Studies on education generally find that higher education has a positive impact on various aspects of life. Nevertheless, studies focused on elderly people and their psychosocial health and development seldom view higher education as an important factor. Our aim was to explore the relation between higher education and ego integrity, a measure based on Erikson's concept of psychological maturity in later life. We used four national samples of non-institutionalized elderly people from Cameroon (N = 238), China (N = 254), Czech Republic (N = 167), and Germany (N = 240). Relationships between ego integrity and several possible moderator variables were tested by multivariate regressions in each sample. Between-subject ANOVA was employed to test differences in ego integrity between university educated and non-university educated people. We found that ego integrity is affected by culture in interaction with gender and the level of education attained. University-educated people reported higher ego integrity than persons with lower education in three of four cultural samples, which suggests a relatively stable relationship between university education and ego integrity when controlling for gender, age, and working status. These findings highlight the importance of education in late adulthood. In terms of policies and practice, they underscore the importance of reduction of educational inequalities as well as desirability of improved access to higher education, expansion of opportunities for the achievement of complete education in later life, and facilitation and support of lifelong learning.
- MeSH
- psychiatrie MeSH
- psychologie * MeSH
- psychoterapie MeSH
- Publikační typ
- biografie MeSH
- nekrology MeSH
Úvod: Hemofilie je dědičná choroba charakterizovaná nedostatkem či dysfunkcí specifických bílkovin odpovědných za srážlivost krve. Opakovaná krvácení do kloubů a svalů vedou k vážným a progresivním poškozením těchto tkání. Dospělé osoby s hemofilií čelí širokému spektru problémů, které souvisí s jejich nemocí. Při analýze rozhovorů pilotní analýzy, která se týkala sociální opory, resilience a kvality života pacientů s hemofilií, vyšly najevo důležité a problematické aspekty týkající se systému péče o tyto osoby. Cíle: Definovat problematické oblasti v systému péče o osoby s hemofilií a identifikovat problémy, které jsou spontánně reflektovány účastníky – osobami s hemofilií. Metody: Účastníky byly osoby s hemofilií. Jednalo se o pět dospělých mužů žijících v České republice. Účastníci se účastnili polostrukturovaného hloubkového rozhovoru (in-depth interview) zaměřeného na téma kvality života osob s hemofilií. Rozhovory byly tematicky analyzovány. Výsledky: Problematické oblasti v systému péče o osoby s hemofilií byly rozděleny do následujících oblastí: (1) oblast léčby hemofilie, (2) oblast informovanosti o hemofilii a (3) oblast financování léčby a zdravotních následků způsobených hemofilií. Závěr: Problematika nastavení optimálního systému péče o osoby s hemofilií je velmi komplikovaná. Předkládaná zjištění mohou přispět ke snahám zlepšovat péči o osoby s hemofilií. Informace o nedostatcích v péči z pohledu vybraného vzorku pacientů mohou sloužit i jako zpětná vazba pro pacientskou organizaci, státní instituce i členy týmů jednotlivých hemofilických center. V budoucnu by bylo vhodné rozpracovat zjištěné závěry v dalších studiích.
Introduction: Haemophilia is a hereditary disease characterised by shortage or dysfunction of specific proteins involved in blood coagulation. Repeated bleeds into joints and muscles lead to severe and progressive damage to these tissues. Adults with haemophilia face a wide range of problems associated with their condition. Analysis of interviews undertaken as part of a pilot study and focusing on social support, resilience and quality of life of haemophilia sufferers revealed some important and problematic aspects of the system of care for these people. Goals: To identify problematic areas in the care for persons with haemophilia as well as issues viewed as challenging by our respondents, persons suffering from haemophilia. Methods: Five adult men suffering from haemophilia an residing in the Czech Republic participated in our study. We conducted semi-structured in-depth interviews focusing on the quality of life of persons with haemophilia. Interviews were then analysed according to the issues that arose. Results: Problematic areas in the system of haemophilia care were assessed based on respondents’ views and divided into (1) haemophilia treatment, (2) haemophilia awareness and (3) financing of haemophilia treatment and health haemophilia-associated impairments. Conclusion: The issue of establishing an optimal system of care for persons with haemophilia is highly complex. This study’s findings could contribute towards improving care for haemophilia sufferers. Information on shortcomings of currently available care coming from patients themselves could moreover serve as feedback for patients’ organisations, state institutions and members of specialised haemophilia teams. Our findings should be developed and extended by further studies in the future.
- MeSH
- dospělí MeSH
- hemofilie A * ekonomika ošetřování terapie MeSH
- kvalitativní výzkum MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pilotní projekty MeSH
- senioři MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Příspěvek se zabývá historií a vývojem po-znatků souvisejících s tzv. krizí středního věku (KSV). Ve stati jsou představeny hlavní studie, jejichž výsledky koncept krize středního věku podporují, a výzkumy, které přinášejí spíše opačné stanovisko. Přínosem koncepce KSV je ale přinejmenším to, že obrátila pozornost na období celoživotního vývoje, jež bylo výzkum-níky spíše opomíjeno.
