- MeSH
- antracykliny škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- benzazepiny terapeutické užití MeSH
- defibrilátory implantabilní MeSH
- dilatační kardiomyopatie * diagnostické zobrazování farmakoterapie chemicky indukované klasifikace MeSH
- dysfunkce levé srdeční komory farmakoterapie chemicky indukované MeSH
- indukce remise MeSH
- infekce dýchací soustavy farmakoterapie komplikace MeSH
- kardiotonika terapeutické užití MeSH
- kardiotoxicita MeSH
- lidé MeSH
- nádory prsu farmakoterapie chirurgie MeSH
- senioři MeSH
- sinusová tachykardie diagnostické zobrazování farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Úvod: ESC Heart Failure Long-Term Registry (ESC-HFLTR) je prospektivní observační studie, které se účastní 211 kardiologických center z 21 členských zemí Evropské kardiologické společnosti. Cíl: Srovnat farmakologickou a přístrojovou léčbu pacientů hospitalizovaných pro akutní srdeční selhání a pacientů ambulantně sledovaných pro chronické srdeční selhání v České republice s celoevropskými údaji. Metody: Do české části registru HFLTR bylo v období od května 2011 do dubna 2013 zařazeno celkem 692 konsekutivních pacientů (5,6 % celého registru). Tito pacienti byli během jednoho předem stanoveného dne v týdnu buď hospitalizováni, nebo vyšetřeni na ambulanci pro srdeční selhání. Statisticky byla analyzována farmakologická a přístrojová léčba 160 hospitalizovaných (25,3 %) a 532 ambulantních (74,7 %) pacientů. Získaná data českých ambulantních pacientů byla nakonec porovnána s dostupnými údaji z celého registru HFLTR. Výsledky: Českým hospitalizovaným pacientům se v rámci léčby akutního srdečního selhání nejčastěji podával i.v. furosemid (89,3 %), méně často nitráty (21,9 %) a spíše ojediněle inotropika (15,0 %). Ve srovnání s léčbou před přijetím užívali pacienti při propuštění častěji diuretika (69,4 vs. 87,5 %; p < 0,001) a antagonisty mineralokortikoidních receptorů (MRA) (32,4 vs. 55,0 %; p < 0,001). Většina českých pacientů s chronickým srdečním selháním byla léčena podle současných evropských doporučených postupů. Všechny prognosticky významné léky podávané při srdečním selhání byly u české populace předepisovány častěji než v celé populaci HFLTR (inhibitory angiotensin-konvertujícího enzymu nebo blokátory receptorů AT1 pro angiotensin II u 92,8 vs. 89,2 %; p = 0,018; beta-blokátory u 95,1 vs. 88,9 %; p < 0,001 a MRA u 67,0 vs. 59,3 %; p < 0,001). Doporučených cílových dávek uvedených lékových skupin bylo dosaženo přibližně u 20 % českých i evropských pacientů. Navíc byl českým ambulantním nemocným se srdečním selháním častěji implantován kardiostimulátor (47 vs. 42 %; p = 0,028), zejména pro indikovanou srdeční resynchronizační léčbu (56 vs. 30,2 %; p < 0,001). Závěr: Farmakoterapie českých ambulantních pacientů se srdečním selháním je v souladu se současnými evropskými doporučenými postupy pro léčbu srdečního selhání, a jejich dodržování v rámci České republiky je dokonce významně lepší než v celém HFLTR. Přesto bylo doporučených cílových dávek dosaženo pouze u menšiny nemocných.
Introduction: The ESC Heart Failure Long-Term Registry (ESC-HFLTR) is a prospective observational study which takes place in 211 cardiology centres of 21 European and Mediterranean countries, members of the European Society of Cardiology. Aim: To compare pharmacological and device therapy of both, the patients hospitalized for acute heart failure (HF) and the patients observed in outpatient clinics for chronic HF in the Czech Republic with published European-wide data. Methods: Altogether 692 consecutive patients were included into the Czech part of HFLTR (5.6% of the whole registry) from May 2011 to April 2013. These patients were either admitted to hospital or examined in outpatient clinic for HF during one predefined day of the week. The pharmacological and device therapy of 160 hospitalized (25.3%) and 532 ambulatory (74.7%) patients was analyzed statistically. The treatment of Czech ambulatory patients was finally compared with available data from the whole HFLTR. Results: The Czech in-hospital patients were intravenously treated generally with furosemide (in 89.3%), less frequently with nitrates (in 21.9%) and occasionally with inotropic agents (in 15.0%). In comparison with therapy before the hospital admission the patients at discharge received more frequently diuretics (69.4 vs. 87.5%; p < 0.001) and mineralocorticoid receptor antagonist (MRA) (32.4 vs. 55.0%; p < 0.001). The majority of Czech patients with chronic HF was treated according to current European guidelines. All prognostically relevant drugs used in HF were administered more often in the Czech HF population than in the whole HFLTR population (inhibitor of angiotensin converting enzyme or angiotensin receptor blocker in 92.8 vs. 89.2%; p = 0.018, betablocker in 95.1 vs. 88.9%; p < 0.001, MRA in 67.0 vs. 59.3%; p < 0.001, respectively). The recommended target doses of these drugs were reached in about 20% of the Czech as well as the European HF patients. In addition, the Czech ambulatory HF patients underwent more often pacemaker implantation (47 vs. 42%; p = 0.028), mainly due to more frequently indicated resynchronization therapy (56 vs. 30.2%; p < 0.001). Conclusion: Czech ambulatory HF patients are pharmacologically treated in accordance with current European HF guidelines and significantly better than the patients in the whole HFLTR. However, the recommended target doses were reached only in the minority of the patients.
- Klíčová slova
- registr ESC Heart Failure Long-Term (ESC-HFLTR),
- MeSH
- lidé MeSH
- registrace MeSH
- srdeční selhání * terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Evropa MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Zhodnocení hemodynamiky s cílem zjistit dostatečnost orgánové perfuze a dodávky kyslíku do tkání patří k důležitým diagnostickým procesům v péči o kriticky nemocné. Měření srdečního výdeje se v posledních desetiletích stalo zásadním tématem intenzivní medicíny a s tím souvisí rozvoj různých metodik umožňujících ať již intermitentní či kontinuální monitorování srdečního výdeje. Echokardiografie nabízí relativně přesnou a přitom neinvazivní možnost taková měření u pacienta opakovaně uskutečnit. Pro smysluplné využití echokardiografie k měření srdečního výdeje je nutné porozumět základním principům ultrazvukových technik, uvědomit si nejen výhody, ale i limity a možné chyby samotného měření či následné interpretace výsledků.
Haemodynamic assessment of critically ill patients is an essential diagnostic step for verification of sufficient organ perfusion and oxygen delivery and, moreover, one of the most important tasks of critical care medicine. During the last decades, cardiac output measurement has become a cornerstone topic with simultaneous development of various methods for its continuous or intermittent monitoring. Echocardiography has been recognized as a non-invasive, nevertheless accurate method for the cardiac output measurement. It is especially important to understand the basic principles of ultrasound in order to use echocardiography properly, and to realize not only its advantages but also its limits to avoid possible errors or misinterpretations of the measurements.
