Úvod a cíle: Akutní závrať je častým důvodem ošetření v lékařské pohotovostní službě. Cíle práce jsou zhodnotit zastoupení periferního vestibulárního syndromu (PVS) u pacientů s akutní závratí vyšetřených během ORL pohotovostní služby a zhodnotit shodu klinického ORL vyšetření s přístrojovým vestibulárním vyšetřením. Metodika: Retrospektivně jsou hodnoceni pacienti s akutní závratí vyšetření během pohotovostní ORL služby v období 1. 1.–31. 12. 2019. Soubor A tvoří pacienti se základním ORL vyšetřením bez přístrojového vestibulárního vyšetření. Soubor B tvoří pacienti, kteří do 4 dnů od základního ORL vyšetření v pohotovostní službě podstoupili video head impulse test (vHIT) a videonystagmografii. Výsledky: V daném období bylo v souboru A vyšetřeno 117 pacientů s akutním vertigem. PVS byl zastoupen 31 pacienty (27 %). V souboru B bylo vyšetřeno 50 pacientů, PVS byl zastoupen 15 pacienty (30 %), nejčastěji byla diagnostikována vestibulární neuronitida (10 pacientů). Byl prokázán statisticky významný rozdíl (p = 0,0030) v diagnostice PVS při základním ORL vyšetření (27 pacientů, 54 %) a po přístrojovém vestibulárním vyšetření (15 pacientů, 30 %). Při vHIT se prokázala statisticky významně snížená hodnota gainů laterálního (p = 0,0101) a předního (p = 0,0043) polokruhovitého kanálku u PVS ve srovnání s ostatními závratěmi. Závěr: Zastoupení PVS při akutní závrati po základním ORL vyšetření bylo 27 %. Přístrojové vestibulární vyšetření prokazuje statisticky signifikantně nižší výskyt PVS než u základního ORL vyšetření. Dostupnost přístrojového vestibulárního vyšetření během pohotovostní služby by mohla umožnit přesnější diagnostiku závrativých stavů již při prvním kontaktu.
Introduction: Acute vertigo ranks among the common reasons for visiting the emergency department. The aim of this study was to evaluate the rate of peripheral vestibular syndrome (PVS) in patients with acute vertigo examined at the ENT emergency department and to compare the agreement of physical ENT examination with video-assisted vestibular testing. Methods: Patients eamined at the ENT emergency department from January to December 2019 were evaluated retrospectively. The patients who underwent basic ENT examination without video-assisted vestibular testing form group A. The patients who underwent basic ENT examination which was followed by video head impulse test (vHIT) and videonystagmography in the next four days form group B. Results: A total of 117 patients with acute vertigo were included in group A, PVS was found in 31 patients (27%). In total, 50 patients were included in group B; PVS was found in 15 patients (30%), vestibular neuronitis was diagnosed most often (10 patients). The difference in the diagnosis of PVS by basic ENT examination (27 patients, 54%) and by video-assisted vestibular testing (15 patients, 30%) was statistically significant (P = 0.0030). The gain of the lateral (P = 0.0101) and superior (P = 0.0043) semicircular canal proved to be statistically significant, while vHIT was lower in PVS in comparison to other causes of vertigo. Conclusion: After basic ENT examination, PVS as a cause of acute vertigo was diagnosed in 27%. Video-assisted vestibular testing proved a statistically significant lower incidence of PVS in comparison to basic ENT examination. Accessibility of video-assisted vestibular testing in the emergency department might allow for higher accuracy in the diagnosis of acute vertigo.
