• Klíčová slova
• mikrovilózní inkluzní nemoc,
• MeSH
• acidóza farmakoterapie   MeSH
• genetické nemoci vrozené * farmakoterapie   komplikace   MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• malabsorpční syndromy farmakoterapie   MeSH
• mikroklky patologie   MeSH
• novorozenec MeSH
• parenterální výživa škodlivé účinky   MeSH
• průjem kojenců * diagnóza   farmakoterapie   genetika   komplikace   MeSH
• sekvenční analýza DNA MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Klíčová slova
• mikrovilózní inkluzní nemoc,
• MeSH
• acidóza MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• parenterální výživa MeSH
• průjem kojenců genetika   terapie   vrozené   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Klíčová slova
• mikrovilózní inkluzní nemoc,
• MeSH
• acidóza MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• parenterální výživa MeSH
• průjem kojenců * diagnostické zobrazování   genetika   klasifikace   terapie   vrozené   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Úvod: Segmentální dilatace střeva (segmental dilatation of the intestine – SDI) je vzácně popisovaným onemocněním, které je charakterizováno abnormálním rozšířením jednoho či více segmentů střeva s normálním průměrem i průchodností střevního lumen orálním i aborálním směrem projevujícím se funkční obstrukcí střeva. Postižena může být kterákoliv část tenkého či tlustého střeva, nejčastěji ileum. Resekce postiženého úseku je v naprosté většině případů kurativní. Při mikroskopickém vyšetření bývá nejčastěji popisován normální histologický obraz stěny střevní včetně gangliových buněk, event. změny svalové vrstvy ve smyslu ztenčení či hypertrofie. Cíl: Cílem práce je zhodnocení vlastního souboru pacientů s SDI, přehled dostupné literatury a vznesení otázek týkajících se klasifikace tohoto onemocnění. Metoda: Retrospektivní analýza souboru pacientů léčených v letech 1998–2012 na Dětské klinice LF UK a FN Hradec Králové. Informace o pacientech byly získány ze zdravotnické dokumentace. Výsledky: SDI byla diagnostikována u 22 pacientů. Ve všech případech se jednalo o nedonošené novorozence; 19 (86 %) novorozenců s porodní hmotností pod 1500 g, z nichž 15 (68 % z celého souboru) vážilo méně než 1000 g. Medián porodní hmotnosti pacientů byl 815 g (680–2720 g), medián gestačního věku 26 týdnů (24–35 týdnů). Byla zaznamenána mírná převaha chlapců (13 : 9; tj. 1,4 : 1). Klinické příznaky se objevily mezi 1.–14. dnem života (v průměru 5. den). Převážně se jednalo o vzedmutí břicha, rýsující se střevní kličky a intoleranci stravy. U 21 (95 %) pacientů byla postižena oblast ilea, z toho dvakrát byla současně dilatována ještě část jejuna; v jednom případě (5 %) bylo postiženo pouze jejunum. U všech 21 (95 %) operovaných pacientů byla provedena resekce dilatovaného úseku s následnou primární anastomózou či vyvedením stomie. Při histologickém vyšetření byl u 11 (50 %) pacientů popsán defekt svalové vrstvy střevní stěny v oblasti dilatace. Prognóza pacientů byla ovlivněna především celkovým stavem a onemocněními spojenými s prematuritou. Incidence SDI v uvedeném období ve spádové oblasti východočeského regionu činila 1,4 případů na 10 000 živě narozených dětí. Závěr: SDI je pravděpodobně nesourodou nozologickou jednotkou, do které jsou zahrnovány sobě podobné stavy několika různých etiologií. Z analýzy souboru usuzujeme na možné prolínání diagnóz SDI a segmentální defekt/absence svalové vrstvy střevní stěny. Klíčová slova: segmentální dilatace střeva, novorozenec, tenké střevo, svalová vrstva střevní stěny, defekt střevní svalové vrstvy

Introduction: Segmental dilatation of the intestine (SDI) is a rarely published disorder characterized by abnormal dilatation of one or more intestinal segments of normal diameter and transit both orally and aborally manifesting by functional obstruction of the intestines. Every part of small or large intestine can be affected, most frequently ileum. Resection of affected segment is curative in the majority of cases. Normal intestinal wall including ganglion cells is the most common histological finding; abnormally thin muscle layer or hypertrophy were described in the other cases. Objectives: The aim of this work is a case series presentation, a review of available literature and a formulation of questions concerning SDI classification. Methods: The retrospective case series study of patients treated at the Department of Pediatrics of University Hospital in Hradec Králové. The information was retrieved from medical records. Results: SDI was diagnosed in 22 patients. All patiens were premature newborns; 19 (86%) of birth weight <1500 g, 15 of them (68% of all cases) of birth weight <1000 g. The median birth weigth was 815 g (680–2720 g), the median gestational age was 26 weeks (24–35 weeks). SDI was slightly more frequently diagnosed in male newborns (male-to-female ratio – 13:9; i.e. 1.4:1). Clinical manifestations including abdominal distension, prominent bowel loops and feeding intolerance occured between day 1–14 of life (on the 5th day on average). Ileum was affected in 21 (95%) patients, part of jejunum was simultaneously dilated in two cases; jejunum exclusively was affected in one case (5%). Resection of dilated segment with following primary anastomosis or creating a stoma was performed in all 21 (95%) operated patiens. Defect of intestinal muscle layer in dilated segment was found in 11 (50%) patients. Prognosis was influenced mostly by general medical condition and prematurity associated diseases. The incidence of SDI was 1.4 cases to 10,000 lifeborn infants in the catchment area of Eastern Bohemia at the given time period. Conclusions: SDI is probably heterogeneous nosologic unit including more similar conditions of different origin. We presume possible diagnoses overlapping between SDI and segmental defect/absence of the intestinal musculature. Key words: segmental dilatation of the intestine, newborn, small intestine, intestinal muscle layer defect M.

• Klíčová slova
• svalová vrstva střevní stěny, defekt střevní svalové vrstvy,
• MeSH
• anastomóza chirurgická MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dilatace patologická * diagnóza   chirurgie   patologie   MeSH
• gestační stáří MeSH
• hladké svalstvo abnormality   chirurgie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci ilea diagnóza   chirurgie   patologie   MeSH
• novorozenec nedonošený MeSH
• novorozenec s velmi nízkou porodní hmotností MeSH
• novorozenec MeSH
• porodní hmotnost MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• střevní obstrukce * diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• tenké střevo * abnormality   chirurgie   patologie   MeSH
• vzácné nemoci MeSH
• zavedení chirurgických vývodů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Úvod: Noroviry jsou nejčastějším původcem epidemií gastroenteritid celosvětově. Jde o vysoce nakažlivé neobalené RNA viry řazené do čeledi Caliciviridae šířící se fekálně-orální cestou a aerosolem. Klinická manifestace onemocnění u novorozenců je málo známá. Metoda: Klinická observační studie na JIP pro novorozence perinatologického centra FN Hradec Králové. Diagnostika realizována antigenními testy na bázi imunochromatografie Immunocard Stat Norovirus (Meridian, Bioscience Europe, Milano, Itálie) a RIDAQUICK Norovirus test (R-Biopharm, AG, Darmstadt, Německo). Konfirmace výsledků byla provedena v Národní referenční laboratoři pro elektronovou mikroskopii virů Státního zdravotního ústavu v Praze. U všech vyšetřovaných pacientů byl současně proveden test na průkaz antigenu rotavirů a adenovirů ve stolici kazetovým imunochromatografickým testem Rota-Adeno-Card (Vidia, Certest, Španělsko). Kultivační vyšetření stolice bylo realizováno pomocí standardních mikrobiologických postupů. Nekrotizující enterokolitida (NEC) byla definována jako onemocnění ve stupni minimálně IIa podle Bellových kritérií modifikovaných Walshem a Kliegmanem. Výsledky: Norovirový antigen byl prokázán ve vzorku stolice u 21 pacientů, u jednoho dalšího pacienta byla pozitivní elektronová mikroskopie při negativním antigenním testu. Konfirmace imunochromatografických testů elektronmikroskopicky byla realizována v 17 případech, shoda byla 75%. Medián věku při rozvoji klinických příznaků nebo první pozitivitě testu byl 17,5 dne s rozptylem 5–38 dní, medián gestačních týdnů (GT) a porodní hmotnosti byl 29 GT (24–38), resp. 1073 g (530–3260). Klinicky zcela asymptomatických bylo 6 pacientů. Nejčastějším symptomem onemocnění byla enteroragie u 9 (56 %) pacientů. Poklesy saturace a apnoe byly rovněž velmi časté – 8 (50 %), resp. 5 (31 %) pacientů; u 6 (38 %) pacientů vedly k nutnosti umělé plicní ventilace (UPV). Klinické a radiologické známky nekrotizující enterokolitidy byly shledány u 7 (44 %) pacientů. Závěr: Symptomy norovirových infekcí u novorozenců jsou odlišné od symptomů dospělých a starších dětí. Mezi nejčastější patří distenze břicha, enteroragie, respirační nestabilita se zvýšením nároků na oxygenoterapii a apnoické pauzy, a to v různém časovém sledu. Nekrotizující enterokolitida vyžadující operační řešení není výjimečným vyústěním norovirové infekce. Diagnostika norovirové infekce je svízelná, autoři doporučují konfirmaci antigenních testů RT-PCR nebo elektronovou mikroskopií. Úplná kohortace pacientů i personálu a striktní dodržování hygienicko-protiepidemických opatření je podmínkou zvládnutí infekce na novorozeneckých JIP.

Introduction: Noroviruses are most frequent agents causing gastroenteritis worldwide. They are high infective non-capsulated RNA viruses classified in the Caliciviridae family spreading out by the fecal-oral route and by aerosol. Clinical manifestation in the newborns is not known very well. Methods: The clinical observation study was performed at the Neonatal Intensive Care Unit (NICU) of University Hospital in Hradec Kralove. The diagnostics employed antigenic tests based on immunochromatography using the Immunocard Stat Norovirus (Meridian, Bioscience Europe, Milano, Italy and RIDAQUICK Norovirus test (R-Biopharm, AG, Darmstadt, Germany). The results were confirmed at the National Reference Laboratory for Electron Microscopy, National Institute of Public Health, Prague. At the same time all patients underwent the test demonstrating the rotavirus and adenovirus antigens in stools by the cassette immunochromatographic Rota-Adeno-Card test (Vidia, Certest, Spain). The cultivation examination of stools was executed by means of standard microbiological procedures. Necrotizing enterocolitis (NEC) was defined as a disease in the maximum stage IIa according to Bell criteria modified by Walsh and Kliegman at least. Results: Noroviral antigen was demonstrated in the stools of 21 patients, electron microscopy was positive in another patient despite negative antigen test. Immunochromatographic tests were confirmed by electron microscopy in 17 cases, agreement was in 75%. The age median in developed clinical symptoms or first positivity was on day 17.5 with variance of 5 to 38 days, the median of gestation weeks and birth weight was 29 gestation weeks (24–28) resp. 1073 g (530–3260). Six patients lacked clinical symptoms. Enterorrhagia was the most frequent symptom of the disease in nine patients (56%). Desaturations and apnea were also very frequent – 8 (50%) or 5 (31%) patients; six patients (38%) required mechanical ventilation. Clinical and radiological signs of necrotizing enterocolitis were observed in 7 patients (44%). Conclusions: The symptoms of noroviral infections in newborns are different from those encountered in adults and older children. The most frequent include abdominal distension, enterorrhagia, respiration instability with increased demand for oxygen therapy, and apneas, which take place in different time order. Necrotizing enterocolitis requiring surgical treatment is not an exceptional solution of noroviral infection. The diagnostics of noroviral infection is complicated and the authors recommend confirmation of antigenic tests by RT-PCR or electron microscopy. A complete cohort arrangement of the patients and personnel and strict adherence to hygienic-epidemiological measures is a prerequisite for controlling the infection in the NICU.

• Klíčová slova
• noroviry, JIP,
• MeSH
• Adenoviridae izolace a purifikace   MeSH
• antigeny diagnostické užití   MeSH
• chromatografie afinitní MeSH
• dezinfekce metody   MeSH
• epidemie MeSH
• jednotky intenzivní péče o novorozence MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• kultivační techniky MeSH
• lidé MeSH
• nekrotizující enterokolitida diagnóza   MeSH
• neonatologie MeSH
• Norovirus izolace a purifikace   patogenita   MeSH
• novorozenec MeSH
• přenos infekční nemoci prevence a kontrola   MeSH
• primární prevence metody   MeSH
• příznaky a symptomy MeSH
• Rotavirus izolace a purifikace   MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH