BACKGROUND: Renal cell carcinoma is difficult to diagnose and unpredictable in disease course and severity. There are no specific biomarkers for diagnosis and prognosis estimation feasible in clinical practice. Long non-coding RNAs (lncRNAs) have emerged as potent regulators of gene expression in recent years. Aside from their cellular role, their expression patterns could be used as a biomarker of ongoing pathology. METHODS: In this work, we used next-generation sequencing for global lncRNA expression profiling in tumor and non-tumor tissue of RCC patients. The four candidate lncRNAs have been further validated on an independent cohort. PVT1, as the most promising lncRNA, has also been studied using functional in vitro tests. RESULTS: Next-generation sequencing showed significant dysregulation of 1163 lncRNAs; among them top 20 dysregulated lncRNAs were AC061975.7, AC124017.1, AP000696.1, AC148477.4, LINC02437, GATA3-AS, LINC01762, LINC01230, LINC01271, LINC01187, LINC00472, AC007849.1, LINC00982, LINC01543, AL031710.1, and AC019197.1 as down-regulated lncRNAs; and SLC16A1-AS1, PVT1, LINC0887, and LUCAT1 as up-regulated lncRNAs. We observed statistically significant dysregulation of PVT1, LUCAT1, and LINC00982. Moreover, we studied the effect of artificial PVT1 decrease in renal cell line 786-0 and observed an effect on cell viability and migration. CONCLUSION: Our results show not only the diagnostic but also the therapeutic potential of PVT1 in renal cell carcinoma.
- MeSH
- karcinom z renálních buněk * genetika patofyziologie MeSH
- lidé MeSH
- nádorové biomarkery genetika fyziologie MeSH
- nádorové buněčné linie MeSH
- nádory ledvin * genetika patofyziologie MeSH
- pohyb buněk genetika MeSH
- proliferace buněk genetika MeSH
- regulace genové exprese u nádorů MeSH
- RNA dlouhá nekódující * genetika metabolismus fyziologie MeSH
- viabilita buněk genetika MeSH
- vysoce účinné nukleotidové sekvenování MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
LncRNA PVT1 (plasmacytoma variant translocation 1) has become a staple of the lncRNA profile in patients with renal cell carcinoma (RCC). Common dysregulation in renal tumors outlines the essential role of PVT1 in the development of RCC. There is already a plethora of publications trying to uncover the cellular mechanisms of PVT1-mediated regulation and its potential exploitation in management of RCC. In this review, we summarize the literature focused on PVT1 in RCC and aim to synthesize the current knowledge on its role in the cells of the kidney. Further, we provide an overview of the lncRNA profiling studies that have identified a more or less significant association of PVT1 with the clinical behavior of RCC. Based on our search, we analyzed the 17 scientific papers discussed in this review that provide robust support for the indispensable role of PVT1 in RCC development and future personalized therapy.
- MeSH
- karcinom z renálních buněk genetika MeSH
- lidé MeSH
- nádory ledvin genetika MeSH
- pohyb buněk MeSH
- prognóza MeSH
- proliferace buněk MeSH
- regulace genové exprese u nádorů MeSH
- RNA dlouhá nekódující genetika MeSH
- upregulace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Východiska: Jedním z moderních přístupů identifikace biomarkerů nádorových onemocnění, a to jak na tkáňové úrovni, tak i v tělních tekutinách, je profilování exprese mikroRNA (miRNA). miRNA tvoří skupinu téměř 3 000 krátkých, 18-25 nukleotidů dlouhých nekódujících RNA. Slouží jako regulační prvky, které řídí expresi genů na posttranskripční úrovni, tj. na úrovni molekul mRNA. Schopnost miRNA inhibovat translaci či indukovat degradaci onkogenů a nádorových supresorů je podstatou jejich zapojení do procesů kancerogeneze. Důkazů o funkcích miRNA v regulaci procesů, jako jsou apoptóza, buněčná proliferace, diferenciace či invazivita, neustále přibývá. Analýza expresních profilů miRNA je proto stále častěji využívána pro účely molekulární diagnostiky nádorových onemocnění, analogicky jako je tomu u studií založených na profilování kódujících RNA. Z hlediska analytického využití je podstatná skutečnost, že miRNA jsou vysoce stabilní v tělních tekutinách vč. slin a vyskytují se zde v relativně vysokých hladinách. miRNA ve slinách již byly pro diagnostické účely úspěšně testovány u řady nádorových onemocnění, přičemž hlavní výhodou slin jako biologického materiálu je skutečnost, že jsou získatelné zcela neinvazivně. Cíl: Cílem přehledového článku je shrnout dosavadní míru poznání z oblasti cirkulujících miRNA u nádorových onemocnění se zaměřením na využití miRNA ve slinách pro účely onkologické diagnostiky.
Background: A modern approach to identify biomarkers of solid cancers in tissues and body fluids is based on microRNA (miRNA) expression profiling. miRNAs are a group of approximately 3.000 short noncoding RNAs containing 18-25 nucleotides that regulate gene expression at the post-transcriptional (mRNA) level. The abilities of miRNAs to inhibit the translation or induce degradation of oncogenes and tumor suppressors indicate that they are involved in carcinogenesis. There is increasing evidence that miRNAs regulate apoptosis, cell proliferation, differentiation, and invasion. miRNA expression profiles are therefore often analyzed for molecular diagnostics of solid cancers, similar to analyses based on mRNA profiling. It is important that miRNAs are highly stable and present at high levels in body fluids, including saliva, for analytic usage. miRNAs in saliva have been successfully tested as potential diagnostic biomarkers of many solid cancers. The main advantage of these miRNAs is that saliva samples can be collected non-invasively. Aim: This review aims to summarize current knowledge of circulating miRNAs in solid cancers, with a focus on the use of miRNAs in saliva for oncology diagnostics.
- MeSH
- cirkulující mikroRNA MeSH
- hormony MeSH
- lidé MeSH
- mikro RNA * analýza klasifikace MeSH
- nádorové biomarkery MeSH
- nádory hlavy a krku diagnóza MeSH
- nádory jícnu diagnóza MeSH
- nádory slinivky břišní diagnóza MeSH
- nádory * diagnóza MeSH
- posttranskripční úpravy RNA MeSH
- regulace genové exprese MeSH
- sliny * chemie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- nádory mužských pohlavních orgánů prevence a kontrola MeSH
- nemoci mužských pohlavních orgánů prevence a kontrola MeSH
- podpora zdraví metody trendy MeSH
- služby v oblasti reprodukčního zdraví * MeSH
- zdraví - znalosti, postoje, praxe MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- antikoncepce metody psychologie trendy MeSH
- dospělí MeSH
- kvalitativní výzkum MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- muži psychologie výchova MeSH
- otcové * klasifikace psychologie MeSH
- předsudek psychologie trendy MeSH
- rodičovství * psychologie trendy MeSH
- rozhovory jako téma MeSH
- služby plánování rodičovství * metody trendy využití MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cíl: Monitorovat postoje mužů k tématu poruch plodnosti a dárcovství spermií. Definovat jejich role v procesu řešení poruch plodnosti. Navrhnout přístupy, jejichž cílem je podpora mužů při procesu poruch plodnosti. Materiál: K problematice asistované reprodukce se vyjádřilo 86 náhodně vybraných mužů ve věku 20-50 let, kteří rodičovství plánují, i ti, kteří již otci jsou, ať přirozeně, nebo cestou asistované reprodukce. Metodika: Pro pilotní, ale dostatečně vypovídající zmapování této problematiky, bylo použito kvalitativních výzkumných metod. Data byla získávána polostrukturovanými rozhovory a zpracována kvalitativně - analytickými postupy; metodou zakotvené teorie a využitím programu Atlas/ti pro analýzu kvalitativních dat. Výsledky: Z výzkumu vyplývá, že poruchy plodnosti jsou vnímány spíše jako problém žen, což podporují společenské vzorce chování, ale i systém lékařské péče. Pasivní postoj mužů se často mění zkušeností s darováním spermatu. Závěr: Poruchy plodnosti jsou jedním z témat, které odráží podobu současných rodin a ovlivňují párové soužití. Role muže se v průběhu řešení poruch plodnosti mění od pasivní, podpůrné až k roli, kdy sami muži podporu potřebují. S prodlužující se léčebnou fází poruch plodnosti jsou muži ochotni přijmout širší spektrum léčebných postupů. Pro muže je asistovaná reprodukce přijatelnou pomocí na cestě za dítětem.
Na výzkumu mapujícím psychosociální problematiku rodičovství se podílely tři neziskové organizace se zaměřením na podporu rodiny a ZSF JU. Projekt navazuje na dřívější výzkumy, je jejich rozšířením, rozvíjí již dříve defi nované kategorie. Cíle této studie: zma povat témata motivy k rodičovství, podmínky pro rodičovství, vliv příchodu dítěte na partnerský vztah, která jsou pro naši práci zásadní. Výsledky vztáhnout k terénní práci s rodinami a hledat možnosti jak ji zlepšit. Výsledky napovídají tomu, že neexistuje jasně defi novaná a jednoduchá pomoc rodinám a lidem rodičovství plánujícím – edukace či fi nanční podpora. Naděje je v mravenčí práci – podpoře prorodinného klimatu a v nabízení kvalitních prorodinných služeb.
