Cíle. Ověření některých předpovědí vyplývajících z hypotézy specifických procedurálních výukových obtíží (SPLD) na souboru české populace osob s dyslexií za využití dvou původních úloh navozujících situaci učení ve smyslu postupné proceduralizace znalostí. Výzkumný soubor. Příležitostně vybraný soubor žáků ZŠ/SŠ (ve věku 12-18 let) s dyslexií (n1 = 24, n2 = 25) a bez dyslexie (n1 = 22, n2 = 21) a soubor dospělých (ve věku 19-45 let) s dyslexií (n1 = 13, n2 = 13) a bez dyslexie (n1 = 36, n2 = 37). Hypotéza. Osoby s dyslexií budou ve srovnání s osobami bez dyslexie vykazovat sníženou schopnost proceduralizace znalostí jazykového charakteru. Statistická analýza. Analýza byla prováděna zvlášť pro skupinu žáků druhého stupně ZŠ a žáků SŠ a zvlášť pro skupinu dospělých. Data byla analyzována prostřednictvím permutačního testu a metody bootstraping, vždy s 5000 opakováními. Výsledky. V úloze s umělou gramatikou žáci s dyslexií ve srovnání s žáky bez dyslexie vykazovali v závěrečném testu statisticky významně vyšší míru chybovosti, avšak pracovali srovnatelným tempem; dospělí s dyslexií ve srovnání s dospělými bez dyslexie vykazovali ve stejné úloze srovnatelnou míru chybovosti, avšak pracovali statisticky významně pomalejším tempem. V úloze s upraveným Stroopovým testem účastníci výzkumu vykazovali převážně opačný vzorec vývoje reakčních časů, než který byl očekáván na základě předpokladů vyplývajících z SPLD hypotézy. Omezení studie. Menší výzkumný soubor, který sesbíraná data zatěžuje relativně velkou výběrovou chybou. Příležitostný výběr účastníků výzkumu. Použití nových a výzkumnou nebo klinickou praxí zatím nedostatečně prověřených metod. U probandů s dyslexií nebyl zjišťován přesný profil jejich kognitivních deficitů.

Aim. To validate specific procedural learning difficulties (SPLD) hypothesis on a sample of Czech individuals with dyslexia via two quaziexperimental learning situations which lead to proceduralisation of knowledge. Sample. Adolescents (aged 12–18) with dyslexia (n1 = 24, n2 = 25) and adolescents without dyslexia (n1 = 22, n2 = 21); adults with dyslexia (n1 = 13, n2 = 13) and adults without dyslexia (n1 = 36, n2 = 37). Hypothesis. Individuals with dyslexia will show lower ability to process language-based knowledge within procedural learning system, compared to intact population. Statistical analysis. Data were analysed in two separate groups – 1) adolescents, 2) adults, by permutation test and bootstrapping method with 5,000 repetitions. Results. In the first learning situation (artificial grammar learning), adolescents with dyslexia showed significantly higher number of mistakes while their working speed was similar to the controls. Adults with dyslexia showed a similar number of mistakes as the controls but their working speed was significantly lower. In the second learning situation (a variation of the Stroop test), the participants showed a different pattern of learning from the presumed one. Limitations. A small sample, random choice of respondents, use of new research methods. The individuals with dyslexia were not individually assessed. They were involved into the sample on their results of previous assessments.

• MeSH
• Alzheimerova nemoc * komplikace   MeSH
• čistá alexie * MeSH
• čtení MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• výzkum MeSH
• získaná dyslexie * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Cieľ: Vo výskume sme analyzovali jazykové procesy na úrovni slova, vety a textu u pacientov s rôznym stupňom demencie pri Alzheimerovej chorobe (ACH) s cieľom zachytiť a opísať špecifické jazykové deficity u tejto populácie. Súbor a metóda: Výskumnú vzorku tvorilo 79 pa­cientov s diagnostikovanou demenciou pri ACH. Na diagnostiku jazykových deficitov sme použili batériu testov, ktoré boli vytvorené pre slovenský jazyk: Test pomenovania obrázkov, vybrané subtesty z jazykovej batérie Diagnostika afázie, alexie a agrafie, Test porozumenia viet, Test produkcie viet a Test jazykových procesov na úrovni textu. Výsledky: Porovnanie výkonov pacientov s rôznym stupňom ACH s výkonom zdravých subjektov ukázalo, že všetky porovnávané skupiny sa signifikantne odlišovali v porozumení viet (Kruskal‑Wallis 50,609; p < 0,001), v produkcii viet (K‑W 54,779; p < 0,001) a na úrovni textu (K‑W 64,313; p < 0,001). Na úrovni slov (pomenovanie objektov) sa výkony signifikantne líšili od výkonov normy až pri ťažkom stupni ACH (Mann‑Whitney 22; p < 0,001), pri porozumení izolovaných slov sa nezistili signifikantné rozdiely medzi výkonmi normy a pacientmi s ACH (K‑W 4,506; p = 0,212). Závery: Na včasné zachytenie jazykových deficitov u pa­cientov s demenciou pri ACH použitie testov na úrovni slov nemôže odhaliť už prítomné poruchy na vyšších úrovniach (veta, text). Výsledky poukazujú na to, že už aj pacienti s ľahkým stupňom demencie sú signifikantne horší než zdraví respondenti v úlohách zameraných na spracovávanie jazykovej informácie na vyššej úrovni (gramatické procesy a procesy spojené s budovaním častí do väčšieho celku).

Purpose: Our goal was to analyze language processes at a single-word, sentence and text levels in a group of patients with dementia due to Alzheimer´s disease (AD), and to describe the specific language impairments in this population. Sample and methods: Seventy-nine patients with AD participated in our study. To evaluate language processes, we used originally developed tests for Slovak language: Picture naming test, selected subtests from the Diagnostics of aphasia, alexia and agraphia language battery, Tests of sentence production, sentence comprehension and language processes at text level. Results: Comparison of all patients with different stages of AD with a control group showed significant difference between groups in sentence comprehension (Kruskal-Wallis 50.609; p < 0.001), sentence production (K-W 54.779; p < 0.001) and at text level (K-W 64.313; p < 0.001). The only significant difference found at a single-word level, was that between the control group and patients with severe AD in naming (lexical retrieval of nouns) (Mann-Whitney 22; p < 0.001), and there was a non-significant difference between patients groups and the control group at a single-word comprehension task (K-W 4.506; p = 0.212). Conclusions: A single-word comprehension task and the picture naming test are inadequate for early detection of existing higherlevel (sentence, text) language processing impairment in patients with AD-related dementia. Our results show that patients with mild AD perform poorer than matched healthy controls on language tasks at the sentence and text level. Sentences and text require activation of grammatical processes and processes linked to macrostructure and inference building. Key words: Alzheimer disease – language disorders – cognitive disorders The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• Klíčová slova
• Montreal Cognitive Assessment, MoCA, Mannov-Whitneyho test, Kruskalov-Wallisov test, Kolmogorovov-Smirnovov test,
• MeSH
• Alzheimerova nemoc * diagnóza   komplikace   patofyziologie   MeSH
• demence * diagnóza   komplikace   patofyziologie   MeSH
• jazykové testy * MeSH
• lidé MeSH
• mozek fyziologie   MeSH
• neuropsychologické testy * MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH