Úvod a cíle: Retrospektivní analýza četnosti a poměru pohlaví narozených dětí s brániční kýlou v České republice v období 1961–2020. Materiál a metodika: V práci jsme využili údaje z Národního registru vrozených vad vedeného v rámci Registru reprodukčního zdraví v Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR) a data z předchozích grantových analýz našeho kolektivu. Dalším zdrojem dat byly údaje o prenatální diagnostice ze Společnosti lékařské genetiky a genomiky ČLS JEP za roky 1961 až 2020. Výsledky: Ve sledovaném období se narodilo více než 7,5 milionu dětí. Z tohoto celkového počtu bylo zachyceno 1 742 případů diagnóz u narozených dětí s brániční kýlou, 973 chlapců, 758 dívek a v 11 případech bylo pohlaví neznámé/neurčeno. Z celkového počtu narozených dětí bylo 51,22 % chlapců a 48,78 % dívek bez brániční kýly. V případě dětí narozených s brániční kýlou bylo statisticky významně více chlapců 56,21 % opro- ti 43,79 % dívek (P < 0,001). Zastoupení chlapců a dívek se v průběhu sledovaného období mění, v prvních dvaceti letech nebyla převaha chlapců nad dívkami tak výrazná a statisticky významná oproti skupině bez VV. Celková incidence vady v průběhu sledovaného období nemá jednoznačný zřetelný trend plynulého poklesu ani nárůstu incidence. Vliv prenatální diagnostiky na četnost vady v populaci jsme hodnotili po pětiletých obdobích. Hodnoty podílu prenatální diagnostiky v prvních pěti pětiletých obdobích rostou, pouze v posledním období 2016–2020 se již vzestup zastavil. Závěr: Celková incidence brániční kýly se v průběhu sledovaného období výrazně nemění. Podíl prenatální diagnostiky se však zvyšuje. Vada se vyskytuje častěji u chlapců než u dívek, tento rozdíl je statisticky významný.
Introduction and objectives: Retrospective analysis of the frequency and sex ratio of children born with diaphragmatic hernia in the Czech Republic in the period 1961–2020. Material and methodology: In the work, we used data from the National Registry of Congenital Anomalies kept within the National Registry of Reproductive Health at the Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic (ÚZIS ČR) and data from previous grant analyzes by our team. Another data source was prenatal diagnosis data from the Czech Society of Medical Genetics and Genomics for the years 1961 to 2020. Results: More than 7.5 million children were born in the observed period. From this total number, 1,742 cases of diagnoses were recorded in children born with diaphragmatic hernia, 973 were boys, 758 were girls, and in 11 cases, the gender was unknown/undetermined. Of the total number of children born, 51.22% were boys and 48.78% were girls without diaphragmatic hernia. In the case of children born with a diaphragmatic hernia, there were statistically significantly more boys 56.21% versus 43.79% girls (P<0.001). The representation of boys and girls changes during the observed period, in the first twenty years the predominance of boys over girls was not so pronounced and statistically significant compared to the group without diaphragmatic hernia. The overall incidence of the defect during the monitored period does not have a clear trend of continuous decrease or increase in incidence. We evaluated the influence of prenatal diagnosis on the frequency of the defect in the population after five-year periods. The values of the share of prenatal diagnostics are increasing in the first five five-year periods, only in the last period 2016-2020 has the rise stopped. Conclusion: The overall incidence of diaphragmatic hernia does not change significantly during the observed period. However, the share of prenatal diagnosis is increasing. The defect occurs more often in boys than in girls, this difference is statistically significant.
