n=80), localized ccRCC with later relapse (n=26), primary metastatic cancer (n=15)] PAPP-A serum concentration was assessed preoperatively and in certain subgroups also postoperatively. RESULTS: PAPP-A serum concentration showed no statistically significant difference between ccRCC and controls and among ccRCC subgroups, respectively. Disease stage and Fuhrman's grade were not shown to affect PAPP-A concentration. The dynamics of postoperative PAPP-A concentrations did not reveal any significance and PAPP-A was not a prognostic factor for cancer related or overall survival. CONCLUSION: PAPP-A serum concentration does not seem to be a useful biomarker in ccRCC.
- MeSH
- časové faktory MeSH
- doba přežití bez progrese choroby MeSH
- karcinom z renálních buněk krev mortalita sekundární chirurgie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lokální recidiva nádoru MeSH
- nádorové biomarkery krev MeSH
- nádory ledvin krev mortalita patologie chirurgie MeSH
- nefrektomie MeSH
- progrese nemoci MeSH
- prospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- studie případů a kontrol MeSH
- těhotenský plazmatický protein A metabolismus MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
