BACKGROUND: Ultrabrief stimulation in electroconvulsive therapy (ECT) using a 0.25 or 0.30 ms pulse width markedly reduces the charge required to reach the seizure threshold (ST) and cognitive side effects. It is not known whether further reduction of pulse width to 0.15 ms is advantageous. METHODS: Thirty-seven patients were randomized to ST titration at the first session applying right unilateral (RUL) ECT with either a 0.15 or 0.30 ms pulse width and were titrated again in the second session using the alternative pulse width. All subsequent treatments used the pulse width applied in the second titration session, administering RUL ECT, starting at 6xST. The primary outcome was difference between the pulse widths in ST at the two titration sessions. Exploratory analyses examined differences in seizure duration and postictal time to recover orientation (TRO), averaged across all ECT sessions from the third onwards. Other exploratory analyses examined clinical improvement and retrograde amnesia for autobiographical information and other neuropsychological functions following the ECT course. RESULTS: In the first titration session, ST was significantly lower with the 0.15 ms than 0.30 ms pulse width. ST significantly increased when re-titrating with the 0.30 ms pulse width and significantly decreased when re-titrating with a 0.15 ms pulse width. There were no differences between the pulse width groups in clinical improvement, TRO, or neuropsychological measures. CONCLUSIONS: Ultra-ultrabrief stimulation with a 0.15 ms pulse width is more efficient in seizure induction than a 0.30 ms pulse width. Comprehensive studies should determine whether ultra-ultrabrief stimulation replaces ultrabrief stimulation as a default parameter for ECT.

• MeSH
• dospělí MeSH
• elektrokonvulzívní terapie * metody   škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• záchvaty terapie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH
• srovnávací studie MeSH

• Publikační typ
• úvodníky MeSH

Electroconvulsive therapy (ECT) is an important treatment modality in psychiatry, considered to be the most effective option for pharmaco-resistant affective and psychotic disorders. Despite its great efficacy, it still remains a rather controversial method, which hinders its full potential. It is feasible to say that in part, this controversy is caused by a largely negative image of ECT displayed through media. The depiction of ECT in movies has been studied and well documented in the past. The aim of our study was to provide an overview of how ECT is represented in video games - a form of media where ECT representation has been overlooked in scientific literature so far. As with movies, most of these portrayals are negative, depicting ECT as an obsolete, aggressive or torturous treatment method.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Elektrokonvulzivní terapie (EKT) je jednou z nejúčinnějších metod pro léčbu závažných psychických onemocnění, přesto je často obecnou populací vnímána záporně. Negativní vnímání EKT veřejností je však v kontrastu s reálným vnímáním EKT pacienty podstupujícími tuto formu terapie a jejich blízkými. V rámci předkládané studie jsme sledovali soubor pacientů (N = 67) léčených EKT na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN v Praze a soubor jejich blízkých osob - většinou rodinných příslušníků (N = 50). Obě skupiny vyplnily po skončení série elektro-konvulzí dotazník, který hodnotil efektivitu léčby, informovanost o léčbě a míru tlaku, se kterou byla léčba profesionály doporučována. Součástí bylo také hodnocení nežádoucích účinků léčby a ochoty podstoupit EKT znovu, pokud by byla v budoucnu indikovaná. Většina pacientů (nad 80 %) byla s léčbou spokojená, hodnotila ji jako účinnou, a neobávala by se ji v budoucnu opět podstoupit, ač zhruba třetina referovala mírné nežádoucí účinky. Příbuzní pacientů vyjádřili obdobně pozitivní názor na EKT, kterou byl jejich blízký léčen. Pozitivní reference samotných pacientů a jejich blízkého okolí pomáhají snížit stigmatizaci této metody, což může být v budoucnu nápomocné v léčbě dalších osob.

Electroconvulsive therapy (ECT) is one of the most effective forms of therapy of severe psychiatric conditions. ECT is often perceived negatively by the general public, however the negative perspective of ECT is in contrast with a real perspective of ECT by patients themselves and their relatives. In this study we have observed patients (N=67) and their relatives - mostly family members (N=50), who have been treated with ECT at the Department of Psychiatry, First Faculty of Medicine and General University Hospital in Prague. Both groups have filled a questionnaire after finishing the treatment (series of ECT), which evaluated the effectivity, awareness, and possible pressure to undergo the treatment. Part of the questionnaire was also to evaluate side effects and willingness to repeat ECT again in the future, if indicated. Most of the patients (over 80%) were content with the treatment, they considered it effective, and they were not afraid to undergo ECT again, despite approximately one third of the group reporting to experience some form of mild adverse effects. Patients? relatives had also similarly positive attitude towards ECT, which was used to treat their close ones. Positive feedback from patients themselves and their relatives can help to reduce the stigmatization of ECT, which can help future patients.

• MeSH
• dospělí MeSH
• duševní poruchy terapie   MeSH
• elektrokonvulzívní terapie * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• spokojenost pacientů * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Článek popisuje vývoj stigmatizujícího postoje veřejnosti k elektrokonvulzivní terapii. Elektrokonvulzivní terapie (EKT) je vysoce účinná metoda léčby závažných duševních poruch. V psychiatrii se používá přes 80 let a v některých léčebných indikacích je dosud obtížně nahraditelná. Modernizace metody vedla k výrazné minimalizaci nežádoucích účinků léčby. Navzdory bezpečnosti metody a subjektivní spokojenosti vyléčených pacientů je elektrokonvulzivní terapie stále vnímána běžnou společností spíše negativně. V článku autoři rozebírají podrobně zdroje přetrvávající stigmatizace. Záporně ovlivnilo pohled na EKT především filmové zpracování, negativní pohled je udržován také prostřednictvím nových médií.

The article describes the evolution of the stigmatizing public view on electroconvulsive therapy (ECT). ECT is a highly effective method of treatment of serious mental illnesses. It has been in use for over 80 years and in some indications, its efficacy has yet to be surpassed by alternative methods. Modernization of the method led to significant minimalization of adverse effects. Despite this, ECT is still perceived negatively by the public. In the article, the authors describe the sources of this stigmatization. ECT has been influenced negatively especially by its portrayal in the movie industry, but also in the new media.

• MeSH
• duševní poruchy terapie   MeSH
• elektrokonvulzívní terapie * škodlivé účinky   etiologie   MeSH
• film jako téma MeSH
• hudba MeSH
• komunikační média MeSH
• lidé MeSH
• literatura MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Prevalence poruch spánku v populaci je velmi častá a nekvalitní spánek může doprovázet řada komorbidit. Ke standardní léčbě poruch spánku se aktuálně využívají farmakologické a psychoterapeutické postupy. Nově by se účinnou metodou mohla stát i repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS). Repetitivní TMS je moderní neinvazivní biologická léčebná metoda, která se v léčbě duševních a neurologických poruch využívá již řadu let. Princip rTMS spočívá v aplikaci opakujících se pulzů magnetického pole, které následně indukují elektrickou aktivitu ve stimulované oblasti mozku. Výhodou této terapie je výborná tolerance a malé množství nežádoucích účinků. Její role v léčbě spánkových poruch zatím není dostatečně prozkoumána. Tato práce shrnuje možnosti využití rTMS v léčbě jednotlivých poruch spánku, vč. přehledu recentních studií, používaných stimulačních protokolů, jejich efektivity a možných biologických podkladů léčby. Nejvíce důkazů pro efektivitu rTMS existuje pro léčbu primární insomnie, ale jsou známy i úspěšné intervence při terapii syndromu neklidných nohou, poruch spánku při Parkinsonově chorobě a insomnie provázející duševní onemocnění. Ojedinělé úspěchy rTMS byly zaznamenány také při léčbě bruxismu spojeného se spánkem, obstrukční spánkové apnoe a narkolepsie.

The prevalence of sleep disorders in the population is remarkably high, and poor sleep quality can lead to various health problems. Current standard treatments for sleep disorders involve pharmacological and psychotherapeutic approaches. A new potentially effective method that could be introduced is repetitive transcranial magnetic stimulation (rTMS). Repetitive TMS is a modern non-invasive biological treatment method that has been used in the treatment of psychiatric and neurological disorders for many years. The principle of rTMS involves the application of repeated pulses of magnetic field, which subsequently induce electrical activity in the stimulated area of the brain. The advantage of this therapy is its excellent tolerance and minimal side effects. Its role in the treatment of sleep disorders has not yet been sufficiently explored. This paper reviews the potential use of rTMS in the management of different sleep disorders, including a summary of recent studies, the stimulation protocols employed, their effectiveness, and possible underlying biological mechanisms. Strongest evidence for the effectiveness of rTMS has been found for the treatment of primary insomnia, but it has also been effective in addressing restless legs syndrome, sleep disorders in Parkinson‘s disease, and insomnia comorbid with psychiatric disorders. There have even been isolated reports of successful rTMS treatments for sleep-related bruxism, obstructive sleep apnea, and narcolepsy.

• MeSH
• bruxismus ve spánku terapie   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• obstrukční spánková apnoe terapie   MeSH
• poruchy iniciace a udržování spánku terapie   MeSH
• poruchy spánku a bdění * klasifikace   terapie   MeSH
• syndrom neklidných nohou terapie   MeSH
• transkraniální magnetická stimulace * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Elektrokonvulzivní terapie je důležitou biologickou modalitou léčby v moderní psychiatrii, která prošla za posledních 80 let radikálním vývojem nejen v oblasti technologie, ale i ve způsobu její aplikace. Navzdory širokému spektru využitelnosti a doposud nepřekonané účinnosti však dodnes nedokázala naplnit svůj plný potenciál, zejména kvůli stigmatizaci v očích veřejnosti. Na mnoha pracovištích se dodnes používá jako metoda poslední volby, moderní studie však ukazují, že by v léčbě měla být prosazována mnohem dřív.

Electroconvulsive therapy is an important biological treatment modality used in modern psychiatry, that underwent radical changes over the last 80 years, not only in its technological aspect, but also the way of application. Despite a large spectrum of its potential use and to this date, unparalleled efficacy, it has not yet been able to reach its full potential due to its stigmatisation in the public eye. It is often used as a „last choice“ treatment in many psychiatric institutions, despite numerous studies showing that it should be proposed to the patient earlier in the course of treatment.

• MeSH
• duševní poruchy terapie   MeSH
• elektrokonvulzívní terapie * metody   škodlivé účinky   trendy   MeSH
• lidé MeSH
• společenské stigma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH
• výukové testy MeSH

BACKGROUND Long-acting injectable (LAI) antipsychotics are one of the forms of therapy for severe mental illness. Post-injection delirium/sedation syndrome (PDSS) is a very rare but serious adverse effect following the application of an olanzapine in a long-acting form. The most common symptoms of the syndrome are sedation, delirium, dysarthria, ataxia, extrapyramidal symptoms, agitation, dizziness, or seizure. The predispositions, prevention, and exact mechanism of PDSS remain unclear. CASE REPORT We present a case report of a 30-year-old male patient experiencing PDSS, including the main symptoms of PDSS, diagnostic methods, olanzapine plasma concentrations, therapeutic process, and outcome. We then include a follow-up of the patient 2.5 years later. The patient did not have any long-term damage, had no disabilities, and no post-traumatic stress disorder following the event. We include information about his current medications, further use of LAI antipsychotics, and update about his everyday life. CONCLUSIONS PDSS is a life-threatening condition clinicians must be aware of, and the easiest precaution is a 3-h observation after the application of an injection. Because the predispositions, prevention, and exact mechanism of PDSS remains unclear, it is very important to report the rare cases of PDSS and conduct further research for the safety of our patients. The follow-up of the patient showed that the patient is doing well, he has no post-traumatic stress disorder following the event, and he did continue to use LAI antipsychotic medication.

• MeSH
• antipsychotika * škodlivé účinky   MeSH
• benzodiazepiny škodlivé účinky   MeSH
• delirium * chemicky indukované   diagnóza   MeSH
• dospělí MeSH
• injekce intramuskulární MeSH
• léky s prodlouženým účinkem škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• olanzapin škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH

INTRODUCTION: Tinnitus is an intrusive and chronic illness affecting a significant portion of the population, decreasing affected individuals' quality of life and socioeconomic functioning. Transcranial Direct Current Stimulation (tDCS) is a non-invasive neuromodulatory method utilizing weak electrical currents to elicit short and long-term central nervous system changes. Several studies have proven its effect on tinnitus. We aimed to broaden the knowledge and provide data on the effect and its retention. METHODS: In the randomized, double-blinded, sham-controlled trial, 39 patients (active n = 19, sham n = 20) underwent bifrontal tDCS (anode over right dorsolateral prefrontal cortex (DLPFC), cathode left DLPFC, current of 1.5 mA, 20 min, 6 sessions in 2 weeks). Tinnitus Functional Index (TFI), Iowa Tinnitus Handicap Questionnaire (ITHQ), Beck Anxiety Inventory (BAI), Zung Self-Rating Depression Scale (SDS), and WHO-Quality of Life-BREF were employed in 4 evaluation points, including the follow-ups of 6 weeks and 6 months. RESULTS: We reached a delayed, significant long-term improvement (p < 0.05) in auditory difficulties associated with tinnitus and noticed it even after 6 months compared to placebo. We also reached a short-term, negative effect in the psychological domain of WHO-Quality of Life-BREF (p < 0.05). Not all subdomains of TFI and ITHQ reached statistical significance during the data analysis, even though specific positive trends were noticed. CONCLUSION: We proved partial, positive, long-term effects of tDCS on tinnitus and short-term, negative, transient effect on a specific aspect of the general quality of life. We expanded upon the results of previous trials and provided data concerning the longevity and the precise effect of multiple sessions, bifrontal DLPFC tDCS. Our sample size (n = 39) was limited, which might have contributed to the lesser statistical power of the analyzed items. CLINICAL TRIAL REGISTRATION: [www.ClinicalTrials.gov], identifier [NCT05437185].

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Video games represent a rapidly growing media form that is a daily activity for many youths. So far, only a little attention has been paid to the portrayal of mental illnesses and psychiatric intervention within them. In our research, we explored the best-selling video games released between 2002-2021 in order to analyse these representations. We came to the conclusion that approximately 1 out of 10 popular games attempts to portray symptoms of mental illness - with a majority of 75% of them in a negative and stereotypical way. Despite the majority of mental illness depiction in popular video games being negative, there are mounting reports that certain representations have a positive impact on their player bases. Further studies are required, as to how much videogames influence the player's attitude toward this topic.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH