Aim: To validate the Czech version of the Delirium Observation Scale and the Nursing Delirium Screening Scale as screening instruments for detecting of delirium in a traumatology department. Design: A prospective cohort study. Methods: The study included 400 patients hospitalized in the traumatology department, University Hospital, Olomouc. The receiver operating characteristics analysis, sensitivity and specificity values and positive and negative predictive values for the screening delirium symptoms were calculated. Results: The average duration of delirium was 2.78 days. The Delirium Observation Scale (DOS) screening instrument produced the best predictive validity values (sensitivity 97.6%, specificity 96.2%), followed by the Nursing Delirium Screening Scale (Nu-DESC) (sensitivity 92.7%, specificity 96.5%). Both screening instruments have comparable psychometric properties as well as features in the area of the already mentioned feasibility. The largest differences between the psychometric features of the screening instruments were detected in the Nu-DESC instrument in the area of sensitivity. Conclusion: The benefit of the research lies in obtaining the predictive validity values for the DOS and Nu-DESC screening instruments in patients with locomotive apparatus trauma, having had surgical or conservative treatment. Our results may support a systematic and evidence-based implementation of the screening instruments for detecting of delirium in a clinical setting.
Cíl: Zjistit výsledky inter-rater reliability položek dvou screeningových měřicích nástrojů pro určení deliria (Delirium Observation Scale, Nursing Delirium Screening Scale). Design: Prospektivní srovnávací studie měřicích nástrojů. Metody: Sběr dat probíhal od srpna 2018 do srpna 2019 na oddělení Traumatologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc. Výzkumný vzorek tvořilo 50 pacientů s traumatem pohybového aparátu, posuzovaný dvěma posuzovateli - všeobecnými sestrami. Pro hodnocení inter-rater reliability byla použita statistická metoda Cohenova kappa (κ). Výsledky: V případě screeningového měřicího nástroje Delirium Observation Scale byla u dvou položek shoda mezi oběma posuzovateli 98 % (κ = 0,790), u ostatních položek byla shoda 100 % (κ = 1.0). Procentuální shoda obou posuzovatelů v případě screeningového měřicího nástroje Nursing Delirium Screening Scale byla 100 % (κ = 1.0) ve všech pěti položkách. Závěr: U obou screeningových měřicích nástrojů byla zjištěna vysoká míra reliability. Nejvyšší shodu mezi posuzovateli však dosahoval screeningový měřicí nástroj Nursing Delirium Screening Scale. Doporučujeme další testování screeningových měřicích nástrojů pro určení deliria v českém klinickém prostředí.
Objective: Determine the results for inter-rater reliability for items in two delirium screening measuring instruments (Delirium Observation Scale, Nursing Delirium Screening Scale). Design: Prospective comparative study of measuring instruments. Methods: Data were collected between August 2018 and August 2019 at the Trauma Clinic, Teaching Hospital, Olomouc, Czech Republic. Study sample included 50 patients with locomotive apparatus trauma, assessed by two raters - general nurses. To assess the inter-rater reliability the study used Cohen's kappa (κ) method. Results: For the Delirium Observation Scale, the agreement between the two raters for two of the items was 98% (κ = 0.790); for all other items the agreement was 100% (κ = 1.0). The percentage rate of agreement between both raters using the Nursing Delirium Screening Scale was 100% (κ = 1.0) for all five items. Conclusions: For both screening measuring instruments a high level of reliability has been established. Nevertheless, the highest agreement between the raters has been achieved for the Nursing Delirium Screening Scale. The recommendation is to further test the screening delirium measuring instruments in a Czech clinical setting.
Východiska: Individuální rozdíly v cirkadiánních typech mají vliv na diurnální preference (DP) sestry a její schopnost adaptace na práci na směny. Sestry večerní DP se lépe přizpůsobují nočním směnám oproti sestrám ranní DP. V souvislosti se směnným režimem sestry sdělují problémy se spánkem, rodinné a společenské problémy. Cíl: Zjistit, zda měla vliv DP sester z různě zaměřených pracovišť nemocnic na jejich směnnost a spánek. Dílčími cíli bylo zjistit zastoupení sester v DP a zjistit, jaký mají vztah ke směnnosti a spánku sester. Zjistit reliabilitu použitého dotazníku. Metodika: Kvantitativní průřezová studie byla založena na anonymním dotazníkovém šetření. Soubor 726 sester byl rozdělen na 4 skupiny podle pracoviště. Dotazník Kompozitní škála ranních a večerních typů byl využit pro stanovení DP sester, byl doplněn otázkami vztahujícími se ke směnnému režimu, spánku a anamnestickými daty. Pro zpracování dat byla použita parametrická a neparametrická statistika. Výsledky: V souboru bylo zastoupeno 23 % sester ranní DP, 5 % večerní DP a 72 % neutrální DP. V ranních směnách se velmi dobře cítily sestry ranní DP (p < 0,001) a v nočních směnách sestry večerní DP (p < 0,001). Po spánku po noční směně se cítily hůře sestry ranní DP. Vyšší hodnota v počtu hodin spánku po noční směně byla zjištěna u sester večerní DP (p < 0,001). Reliabilita škály byla uspokojivá (0,84). Závěr: Na spánek u sester ve směnném provozu má vliv typ DP. Problémy se spánkem nelze podceňovat a je třeba prevence, např. vhodné ergonomické plánování pracovních směn.
Background: Individual differences in circadian types have affect to the nurse’s diurnal preference (DP) and nurse ́s ability to adapt to shift work. Nurses of evening DP adapt better to night shifts than nurses of morning DP. In connection with the shift work, nurses report problems with sleep, family problems and social problems.Aim: To find out whether the DP of nurses from different wards of hospitals had an effect on their shifts and sleep. The partial aims were to find out the representation of nurses in DP and to find out how they relate to the shift and sleep of nurses. To find out the reliability of the used questionnaire. Methods: A quantitative cross-sectional study was based on an anonymous questionnaire. The group of 726 nurs-es was divided into 4 groups according to the ward. The questionnaire “Composite Scale of Morning and Evening Types” was used to determine the DP of nurses, it was supplemented by questions related to shift work, sleep and anamnestic data. Parametric and nonparametric statistics were used for data processing.Results: Nurses of morning DP were in 23%, 5% nurses of evening DP and 72% nurses of neutral DP were represented in the group. Nurses of morning DP (p < 0.001) felt very well in the morning shifts and nurses of evening DP (p < 0.001) in the night shifts. After sleeping after a night shift, the nurses of the morning DP felt worse. A higher value in the number of hours of sleep after the night shift was found in the nurses of evening DP (p < 0.001). The reliability of the Scale was satisfactory (0.84).Conclusions: Sleep in nurses in shift work is affected by type DP. Sleep problems cannot be underestimated and prevention is needed, such as appropriate ergonomic shift planning.
Východiska: Individuální rozdíly v cirkadiánních typech mají vliv na diurnální preference (DP) sestry a její schopnost adaptace na práci na směny. Sestry večerní DP se lépe přizpůsobují nočním směnám oproti sestrám ranní DP. V souvislosti se směnným režimem sestry sdělují problémy se spánkem, rodinné a společenské problémy. Cíl: Zjistit, zda měla vliv DP sester z různě zaměřených pracovišť nemocnic na jejich směnnost a spánek. Dílčími cíli bylo zjistit zastoupení sester v DP a zjistit, jaký mají vztah ke směnnosti a spánku sester. Zjistit reliabilitu použitého dotazníku. Metodika: Kvantitativní průřezová studie byla založena na anonymním dotazníkovém šetření. Soubor 726 sester byl rozdělen na 4 skupiny podle pracoviště. Dotazník Kompozitní škála ranních a večerních typů byl využit pro stanovení DP sester, byl doplněn otázkami vztahujícími se ke směnnému režimu, spánku a anamnestickými daty. Pro zpracování dat byla použita parametrická a neparametrická statistika. Výsledky: V souboru bylo zastoupeno 23 % sester ranní DP, 5 % večerní DP a 72 % neutrální DP. V ranních směnách se velmi dobře cítily sestry ranní DP (p < 0,001) a v nočních směnách sestry večerní DP (p < 0,001). Po spánku po noční směně se cítily hůře sestry ranní DP. Vyšší hodnota v počtu hodin spánku po noční směně byla zjištěna u sester večerní DP (p < 0,001). Reliabilita škály byla uspokojivá (0,84). Závěr: Na spánek u sester ve směnném provozu má vliv typ DP. Problémy se spánkem nelze podceňovat a je třeba prevence, např. vhodné ergonomické plánování pracovních směn.
Background: Individual differences in circadian types have affect to the nurse's diurnal preference (DP) and nurse ́s ability to adapt to shift work. Nurses of evening DP adapt better to night shifts than nurses of morning DP. In connection with the shift work, nurses report problems with sleep, family problems and social problems.Aim: To find out whether the DP of nurses from different wards of hospitals had an effect on their shifts and sleep. The partial aims were to find out the representation of nurses in DP and to find out how they relate to the shift and sleep of nurses. To find out the reliability of the used questionnaire. Methods: A quantitative cross-sectional study was based on an anonymous questionnaire. The group of 726 nurs-es was divided into 4 groups according to the ward. The questionnaire “Composite Scale of Morning and Evening Types” was used to determine the DP of nurses, it was supplemented by questions related to shift work, sleep and anamnestic data. Parametric and nonparametric statistics were used for data processing.Results: Nurses of morning DP were in 23%, 5% nurses of evening DP and 72% nurses of neutral DP were represented in the group. Nurses of morning DP (p < 0.001) felt very well in the morning shifts and nurses of evening DP (p < 0.001) in the night shifts. After sleeping after a night shift, the nurses of the morning DP felt worse. A higher value in the number of hours of sleep after the night shift was found in the nurses of evening DP (p < 0.001). The reliability of the Scale was satisfactory (0.84).Conclusions: Sleep in nurses in shift work is affected by type DP. Sleep problems cannot be underestimated and prevention is needed, such as appropriate ergonomic shift planning.
Východiska: Tlakové léze představují významné riziko a následně komplikaci pro pacienty, kterým je v rámci léčby přiložena fixace (sádra, sádrové dlahy, krční límce, ortézy).Cíl: Vytvořit přehled odborných informací popisujících tlakové léze vzniklých v důsledku přiložení fixace (sádra, sádrové dlahy, krční límce, ortézy).Metody: Pro tvorbu přehledu bylo zvoleno jednoduché vyhledávání ve dvou licencovaných a elektronických databázích a jednom nakladatelství (EBSCO, PROQUEST, SOLEN). Vyhledávání probíhalo v měsíci lednu a únoru 2019. Zařazovací kritéria splňovalo sedm-náct odborných publikací.Výsledky: Tlakové léze jsou způsobeny zejména vysokým působením tlaku, zevními a vnitřními faktory. Nesprávné a nedostatečné umístění fixace, která intenzivně tlačí na kůži, má za následek nedostatečný arteriální průtok krve. Dochází ke tkáňové perfuzi a následně vzniku tlakové léze. V horším případě může dojít k tvorbě trombu.Závěry: Monitorování kůže patří mezi základní činnosti ošetřovatelského personálu během přijetí a následné péče o pacienta v nemocnici. Vzdělávání ošetřovatelského personálu o správném přikládání kompenzačních pomůcek a péče o kůži, by měla být prioritou.
Background: Pressure lesions represent a significant risk and consequently a compli-cation for patients who receive fixation for treatment (plaster, gypsum splints, cervical collars, orthoses).Aim: To create a review of information describing pressure ulcers due to fixation (plaster, gypsum splints, cervical collars, orthoses).Methods: Simple search in two licensed and electronic databases and one periodical (EBSCO, PROQUEST, SOLEN) was chosen for the review. The search was conducted in January and February 2019. Seventeen professional publications met the inclusion criteria.Results: Pressure ulcers are mainly caused by high pressure, external and internal factors. Incorrect and insufficient placement of the fixation, which presses heavily on the skin, results in insufficient arterial blood flow. There is tissue perfusion followed by creation of pressure ulcer. In the worst case, thrombus formation may occur.Conclusions: Skin monitoring is one of the basic intervention of nursing staff during admission and subsequent care of a patient in a hospital. The education of nursing staff about the correct application of compensatory aids and skin care should be a priority.
Aim: The aim of the paper was to create a literature review of valid and reliable delirium screening instruments administered by nurses for hospitalized patients. Design: Literature review. Methods: An advanced search of three licensed electronic databases (EBSCO, MEDLINE, PROQUEST) was selected. Twenty-one research studies complied with the inclusion criteria. Results: The predictive validity of ten delirium screening measuring tools were studied. The best predictive validity was found in the Nursing Delirium Screening Scale (Nu-DESC), with sensitivity values ranging from 32% to 100%, and specificity from 83% to 100%, with highest value for reliability of 0.94. The Delirium Observation Screening Scale (DOS) came second, with sensitivity from 25% to 97%, and specificity from 89% to 98.4%, with highest value for reliability of 0.77. The 4AT tool had sensitivity values from 83.3% to 90%, and specificity from 84% to 86.3%, with highest value for reliability of 0.99. Conclusion: The best screening tool for evaluating delirium by nurses was the Nu-DESC, followed by the DOS, and the 4AT. We recommend testing the predictive validity and reliability of selected screening tools administered by nurses in conditions of Czech clinical practice.
Východiska: Tlakové léze představují významné riziko a následně komplikaci pro paci-enty, kterým je v rámci léčby přiložena fixace (sádra, sádrové dlahy, krční límce, ortézy).Cíl: Vytvořit přehled odborných informací popisujících tlakové léze vzniklých v důsledku přiložení fixace (sádra, sádrové dlahy, krční límce, ortézy).Metody: Pro tvorbu přehledu bylo zvoleno jednoduché vyhledávání ve dvou licencova-ných a elektronických databázích a jednom nakladatelství (EBSCO, PROQUEST, SOLEN). Vyhledávání probíhalo v měsíci lednu a únoru 2019. Zařazovací kritéria splňovalo sedm-náct odborných publikací.Výsledky: Tlakové léze jsou způsobeny zejména vysokým působením tlaku, zevními a vnitřními faktory. Nesprávné a nedostatečné umístění fixace, která intenzivně tlačí na kůži, má za následek nedostatečný arteriální průtok krve. Dochází ke tkáňové perfuzi a následně vzniku tlakové léze. V horším případě může dojít k tvorbě trombu.Závěry: Monitorování kůže patří mezi základní činnosti ošetřovatelského personálu bě-hem přijetí a následné péče o pacienta v nemocnici. Vzdělávání ošetřovatelského perso-nálu o správném přikládání kompenzačních pomůcek a péče o kůži, by měla být prioritou.
Background: Pressure lesions represent a significant risk and consequently a compli-cation for patients who receive fixation for treatment (plaster, gypsum splints, cervical collars, orthoses).Aim: To create a review of information describing pressure ulcers due to fixation (plaster, gypsum splints, cervical collars, orthoses).Methods: Simple search in two licensed and electronic databases and one periodical (EBSCO, PROQUEST, SOLEN) was chosen for the review. The search was conducted in January and February 2019. Seventeen professional publications met the inclusion criteria.Results: Pressure ulcers are mainly caused by high pressure, external and internal factors. Incorrect and insufficient placement of the fixation, which presses heavily on the skin, results in insufficient arterial blood flow. There is tissue perfusion followed by creation of pressure ulcer. In the worst case, thrombus formation may occur.Conclusions: Skin monitoring is one of the basic intervention of nursing staff during admission and subsequent care of a patient in a hospital. The education of nursing staff about the correct application of compensatory aids and skin care should be a priority.
