- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: Vliv postavení komponent povrchových náhrad kyčle na koncentraci kobaltu (Co) a chromu (Cr) v séru je stále ve světovém písemnictví kontroverzní. Cílem předkládané studie bylo přijmout nebo zamítnout hypotézu, že postavení komponent má vliv na sérovou hladinu Co a Cr u pacientů s povrchovou náhradou kyčelního kloubu. Materiál a metody: Do studie bylo zařazeno 34 pacientů s jednostrannou povrchovou náhradou kyčelního kloubu typu ASR™. Průměrná doba od implantace do odběru krevního vzorku byla 45 měsíců (2 roky až 7 let). Radiologicky byla hodnocena inklinace a anteverze acetabulární komponenty a odchýlení dříku femorální komponenty od osy krčku ve frontální a transverzální rovině. Ke statistickému hodnocení závislosti hladiny iontů v séru na poloze implantátů byl užit Mann-Whitney U test. Výsledky: Průměrná hladina Co byla 9,9 ppb (0,5–147,8), modus 1,1 a medián 1,2. Průměrná hladina Cr byla 5,0 ppb (0,0–73,6), modus 0,3 a medián 0,9. Hladina Co nižší než 7 ppb byla zjištěna u 28 pacientů (82,4 %) a Cr u 30 pacientů (88,2 %). Hladina obou iontů nižší než 7 ppb současně byla zjištěna ve 28 případech (82,4 %). Korektního postavení acetabulární komponenty v obou rovinách (rozsah inklinace 40°–46° a anteverze 10°–16°) bylo dosaženo v 9 případech (26,5 %). Korektní postavení femorální komponenty v obou rovinách (odchylka do 5° včetně) bylo zjištěno ve 13 případech (38,2 %). Korektní postavení obou komponent v obou rovinách bylo naměřeno ve 4 případech (11,8 %). Při statistickém zpracování výsledků na hladině významnosti p < 0,05 bylo prokázáno, že postavení ani jedné z komponent v žádné z rovin nemá vliv na sérovou hladinu iontů kovů u pacientů s povrchovou náhradou kyčle. Diskuze: Vliv postavení komponent povrchové náhrady kyčle na hladiny iontů kovů v séru zůstává stále nejasný. Výsledky klinických studií se liší. Závěr: U povrchové náhrady kyčle typu ASR™ nebyl zjištěn vliv odchýlení postavení komponent od ideální hodnoty více než 3° na straně acetabulární a více než 5° na straně femorální na výši sérové hladiny iontů Co a Cr.
Introduction: The influence of component position on the serum level of cobalt (Co) and chrome (Cr) ions after hip resurfacing (SRA) is still controversial in orthopaedic literature. The aim of the study was to accept or refuse the hypothesis that the component position has an influence on Co and Cr ion levels in patients after hip SRA. Material and Methods: 34 patients with completed single-side SRA (ASR, DePuy) were included in the study. The mean time from surgery to blood sampling was 45 months (range 7 to 2 years). Cup inclination and anteversion and femoral component position in relation to the femoral neck axis were evaluated using x-rays. Mann-Whitney U test was used for statistical evaluation. Results: The mean Co serum level was 9.9 ppb (range, 0.5 – 147.9 ppb), modus 1.1 and median 1.2. The mean Cr serum level was 5.0 ppb (range, 0.0 – 73.6 ppb), modus 0.3 and median 0.9. Co ion level was lower than the critical 7 ppb in 28 patients (82.4%). Cr ion level was lower than 7 ppb in 30 patients (88.2%). The levels of both ions lower than 7 ppb was identified in 28 patients (82.4%). The correct position of the acetabular component in both planes (the range of inclination between 40° and 46° and anteversion between 10° and 16°) was achieved in 9 cases (26.5%). The correct position of the femoral component in both planes (up to 5° deviation) was achieved in 13 cases (38.2%). The correct position of both components in both planes was achieved in 4 cases (11.8%). The components position did not have a statistically significant influence on serum ion levels (p < 0.05). Conclusion: Serum metal ion levels after ASR hip replacements are not influenced by the acetabular and femoral component position. The hypothesis was refused.
