Background: Patients' needs and perspectives are important determinants of treatment success in rheumatoid arthritis (RA). Assessing patients' perspectives can help identify unmet needs and enhance the understanding of treatment benefits. Objective: The SENSE study assessed the impact of inadequate response to disease-modifying antirheumatic drugs (DMARDs) on treatment satisfaction, disease outcomes, and patient perspectives related to RA disease management. Methods: SENSE was a noninterventional, cross-sectional study conducted in 18 countries across Europe, Asia, and South America. Adult patients with poorly controlled RA of moderate/high disease activity were eligible. Patient satisfaction was assessed by the Treatment Satisfaction Questionnaire for Medication (TSQM v1.4). Treatment adherence, healthcare resource utilization (HRU), quality of life (QoL), work ability, digital health literacy (DHL), patient preference information, and treatment strategy were also assessed. Results: A total of 1624 patients were included in the study: most were female (84.2%) and middle-aged, and mean disease duration was 10.5 years. Mean TSQM global satisfaction subscore was 60.9, with only 13.5% of patients reporting good treatment satisfaction (TSQM global ≥80). The strongest predictor of good treatment satisfaction was treatment with advanced therapies. Most patients (87.4%) reported good treatment adherence. In general, patients had impaired QoL and work ability, high HRU, and 67.4% had poor DHL. Leading treatment expectations were "general improvement of arthritis" and "less joint pain". Most patients preferred oral RA medications (60.7%) and rapid (≤1 week) onset of action (71.1%). "Increased risk for malignancies" and "increased risk for cardiovascular disease" were the least acceptable side effects. Despite suboptimal control, advanced therapies were only used in a minority of patients, and DMARD switches were planned for only half of the patients. Conclusion: Suboptimal disease control negatively impacts treatment satisfaction, work ability, QoL, and HRU. Data collected on patient perspectives may inform shared decision-making and optimize treat-to-target strategies for improving patient outcomes in RA.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- MeSH
- ankylózující spondylitida * diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- dospělí MeSH
- hodnocení léčiv metody normy MeSH
- humanizované monoklonální protilátky * aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- interleukin-17 antagonisté a inhibitory aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- komorbidita MeSH
- kožní manifestace * MeSH
- lidé MeSH
- psoriatická artritida diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- TNF-alfa antagonisté a inhibitory aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Klíčová slova
- registr ATTRA,
- MeSH
- adalimumab * terapeutické užití MeSH
- ankylózující spondylitida * farmakoterapie MeSH
- antirevmatika terapeutické užití MeSH
- biologická terapie * MeSH
- dospělí MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- methotrexát terapeutické užití MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- registrace MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- TNF-alfa antagonisté a inhibitory terapeutické užití MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Úvod: Terapie TNFα blokátory je vysoce účinná v první linii léčby pacientů s revmatoidní artritidou (RA). Uspokojivého klinického efektu lze docílit až u 70 % nemocných v průběhu prvního roku podávání. Významné procento pacientů však stále neodpovídá dostatečně, a proto je nutné hledat alternativní postupy. Změna za jiný TNFα blokátor je volbou nejčastější a důkazy o této možnosti přinášejí randomizované klinické studie, které však mají řadu známých limitací. Nesmírně cenné údaje o efektivitě a bezpečnosti jednotlivých preparátů nám také poskytují data z velkých klinických registrů, které nejlépe reflektují běžnou klinickou praxi. Cíle práce: Cílem této studie bylo analyzovat efektivitu první a následné linie TNFα blokády adalimumabem v rámci registru ATTRA u pacientů s revmatoidní artritidou. Soubor pacientů: V hodnoceném období bylo v kompletním datovém souboru v rámci registru ATTRA-RA na základě validačních kritérií analyzováno celkem 1245 nemocných, ze kterých v první linii bylo adalimumabem léčeno 986 a v následující linii 259 subjektů. Výsledky: Po 24 měsících sledování hodnoty DAS 28 ve skupině léčené v první linii dosahovaly v průměru 2,8 ? 