- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- MeSH
- akutní koronární syndrom MeSH
- inhibitory agregace trombocytů MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- koronární restenóza prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- longitudinální studie MeSH
- stenty uvolňující léky normy škodlivé účinky využití MeSH
- transplantáty MeSH
- trombóza etiologie klasifikace MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- financování organizované MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Restenóza je komplikace doprovázející metodu koronární angioplastiky od jejího zavedení do klinické praxe v roce 1977. Za nejslibnější metodu k prevenci, ale i k léčbě restenózy se dnes považují stenty uvolňující léky (drug-eluting stents - DES). Jsou potaženy polymerovou matrix, ve které je navázána postupně se uvolňující účinná látka. Farmak zkoušených pro lokální působení je celá řada, nejdůležitější jsou v současné době imunosupresivum sirolimus a cytostatikum paklitaxel. Účinnost takto potažených stentů byla ověřena v řadě randomizovaných klinických studií. V poslední době se však po jejich implantaci objevují některé závažné problémy, ke kterým patří pozdní trombóza stentu, vyšší riziko následného akutního infarktu myokardu a úmrtí. Naše sdělení shrnuje současný stav poznatků o DES na základě dostupných dat a snaží se prezentovat racionální stanovisko k otázce použití lékových stentů v různých indikacích.
- Klíčová slova
- restenózy v lékových stentech,
- MeSH
- Aspirin aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- intervenční radiografie metody trendy využití MeSH
- ischemická choroba srdeční * farmakoterapie chirurgie komplikace MeSH
- koronární angioplastika * metody škodlivé účinky využití MeSH
- lidé MeSH
- metaanalýza jako téma MeSH
- paclitaxel aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- sirolimus aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- statistika jako téma MeSH
- stenty uvolňující léky * škodlivé účinky trendy MeSH
- tiklopidin analogy a deriváty škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- trombóza komplikace prevence a kontrola terapie MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) metody trendy využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cílem pilotní prospektivní studie bylo ověřit přítomnost viabilního a perfundovaného myokardu pomocí moderní metody – pozitronové emisní tomografie (PET) a to po 2,0 ± 0,5 měsících od přímé koronární intervence u osob s akutním infarktem myokardu s elevacemi úseků ST (STEMI = 22) i bez nich (NSTEMI = 5) a s pozitivní enzymatickou odpovědí (troponin I) u všech. Soubor a metodika: Soubor tvořilo 27 osob (22 mužů a 5 žen) průměrného věku 55,8 ± 5,5 let. Přímou koronární intervenci (PCI) představovala angioplastika se stentem (n = 17), přímý stenting (n = 7) nebo prostá angioplastika (n = 3). Přítomnost viabilního myokardu jsme sledovali vyšetřením pozitronovou emisní tomografií (PET), kdy ? 50 % aktivity 18F-fluorodeoxyglukózy (FDG) po i. v. aplikaci v myocytech infarktového ložiska ve srovnání s okolním nepoškozeným myokardem svědčilo pro metabolicky aktivní a tudíž přežívající myokard. První vyšetření PET bylo provedeno v době hospitalizace, při níž byla provedena koronární intervence a opakované ambulantní vyšetření za 2,0 ± 0,5 měsíce. U všech nemocných jsme během hospitalizace provedli echokardiografické vyšetření s vyhodnocením rozměrů a ejekční frakce levé komory, u 24 z nich byla echokardiografie zopakována v době kontrolního vyšetření PET. Výsledky: Viabilní myokard v infarktem postižené oblasti jsme prokázali u 16 osob (59 %), u 11 (41 %) nesplnil nález FDG-PET předem definované kritérium. Shodu PET s jednofotonovou emisní počítačovou tomografií (SPECT) zobrazující perfuzi myokardu jsme nalezli u 21 osob, u zbylých šesti existovala významná hypoperfuze, ale metabolická aktivita buněk byla zachována (mismatch). Analýzou vlivu časového faktoru jsme zjistili, že většina nemocných, kteří měli provedenou intervenci do 24 hod. vykazuje viabilní myokard. Kromě vyšší iniciální ejekční frakce u nemocných s viabilním myokardem (57,9 ± 3,0 vs. 44,7 ± 2,0 %; p < 0,05) jsme nenašli žádné rozdíly mezi skupinou s viabilním vs. neviabilním myokardem v pohlaví nemocných, lokalizaci infarktové tepny, hodnotou CRP a celkového cholesterolu. Viabilní myokard vykazoval při kontrolním echokardiografickém vyšetření (1–3 měsíce) tendenci k pozitivní remodelaci. Závěr: Uskutečněná pilotní studie nepotvrdila dosud empiricky stanovený předpoklad, že koronární intervence provedená pouze do 12 hod. po vzniku bolesti při AIM poskytuje nemocným větší šanci na zachování viabilního myokardu, naše nálezy naopak svědčí pro skutečnost, že „teorie otevřené infarktové tepny“ má význam i pro některé nemocné intervenované do 24 hod. Tendence ke zlepšení funkce viabilního myokardu byla zjištěna již v dvouměsíčním odstupu.
Aim: The objective of the pilot prospective study was to assess myocardial viability and perfusion in patients undergoing primary coronary intervention (PCI) for acute ST-segment elevation myocardial infarction (STEMI = 22 patients) and non-ST-segment elevation myocardial infarction (NSTEMI = 5 patients), with a positive enzymatic response (troponin I) in all. Patients and methods: Twenty seven patients (22 men and 5 women; mean age 55.8 ± 5.5 yrs) were enrolled into the study. The PCI involved angioplasty (PTCA) with stenting (n = 17), primary stenting (n = 7), and single PTCA (n = 3). The presence of a viable myocardium was verified by positron emission tomography (PET), if radioactivity of 18F-fluorodeoxyglucose (FDG) administered i.v. into the infarct zone was ? 50 % of that in the intact myocardium. The first examination was performed during hospitalization immediately after PTCA and was repeated at 2.0 ± 0.5 months. Echocardiography evaluating left ventricular diameters and ejection fraction was also performed in the course of hospital stay and repeated at the time of follow-up PET.Results: Sixteen of the 27 subjects (59%) had a viable myocardium within the infarct area, while FDG-PET results in 11 patients did not meet the pre-defined criteria. Myocardial perfusion assessed by single photon emission computed tomography (SPECT) was consistent with PET findings (PET/SPECT match) in 21 subjects, while significant hypoperfusion/ defect was present in the remaining six patients (PET/SPECT mismatch). When analyzing the potential impact of the time delay from the onset of chest pain to coronary intervention, a viable myocardium was documented in most patients undergoing intervention within 24 hours. There were no significant differences between the groups of patients with viable vs. non-viable myocardium in sex, culprit-lesion artery, values of an inflammation marker (CRP) and total cholesterol. At follow-up echocardiography 1–3 months later, the viable myocardium showed a tendency toward positive left ventricular remodeling. Conclusion: Our relatively small pilot study designed to detect viable myocardium using PET has not confirmed an anticipated benefit of acute coronary intervention performed only within 12 hours of the onset of chest pain as compared with a later intervention (within 24 h). Therefore, the “open infarct artery concept“ remains partially valid also for not exactly defined coronary interventions undertaken within 24 hours. An objectively confirmed viable myocardium tends to restore its function within a two-month period.
- MeSH
- balónková koronární angioplastika využití MeSH
- časové faktory MeSH
- infarkt myokardu terapie MeSH
- ischemická choroba srdeční patofyziologie patologie MeSH
- lidé MeSH
- pilotní projekty MeSH
- pozitronová emisní tomografie využití MeSH
- prospektivní studie MeSH
- syndrom omráčeného myokardu patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