Úvod: ESC Heart Failure Long-Term Registry (ESC-HFLTR) je prospektivní observační studie, které se účastní 211 kardiologických center z 21 členských zemí Evropské kardiologické společnosti. Cíl: Porovnat základní demografické a klinické charakteristiky pacientů hospitalizovaných pro akutní srdeční selhání a pacientů ambulantně sledovaných pro chronické srdeční selhání v České republice s publikovanými celoevropskými daty. Metodika: Od května 2011 do dubna 2013 bylo v českých centrech do registru ESC-HFLTR zařazeno celkem 692 konsekutivních pacientů (5,6 % z celého registru). Tito pacienti byli v jeden předem daný den v týdnu buď hospitalizováni, nebo ambulantně vyšetřeni pro srdeční selhání. Statisticky byly porovnány mezi sebou základní charakteristiky 160 hospitalizovaných (25,3 %) a 532 ambulantních (74,7 %) pacientů a následně byla tato data srovnána s dostupnými daty z celého registru ESC-HFLTR. Výsledky: Čeští hospitalizovaní pacienti s akutním srdečním selháním byli obecně starší než ambulantní pacienti s chronickým SS (73 vs. 66 let, p < 0,001) a s nižším zastoupením mužů (62,5 % vs. 75,7 %). Měli rovněž více komorbidit. Naopak ambulantní pacienti se srdečním selháním měli častěji než hospitalizovaní nemocní implantovaný kardiostimulátor nebo provedenu koronární revaskularizaci. Převažující etiologií srdečního selhání byla v obou skupinách ischemická choroba srdeční. Srdeční selhání se zachovanou ejekční frakcí bylo četněji zastoupeno u hospitalizovaných pacientů. Naopak více ambulantních nemocných mělo jako primární příčinu srdečního selhání dilatační kardiomyopatii. Při srovnání s daty z celého registru ESC-HFLTR měli čeští pacienti se srdečním selháním v obou skupinách významně vyšší tělesnou hmotnost, systolický krevní tlak a více komorbidit. Navíc měli rovněž častěji implantovaný kardiostimulátor. Závěr: Čeští pacienti se srdečním selháním mají horší kardiovaskulární rizikový profil a také vyšší výskyt přidružených onemocnění ve srovnání s pacienty z celého registru ESC-HFLTR.
Introduction: The ESC Heart Failure Long-Term Registry (ESC-HFLTR) is a prospective observational study which takes place in 211 cardiology centres of 21 European and Mediterranean countries, members of the European Society of Cardiology. Aim: To compare basic demographic and clinical characteristics of both, the patients hospitalized for acute heart failure and the patients observed in outpatient clinics for chronic heart failure in the Czech Republic with published European-wide data. Methods: Altogether 692 consecutive patients were included in the Czech part of ESC-HFLTR (5.6% of the whole registry) from May 2011 to April 2013. These patients were either admitted to hospital or examined in the outpatient clinic for HF during one predefined day of the week. The basic characteristics of 160 hospitalized (25.3%) and 532 ambulatory (74.7%) patients were analysed statistically, compared with each other and finally contrasted with available data from the whole ESC-HFLTR. Results: Czech in-hospital patients were generally older than the ambulatory patients with HF (73 vs. 66 years; p < 0.001) and were less frequently men (62.5 vs. 75.7%). They had also significantly higher incidence of comorbidities. On the contrary, the outpatients underwent more often pacemaker implantation and coronary revascularization than hospitalized patients. The dominant HF aetiology was ischaemic in both groups. The HF with preserved ejection fraction was more frequently represented among the hospitalized HF patients. On the other hand, more ambulatory patients had dilated cardiomyopathy as the primary cause of HF. In comparison with the data from the whole ESC-HFLTR Czech HF patients in both groups had significantly higher body weight, systolic blood pressure and higher incidence of comorbidities. In addition, they had more frequently implanted a pacemaker. Conclusion: Czech HF patients had worse cardiovascular risk profile as well as higher incidence of comorbidities compared to the patients from the whole ESC-HFLTR.
- MeSH
- hodnocení rizik statistika a číselné údaje MeSH
- hospitalizovaní pacienti * statistika a číselné údaje MeSH
- kardiostimulace umělá MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pacienti ambulantní * statistika a číselné údaje MeSH
- pozorovací studie jako téma MeSH
- prospektivní studie MeSH
- registrace MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- srdeční selhání * diagnóza epidemiologie etiologie komplikace terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Evropa MeSH
- Klíčová slova
- BNP, NT-proBNP,
- MeSH
- akutní nemoc MeSH
- biologické markery MeSH
- dyspnoe etiologie MeSH
- klinické zkoušky jako téma statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- natriuretické peptidy * diagnostické užití škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- natriuretický peptid typu B * diagnostické užití fyziologie terapeutické užití MeSH
- prognóza MeSH
- srdeční selhání * diagnóza farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
