Východiska: Nádorové mikroprostředí hraje významnou roli v celém procesu tumorigeneze i vztahu mezi nádorem a hostitelem. Jeho významnou složku představuje zánětlivá celulizace, jejíž hodnocení má u solidních nádorů prognostický a zdá se, že i prediktivní význam (ten je aktuální zejména s ohledem na potenciální predikci léčby imunitními checkpoint inhibitory). Problém však představuje metodický aspekt hodnocení, který je standardizován pouze pro určité typy nádorů. Cíl: Podat přehled současné problematiky týkající se hodnocení zánětlivé celulizace (nejčastěji označované jako tzv. tumor infiltrující lymfocyty – TIL) u solidních nádorů, konkrétně u karcinomu prsu, plic, dlaždicobuněčného karcinomu v oblasti hlavy a krku, maligního mezoteliomu, nádorů gastrointestinálního traktu, ženského genitálu, urogenitálního traktu, mozku a maligního melanomu. Zmíněny jsou metodické možnosti hodnocení včetně snahy o jejich standardizaci a hodnocení významu imunofenotypizace zánětlivého infiltrátu. S ohledem na klinický dopad je diskutován prognostický a také prediktivní význam. Závěr: Hodnocení TIL má u solidních nádorů často prediktivní význam, výsledky studií však nejsou zcela jednoznačné. Nejednoznačnost panuje i s ohledem na prediktivní využití tohoto markeru. Přes veškerý metodický rozvoj umožňující využití komplikovaných technologií hodnotících nejrůznější aspekty přítomného zánětlivého infiltrátu včetně funkčních charakteristik (obrazová analýza, multiplexní fluorescenční imunohistochemie, hmotnostní spektrometrie) je snahou v této fázi vývoje vyvinout a standardizovat levnou a všeobecně dostupnou metodiku umožňující široké využití hodnocení TIL v klinické praxi. Recentně navrhovaný sjednocený postup testování shodný pro všechny solidní nádory by mohl vyřešit jednu z hlavních limitací rutinního využití TIL, která je dána právě nejednotnou metodikou.

Background: The tumor microenvironment plays an important role in tumorigenesis and the tumor-host relationship. An important part of the tumor microenvironment is inflammatory infiltration. Its evaluation in solid tumors has prognostic meaning and appears also to be predictive of outcome, which is particularly important for predicting responses to immune checkpoint inhibitors. However, the methodology used to assess inflammatory infiltration is problematic, because it has been standardized only for certain types of tumors. Objective: The present study provides an overview of current issues related to the evaluation of inflammatory cells (tumor infiltrating lymphocytes) in solid tumors, specifically in tumors of the breast, lung, head and neck, gastrointestinal tract, female genital tract, urogenital tract, brain, malignant mesothelioma, and malignant melanoma. Various methodologies for evaluation are mentioned, including the efforts that are being made to standardize these methodologies and the importance of immunophenotyping inflammatory infiltrates. With regard to clinical meaning, prognostic and predictive significance are also discussed. Conclusion: The evaluation of TILs in solid tumors often has predictive value; however, the results have been equivocal. There is also ambiguity about the predictive use of this marker. Despite all the methodological developments, which have resulted in the implementation of complicated technologies (image analysis, multiplex fluorescence immunohistochemistry, and mass spectrometry) for the evaluation of the various aspects of inflammatory infiltrates present in tumors, including their functional characteristics, there is still a need for standardization and development of inexpensive and universally available methodologies to enable the wide use of TIL evaluations in clinical settings. The recently proposed unified methodology may be used in all solid tumors and could help resolve one of the main limitations of the routine use of TIL, i.e., the inconsistent approach to assessment.

• Klíčová slova
• zánětlivá celulizace,
• MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• nádorové biomarkery MeSH
• nádory * diagnóza   MeSH
• prognóza MeSH
• tumor infiltrující lymfocyty MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Developmental dysphasia is frequent and serious neurodevelopmental impairment of speech analysis and production. Both neurodynamic as well as microstructural changes of intra and interhemispheric connection play probably key role in pathogenesis of dysphasia. The question arises, whether delay of acustic information analysis is caused by white matter dysmaturation and, whether this connective impairment should be confirm by MR tractography and EEG analysis The main aim of this project is to correlate tractographic and EEG findings with logopedic/ psychological results as well as with automatic utterance analysis by self-organizing neuronal network.

Vývojová dysfázie je častou a závažnou neurovývojovou poruchou zpracování a tvorby řečového signálu. V patogenezi řečové poruchy se mohou uplatnit jak neurodynamické tak zřejmě i mikrostrukturální změny na úrovni intra i interhemisferálních propojení oblastí zodpovědných za porozumění a zpracování řeči. Otázkou je zda předpokládané opoždění časového zpracování akustické informace může souviset s dysmaturací bílých vláken a zda lze tuto konektivní poruchu potvrdit pomocí mozkové MR traktografie a dvoukanálové počítačové analýzy EEG signálu. Hlavním cílem je korelovat traktografické i EEG nálezy s výsledky logopedicko psychologického vyšetření a s analýzami digitálních nahrávek řečového projevu.

• MeSH
• afázie MeSH
• dítě MeSH
• elektroencefalografie MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mapování mozku MeSH
• neuronové sítě MeSH
• novorozenec nedonošený růst a vývoj   MeSH
• počítačová simulace MeSH
• poruchy řeči MeSH
• vývojové poruchy u dětí MeSH
• zobrazování difuzních tenzorů MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH

• Konspekt
• Pediatrie
• NLK Obory
• pediatrie
• logopedie, klinická logopedie
• neurologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR