Významný úspech liečby s inhibítormi tyrozínkinázy (TKI) u chorých s Philadelphia chromozóm (Ph) pozitívnou chronickou myelocytovou leukémiou (CML) dramaticky zmenil prognózu tohto ochorenia. Aj napriek tomu, že prvolíniová liečba CML použitím imatinibu znamená významný benefit pre väčšinu chorých, ukazuje sa, že 25–35 % pacientov potrebuje v priebehu 5 rokov zmenu liečby z dôvodu rezistencie alebo zlyhania liečby. Najčastejším mechanizmom zodpovedným za rezistenciu proti imatinibu u pacientov s CML je rozvoj mutácií v BCR-ABL kinázovej doméne. Tieto mutácie vyvolávajú rôznu mieru rezistencie proti imatinibu a zatiaľ čo niektoré z nich môžu reagovať na zvýšené dávky imatinibu, iné sú rezistentné proti nilotinibu a ďalšie vykazujú zvýšenú mieru rezistencie proti dasatinibu. Práca je prehľad liečebných možností v primárnej liečbe chronickej fázy CML a pri jej zlyhaní. Ukazuje sa, že pokroky v molekulových metódach umožňujú lepšie porozumieť podstatu choroby, zvážiť benefit a riziko terapie, individualizovať terapeutický prístup a prispôsobiť liečbu CML včas tak, aby sa minimalizovalo riziko progresie do akcelerovaných fáz.
The phenomenal success of therapy with tyrosine kinase inhibitors (TKI) in Philadelphia chromosome (Ph) – positive chronic myeloid leukemia (CML) has dramatically changed the prognosis of this disease. Despite the fact that first-line therapy of CML using imatinib represents revolutionized the treatment of this disease, it became clear that during 5 years 25–35 % of the patients require change in the therapy due to the development of imatinib resistance or failure. The most frequent mechanism responsible for imatinib resistance is development of mutation in BCR-ABL kinase domain. Mutations cause different level of imatinib resistance and while some of them can be overcome by increased dose of imatinib, others seem to be resistant to nilotinib and others are more resistant to dasatinib. This review is focused on primary treatment and treatment after imatinib failure. It has been shown recently that advances in molecular methods enable to better understand disease itself, weight benefit to risk ratio of the therapy, individualize therapeutic approach and eventually adjust CML therapy earlier in order to minimize the risk of CML progression to accelerated phase. resistance, new drugs.
- Klíčová slova
- imatinib, nilotinib,
- MeSH
- antitumorózní látky škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- bcr-abl fúzové proteiny genetika MeSH
- chronická fáze myeloidní leukemie farmakoterapie genetika MeSH
- chronická myeloidní leukemie farmakoterapie genetika MeSH
- dasatinib MeSH
- inhibitory proteinkinas MeSH
- léková rezistence MeSH
- mutace MeSH
- myeloidní leukemie farmakoterapie genetika patofyziologie MeSH
- piperaziny škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- prognóza MeSH
- pyrimidiny škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- radioizotopy fluoru škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- rozvrh dávkování léků MeSH
- thiazoly škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- tyrosinkinasy antagonisté a inhibitory terapeutické užití MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Immunoglobulin D (IgD) multiple myeloma (MM) is a rare plasma cell disorder constituting less than 2% of all MM cases. Survival of patients with IgD MM is generally shorter than that of patients with other types of monoclonal (M-) protein. We have retrospectively analyzed patients with IgD MM participating in clinical trials of the Czech Myeloma Group. Twenty-six IgD MM patients treated between 1996 and 2006 were identified, 14 (54%) men and 12 (46%) women. The median age was 61 years (range: 37-79 years). Ten of 26 patients (39%) were treated with first-line high-dose chemotherapy (HDCT) using melphalan 200 mg/m(2) followed by autologous stem cell transplantation (ASCT). Thirteen of 26 patients (50%) received conventional chemotherapy (CHT), mostly melphalan and prednisone or a vincristine/doxorubicin/dexamethasone (VAD) regimen. Treatment responses were evaluable for 23 of 26 (89%) patients. All HDCT patients had treatment responses, including seven patients (70%) with complete responses and three patients (30%) with partial responses. The median progression-free survival was 18 months for HDCT patients and 20 months for CHT patients. The median overall survival (OS) for all patients was 34 months. The median OS for the HDCT group has not yet been reached (70% of the patients are still alive). In contrast, the median OS for CHT patients was only 16 months. The difference in OS between the two groups was statistically significant (P=0.005). In conclusion, the overall response rate for patients with IgD MM aged 65 years or less treated with HDCT and ASCT is similar to that seen in other MM types.
- MeSH
- autologní transplantace MeSH
- dospělí MeSH
- imunoglobulin D MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetný myelom mortalita terapie MeSH
- prognóza MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- transplantace hematopoetických kmenových buněk MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- antifungální látky aplikace a dávkování MeSH
- aspergilóza farmakoterapie MeSH
- hostitel s imunodeficiencí MeSH
- lidé MeSH
- triazoly aplikace a dávkování MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