- Klíčová slova
- videookulografie, Video Head Impulse Test,
- MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pohotovostní zdravotnická služba * MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- vertigo * diagnóza MeSH
- vestibulární funkční testy MeSH
- vestibulární nemoci diagnóza MeSH
- vestibulookulární reflex MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
INTRODUCTION: This prospective study compares the efficiency of two hearing screening tests performed on preschool children. These tests are known as whispered voice test and pure tone audiometry. METHODS: Standard hearing screenings were performed on five-year old children using a whispered voice test followed by ENT examination with pure tone audiometry. RESULTS: A total of 827 children were included in the study. Hearing loss (>25 dB) was observed in 5.8% of the evaluated children (n = 48), being bilateral in only 1.6% (n = 13) of these cases. Slight hearing impairment (hearing loss of 16-25 dB) was observed in 25.4% (n = 210) of the children, with 14.5% bilateral cases (n = 120). Interestingly, 62 children (7.5%) were under suspicion of hearing loss by their parents; however, an audiogram revealed the poor consistency of this diagnosis (sensitivity 20.8%, Cohen's kappa coefficient of 0.048). The whispered voice test (6 m distance) throwed a hearing impairment diagnosis in 807 (48.8%) of examined ears; however, its sensitivity was of only 56.5%, with a specificity of 51.6% and Cohen's kappa coefficient of 0.0254 (poor). CONCLUSION: The hearing loss incidence in preschool children coupled with the low efficacy of whispered voice tests and the parents' unreliability during the hearing impairment survey advocate for a more efficient audiometric hearing screening before beginning school attendance.
- MeSH
- audiometrie čistými tóny * MeSH
- audiometrie slovní * MeSH
- lidé MeSH
- nedoslýchavost diagnóza MeSH
- předškolní dítě MeSH
- prospektivní studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- reprodukovatelnost výsledků MeSH
- rodiče MeSH
- senzitivita a specificita MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- srovnávací studie MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Úvod: Screening sluchu novorozenců byl ustanoven metodickým pokynem Ministerstva zdravotnictví České republiky (Věstník MZ ČR č. 7/2012). Ke screeningu sluchu novorozenců se používají tranzientně evoko-vané otoakustické emise (TEOAE). Pozitivní screening znamená zjištění sluchové vady (trvalé poruchy slu-chu), negativní screening nepřítomnost poruchy sluchu, tj. TEOAE jsou v normě. Cílem práce je podat konkrét-ní informaci o stavu screeningu sluchu novorozenců v České republice v letech 2013–2017 a podat návrh na zlepšení kvality screeningu. Metodika: Screening sluchu novorozenců je prová-děn na třech úrovních: neonatologické pracoviště, ORL (foniatrické) rescreeningové pracoviště a ORL (foniatrické) regionální centrum. K hodnocení celoploš-ného screeningu sluchu novorozenců v ČR byla získána data od všech zdravotních pojišťoven ČR, jednalo se o počty vykázaných výkonů screening sluchu u novo-rozenců (73028) a rescreening sluchu novorozenců (73029) v letech 2013–2017. Data byla porovnána s počtem porodů z údajů Českého statistického úřadu (ČSU) a Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR. Výsledky: V grafech je demonstrován postupný nárůst počtu screeningu sluchu novorozenců v ČR v jednotlivých letech od 54 % v roce 2013 na 75 % v roce 2017. Počty rescreeningů sluchu novorozenců v letech 2013–2017 se pohybují v rozmezí 5–7 %. Jsou patrné rozdíly mezi screeningem a rescreeningem v jednotlivých krajích ČR. Závěry: Správná funkčnost screeningu sluchových vad je založena na jednoduché organizaci screeningu, komfortu vyšetření pro pacienta, medicínské výtěžnosti a ekonomické únosnosti. Harmonogram screeningu a rehabilitace sluchu novorozenců doporučuje následující kroky: 1. screening sluchu fyziologického novorozence v průběhu hospitalizace, nejlépe 2.–3. den po porodu neonatologickou sestrou pomocí otoakustických em-sí, u rizikového novorozence je vhodné použít AABR; 2. rescreening sluchu ve 3.–6. týdnu věku na ORL re-screeningovém pracovišti; 3. dokončení diagnostiky poruchy sluchu do 3.–6. měsíce věku v ORL krajském centru. Jednotlivé kroky jsou shrnuty v Desateru screeningu sluchu novorozenců. Nedodržení uvedeného postupu především z časového hlediska znamená ohrožení sluchového a řečového vývoje dítěte s trvalým postižením sluchu. Společnými silami ve spolupráci ORL lékařů s neonatology a pediatry připravujeme revizi metodického pokynu Ministerstva zdravotnictví České republiky (Věstník MZ ČR č. 7/2012) a současně se snažíme vytvořit podmínky pro vybudování funkčního celoplošného screeningu sluchu novorozenců v celé České re