- Klíčová slova
- resurfacing kyčle, párování kov-kov, sérová hladina,
- MeSH
- acetabulum chirurgie patofyziologie radiografie MeSH
- analýza selhání vybavení MeSH
- chrom krev MeSH
- kobalt krev MeSH
- kyčelní kloub fyziologie chirurgie radiografie MeSH
- kyčelní protézy škodlivé účinky MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- náhrada kyčelního kloubu metody škodlivé účinky MeSH
- neparametrická statistika MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- prospektivní studie MeSH
- protézy - design MeSH
- selhání protézy MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Úvod: Dysplazie kyčelního kloubu je častou příčinou rozvoje degenerativních změn. Pánevní osteotomie může progresi artrózy zabránit. Cílem sdělení je zhodnocení výsledků trojích osteotomií v materiálu autorů. Materiál a metoda: V letech 2003 – 2006 byla provedena trojí osteotomie pánve dle Steela na 19 kyčelních kloubech u 17 pacientů se symptomatickou počínající postdysplastickou koxartrózou. Jednalo se o 10 žen a 7 mužů s průměrným věkem 26 let (15–44 let). Ve 3 případech byla pánevní osteotomie v jedné době doplněna i korekčním výkonem na proximálním femuru. Minimální doba sledování byla 4 roky (8–4 roky). Výsledky: Stupeň dysplazie dle Severina se zmenšil v 17 případech. Acetabulární úhel byl korigován průměrně z 51° na 41°, CE úhel ze 13° na 18° a index migrace hlavice ze 42 % na 28 %. K progresi degenerativních změn z 2. na 4. stupeň dle Tönnise došlo u 2 pacientů; v ostatních případech zůstal stav nezměněn. Klinický stav dle Merle d´Aubingné a Postela se zlepšil u 17 operovaných kloubů (89 %). Zásadní podíl na nárůstu bodového hodnocení mělo zmírnění bolesti. Hodnocení rozsahu pohybu dle zvoleného skóre nemělo na celkový výsledek žádný vliv. Významné komplikace v souboru pozorovány nebyly. Diskuze: Reorientační výkony korigují nedostatečné krytí hlavice anterolaterálně, a to plnohodnotnou hyalinní chrupavkou na subchondrální kosti. O úspěšnosti pánevních osteotomií v počátečních stádiích koxartrózy je v odborném písemnictví hojně referováno. Tuto skutečnost podporují i výsledky autorů. Podmínkou je dodržení indikačních kritérií a korektní operační technika. Odchýlení se od správných indikací je zatíženo rizikem progrese artrózy a metodu může diskreditovat. Závěr: Trojí osteotomie pánve splňuje základní požadavky kladené na redirekční výkony. Lepších výsledků je dosahováno v počátečních stádiích koxartrózy. Ideální indikací pro zpomalení progrese onemocnění je sférický kongruentní kloub s pozitivním CE úhlem.
Introduction: Developmental dysplasia of the hip represents a frequent cause of joint degeneration. Triple pelvic osteotomy can slow down its progression. The purpose of the study was to evaluate the results in the authors´ sample. Material and methods: In 2003 – 2006, Steel osteotomy was performed in 17 patients (10 men, 7 women) on 19 symptomatic hips. The mean age was 26 years (range: 15 – 44 years). Simultaneous proximal femoral osteotomy was carried out in 3 cases. The minimum follow-up period was 4 years (range: 8 – 4 years). Results: The degree of dysplasia (Severin) decreased in 17 hips. The acetabular angle was corrected from 51° to 41° on average, CE angle from 13° to 18° and head migration index from 42 % to 28 %. Progression of the joint degeneration (Tönnis) was observed in 2 cases. The clinical condition (Merle d´Aubigne and Postel) improved in 17 hips. No serious complications occurred. Conclusions: Triple pelvic osteotomy fulfils the basics requirements of redirectional surgeries. Better results are obtained in very early stages of hip degeneration. The ideal indication for the deceleration of the progress of the disease is the spherical congruent hip joint with positive CE angle.
- MeSH
- acetabulum chirurgie patologie radiografie MeSH
- artróza kyčelních kloubů etiologie chirurgie radiografie MeSH
- dospělí MeSH
- kyčelní kloub patologie radiografie MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- následné studie MeSH
- ortopedické výkony MeSH
- osteotomie metody MeSH
- progrese nemoci MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- výsledek terapie MeSH
- vývojová dysplazie kyčelního kloubu MeSH
- vývojová kyčelní dysplazie chirurgie komplikace radiografie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
The variability in width, height, and orientation of spinal pedicles makes pedicle screw insertion a delicate operation. Fluoroscopic guidance often exposes the patient and especially surgeons to relatively high doses of ionising radiation. The use of pulsed fluoroscopy is safer, as compared to continuous fluoroscopy, because of reduced radiation exposure. There are increasing numbers of literature reports regarding the high doses of radiation to which orthopaedic and spine surgeons are exposed during surgical procedures. Spine surgery can be associated with significant radiation exposure to the surgical staff. The purpose of this prospective study was to compare a computer-assisted navigation with a conventional procedure in order to assess if it is possible to reduce radiation exposure while preserving the accuracy of screw placement. MATERIAL AND METHODS: The first "conventional" group consisted of 30 patients, with an average of 1.9 segments of the lumbar spine stabilised. Screws were inserted transpedicularly under image intensifier guidance. In the second "navigated" group of 30 patients, stabilisation of 1,8 segments was performed on average. A CT-free fluoroscopic 2D spinal navigation system (VectorVision, Brain LAB, Germany) was used