V současné době chybí vhodná testová baterie, která by akceptovala těžké motorické řečové poruchy a s ní související poruchy dysfagii a nízkou kognitivní úroveň. Cílem výzkumu bylo vytvořit a použít nový diagnostický nástroj - Orofaciální profil k vyšetření orofaciální oblasti u dospělých jedinců s motorickou řečovou poruchou, kteří mají problémy s imitací z důvodu těžké motorické poruchy, a přidružených problémů dysfagie, afázie, apraxie aj. Tento test byl použit u výzkumného souboru 24 dospělých probandů ve věku 17-67 let s diagnózou motorické řečové poruchy na bázi kraniotraumatu bez ohledu na koexistující poruchy, kteří při vyšetření neprofitují z vizuálního, akustického a verbálního klíče. Úkolem testu bylo zhodnotit rozdíly v orofaciální oblasti mezi skupinami probandů vzhledem k míře dysfagie, dysartrie a době, která uběhla od úrazu. Pro hodnocení reliability testu byla použita metoda test-retest u Párového t-testu. Pro hodnocení validity byly poměřeny části Orofaciálního a standardizovaného Dysartrického profilu pomocí Pearsonova korelačního koeficientu. Při ověřování hypotéz byl použit Kolmogorovův-Smirnovův test k určení normality souboru a dále parametrický t-Test dvou nezávislých skupin a U-test Manna a Whithneyho. Při zjišťování míry odlišnosti se vzhledem ke klinicky zaměřenému výzkumu zjišťovala nejen statistická, ale i věcná významnost pomocí Cohenova koeficientu d. Výsledkem bylo zjištění, že mezi skupinami probandů s různou mírou dysfagie je statisticky i věcně významný rozdíl s velkým efektem u všech orofaciálních oblastí. Mezi skupinami probandů s různou mírou dysartrie byl zjištěn statisticky i věcně významný rozdíl s velkým efektem u orofaciální oblasti Těla, Čelisti, Obličeje, Rtů, Dýchání a Orální fáze polykání. Mezi skupinami probandů vyšetřených do 3 let po úraze a v době delší než tři roky po úraze nebyl prokázán statisticky významný rozdíl. O věcné významnosti se středním efektem můžeme mluvit pouze u oblasti Dýchání. Nový diagnostický nástroj Orofaciální profil prokázal na základě použitých statistických metod vysokou reliabilitu i validitu.

Currently, there is no suitable test battery to accept severe motor speech disorders and related dysphagia disorders and low cognitive levels. The aim of the research was to create and use a new diagnostic tool - Orofacial profile to examine the orofacial area in adult individuals with motor speech disorder who have imitation problems due to severe motor disorder and associated problems of dysphagia, aphasia, apraxia and others. This test was used in a research group of 24 adult probands aged 17-67 years with dg. motor speech disorders regardless of coexisting craniotrauma-based disorders who do not benefit from visual, acoustic and verbal keys during examination. The aim of the test was to evaluate differences in the Orofacial area between groups of probands with respect to the degree of dysphagia, dysarthria and the time elapsed since the injury. The test-retest method of the Pair t-test was used to evaluate the reliability of the test. For evaluation of validity, parts of the Orofacial and standardized Dysarthric profile were measured using Pearson correlation coefficient. To verify hypotheses, the Kolmogorov-Smirnov test was used to determine normality of the sample. Furthermore, the parametric Independent Samples t-Test and the U-test of Mann and Whithney were used. In determining the degree of difference with respect to clinically focused research, not only statistical signifikance but also effect size was determined using the Cohen coefficient d . As a result, it was found that between groups of probands with different degrees of dysphagia a statistically significant differenceand also great effect size was found. statistically significant difference and also great effect size in all orofacial areas. There was also a statistically significant difference between groups of probands with varying degrees of dysarthria with a large effect size in the orofacial area of the Body, Jaw, Face, Lips, Breathing and Oral Phase of Swallowing. There was no statistically significant difference between the groups of probands examined within three years after the injury and more than three years after the injury. We can speak about medium effect size only in the area of Breathing. New diagnostic tool The orofacial profile showed high reliability and validity based on statistical methods used.