1,1 (n = 387) vs. 3,0 ? 1,0 (n = 85) pro linii následnou (p = 0,020). Klinické odpovědi dle kritérií EULAR po 2 letech léčby dosáhlo v první linii 68,7 % (n = 266) pacientů oproti 56,5 % (n = 48) léčených v linii následné (p = 0,042). Kritéria remise dle DAS 28 po dvou letech terapie splnilo 45,2 % (n = 175) pacientů léčených v první linii a 32,9 % (n = 28) pacientů léčených v linii následné (p = 0,040). Remise nebo nízké aktivity nemoci dosáhlo po 1 roce léčby adalimumabem v následné linii 41,7 % (n = 20) pacientů převedených z důvodu neúčinnosti, 66,7 % (n = 12) z důvodu ztráty účinku a 53,7 % (n = 22) z důvodu nežádoucí příhody. Závěr: V souhrnném hodnocení analýzy Českého národního registru ATTRA lze konstatovat, že účinnost první i následné linie léčby adalimumabem je uspokojivá a v běžné klinické praxi vysoce efektivní terapeutická strategie. Ve většině hodnocených parametrů je účinnost první linie signifikantně lepší než účinnost linie následné. Druhá linie léčby adalimumabem je vysoce účinná zejména v případech, kdy je důvodem změny terapie selhání sekundární nebo výskyt nežádoucích účinků při léčbě prvním inhibitorem TNFα.
Introduction: Therapy with TNFα inhibitors is highly effective, particularly when used in the first line treatment of the patients with rheumatoid arthritis (RA). Satisfactory clinical responses can be achieved in up to 70 % of the subjects during the first year of the administration. Still, a significant percentage of the patients do not respond well, thus alternative treatments need to be searched for. Switching to another TNFα blocker is the most common strategy, supported by the results from different randomized clinical trials which have known limitations. Valuable data regarding the efficacy and safety of individual medications are brought to us from large clinical registries which best reflect a real clinical practice. Aims: The aim of our study was to analyse the efficacy of the first and subsequent treatment lines with TNFα blocker adalimumab within the rheumatoid arthritis patient registry ATTRA. Patients: In the evaluated period, there were total of 1245 RA patients analysed in the complete data file within the ATTRA-RA registry based on the evaluation criteria. 986 patients were treated in the first line and 259 subjects in the subsequent line. Results: After 24 months, the DAS 28 score in the group treated in the first line with adalimumab reached a mean of 2,8 ? 1,1 (n = 387) vs. 3,0 ? 1,0 (n = 85) for subsequent line (p = 0,020). After two years of treatment, a good response according to the EULAR criteria was achieved in 68,7 % (n = 266) of patients treated in the first line vs. 56,5 % (n = 48) of patients treated in the subsequent line (p = 0,042). After two years of treatment, the remission criteria were achieved in 45,2 % (n = 175) of patients in the first line and in 32,9 % (n = 28) of patients in subsequent line (p = 0,040). After one year of treatment with adalimumab, remission or low disease activity was attained by 41,7 % (n = 20) of patients switching for the reason of ineffectiveness, by 66,7 % (n = 12) of patients switching due to loss of efficacy and by 53,7 % (n = 22) of patients switching due to an adverse events. Conclusion: Based on the results from the Czech National Registry ATTRA we can conclude that the efficacy of the first and subsequent treatment line with adalimumab is satisfactory and highly effective treatment strategy in clinical practice. The first line treatment was significantly better than the subsequent treatment line in the majority of the evaluated parameters. The subsequent line was highly effective, particularly when the rationale for switching to adalimumab was a secondary failure or a presence of adverse event to the previous TNFα blocker.
Artritida je kloubní zánět charakterizovaný otokem (periartikulárním či intraartikulárním), bolestivostí, omezením hybnosti, lokálním zvýšením teploty a v některých případech i zarudnutím kůže nad kloubem. Jedná se o poměrně nespecifický příznak, jehož diferenciální diagnóza je široká a zahrnuje spektrum revmatických zánětlivých, autoimunitních, metabolických i degenerativních chorob (tab. 1).