Cíle: Retrospektivní epidemiologická analýza četnosti a poměru pohlaví u dětí narozených s diagnózou vro- zeného hydrocefalu v České republice v období 1961–2020. Metodika: V práci jsou využita data z Národního registru vrozených vad vedeného v rámci Registru reprodukčního zdraví v Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR) a data z předchozích analýz v rámci grantového projektu našeho kolektivu. Dalším zdrojem dat byly údaje o prenatální diagnostice ze Společnosti lékařské genetiky a genomiky. Výsledky: V období 1961-2020 se v České republice narodilo více než 7,5 milionu dětí. Z toho u 2572 narozených dětí byl zachycen vrozený hydrocefalus, u 1369 chlapců, u 1185 dívek a v 18 případech bylo pohlaví neznámé/neurčeno. V 677 případech byla diagnóza vrozeného hydrocefalu zjištěna prenatálně a následně byla gravidita z genetické indikace ukončena. Incidence vrozeného hydrocefalu v období 1961-1965 je významně vyšší než v ostatních obdobích. Dále do roku 1995 byl zjištěn sestupný trend a po roce 1995 incidence opět stoupá. Podíl prenatální diagnostiky průběžně stoupal a dosáhl maxima v posledních letech sledovaného období. Z celkového počtu narozených dětí bez vrozených vad bylo 51,22 % chlapců a 48,78 % děvčat. Mezi dětmi narozenými s vrozeným hydrocefalem bylo oproti tomu statisticky významně více chlapců (53,60 %) a méně dívek (46,40 %), P=0,016. Podrobnější analýza ukázala, že poměr pohlaví u narozených s vrozeným hydrocefa- lem se v průběhu času mění. Podíl chlapců mezi dětmi narozenými s hydrocefalem byl v prvních dvou, stejně jako posledních dvou dekádách oproti dětem bez VV mírně a nevýznamně vyšší. V období 1981–1990 byl podíl chlapců mezi dětmi s danou VV statisticky významně vyšší než mezi dětmi bez VV (cca 56 % vs. 51 %). Naopak v období 1991–2000 byl podíl chlapců mezi dětmi s danou VV lehce a statisticky nevýznamně nižší než mezi dětmi bez VV. Závěr: Celková incidence vrozeného hydrocefalu v průběhu sledovaného období klesla na nejnižší hodnoty na začátku 90. let minulého století, pak se opět zvyšovala. Za zvýšením počtu případů stojí s největší pravděpodobností rozvoj prenatální i postnatální ultrazvukové diagnostiky. Dále jsme prokázali, že mezi dětmi s hydrocefalem bylo statisticky významně více chlapců oproti dětem narozeným bez VV.
Objectives: Retrospective epidemiological analysis of the frequency and sex ratio of children born with a diagnosis of congenital hydrocephalus in the Czech Republic in the period 1961–2020. Methodology: The work uses data from the National Registry of Congenital Anomalies maintained within the National Registry of Reproductive Health at the Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic (ÚZIS ČR) and data from previous grant-supported analyses of our team. Another source of data was prenatal diagnosis data from the Czech Society of Medical Genetics. Results: In the period 1961-2020, more than 7.5 million children were born in the Czech Republic. Of these, 2,572 children were born with congenital hydrocephalus, 1,369 were boys, 1,185 were girls, and in 18 cases the gender was unknown/undetermined. In 677 cases, the diagnosis of congenital hydrocephalus was established prenatally and the pregnancy was subsequently electively terminated. The incidence of congenital hydrocephalus in the period 1961-1965 is significantly higher than in other periods. Furthermore, a downward trend was detected until 1995, and after 1995 the incidence rises again. The proportion of prenatal diagnostics gradually increased and reached a peak in the last years of the observed period. Of the total number of children born without birth defects, 51.22% were boys and 48.78% were girls. In the case of children born with congenital hydrocephalus, there were statistically significantly more boys (53.60%) and less girls (46.40%), P=0.016. A more detailed analysis showed that the sex ratio of those born with congenital hydrocephalus changes over time. The proportion of boys among children born with hydrocephalus was slightly and insignificantly higher in the first two, as well as the last two decades compared to children without hydrocephalus. In the period 1981 – 1990, the share of boys among children with a given anomaly was statistically significantly higher than among children without anomalies (approx. 56% vs. 51%). On the contrary, in the period 1991–2000, the share of boys among children with a given anomaly was slightly lower than among children without anomalies. The difference is not statistically significant. Conclusion: The overall incidence of congenital hydrocephalus during the monitored period decreases to the lowest values in the early 90s of the last century, then increases again. The increase in the number of cases is most likely due to the development of prenatal and postnatal ultrasound diagnostics. Furthermore, we demonstrated statistically significantly more affected boys compared to the children born without birth defects.
Na podkladě fyzikálních příčin vznikají v pracovní zátěži mononeuropatie (úžinové syndromy i komprese periferních nervů) i polyneuropatie. Nejčastějším fyzikální vlivem je přetížení, dále následuje expozice vibracím přenášeným na horní končetiny, ale také chlad, vlhko, nepříznivá pracovní poloha, tlak na nerv proti tvrdé podložce. Úžinové syndromy i zevní komprese periferního nervu vedou k ischemii fasciklů i jednotlivých axonů, k rozvoji edému, k poruše venózního odtoku, k vzestupu tlaku v úžině a nakonec i k fokální demyelinizaci či axonální lézi. Nadlimitní vibrace přenášené na horní končetinu vedou ke spazmům arteriol, k ischemii tkáně na akru HK, k poškození senzitivních a pak i motorických vláken a k rozvoji vibrační neuropatie. Důležité je klinické a elektrofyziologické zhodnocení. Následuje léčba a komplexní preventivní opatření.
Mononeuropathies (entrapment syndromes and compressions of peripheral nerves) and polyneuropathies develop during occupational exposition on the ground of physical reasons. The most common physical impact is overload, followed by exposition to vibrations transmitted to upper extremities, then cold, humidity, unfavorable position in work, and pressure on the nerve against a hard structure. Entrapment syndromes and outer compressions of peripheral nerves lead to the ischemic changes of fascicles and single axons, to development of oedema, to failure of the venous outflow, to the increase of pressure in entrapment and lastly to the focal demyelinization or axonal lesion. Over-limit vibration transferred via the upper extremity cause spasms of arteriols, leading to the tissue ischemia at the terminal structures of hand and fingers, to lesion of sensitive and later of motor nerve fibres and to the development of vibration neuropathy. Clinical and electrophysiological evaluation of these disorders is important. Treatment and the complex prophylactic measures follow.
- MeSH
- elektrodiagnostika metody MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie metody MeSH
- nemoci z povolání diagnóza prevence a kontrola MeSH
- polyneuropatie MeSH
- syndrom karpálního tunelu diagnóza etiologie terapie MeSH
- úžinové syndromy * diagnóza etiologie terapie MeSH
- úžinový syndrom MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Onemocnění covid-19 přineslo změny ve fungování společnosti a mnoho omezení, kromě samotného omezení pohybu obyvatelstva také zavření škol a sportovišť. Prodloužení doby sledování obrazovek mobilů a počítačů v rámci online výuky přispělo společně s omezením sportovního vyžití k sedavému chování. Rovněž stravování doznalo negativních změn. Restrikce vytvořily obezitogenní prostředí, které zhoršilo již tak tristní situaci ve výskytu nadváhy a obezity v dětské populaci. Cílem naší studie bylo zhodnotit následky této situace v populaci českých dětí na základě údajů prevalence nadváhy a obezity. Ve spolupráci s pediatry z celé České republiky jsme získali data 3517 dětí (1759 chlapců a 1758 dívek) ve věku 4,7 až 17,3 roku. Sběr růstových dat z preventivních prohlídek probíhal od dubna do konce června 2021 a zahrnoval i výpis údajů dítěte z jeho 3 předchozích prohlídek. Na tomto základě byl pomocí flexibilního semiparametrického modelu odfiltrován trend obezity z předcovidového období. To umožnilo objektivní pohled na to, jak restrikce spojené s onemocněním covid-19 reálně ovlivnily dětskou populaci. Z našeho modelu vyplývá, že nejvíce byly restrikcemi ovlivněny a skokově zvýšily svou hmotnost děti v peripubertálním věku (tedy mezi 9. a 13. rokem), a to u obou pohlaví. Obecně závažnější byla situace u chlapců, kde došlo i k výrazné změně procentuálního podílu v jednotlivých kategoriích nadměrné hmotnosti. U 9- a 11letých chlapců bylo méně jedinců v kategorii nadváhy než obezity. U chlapců v 9 letech byla prevalence 17,6 % nadváhy oproti 21,5 % obezity, u 11letých to bylo 21,8 % oproti 27,8 %. Z toho z celkového počtu obézních bylo 7,3 %, resp. 4,1 % v kategorii závažné formy. Výrazný nárůst obezity, a zvláště její závažné formy představuje významné negativní ovlivnění současného a pravděpodobně i budoucího života dětí.
The COVID-19 disease brought changes in the functioning of society and many restrictions, apart from restriction of population movement, also the closure of schools and sports facilities. The extension of the time of exposure to mobile and computer screens due to online education contributed, together with the reduction of sports activities, to sedentary behaviour. Diet also underwent negative changes. The restrictions created an obesogenic environment, which worsened the already concerning situation in the prevalence of overweight and obesity in the child population. The aim of our study was to assess the consequences of this situation in the population of Czech children based on data on the prevalence of overweight and obesity. In cooperation with paediatricians from all over the Czech Republic, we obtained data from 3’517 children (1’759 boys and 1’758 girls) between the ages of 4.7 and 17.3 years. The collection of growth data from preventive examinations took place from April to the end of June 2021 and included also data of the child’s from his 3 previous examinations. On this basis, the trend of obesity from the pre-covid period was filtered out using a flexible semi-parameter model. This allowed an objective view of how the restrictions associated with COVID-19 actually affected the child population. Our model shows that children in the peripubertal age (i.e. between the ages of 9 and 13) were most affected by the restrictions and increased their weight in both sexes. In general, the situation was more serious for boys, in which there was also a significant change in the percentage in each category of excessive weight. In 9- and 11-year-old boys, there were fewer individuals in the category of overweight than obesity. The prevalence of 9-year-old boys was 17.6% overweight, compared to 21.5% of boys with obesity, as well as 21.8% compared to 27.8% for 11-year-olds. Of this, 7.3% and 4.1% were in the category of severe obesity. The significant increase in obesity, and especially its severe form, represents a significant negative influence on the present and future life of children.
- MeSH
- COVID-19 MeSH
- dítě MeSH
- fyzikální vyšetření MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- karanténa MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- obezita dětí a dospívajících * epidemiologie etiologie prevence a kontrola MeSH
- předškolní dítě MeSH
- preventivní lékařství MeSH
- sedavý životní styl MeSH
- stravovací zvyklosti MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Hygiena je národní odborný časopis zaměřený na tradiční témata hygieny, ochrany zdraví, na primární prevenci nemocí a podporu zdraví. Letošní 68. ročník dokumentuje stabilitu a význam Hygieny, která patří v České republice mezi zdravotnické časopisy s nejdelší historií. O přízeň čtenářů i autorů se velmi zasloužili šéfredaktoři - předsedové redakčních rad. Vedle práce pro časopis se významně podíleli na rozvoji hygieny, na uplatnění ochrany a podpory zdraví ve společnosti a na pregraduální i postgraduální výchově lékařů hygieniků. Mnozí zastávali významné společenské a řídicí funkce v resortu zdravotnictví a na lékařských fakultách. Svým článkem je chceme připomenout. Prvním šéfredaktorem v letech 1952-1955, kdy byl časopis společný pro hygienické obory i epidemiologii, byl světoznámý epidemiolog Karel Raška. Samostatný časopis Hygiena, který v průběhu let mírně měnil svůj název, vedli Karel Symon (1956-1967), Jiří Havránek (1968-1971), Jaroslav Lener (1972-2003), Jindřich Fiala (2004-2006), Jaroslav Kříž (2007-2021) a František Kožíšek (od r. 2022).