• Klíčová slova
• orofaciální profil,
• MeSH
• dospělí MeSH
• dysartrie * diagnóza   MeSH
• dysfonie diagnóza   komplikace   rehabilitace   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• neuropsychologické testy normy   statistika a číselné údaje   MeSH
• poruchy artikulace diagnóza   MeSH
• poruchy dýchání diagnóza   MeSH
• poruchy polykání * diagnóza   komplikace   rehabilitace   MeSH
• poruchy řeči diagnóza   rehabilitace   MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• Publikační typ
• klinické zkoušky MeSH

Cieľ: Vo výskume sme analyzovali jazykové procesy na úrovni slova, vety a textu u pacientov s rôznym stupňom demencie pri Alzheimerovej chorobe (ACH) s cieľom zachytiť a opísať špecifické jazykové deficity u tejto populácie. Súbor a metóda: Výskumnú vzorku tvorilo 79 pa­cientov s diagnostikovanou demenciou pri ACH. Na diagnostiku jazykových deficitov sme použili batériu testov, ktoré boli vytvorené pre slovenský jazyk: Test pomenovania obrázkov, vybrané subtesty z jazykovej batérie Diagnostika afázie, alexie a agrafie, Test porozumenia viet, Test produkcie viet a Test jazykových procesov na úrovni textu. Výsledky: Porovnanie výkonov pacientov s rôznym stupňom ACH s výkonom zdravých subjektov ukázalo, že všetky porovnávané skupiny sa signifikantne odlišovali v porozumení viet (Kruskal‑Wallis 50,609; p < 0,001), v produkcii viet (K‑W 54,779; p < 0,001) a na úrovni textu (K‑W 64,313; p < 0,001). Na úrovni slov (pomenovanie objektov) sa výkony signifikantne líšili od výkonov normy až pri ťažkom stupni ACH (Mann‑Whitney 22; p < 0,001), pri porozumení izolovaných slov sa nezistili signifikantné rozdiely medzi výkonmi normy a pacientmi s ACH (K‑W 4,506; p = 0,212). Závery: Na včasné zachytenie jazykových deficitov u pa­cientov s demenciou pri ACH použitie testov na úrovni slov nemôže odhaliť už prítomné poruchy na vyšších úrovniach (veta, text). Výsledky poukazujú na to, že už aj pacienti s ľahkým stupňom demencie sú signifikantne horší než zdraví respondenti v úlohách zameraných na spracovávanie jazykovej informácie na vyššej úrovni (gramatické procesy a procesy spojené s budovaním častí do väčšieho celku).