The contribution deals with the history and development of knowledge related to the so-called midlife crisis. The article presents the main studies, the results of which support the concept of the midlife crisis, and investigations that bring a rather opposite view. The benefit of the midlife crisis concept, however, is at least that it has turned an attention of researchers to a period of lifelong development that has been rather neglected.
Cíle. Cílem studie bylo ověřit psychometrické charakteristiky českých verzí Dotazníku sebereflexe a vhledu (SRIS) a Filadelfské škály všímavosti (PHLMS). Soubor a postup. Dotazníky byly prezentovány reprezentativnímu souboru české populace (N=1000) vytvořenému kvótním výběrem. Kvótními znaky byly pohlaví, věk, vzdělání, velikost obce, kraj. Pro ověření konvergentní validity dotazníku byl použit Dotazník empatie (DE14) a krátká verze Big Five Inventory (BFI-10). Statistické analýzy. Faktorová struktura nástrojů byla ověřována konfirmační faktorovou analýzou. Pro výpočet reliability byly použity Cronbachův koeficient α a McDonaldův koeficient ωT. Korelace mezi proměnnými byly zjišťovány Pearsonovým korelačním koeficientem. Vztahy dotazníků se sociodemografickými faktory byly zjišťovány vícerozměrnou analýzou rozptylu (MANOVA), t-testy, jednocestnou analýzou rozptylu ANOVA a korelační analýzou. Výsledky. Výsledky české verze PHLMS vykázaly dobrou shodu s dvoufaktorovou strukturou originálního nástroje. V případě české verze SRIS přikročili autoři k redukci položek, aby bylo dosaženo dobré shody, a tím i srovnatelnosti s dvoufaktorovou podobou původního nástroje. Oba dotazníky vykázaly vysokou reliabilitu. Limity studie. Ověření validity dotazníku se omezilo na vzájemné vztahy mezi škálami a korelace s Dotazníkem empatie a s neuroticismem (BFI-10). Chybí ověření vztahů s dalšími faktory osobnostní struktury.
Objectives. The aim of this study was to assess psychometric properties of two questionnaires: Self-Reflection and Insight Scale (SRIS) and Philadelphia Mindfulness Scale (PHLMS). Sample and setting. Questionnaires were administered to a representative sample (N=1000) of the Czech population by stratified selection. Statistical analysis. Factor structure was tested by confirmatory factor analysis. Bootstrapped evaluation of two-factor solution using exploratory factor analysis was performed. Relationships of the scores with sociodemographic variables were tested using MANOVAs and follow up t-tests, one-way ANOVAs or correlations. The reliability was tested using Cronbach’s α and McDonald’s ωT. Convergent and divergent validity were analyzed with respect to the Empathy questionnaire (DE14), and short form of Big Five Inventory (BFI-10). Results. PHLMS showed good resemblance with original two-factor solution, while in the case of SRIS, the number of items was reduced to obtain good fit with the original two-factor solution. Both questionnaires showed high reliability and validity. Study limitation. The validity of questionnaires was limited to the relationship between the scales, relationship to the Empathy questionnaire, and neuroticism (BFI-10). Adding additional proofs of validity would strengthen the study.
Pointou tohoto teoretického článku je utřídění a rozpracování méně známé koncepce ritualizace zkušenosti Erika H. Eriksona. Proces ritualizace určitých ústředních principů činnosti Erikson považuje za důležité pojítko ontogeneze jednotlivce a socio-kulturního prostředí. Důležitou charakteristikou tohoto procesu je ideál hravé adaptace společenských rituálů. Eriksonovo dílo v tomto ohledu zůstalo nedokončené. Přestože autor svým pojetím hry inspiroval psychologii i herní teorii, spojitost mezi celkovým vývojem, ritualizací a hravostí nebyla provedena. Tento příspěvek nejprve obhajuje směrodatnost hravosti ve vývoji z optiky Eriksona a aktuální, leč zatím nepočetné literatury na toto téma. Následně je předložených osm stadií ritualizace usazeno do širšího kontextu budování ego integrity. Hra formulovaná jako prostor rozšiřující kontrolu ega nad sebou samým, přechodovým prostorem hry s objekty a vnějším světem je zde chápana ve smyslu nástroje k dosažení psychické integrity. V tomto duchu jsou akcentovány pozdní etapy života představující otevření nových možností hr avosti, schopnost zachovat vývojovou kontinuitu a adaptivně se vyhnout strachu z blížící smrti. Nabídnutý model sice poskytuje obecné mechanizmy vývoje, ale bezpečnější je předpokládat, že se místy jedná o specifickou linii zrání. Hravá podoba ego integrity není jediným platným stylem duševní koherence. Důležité je zdůraznit, že hravost pozdního věku je v E riksonově podání příkladem idealizace stáří požehnaného kvalitami mysli dítěte, tedy velmi vzácného úkazu.
Pointou tohoto teoretického článku je utřídění a rozpracování méně známé koncepce ritualizace zkušenosti Erika H. Eriksona. Proces ritualizace určitých ústředních principů činnosti Erikson považuje za důležité pojítko ontogeneze jednotlivce a socio-kulturního prostředí. Důležitou charakteristikou tohoto procesu je ideál hravé adaptace společenských rituálů. Eriksonovo dílo v tomto ohledu zůstalo nedokončené. Přestože autor svým pojetím hry inspiroval psychologii i herní teorii, spojitost mezi celkovým vývojem, ritualizací a hravostí nebyla provedena. Tento příspěvek nejprve obhajuje směrodatnost hravosti ve vývoji z optiky Eriksona a aktuální, leč zatím nepočetné literatury na toto téma. Následně je předložených osm stadií ritualizace usazeno do širšího kontextu budování ego integrity. Hra formulovaná jako prostor rozšiřující kontrolu ega nad sebou samým, přechodovým prostorem hry s objekty a vnějším světem je zde chápana ve smyslu nástroje k dosažení psychické integrity. V tomto duchu jsou akcentovány pozdní etapy života představující otevření nových možností hr avosti, schopnost zachovat vývojovou kontinuitu a adaptivně se vyhnout strachu z blížící smrti. Nabídnutý model sice poskytuje obecné mechanizmy vývoje, ale bezpečnější je předpokládat, že se místy jedná o specifickou linii zrání. Hravá podoba ego integrity není jediným platným stylem duševní koherence. Důležité je zdůraznit, že hravost pozdního věku je v E riksonově podání příkladem idealizace stáří požehnaného kvalitami mysli dítěte, tedy velmi vzácného úkazu.
Období stárnutí a stáří zahrnuje značnou část života člověka, což s sebou nese sociální, demografické, politické a také psychologické důsledky. Na základě koncepce Erika H. Eriksona, který pro toto poslední životní stadium naznačil úkol dosažení integrity ega, se autoři v tomto příspěvku zabývají vybranými a klíčovými prvky ego integrity: životním bilancováním, akceptací minulosti a přijetím konce života a smrti. Cílem této studie je představit teorii integrity ega v její komplexitě na základě dostupných pramenů i pozdějších rozpracování Eriksonem a jeho kolegy. Autoři se rovněž pokouší naznačit spojitosti se současným stárnutím: s ohledem na rostoucí počet seniorů ve společnosti studie představuje staronový vhled do stáří a psychické přípravy na toto období, a to v perspektivě optimálního vývoje a sociálně historické zkušenosti. Podle Eriksona je dosažení integrity ega dostupné pro každého, bez ohledu na minulost, sociální postavení, etnicitu či vzdělání. Stárnutí a stáří na základě interpretace Eriksonovy koncepce a dosavadní empirické evidence znamená především vyvažování dialogu mezi integritou a zoufalstvím na cestě k moudrosti.
Late adulthood and aging constitutes the chief portion of the human lifespan, which has various societal, demographical, political, but also psychological consequences. Following the work of Erik H. Erikson, who stressed the task of attaining ego integrity in the final stage of human life, the present study examines and stresses various facets of ego integrity concept: life reviewing, acceptance of the past, acceptance of the end of one’s life and death. Erikson in his work suggested that ego integrity is attainable to everyone. The aim of this study is to present Erikson’s theory in its complexity and connections to aging nowadays we felt worth exploring. Taking into account the growing number of elderly in society, the study should reveal new and old insight into psychological preparation of growing older with respect to optimal development, empirical and especially historical experience of aged people. Aging older based on this interpretation of Erikson’s work and results from empirical evidence means primarily balanced dialogue between integrity and despair on the way to wisdom.
Příspěvek je věnován hypotéze ohledně typicky ženské odpovědi na stresor, jež je charakterizována vzorcem chování, které se ve stresující situaci vyznačuje péčí o potomky a přilnutím ke skupině a jehož účelem je redukce vlastní zranitelnosti. V článku jsou zmíněny studie, jež autoři tend-and-befriend odpovědi na stres přinesli na podporu své hypotézy, a studie, které přišly s její kritikou.
The contribution is devoted to the hypothesis about the unique female response to the stressor, which is characterized by a pattern of behavior that is manifested in the stressful situation by tending and befriending and whose purpose is to reduce one's own vulnerability. The article mentions studies that the authors of tend-and befriend stress response have brought to support their hypothesis, and studies that have come up with its criticism.