Introduction: Screening of neonatal hearing was determined by the methodological instruction of the Ministry of Health of the Czech Republic (Bulletin of the Ministry of Health of the Czech Republic No. 7/2012). Transiently evoked otoacoustic emissions (TEOAE) are used to screen neonatal hearing. A positive screening means the detection of hearing impairment (permanent hearing impairment), a negative screening means the absence of hearing impairment, thus TEOAE is normal. The aim of this procedure is to provide concrete information about the status of neonatal hearing screening in the Czech Republic in the years of 2013 to 2017 and to make a proposal to improve the quality of screening. Methods: Neonatal hearing screening is performed at three levels: the neonatology workplace, the ENT (phoniatric) rescreening centre, and the ENT (phoniatric) regional centre. Data from all health insurance companies in the Czech Republic were obtained to publice. evaluate nationwide screening of neonatal hearing in the Czech Republic; this included the numbers of reported performance of neonatal screening of hearing (73028) and rescreening of hearing of newborns (73029) between 2013 and 2017. The data were compared with the number of births from data of the Czech Statistical Office (CSO) and the Institute of Health Information and Statistics (IHIS) of the Czech Republic. Results: The graphs show a gradual increase in the number of neonatal hearing screenings in the Czech Republic from 54% in 2013 to 75% in 2017. The numbers of neonatal hearing rescreenings between 2013 and 2017 range between 5 and 7%. There are noticeable differences between screening and rescreening in individual regions of the Czech Republic. Conclusions: The correct functionality of hearing defect screening is based on simple screening organization, patient comfort, medical yield, and economic capacity. The schedule of screening and rehabilitation of hearing of newborns recommends the following steps: 1. screening of hearing of physiological newborn during hospitalisation, preferably on the 2nd to 3rd day after delivery by a neonatologic nurse using otoacoustic emissions (it is appropriate to use AABR); 2. hearing rescreening at 3 to 6 weeks of age at the ENT rescreening workplace; 3. completion of diagnostics of hearing disorders by the age of 3 to 6 months at the ENT regional centre. The individual steps are summarized in the Ten Commandments of Neonatal Hearing Screening. The failure to observe this procedure, especially in terms of time, puts the hearing and speech development of a child with permanent hearing impairment at risk. Together we are preparing a revision of the methodological instruction of the Ministry of Health of the Czech Republic through the cooperation of ENT doctors, neonatologists, and pediatritions (Ministry of Health Bulletin No. 7/2012) and are simultaneously trying to create conditions for building a functional nationwide screening of neonatal hearing in the whole Czech Republic.
- MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- novorozenecký screening * MeSH
- otoakustické emise spontánní MeSH
- poruchy sluchu * diagnóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Screeningové programy vyšetření sluchu novorozenců slouží ke včasné detekci sluchové vady jako předpoklad rehabilitace sluchu, komunikačních schopností a zlepšení podmínek rozvoje řeči. Ke screeningu sluchu novorozenců se používají tranzientně evokované otoakustické emise (TEOAE) nebo automatická BERA (evokované kmenové potenciály [AABR]). Pozitivní screening znamená zjištění sluchové vady (trvalé poruchy sluchu), negativní screening, tj. TEOAE nebo AABR jsou v normě, nepřítomnost poruchy sluchu. Cílem práce je aktualizovat a upravit screening sluchu novorozenců, jehož realizace je v České republice v současnosti definována Věstníkem Ministerstva zdravotnictví ČR č. 7/2012. Screening sluchu novorozenců je prováděn na třech úrovních: na neonatologickém pracovišti, ORL (foniatrickém) rescreeningovém pracovišti a v ORL (foniatrickém) regionálním centru. Na jednotlivých úrovních jsou přesně a konkrétně uvedeny činnosti, včetně problematiky účtování výkonu zdravotním pojišťovnám a informovaného souhlasu s ohledem na ochranu osobních dat (GDPR). Správná funkčnost screeningu sluchových vad je založena na jeho jednoduché organizaci, komfortu vyšetření pro pacienta, jeho medicínské výtěžnosti a ekonomické únosnosti. Harmonogram screeningu a rehabilitace sluchu novorozenců doporučuje následující kroky: 1. screening sluchu fyziologického novorozence 2.–3. den po porodu neonatologickou sestrou pomocí otoakustických emisí, u rizikového novorozence (hospitalizovaného v centru vysoce specializované intenzivní zdravotní péče v perinatologii [PCIP] nebo perinatologickém centru intermediární péče [PCIMP]) je doporučeno k tomuto účelu použít AABR; 2. rescreening sluchu do třetího až šestého týdne věku dítěte na ORL rescreeningovém pracovišti; 3. dokončení diagnostiky poruchy sluchu do třetího až šestého měsíce věku v ORL regionálním centru. Nedodržení uvedeného postupu především z časového hlediska znamená ohrožení sluchového a řečového vývoje dítěte s trvalým postižením sluchu. Společnými silami ve spolupráci ORL lékařů s neonatology a pediatry jsou v celé České republice vytvořeny podmínky pro vybudování funkčního celoplošného screeningu sluchu novorozenců.
Screening programs examining neonatal hearing serve to detect hearing defects, as a prerequisite for hearing rehabilitation, communication skills, and the enhancement of speech development. There are two methods through which neonatal hearing screening is carried out – the transiently evoked otoacoustic emissions (TEOAE) or the automatic BERA (AABR, automated auditory brainstem response). Positive screening means the discovery of a hearing defect (permanent hearing loss), and negative screening (normal TEOAE or the AABR results) means the absence of a hearing defect. The procedural aim is to update and adjust the neonatal hearing screening, which is determined by the Bulletin of the Ministry of Health of the Czech Republic No. 7/2012. Neonatal screening is performed at three levels: at neonatological site, at the ENT (phoniatric) rescreening site and at the ENT regional centre. The activities at each level are accurately and concretely identified including the issue of billing the performance to health insurance companies and informed consent to personal data protection (GDPR). The correct functioning of screening for hearing loss is based on the simple organization of the screening, patient examination comfort, medical recovery from it, and its economic viability. The schedule for neonatal hearing screening and rehabilitation recommends the following steps: 1. screening of a newborn’s hearing on the second or third day after delivery by a neonatological nurse using otoacoustic emissions, alternatively AABR for newborns at risk; 2. hearing rescreening in the third to sixth week of child’s age at the ENT rescreening site; 3. completion of hearing impairment diagnostics within three to sixth months of age at the ENT regional centre. The failure to follow the procedure above is a threat to the hearing and speech development of the child with severe permanent hearing impairment. The collaboration of ENT doctors with neonatologists and paediatricians allows for creating conditions under which the functional nationwide hearing screening of newborns can be established throughout the Czech Republic.
- Klíčová slova
- otoakustické emise,
- MeSH
- diagnostické techniky otologické MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- novorozenecký screening * metody MeSH
- poruchy sluchu * diagnóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Úvod: Práce shrnuje výsledky plošného screeningu sluchu pětiletých dětí v části královehradeckého a pardubického regionu. Metodika: Děti, které dosáhly v roce 2016 pěti let věku, podstoupily v rámci preventivní prohlídky u dětského lékaře standardní screeningové vyšetření sluchu řečovou zkouškou šepotem. Následně byly odeslané k ORL vyšetření s audiometrickým vyšetřením sluchu. Výsledky byly statisticky zpracovány s vyhodnocením senzitivity, specificity a míry shody řečové zkoušky šepotem s audiometrickým vyšetřením. Výsledky: Vyšetřeno bylo 789 pětiletých dětí. Nedoslýchavost s průměrnými ztrátami > 20 dB na čtyřech základních frekvencích jsme prokázali u 9 % dětí, z toho oboustranně u 4 %. Převažovala v převodní nedoslýchavost (8 %), percepční nedoslýchavost jsme prokázali u 1 % dětí, oboustrannou u 0,3 %. Klinicky významnou nedoslýchavost s průměrnými ztrátami ≥ 30 dB jsme zaznamenali u 4 % dětí, u jednoho dítěte jsme zjistili jednostrannou hluchotu. Řečová zkouška šepotem má při porovnání s audiometrickým vyšetřením nízkou senzitivitu i specificitu. U dětí s nedoslýchavosti nad 20 dB je senzitivita 60% a specificita 51%, v případě významné nedoslýchavosti nad 30 dB je senzitivita řečové zkoušky 65%, specificita zůstává 51%. Koeficient shody kappa pod 0,2 svědčí v obou případech pro špatnou míru shody řečové zkoušky šepotem s audiogramem. Pozorování nedoslýchavosti dítěte rodičem má v našem souboru také špatnou míru shody s audiometrickým vyšetřením, koeficient shody kappa je 0,12. Souvislost mezi pozitivní anamnézou a výskytem nedoslýchavosti u dítěte je statisticky hraničně významná (p=0,057). Závěr: Incidence sluchového postižení dětí v předškolním věku a nízká výtěžnost screeningového vyšetření sluchu řečovou zkouškou šepotem svědčí pro smysluplnost audiometrického screeningu sluchu před zahájením povinné školní docházky.