Purpose: Our goal was to analyze language processes at a single-word, sentence and text levels in a group of patients with dementia due to Alzheimer´s disease (AD), and to describe the specific language impairments in this population. Sample and methods: Seventy-nine patients with AD participated in our study. To evaluate language processes, we used originally developed tests for Slovak language: Picture naming test, selected subtests from the Diagnostics of aphasia, alexia and agraphia language battery, Tests of sentence production, sentence comprehension and language processes at text level. Results: Comparison of all patients with different stages of AD with a control group showed significant difference between groups in sentence comprehension (Kruskal-Wallis 50.609; p < 0.001), sentence production (K-W 54.779; p < 0.001) and at text level (K-W 64.313; p < 0.001). The only significant difference found at a single-word level, was that between the control group and patients with severe AD in naming (lexical retrieval of nouns) (Mann-Whitney 22; p < 0.001), and there was a non-significant difference between patients groups and the control group at a single-word comprehension task (K-W 4.506; p = 0.212). Conclusions: A single-word comprehension task and the picture naming test are inadequate for early detection of existing higherlevel (sentence, text) language processing impairment in patients with AD-related dementia. Our results show that patients with mild AD perform poorer than matched healthy controls on language tasks at the sentence and text level. Sentences and text require activation of grammatical processes and processes linked to macrostructure and inference building. Key words: Alzheimer disease – language disorders – cognitive disorders The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• Klíčová slova
• Montreal Cognitive Assessment, MoCA, Mannov-Whitneyho test, Kruskalov-Wallisov test, Kolmogorovov-Smirnovov test,
• MeSH
• Alzheimerova nemoc * diagnóza   komplikace   patofyziologie   MeSH
• demence * diagnóza   komplikace   patofyziologie   MeSH
• jazykové testy * MeSH
• lidé MeSH
• mozek fyziologie   MeSH
• neuropsychologické testy * MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Studie ukazuje postoje dotazovaných pacientů k orálnímu zdraví a problémům, jež jsou jimi vnímány jako nejzávažnější. Vyšetřeno bylo 684 jedinců ve věku 30–69 let pomocí dotazníku Profil dopadu orálního zdraví (Oral Health Impact Profile, OHIP-14). Statistická analýza byla provedena pomocí Mannova-Whitneyova testu, Kolmogorovova-Smirnovova testu a Kruskalovy-Wallisovy analýzy rozptylu. Nejvíce vnímaný dopad orálního zdraví na kvalitu života byl prokázán u položek č. 4 – problémy s ukusováním a/nebo se žvýkáním (9,5 %) a č. 3 – bolestivý pocit v ústech (8,9 %).

• MeSH
• financování organizované MeSH
• index orální hygieny MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• orální zdraví MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíle: Cílem studie bylo sledovat a analyzovat vztah mezi kvalitou života, vnímanými sociálními vztahy a sociální exkluzí u českých dětí. Soubor a metoda: Sledovaný soubor činil 4 782 dětí ve věku 11, 13 a 15 let z 86 náhodně vybraných škol České republiky. Data byla získána v rámci studie Světové zdravotnické organizace (WHO) „The Health Behaviour in School-aged Children: A WHO Cross National Study“ (HBSC) v květnu roku 2006 prostřednictvím standardizovaného dotazníku. Hypotéza: Sociální vztahy významně ovlivňují subjektivně prožívanou kvalitu života u dětí. Statistická analýza: Analýza dat byla provedena v programu NCSS 2007, použity byly metody deskriptivní statistiky, ?2 test nezávislosti v kontingenční tabulce, Fisherův přesný test, dvouvýběrový T-test, neparametrický Kolmogorovův-Smirnovův test, analýza rozptylu s následným mnohonásobným porovnáváním a korelační analýza (Pearson). Výsledky: Průměrná hodnota vyjadřující vnímané vztahy v rodině byla u celého souboru 7,6 (škála 0 - 10). Hodnocení vztahů statisticky významně záviselo na pohlaví a věku (chlapci a mladší děti hodnotily vztahy lépe). Děti, které uvedly, že se cítí často osamělé, současně je pro ně obtížné nebo velmi obtížné hovořit s matkou o věcech, které je trápí, těžko si nacházejí přátele a nejsou mezi vrstevníky oblíbené, uváděly statisticky významně častěji nižší hodnoty na sledovaných vybraných škálách kvality života. Vnímání štěstí u dětí, které udávaly problémy ve vztazích, statisticky významně souviselo s množstvím společně stráveného času v rodině, se spokojeností se svým životem, vírou v sebe sama a v budoucnost a s vnímaným smyslem života. Omezení studie: Kvalita života, sociální vztahy a sociální exkluze byly analyzovány pouze na základě vybraných kategorií otázek a na základě subjektivního vnímání dětí.

• MeSH
• dítě MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• sociální psychologie MeSH
• statistika jako téma MeSH
• štěstí MeSH
• výzkum statistika a číselné údaje   MeSH
• zdravotní stav MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH