Tento článek pojednává o preparticipačním skríninku, se zaměřením na kardiovaskulární rodinnou anamnézu. Probrány jsou čtyři nejvýznamnější protokoly PPS. Je představeno srovnání protokolů s ohledem na věkovou hranici pro pozitivní odpověď. Dále je diskutována otázka při jaké pozitivní odpovědi odeslat sportovce ke kardiologickému vyšetření. Dále je také zvažováno do jakého pokolení je nutno sledovat rodinnou anamnézu.
This article discusses preparticipation screening, with a focus on cardiovascular family history. The four most relevant PPS protocols are discussed. A comparison of the protocols concerning the age threshold for a positive response is presented. The question of at what positive response to refer an athlete for cardiology evaluation is also discussed. The family history is also considered to which generation should be traced.
Hodnocení EKG u sportovců se v rámci preparticipačního screeningu stává již zavedenou rutinou. Spektrum potenciálně přítomných patologií je široké, a proto je abnormální EKG křivka u sportovce indikací k vyšetření v centru sportovní kardiologie. Nález ST depresí na klidové EKG křivce patří mezi časté příčiny reference sportovce do takového centra. Tento článek formou kazuistického sdělení předkládá současný pohled na tuto problematiku.
The spectrum of possible pathologies is broad and thus an abnormal ECG in athlete is always an indication for evaluation in the Center of sports cardiology. The finding of ST depression on a resting ECG belongs to the most common triggers for referral to such a center. This article, while using a case report, informs its reader about a current understanding of this topic.
Svalový můstek je vrozená koronární anomálie, charakterizována zanořením koronární tepny do myokardu. V naší kazuistice prezentujeme případ 45letého sportovce bez předchozí kardiální anamnezy, přijatého pro atypické bolesti na hrudi do spádové nemocnice, následně referovaného k došetření na našem pracovišti. Provedená selektivní koronarografie prokazuje přítomnost svalového můstku v průběhu levé koronární tepny.
We present a case of 45-years old male, professional athlete, with atypical chest pain admitted to the emergency department at the local hospital, without any history of cardiovascular disease or risk factors. The patient was referred to our center for coronary angiography due to suspected unstable angina. Although coronary atherosclerotic disease wasn't apparent, a myocardial bridge in the course of LAD was detected.
Postupný rozvoj poznání v oblasti lékařské péče o sportovce přináší novou evidenci o komorových extrasystolách u sportovců. Dochází k potvrzení dlouho tušené dichotomie, kdy četnost komorových extrasystol u sportovců není vyšší oproti běžné populaci, ale souběžně mohou být komorové extrasystoly u sportovce první známkou život ohrožujícího onemocnění. První známkou hrozící náhlé srdeční smrti. První známkou takového onemocnění, u kterého pokračování v pohybové aktivitě přispívá k prohlubování stupně postižení myokardu s další akcentací rizika maligní arytmie. Vývoj publikované evidence dává nové pracovní nástroje, jak identifikovat atributy komorových extrasystol u sportovců spojené s nepříznivou prognózou. Za jejich pomoci pak s chirurgickou přesností určit ty jedince, kteří by ve sportovní činnosti neměli pokračovat. A naopak, umožnit nositelům benigních forem komorových extrasystol čerpat z rozsáhlých benefitů pohybové aktivity. Navzdory vršícím se publikovaným datům zůstává několik nezodpovězených otázek přesněji charakterizujících některé z atributů komorových extrasystol. Např. ucelenější popis benigních morfologií, bližší určení míry akceptovatelného výskytu komorových extrasystol při zátěži, nákladovou efektivitu kaskádového zobrazovacího vyšetřování, indikační nejistotu genetického vyšetření či jeho výsledků a v neposlední řadě správnou periodicitu opakovaného specializovaného kardiologického vyšetřování sportovců s komorovými extrasystolami při požadavku tělovýchovného lékaře před udělením lékařské způsobilosti ke sportu.