Introduction: The prospective study reports on results of universal hearing screening of five years old children in Hradec Kralove and Pardubice regions. Methods: Children at the age of five underwent standard hearing screening by whispered voice test. Subsequently, children underwent ENT examination with pure tone audiogram. The whispered voice test sensitivity, specificity and kappa estimation agreement with pure tone audiometry were evaluated. Results: The study was carried out on 789 children. We proved hearing loss > 20 dB as a mean of four main frequencies in 9 %, bilaterally in 4 % of children. Conductive hearing loss was found out in 8 %, sensorineural in 1 % of five years old children. The whispered voice test had low sensitivity and specificity. In children with hearing loss > 20 dB the sensitivity was 60 %, specificity only 51 %. In case of hearing loss > 30dB the sensitivity increased to 65 %, specificity stayed on the level of 51%. The kappa estimation < 0.2 means pure agreement of pure tone audiogram with whispered voice test as well as patents hearing impairment survey. Conclusion: The incidence of hearing loss in preschool children and low efficacy of whispered voice test and patents hearing impairment survey advocate an audiometric hearing screening before beginning of school attendance.
- MeSH
- audiometrie MeSH
- lidé MeSH
- nedoslýchavost diagnóza klasifikace MeSH
- plošný screening * MeSH
- předškolní dítě MeSH
- prospektivní studie MeSH
- sekundární prevence MeSH
- sluch * MeSH
- testy sluchového rozlišování MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- biomedicínský výzkum MeSH
- ekosystém MeSH
- kosmické záření MeSH
- lidé MeSH
- omrzliny MeSH
- sluneční aktivita MeSH
- sluneční záření MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Antarktida MeSH
- Arktida MeSH
- Česká republika MeSH
In this study the sensitivity of the erythemally effective radiation to uncertainties in operationally measured total ozone content of the atmosphere (TOC) was estimated. For this, daily operational TOC measurements from different instruments were applied covering the period from 1997 to 1999. Measurements were gained from space by Earth Probe Satellite, Earth Remote Sensing satellite/Global Ozone Monitoring Experiment and Operational Vertical Sounder and from the ground by Dobson and Brewer spectrophotometers for the locations of Hradec Kralove (Czech Republic, 50 degrees N), Nairobi (Kenya, 1 degrees S) and Springbok (Republic of South Africa, 30 degrees S). The values were used as input parameter to model calculations of erythemally effective irradiance and daily radiant exposure. The differences due to the use of TOC from different sources were analyzed with respect to the Ultraviolet Index (UVI). The UVI was introduced as a tool for sun protection and health care. Therefore, it is of special importance to know the restriction of accuracy. As a tool of health care, the maximum uncertainties are of interest and are described in using the 95%-percentile and the maximum differences. This study shows that differences, i.e. uncertainties (95%-percentile) are in the order of 1 UVI. Independently on the location, however, extreme differences may overstep 3 UVI. For the daily dose the 95%-percentile is around 7.5 UVI hours (UVIh) but differences higher than 20 UVIh were also found.
- MeSH
- atmosféra analýza MeSH
- erytém etiologie MeSH
- fotobiologie MeSH
- lidé MeSH
- ozon analýza MeSH
- roční období MeSH
- senzitivita a specificita MeSH
- sluneční spáleniny etiologie MeSH
- ultrafialové záření škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Jihoafrická republika MeSH
- Keňa MeSH
