OBJECTIVE: The paper deals with the possibilities of the development and the support of individuals with developmental dysphasia with regard to the legislative framework of the Czech Republic in the field of education and presents the results of a systematic case study of a child patient diagnosed with developmental dysphasia (according to ICD-10; F80.1 and F80.2). CASE REPORT: The study aimed to determine the effect of combined therapy using long-term special educational, rehabilitation and psychological intervention, speech therapy and music therapy on the development of the patient's communication skills. The proband was selected by random, stratified sampling based on pre-determined relevant characteristics (age 6 years i.e., before entering primary school, diagnosed with developmental dysphasia). A 6-year-old child patient participated in the research with the consent of the legal representative. The therapy was focused on special educational care, speech therapy, music therapy and psychological intervention (including psychotherapy). During the hospitalization and post-hospitalization care, there was also the presence of a physiotherapist and an occupational therapist. CONCLUSION: The results of the research point out the need for regular and close multidisciplinary cooperation of an occupational therapist, a physiotherapist, a special educator, a speech therapist, a music therapist and a psychologist when working with patients diagnosed with developmental dysphasia. These professions focus specifically on specific areas of support with a focus on cognitive, phatic and motor functions with the support of social adaptability.

• MeSH
• afázie * MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• speciální vzdělávání * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

The presented results focus on selected intervention methods aimed at memory and attention development in students with specific learning disabilities. The research sample consisted of 30 pupils aged 9.1–10.0 years. This age range corresponds to the 3rd and 4th years of elementary school. The respondents were selected based on stratified sampling. The group was intentionally divided into experimental and control groups of 15 students each. The common denominator was the general diagnosis of moderately severe learning disability (according to ICD-10; specific developmental disorders of scholastic skills) for all pupils. We applied diagnostic tools focused on memory and attention to evaluate the effect of the intervention. These were mainly the Learning Memory Test, the Path Test and the Attention Concentration Test. The intervention in the form of individual therapy lasted from September 2021 to January 2022 and it took place 2 times per week for the duration of 30 minutes. The presented results point to a positive impact of the intervention in the experimental group.

The content of the article encompasses the results of a research survey of a patient with a history of ischemic stroke (hereinafter referred to as ICMP, according to ICD-10; I63 cerebral infarction and I69.3 – consequences of cerebral infarction). The aim of the research was to find out the effect of combination therapy using long-term special educational (speech therapy and music therapy), occupational therapy, and psy- chological interventions on the development of cognitive and fatal functions of patients after ICMP (cognitive rehabilitation). The paper deals with the possibilities of develop- ment and support of individuals after the disease with a possible correction of deficits from a multidisciplinary point of view. The person was selected by random, stratified selection and corresponded to relevant characteristics in advance (age over 45 years, acute ICMP, cognitive and fatal disorder, hospitalization). The selected person partici- pated in the research (female, 47 years old, acute ischemic stroke – March 12, 2021). For our needs, the therapy was focused on special educational care (speech therapy, cognitive rehabilitation, music therapy) and psychological intervention (psychic intervention and psychotherapy). A physiotherapist and an occupational therapist were present during hospitalization and post-hospitalization care. In the implemented research process, we point out the selected case study of the person, which corresponded to the relevant fea- tures, and the design of therapy with a focus on special education and psychology. The results of the research point to the fact that when working with patients with a history of ICMP, there is a need for regular multidisciplinary cooperation of an occupational therapist, a physiotherapist, a special educator (speech therapist, music therapist), and a psychologist. The given professions focus on specific areas of support with a focus on cognitive, fatal, and motor functions with the support of social adaptability.

In this study we focus on the application of standardized tests aimed at evaluating the functional degree of independence in children (client 1, WeeFIM test; and client 2, FIM test) in special education diagnostics. The target group consisted of two clients with a diagnosis of mental functional diversity (n = 2; client 1: mild mental retardation, according to ICD-10: F70, aged 6.5 years; and client 2: moderate mental retardation, according to ICD-10: F71, aged 13.4 years). Special pedagogical intervention was primarily applied to the clients, focusing on identified deficits in the areas of cognitive, motor, and social skills. The presented results demonstrate the importance of the application of these tests in special pedagogy. An improvement in the observed indicators of the given tests was demonstrated for both probands after the intervention. The aim of this article was to draw attention to the suitability of using functional independence tests in special pedagogical practices. The authors discuss the further implications of this application for future practice.

• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mentální retardace * diagnóza   MeSH
• speciální vzdělávání MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

The article discusses issues associated with the manifestations of aggressive behavior in an individual diagnosed with moderate intellectual disability and behavioral disorders (according to ICD-10; F7; F711-moderate intellectual disability, significant impairment of behavior requiring attention or treatment). In the research survey, we focused on a client corresponding with relevant features. The research was carried out at the beginning of hospitalization, ongoing hospitalization, and the end of hospitalization, followed by a recommendation to limit the legal capacity of the client and his placement in a residential care home. The case study points out individual approaches to special education and psychology and outlines the key steps in the cooperation of selected helping professions suggesting conclusions and recommendations for practice regarding these selected issues. Upon the termination of our investigation, there was a rapid deterioration of the client being admitted to the intensive care unit with a follow-up treatment in a long-term intensive care unit.