intra-operatively. It combines image-guided surgery with C-arm fluoroscopy. For each surgery (navigated or not), the duration of irradiation was recorded. The irradiation duration was collected from the X-ray image intensifier. In both groups the screw positioning accuracy was controlled intra-operatively according to Learch's, Acikbas's, and Whitecloud's methods from AP and lateral images and by meticulous pedicle palpation. RESULTS: The irradiation duration calculated to one vertebra (two screws) was significantly shorter in the second (navigated) group (3.4 s) than in the first (conventional) group (14.4 s). The mean duration of data registration was 6.0 minutes (range, 3 to 11 minutes). The mean ratio according to Acikbas's calculation method was 43.2 % (range, 32 % to 74 %) in the first (conventional) group and 44.1 % (range, 35 % to 76 %) in the second (navigated) group. DISCUSSION: During a conventional surgical procedure many X-ray images are made to control the accuracy of screw insertion. If the trajectory is not satisfying, it must be corrected or the pedicle is drilled again, always with a new fluoroscopic control. The process is repeated until satisfactory orientation is achieved. This is the explanation for a much longer duration of irradiation in conventional procedures. Navigation facilitates the surgical act, enabling us to acquire the right position of all screws, with only an AP image and a lateral image at the beginning of instrumentation for data registration; prolongation of the operative time is irrelevant. CONCLUSIONS: Navigation allows us to keep the same accuracy of pedicle screw placement while reducing radiation exposure of the surgeons and operating room staff by about one quarter. In multiple-level vertebral instrumentations this reduction is more pronounced. In centres where many procedures involving spine instrumentation are done every day, the "saved" exposure time can amount to hours.
- MeSH
- chirurgie s pomocí počítače metody MeSH
- dospělí MeSH
- fluoroskopie metody MeSH
- fúze páteře metody přístrojové vybavení MeSH
- kostní šrouby MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- páteř chirurgie radiografie MeSH
- počítačová grafika MeSH
- počítačová simulace MeSH
- prospektivní studie MeSH
- rentgenový obraz - interpretace počítačová metody MeSH
- robotika metody MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Klíčová slova
- artróza, totální endoprotéza hlezna, chirurgická technika,
- Publikační typ
- abstrakty MeSH
PURPOSE OF THE STUDY: Latissimus dorsi transfer is a relatively complicated procedure subsequently requiring an active, long-term physical therapy. The surgeon's performance and a patient's effort are therefore of worth consideration. However, sutures of massive rotator cuff tears do not always produce good results. The aim of the study is to evaluate the role of latissimus dorsi transfer in the treatment of these shoulder pathologies. MATERIAL: A total of 21 patients were evaluated. Their age at the time of surgery ranged from 48 to 63 years, with an average of 54.8 years. A minimum follow-up was three years, the average was 47 months (70-36 months). The indication for surgery included a massive rotator cuff tear, without symptoms of arthropathy and with normal subscapularis muscle function, which had been resistant to conservative treatment for 6 months at least. In 13 patients, transfer was performed after previous surgery on the rotator cuff. METHODS: The procedure was carried out in a lateral position. The latissimus dorsi tendon was cut off just at its attachment to the humerus, the muscle was mobilised and the musculo-tendinous flap was released to reach the proximal operative wound and to cover the greater tuberosity of the proximal humerus. A shoulder abduction splint was used to immobilise the upper extremity for 6 weeks. Active and supervised individual physical therapy followed. RESULTS: Subjective evaluation was excellent in 10, good in 9, and poor in 2 patients. The average Constant-Murley score improved by 32.25 points as compared before surgery (from 38.50 to 70.75). The evaluation of active arm elevation in the frontal plane showed improvement in 16 patients (77 %) by 40 degrees on average, no change in five patients (23%), and no deterioration in any of the patients. Active external rotation with the arm held at the body side improved by 14 degrees on average. Progression of radiographic changes indicating arthropathy was recorded in five patients.Post-operative haematoma, developed three patients it was treated by needle aspiration in one, and drainage in two patients. DISCUSSION: The results presented here are in agreement with those reported in the international literature.The method of latissimus dorsi transfer shows poorer outcomes after previous attempts to suture of massive rotator cuff tears. In patients with a restricted range of motion before surgery, the post-operative shoulder motion achieved at the final evaluation is also lower. CONCLUSIONS: When based on a correct indication, latissimus dorsi transfer with an uncomplicated post-operative therapy will result in improvement of shoulder function and pain relief, and it is therefore justified. One of the prerequisites for good results is the initial patient's consent with a supervised, active and long-term post-operative physical therapy. The transfer itself is a demanding surgical procedure associated with several risks and it should therefore be performed by an experienced and competent surgeon with a deep knowledge of shoulder girdle anatomy.