The gradual development of knowledge in medical care for athletes brings new evidence about premature ventricular beats in athletes. A long-suspected dichotomy is confirmed when the frequency of ventricular extrasystoles in athletes is not higher than in the general population, but at the same time, the presence of ventricular extrasystoles in athletes may be the first sign of a life-threatening disease. The first sign of impending sudden cardiac death. The first sign of situation in which a continuation of physical activity contributes to the worsening of myocardial pathology with an increased risk of malignant arrhythmia. Using these tools enables us to identify those individuals who should not continue in sports with surgical precision, whilst leaving carriers of benign forms of premature ventricular beats to enjoy vast benefits of sporting activity. Despite the accumulating published data, several unanswered questions remain that more accurately characterize some of the attributes of ventricular extrasystoles. E.g., a more comprehensive description of benign morphologies, closer determination of the acceptable occurrence of ventricular extrasystoles during exercise, cost-effectiveness of cascade imaging, indication uncertainty of genetic testing or its results, and finally, the correct periodicity of repeated specialized cardiological examination in athletes with premature ventricular beats.
Autoři shrnují problematiku koarktace aorty ve vztahu ke sportu a námahovou hypertenzi, která je s touto diagnózou asociovaná v dospělosti i v případě úspěšně řešené primární vady v dětském věku. Problematiku doplňují kazuistikou mladé sportovkyně s klidovou normotenzí, ale námahovou hypertenzí. Kazuistika je doplněna rozvahou ohledně možností současné farmakoterapie.
Authors are summarizing association Coarctation of aorta with athletes and its coincidence to exercise-induced hypertension in adults despite successful surgical treatmernt in their childhood. The text contains our current medical treatment options and a case story about 27-year-old female athlete with exercise-induced hypertension and normal blood pressure at rest.
V době pandemie COVID-19 docházelo k omezování některých vyšetřovacích metod, mezi nimi i zátěžových testů. Zátěžová vyšetření jsou však v diagnostickém algoritmu často nezastupitelná. Na druhou stranu jejich provedení může představovat zvýšené riziko přenosu infekčních onemocnění. Následující doporučení má za cíl navrhnout možná řešení, jak co nejbezpečněji pro pacienty i pro zdravotnický personál zátěžové vyšetření provádět i v době zvýšeného rizika přenosných infekcí. Epidemická situace se může dynamicky měnit a je potřeba se řídit doporučeními hygienické služby.
During the COVID-19 pandemic, some investigations were restricted, including exercise stress tests. However, exercise stress tests are often irreplaceable in the diagnostic algorithm. On the other hand, their implementation may pose an increased risk of transmitting infectious diseases. The following recommendations aim to suggest possible solutions to perform exercise stress tests as safely as possible for patients and healthcare professionals, even at times of increased risk of communicable infections. The epidemic situation can change dynamically, and it is necessary to follow the recommendations of the epidemiologists.
- MeSH
- COVID-19 prevence a kontrola MeSH
- kontrola infekčních nemocí * MeSH
- lidé MeSH
- ochranné prostředky MeSH
- zátěžový test * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
V době pandemie COVID-19 docházelo k omezování některých vyšetřovacích metod, mezi nimi i zátěžových testů. Zátěžová vyšetření jsou však v diagnostickém algoritmu často nezastupitelná. Na druhou stranu jejich provedení může představovat zvýšené riziko přenosu infekčních onemocnění. Následující doporučení má za cíl navrhnout možná řešení, jak co nejbezpečněji pro pacienty i pro zdravotnický personál zátěžové vyšetření provádět i v době zvýšeného rizika přenosných infekcí. Epidemická situace se může dynamicky měnit a je potřeba se řídit doporučeními hygienické služby.
During the COVID-19 pandemic, some investigations were restricted, including exercise stress tests. However, exercise stress tests are often irreplaceable in the diagnostic algorithm. On the other hand, their implementation may pose an increased risk of transmitting infectious diseases. The following recommendations aim to suggest possible solutions to perform exercise stress tests as safely as possible for patients and healthcare professionals, even at times of increased risk of communicable infections. The epidemic situation can change dynamically, and it is necessary to follow the recommendations of the epidemiologists.
- MeSH
- COVID-19 MeSH
- diagnostické testy rutinní MeSH
- lidé MeSH
- pandemie MeSH
- zátěžový test * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Vrcholoví i výkonnostní sportovci nejsou ušetřeni rizika nákazy COVID-19. Tělovýchovní lékaři, praktiční lékaři i kardiologové můžou být dotazováni na uschopnění sportovce po prodělaném onemocnění COVID-19. Celosvětově vzniklo několik doporučených postupů, které vesměs zaujímají opatrnější postoj k znovuzahájení tréninků a intenzivní pohybové aktivity. Následující doporučení se snaží shrnout současné názory na návrat ke sportu pro sportovce a poskytnout vodítko pro posuzujícího lékaře.
Elite and competitive athletes are not spared from the risk of COVID-19 infection. Sports medicine physicians, general practitioners, and cardiologists may be asked about the athlete's return to sport after COVID-19. Globally, several guidelines have emerged that generally take a more cautious approach to resuming training and intense physical activity. The following recommendations seek to summarize current views on the return to sports for athletes and provide guidance for the assessing physician.
Česká republika je na předních světových místech v počtu implantací kardiostimulátorů i defibrilátorů v Evropě. Stále častěji mohou mít některý z implantátů lidé v mladší generaci. Kardiologové jsou pak konfrontováni s dotazy a doporučeními, zda a za jakých podmínek se může pacient s implantovaným kardiostimulátorem či defibrilátorem věnovat sportovní aktivitě. Tato péče vyžaduje specifické kardiologické vzdělání souběžně s porozuměním mysli a tužeb sportovce. Nově vznikající subspecializace sportovní kardiologie jde výše zmíněným požadavkům naproti a stává se mostem mezi světem sportu a světem pacientů s kardiovaskulárním onemocněním. V této přehledové práci jsou shrnuta ve zkrácené formě aktuálně publikovaná data o jednotlivých aspektech sportu s implantovaným kardiostimulátorem a defibrilátorem. Jsou diskutovány otázky indikace implantací, návratu ke sportovní činnosti po implantaci, péče o oblast generátoru po implantaci, zatížení elektrod u sportovců, specifikace programování systémů u sportovců, zátěžového testování. V neposlední řadě jsou shrnuta fakta o způsobilosti sportovce s implantovaným systémem ke sportu.
The Czech Republic is one of the leaders in the number of implantations of pacemakers and defibrillators in Europe. Increasingly, people in the younger generation may have one of the implants. Cardiologists are then confronted with questions and asked for recommendations about conditions a patient with an implanted pacemaker or defibrillator can engage in the sports activity. This care requires specific cardiological educa- tion along with an understanding of the athlete's mind and desires. The emerging sub-specialization of sports cardiology answers the above-mentioned requirements and becomes a bridge between the world of sports and the world of patients with cardiovascular disease. In this review, the currently published data on individual aspects of the sport with an implanted pacemaker and defibrillator are summarized in an abbreviated form. Issues of indication of implants, return to sports activities after implantation, care of the generator area, issues of electrode durability in athletes, specifica- tions of system programming in athletes, stress testing are discussed. Finally, the facts about the eligibility of an athlete with an implanted system for sport are summarized.
- MeSH
- defibrilátory implantabilní normy statistika a číselné údaje MeSH
- kardiostimulátor mikrobiologie statistika a číselné údaje MeSH
- komorová tachykardie klasifikace terapie MeSH
- lidé MeSH
- osobní ochranné prostředky normy MeSH
- prostředky srdeční resynchronizační terapie statistika a číselné údaje trendy MeSH
- sportovci MeSH
- sporty klasifikace MeSH
- srdeční arytmie * chirurgie epidemiologie klasifikace MeSH
- určení vhodnosti pacienta normy MeSH
- zátěžový test metody normy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