• MeSH
• agrese MeSH
• hospitalizace MeSH
• jednotky intenzivní péče MeSH
• lidé MeSH
• mentální retardace * psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• kognitivní trénink metody   MeSH
• lidé MeSH
• mentální retardace * klasifikace   rehabilitace   MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• poruchy učení rehabilitace   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cíl: Obsahem článku jsou výsledky výzkumného šetření. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaký vliv má intenzivní kombinovaná terapie za využití ergoterapeutických a psychoterapeutických prvků na kognitivní výkon a emoční stav osob trpících demencí u Alzheimerovy nemoci s pozdním nástupem. Výzkumný soubor byl vybrán ze zařízení poskytujícího sociální služby v Ústeckém kraji. Soubor a metodika: Výzkumné šetření bylo realizováno u N = 48 (100 %) probandů, při zastoupení N = 34 (72,9 %) žen ve věkovém rozmezí 66,1-71,0 roku a N = 13 (27,1 %) mužů ve věkovém rozmezí 67,170,2 roku se stanovenou diagnózou demence u Alzheimerovy nemoci s pozdním nástupem (dle MKN-10; F00.1). Mimo zmiňované relevantní znaky jsme dle analýzy lékařské dokumentace u daných probandů zaznamenali poruchy emotivity. Posledním rozhodujícím relevantním znakem byla také aktivní účast na aktivitách daného zařízení. Probandi výzkumného souboru byli náhodným výběrem rozděleni do skupiny experimentální a kontrolní. U obou skupin byla pravidelná terapie poskytována daným zařízením. Experimentální skupina měla navýšený počet intenzivních terapií po dobu 2 měsíců (8 týdnů) 5x týdně po dobu cca 50 minut. Intervence probíhala individuální či skupinovou terapií. Na intervenci se podílely pomocné vědecké síly, které v daný čas vykonávaly pravidelnou praxi. Vstupní a výstupní testování bylo zajištěno využitím standardizovaných testů. Pro šetření kognitivního výkonu byl využit MMSE (krátký test kognitivních funkcí) a pro emoční stav byla aplikována BDI-II (Beckova sebeposuzovací škála depresivity pro dospělé). Výsledky: Zjištěné výsledky (na hladině významnosti a = 0,05) prokazují, že sledovaná experimentální skupina dosahovala mírně lepších výsledků ve sledovaném období v komparaci se skupinou kontrolní, a to v oblasti kognitivního výkonu. V případě afektivity pak byly výsledky po dvouměsíčním sledování u obou skupin téměř neměnné. V tomto případě se nám nepovedlo prokázat vliv krátkodobé intenzivní rehabilitace.

Objective: The content of the article is the results of a research survey. The aim of the research was to determine the effect of intensive combination therapy using occupational therapy and psychotherapy elements on the cognitive performance and emotional state of people suffering from dementia in late-onset Alzheimer ́s disease. The research group was selected from facilities providing social services in the Ústí Region. Material and methods: The research was conducted in N = 48 (100 %) probands, with the representation of N = 35 (72.9 %) women in the age range of 66.1-71.0 years and N = 13 (27.1 %) men in the age range of 67.1-70.2 years with a diagnosis of dementia in late-onset Alzheimer ́s disease (according to ICD-10; F00.1). In addition to the mentioned relevant features, we recorded emotional disorders in the probands according to the analysis of medical documentation. The last decisive relevant feature was also active participation in the activities of the facility. The probands of the research group were randomly divided into experimental and control groups. In both groups, regular therapy was provided by the facility. The experimental group had an increased number of intensive therapies for 2 months (8 weeks) 5 times a week for about 50 minutes. The intervention took place with individual or group therapy. Auxiliary scientific forces took part in the intervention, performing regular practice at the time. Input and output testing was provided using standardized tests. In the area of cognitive performance was used MMSE (short test of cognitive functions) and in the area of emotional state was applied BDI-II (Beck ́s selfassessment scale of depression for adults). Results: The obtained results (at the level of significance a = 0.05) show that the observed experimental group achieved slightly better results in the observed period in comparison with the control group, in the field of cognitive performance. In the case of affectivity, the results after two months of follow-up in both groups were almost unchanged. In this case, we failed to demonstrate the effect of short-term intensive rehabilitation.

• MeSH
• Alzheimerova nemoc * psychologie   MeSH
• duševně nemocní psychologie   MeSH
• emoce MeSH
• ergoterapie MeSH
• kognice MeSH
• kognitivně behaviorální terapie MeSH
• kognitivní remediace MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy zdravotní péče MeSH
• psychiatrické posuzovací škály MeSH
• senioři psychologie   MeSH
• testy pro posouzení mentálních funkcí a demence MeSH
• výsledek terapie * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři psychologie   MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Článek pojednává o problematice inkluzivního vzdělávání z pohledu filosofického a etického, avšak se zacílením na filosofi i výchovy. Stěžejním motivem textu je odpovědět na otáz- ky proč, jak a jestli přijímat jinakost ve společnosti a ve vzdělávacím procesu. Na tyto otázky není jednoduché odpovědět ani z pohledu fi losofi ckých principů, ani z pohledu těch vzdělávacích. Text je jistým odborným zamyšlením nad problematikou inkluze ve vzdělávání jak z pohledu současných speciálních pedagogů, tak z pohledu J. A. Komenského či E. Lévinase, kteří ve svých pracích akcentují problematiku jinakosti, v našem případě problematiku lidí s postižením.

The article presents inclusive education from the philosophical and ethical points of view and, more widely, from that of educational philosophy. The main idea is to answer three questions about diversity in society and in education: why, how, and whether to accept people with disabilities. Th ese questions are not easy to answer on the basis of either philosophical or pedagogical principles. Th e article is scholarly refl ection on the issue of inclusive education from the view of Czech special educators and also Jan Amos Komenský and Emmanuel Lévinas. All of these accent the topic of diversity and society in their works.

Cíl: Obsahem článku jsou výsledky longitudinálního výzkumného šetření. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaký vliv má psychomotorická terapie za využití prvků ergoterapie (s podporou kognitivní rehabilitace a roboticky asistované terapie) na sociální adaptabilitu osob trpících Parkinsonovou nemocí umístěných v zařízeních poskytujících sociální služby s ohledem na délku stanovené diagnózy a délku pobytu v zařízení. Soubor a metodika: Výzkumné šetření bylo realizováno u 39 (100 %) probandů, při zastoupení 26 (66,7% podíl) mužů ve věkovém rozmezí 64-71 let a 13 (33,3% podíl) žen ve věkovém rozmezí 67-70 let. Dalším relevantním znakem byla délka pobytu vybraných probandů, která činila minimálně 1 rok od nástupu do zařízení. Takto vybraný výzkumný soubor byl rozdělen dle dalšího kritéria záměrným výběrem, tedy 39 probandů s diagnózou Parkinsonova nemoc (dle MKN-10; G20 v kategorii G20-G26: extrapyramidové a pohybové poruchy), u kterých byla pravidelně indikována rehabilitační péče (především ergoterapie). Samotná intervence trvala intenzivně 3 měsíce (12 týdnů), 4x týdně po dobu cca 45 minut na jednoho probanda. Vstupní a výstupní data jsme zajistili za využití standardizovaného testu, zaměřeného na hodnocení funkční nezávislosti (FIM test - Functional Independence Measure). Komparace získaných dat mezi vstupním a výstupním testováním byla provedena Tukey HSD testem na hladině významnosti a = 0,05. Výsledky: Dosažené výsledky (na hladině významnosti a = 0,05) prokazují, že sledovaná skupina probandů dosahovala lepších výsledků oproti testovacímu období a vstupnímu testování. Nedílnou součástí účinnosti zvolené terapie je také užívání léku L-DOPA, který byl všem probandům řádně podáván.

Objective: The content of the article is the results of a longitudinal research survey. The aim of the research was to determine the effect of psychomotor therapy using elements of occupational therapy (with the support of cognitive rehabilitation and robotically assisted therapy) on the social adaptability of people suffering from Parkinson´s disease in social services with regard to length of diagnosis and length of stay. Material and methods: The research survey was conducted in 39 (100%) probands, with the representation of 26 (66.7% share) men in the age range 64-71 years and 13 (33.3% share) women in the age range 67-70 years. Another relevant feature was the length of stay of selected probands, which was at least 1 year from the start of the facility. The research group selected in this way was divided according to another criterion by deliberate selection, ie 39 probands diagnosed with Parkinson´s disease (according to ICD-10; G20 in category G20-G26: extrapyramidal and movement disorders), for whom rehabilitation care (especially occupational therapy) was regularly indicated. The intervention itself lasted intensively 3 months (12 weeks), 4 times a week for about 45 minutes per proband. We provided input and output data using a standardized test focused on the evaluation of functional independence (FIM test - Functional Independence Measure). Comparison of the obtained data between input and output testing was performed by Tukey HSD test at the significance level a = 0.05. Results: The achieved results (at the level of significance a = 0.05) show that the monitored group of probands achieved better results compared to the testing period and the initial testing. An integral part of the effectiveness of the chosen therapy is also the use of the drug L-DOPA, which was properly administered to all probands.

• MeSH
• ergoterapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• Parkinsonova nemoc * terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH