BACKGROUND: Orthotopic liver transplantation (OLT) has greatly improved short-term survival for end-stage liver disease. However, cardiovascular events (CVE) still pose a significant threat to long-term post-transplant health. Aim of this study is to assess the occurrence of long-term cardiovascular events and whether it relates to new-onset diabetes after liver transplantation (NODALT). METHODS: We conducted a multicentric retrospective analysis of adult OLT recipients with regular follow-up visits spanning from January 1995 to December 2020. Data collection included anamnestic, clinical, anthropometric, and laboratory data from two centers. NODALT was diagnosed following ADA guidelines. The primary outcome was incident CVE (a composite of fatal and non-fatal stroke and myocardial infarction). CVE occurrence was analyzed in relation to NODALT diagnosis, along with clinical characteristics associated with its development. RESULTS: Ninety-three eligible Caucasian patients, with a median age of 57.0 years (IQR: 49.0-62.0, 69.9% male), were enrolled. Over the median follow-up period of 100.5 months, 29 patients (31.2%) developed NODALT, and 14 patients (15.1%) developed any CVE, with 9 being in the NODALT group. A significant association between NODALT and cardiovascular complications was confirmed by both generalized estimating equation (OR 5.31; 95% CI 1.59-17.72, p = 0.006) and Kaplan-Meier analysis (log-rank = 0.046). Metabolic syndrome and impaired fasting glucose were identified as baseline risk factors for the incident NODALT (OR 5.75; 95% CI 1.44-22.92, p = 0.013 and OR 7.29; 95% CI 1.46-36.41, p = 0.015, respectively). CONCLUSIONS: Post-OLT cardiovascular events are less frequent than previously reported but are notably linked to NODALT, highlighting the interplay between metabolic syndrome and impaired fasting glucose.
- MeSH
- diabetes mellitus * epidemiologie etiologie MeSH
- dospělí MeSH
- kardiovaskulární nemoci * epidemiologie etiologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- následné studie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- transplantace jater * škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
Stravovací režim je faktorem, který ovlivňuje výsledky léčby každého onkologického pacienta nehledě na charakter onemocnění. Dle odhadů zemře v důsledku malnutrice 10–20 % onkologických pacientů. Významným faktorem nadměrné mortality je také nádorová kachexie, která postihuje až polovinu pacientů s pokročilým nádorovým onemocněním. Systematické hodnocení nutričního stavu a příjmu nutrientů je jedním z nejlevnějších diagnostických nástrojů, které má současná medicína k dispozici, a ze kterého pak vyplývají podpůrné terapeutické postupy v rámci onkologické léčby. Nejpozději od zjištění Oty Warburga o „závislosti“ nádorových buněk na glykolytickém metabolismu byly v nutriční onkologii zkoumány a zkušebně využívány i ketogenní režimy. Ketogenní režimy patří v současné době mezi široce popularizovanou dietní intervenci hlavně ve vztahu k metabolickým chorobám a udržování zdravé délky života. Povědomí veřejnosti o možné prospěšnosti ketogenních režimů se bez ohledu na vědeckou evidenci může projevovat v přístupech ke stravování při nádorovém onemocnění. Článek poskytne čtenáři právě přehled odborných doporučení pro onkologickou péči, definici ketogenních režimů a širších kontextů a limitací nutričního výzkumu.
Diet is a factor that influences the treatment outcome of every cancer patient, regardless of the nature of the disease. According to estimates, 10 to 20 % of cancer patients die as a result of malnutrition. Up to half of patients with advanced cancer meet the criteria for cachexia. Systematic assessment of nutritional status and nutritional status is one of the most cost-effective diagnostic tools that are available to modern medicine, and from which supportive therapeutic procedures can arise in cancer treatment. At least since Oto Warburg's findings on the "dependence" of cancer cells on glycolytic metabolism, the ketogenic regimens have been investigated and trialled. Ketogenic regimens are currently broadly popular especially in relation to metabolic diseases and the maintenance of a healthy life expectancy. Public awareness of the potential benefits and harms related to ketogenic regimens doesn’t reflect the certainty of scientific evidence. Article will provide the reader with an overview of expert recommendations for cancer care, a definition of ketogenic regimens, a broader correlation to the clinic, and an overview of some of the fundamental limitations of nutritional research.
Domácí enterální výživa je standardní nutriční intervencí u akutních i chronických stavů. Přípravky enterální výživy mohou být krátkodobě aplikovány nasojejunální sondou, při intervenci přesahující čtyři až šest týdnů je vhodné zavedení dlouhodobého vstupu do gastrointestinálního traktu, nejčastěji perkutánní endoskopické gastrostomie. Management domácího podávání vyžaduje vzájemnou kooperaci mezi zdravotníky a provádějícím pacientem. Jeho zvládnutí snižuje komplikace a zvyšuje compliance pacienta. Při splnění indikačních kritérií je domácí enterální výživa v České republice hrazena z prostředků veřejného pojištění.
Home enteral nutrition is a standard treatment modality for nutritional intervention in both acute and chronic conditions. Enteral nutrition preparation can be applied for a short time through a nasojejunal tube, in the event of an intervention exceeding 4 to 6 weeks, a long-term entry into the gastrointestinal tract, most often percutaneous endoscopic gastrostomy, is appropriate. Home administration management requires mutual cooperation between health professionals and the performing patient. Mastering it reduces complications and increases patient compliance. When the indication criteria are met, home enteral nutrition in the Czech Republic is covered by public insurance funds.
Enteroatmosferická píštěl (enteroatmospheric fistula – EAF) patří mezi nezávažnější a život ohrožující chirurgické komplikace, které výrazně zvyšují náklady na léčbu pacientů. Řadí se do skupiny pooperačních komplikací souhrnně označovaných jako abdominální katastrofy. EAF je specifický typ střevní píštěle, která vzniká otevřením střevního lumen do nezhojeného defektu břišní stěny, vedoucí k permanentní kontaminaci rány znemožňující její hojení. Léčba této komplikace bývá svízelná, dlouhodobá a vyžaduje multidisciplinární přístup ve třech různých fázích. V první fázi je cílem agresivní terapie abdominální sepse a ošetření jejího zdroje. Po stabilizaci pacienta přichází druhá, chronická fáze zaměřující se na péči o defekt a zvrat nutričního stavu z katabolizmu do anabolizmu. Po maturaci adhezí v dutině břišní, zhojení rány v okolí EAF a po adekvátní nutriční přípravě pacient podstupuje fázi rekonstrukční zahrnující obnovení kontinuity zažívacího traktu a rekonstrukci břišní stěny. Ve všech fázích je pacient ohrožen řadou vedlejších komplikací vycházejících z malnutrice a dlouhodobého pobytu na nemocničním lůžku. Nejdůležitější je proto dbát na prevenci vzniku EAF. Cílem této je práce je shrnout současná doporučení pro léčbu EAF a přiblížit některé z moderních postupů řešení EAF.
Enteroatmospheric fistula (EAF) is one of the most severe and life-threatening surgical complications, significantly increasing the cost of patient treatment. It is classified as a postoperative complication, collectively referred to as abdominal catastrophes. EAF is a specific type of intestinal fistula that occurs when the intestinal lumen opens into an unhealed defect in the abdominal wall, leading to continuous wound contamination that complicates healing. Treatment of this complication is challenging, prolonged, and requires a multidisciplinary approach in three distinct phases. In the first phase, the goal is aggressive therapy of abdominal sepsis and management of its source. After stabilizing the patient, the second, chronic phase focuses on care for the defect and reversing the nutritional status from catabolism to anabolism. Following the maturation of adhesions in the abdominal cavity, healing of the wound around the EAF, and adequate nutritional preparation, the patient undergoes the reconstructive phase, which involves restoring the continuity of the digestive tract and reconstructing the abdominal wall. Throughout all phases, the patient is at risk for numerous secondary complications related to malnutrition and prolonged hospitalization. Therefore, preventing the development of EAF is of paramount importance. The aim of this paper is to summarize current recommendations for the treatment of EAF and discuss some of the modern approaches to managing this condition.
BACKGROUND: Plant-based diets are gaining popularity due to their well-documented cardiometabolic benefits and environmental sustainability. However, these diets are often lower in specific micronutrients such as iodine, raising concerns about their potential impact on thyroid health. Therefore, we examined the associations between plant-based diets and the risk of hypothyroidism. METHODS: We analysed data from the UK (United Kingdom) Biobank cohort. Multivariable Cox proportional hazards regression models were used to estimate hazard ratios (HRs) and 95% confidence intervals (95% CIs) for incident hypothyroidism across vegans, vegetarians, pescatarians, poultry-eaters, low meat-eaters, and high meat-eaters aged 40-69 years. Ancillary to this, we carried out logistic regression analyses to evaluate associations between the diet groups and prevalent hypothyroidism according to International Classification of Diseases (ICD) codes at baseline. RESULTS: We included 466,362 individuals from the UK Biobank, of which 220,514 followed a high meat, 221,554 a low meat, 5242 a poultry-based, 10,598 a pescatarian, 8057 a vegetarian, and 397 a vegan diet. During a median SD (Standard Deviation) follow-up of 12.7 (± 3.2) years, 10,831 participants developed hypothyroidism. In multivariable Cox regression models without adjustment for body mass index (BMI), none of the diets were significantly associated with the risk of hypothyroidism. However, there was a tendency for a higher risk of hypothyroidism among vegetarians compared to people following a high meat diet (HR = 1.13, 95% CI 0.98-1.30). After controlling for BMI, a potential collider, the association for vegetarians (HR = 1.23, 95% CI 1.07-1.42) became stronger and statistically significant. Furthermore, we observed a positive association between low meat-eaters (OR = 1.05, 95% CI 1.03-1.08), poultry-eaters (OR = 1.15, 95% CI 1.04-1.28), pescatarians (OR = 1.10, 95% CI 1.01-1.19) and vegetarian (OR = 1.26, 95% CI 1.15-1.38) with hypothyroidism prevalence. CONCLUSIONS: In the present study, we found a moderately higher risk of hypothyroidism among vegetarians, after controlling for BMI, a potential collider. This slightly higher risk of hypothyroidism among vegetarians requires further investigation, taking iodine status and thyroid hormone levels into account.
- MeSH
- dieta vegetariánská * škodlivé účinky MeSH
- dieta * škodlivé účinky MeSH
- dospělí MeSH
- hypotyreóza * epidemiologie etiologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- maso * MeSH
- proporcionální rizikové modely MeSH
- prospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- vegetariáni * statistika a číselné údaje MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Spojené království MeSH