Cíl: Zmapovat jaké mají informace občané laické veřejnosti o hospicové péči a jejich možnostech v ČR. Metody: Pro výzkum byl zvolen kvantitativní přístup a nestandardizovaný dotazník (13 položek). Konstrukce dotazníku vycházela z pilotní studie Fokus Group a rešeršního šetření. Pro soubor respondentů byla stanovena kritéria: občané laické veřejnosti z Olomouckého kraje, starší 18 let a vyjádřili informovaný souhlas. Pro distribuci dotazníků byla použita metoda sněhové koule. Města Olomouckého kraje byla vybrána metodou náhodného výběru (losování). Výsledky zpracovány pomocí popisné statistiky, Pearsonova chí-kvadrátu a koeficientu kontingence C z kontingenčních tabulek (α = 0,05). Výsledky: Soubor tvořilo 341 respondentů z 6 měst ve věku 18–90 let (172 žen, 169 mužů). Z výzkumu vyplynulo: pouze 26,1 % respondentů uvedlo, co je hospicová péče. V hospici, je podle 81,9 % respondentů poskytován specifický druh péče a 79,5 % respondentů uvedlo, že je péče zajištěna specializovanými pracovníky. Jako nejčastější motivační faktor práce v hospici uvedlo 73,9 % respondentů práci s lidmi, 52,8 % víru sestry. Veřejnost je informována o hospicové péči podle 26,7 % respondentů, ale podle 41,3 % informována není. Respondenti (80,1 %) nevěděli kolik hospiců je v České republice a kde vznikl první hospic (73 % resp.). Z výsledků výzkumu bylo zjištěno, že neexistuje statisticky významná souvislost v odpovědích respondentů mužů a žen na otázky co je hospicová péče (C=0,208; p˃0,05), jaká péče je poskytována v hospici (C=0,137; p˃0,05) a jak je informována veřejnost (C=0,883; p˃0,05). Závěry: Z výsledků výzkumu vyplynulo, že občané laické veřejnosti, bez rozdílu pohlaví, mají ne zcela přesné informace z oblasti hospicové péče.
Aim: To find out to what extent is the lay public aware of the hospice care in the Czech Republic and its possibilities. Methods: A quantitative approach was chosen with a non-standardised questionnaire (13 items). The questionnaire design was based on a pilot study in a focus group and literature review. The inclusion criteria included: citizens from the lay public in the Olomouc region, aged 18 and more and an informed consent. A snowball method was used to distribute the questionnaire. Towns in the Olomouc Regions were selected randomly (draw). Results were processed using descriptive statistics, Pearson’s chi-squared test and contingence C coefficient C using contingency tables (α = 0.05). Results: The sample comprised of 341 respondents from 6 towns, aged between 18-90 (172 women,169 men). The results show that only 26.1 % of the respondents, was able to say what hospice care is. According to 81.9 %, hospice provides a specific type of care and 79.5 % stated that care is provided by specialised staff. 73.9 % think the most common motivating factor to work in hospice was interpersonal contact, and the nurse’s faith by 52.8 %. The public is wellinformed about hospice care by 26.7 % respondents however, 41.3 % think the public is not informed. Respondents (80.1 %) did not know how many hospices there are in the Czech Republic and where the first hospice was established (73 % resp.). The research showed there is no statistical significance between the answers about hospice care and gender, (C=0.208; p˃0.05), what kind of care is provided in hospice (C=0.137; p˃0.05) and how the public is informed (C=0.883; p˃0.05). Conclusions: The research that the lay public, regardless of gender, have poor information about hospice care.
- MeSH
- hospicová a paliativní ošetřovatelská péče * MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- smrt MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