Hygiena is a national professional journal focusing on traditional topics of hygiene, health protection, primary prevention of diseases and health promotion. This year's 68th volume documents the stability and importance of Hygiena, which is one of the longest-established medical journals in the Czech Republic. Its readers' and authors' favour has been greatly conduced to by the editors-in-chief - chairmen of the editorial boards. In addition to their work for the journal, they have contributed significantly to the development of public health, to the application of health protection and promotion in society and to the undergraduate and postgraduate education of public health officers. Many held important social and managerial positions in the public health sector and faculties of medicine. With this article we would like to commemorate them. The first editor-in-chief in 1952-1955, when the journal covered both public health and epidemiology, was the world-famous epidemiologist Karel Raška. The separate journal Hygiena, which changed its name slightly over the years, was headed by Karel Symon (1956-1967), Jiří Havránek (1968-1971), Jaroslav Lener (1972-2003), Jindřich Fiala (2004-2006), Jaroslav Kříž (2007-2021) and František Kožíšek (since 2022).
- MeSH
- epidemiologie MeSH
- hygiena MeSH
- periodika jako téma dějiny MeSH
- Publikační typ
- biografie MeSH
- MeSH
- oční toxoplazmóza MeSH
- oftalmologie MeSH
- Publikační typ
- biografie MeSH
- O autorovi
- Janků, Josef, 1886-1963 Autorita
Sezónní a týdenní výkyvy v užívání alkoholu patří mezi doposud neanalyzované aspekty epidemiologického výzkumu užívání alkoholu českou dospělou populací. Cílem studie je nabídnout deskriptivní a analytický pohled na sezónní a týdenní vzorce užívání alkoholu u české dospělé populace. Výzkum byl realizován na reprezentativním vzorku 809 osob v rámci on-line šetření v prostředí Českého národního panelu. Sledovanými proměnnými jsou užívání alkoholu, sezónní užívání a užívání alkoholu v rámci dní v týdnu. Výsledky ukazují, že nejčastější je konzumace v pátek, případně v sobotu, s výjimkou lidí v důchodovém věku, kteří alkohol užívání rovnoměrněji v rámci celého týdne. Z hlediska měsíců v roce je nejvyšší spotřeba uváděna v létě (červen, červenec, srpen) a v prosinci. Respondenti s vyšším skóre dotazníku AUDIT užívají alkohol více v letních měsících než v prosinci. Výsledky výzkumu mohou přispět k lepšímu časovému zacílení preventivních i klinických aktivit.
Sezónní a týdenní výkyvy v užívání alkoholu patří mezi doposud neanalyzované aspekty epidemiologického výzkumu užívání alkoholu českou dospělou populací. Cílem studie je nabídnout deskriptivní a analytický pohled na sezónní a týdenní vzorce užívání alkoholu u české dospělé populace. Výzkum byl realizován na reprezentativním vzorku 809 osob v rámci on-line šetření v prostředí Českého národního panelu. Sledovanými proměnnými jsou užívání alkoholu, sezónní užívání a užívání alkoholu v rámci dní v týdnu. Výsledky ukazují, že nejčastější je konzumace v pátek, případně v sobotu, s výjimkou lidí v důchodovém věku, kteří alkohol užívání rovnoměrněji v rámci celého týdne. Z hlediska měsíců v roce je nejvyšší spotřeba uváděna v létě (červen, červenec, srpen) a v prosinci. Respondenti s vyšším skóre dotazníku AUDIT užívají alkohol více v letních měsících než v prosinci. Výsledky výzkumu mohou přispět k lepšímu časovému zacílení preventivních i klinických aktivit.
- MeSH
- časové faktory MeSH
- lidé MeSH
- pití alkoholu * MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH