- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
1. elektronické vydání 1 online zdroj (320 stran)
Publikace je souborem cíleně sestavených cvičení pro obnovení komunikační schopnosti a její využití v reálném životě nejen pro osoby s afázií, ale také pro seniory, pacienty s demencí a osoby s kognitivním deficitem. Zahrnuje trénink porozumění mluvenému i psanému slovu, paměti atd.
- Klíčová slova
- Sociálně zdravotnický pracovník,
- MeSH
- afázie MeSH
- dospělí MeSH
- klinická logopedie MeSH
- kognitivní poruchy MeSH
- komunikační poruchy MeSH
- poruchy řeči MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- NLK Obory
- logopedie, klinická logopedie
1. vydání 314 stran : ilustrace ; 21 cm
Pracovní sešit a příručka, která se zaměřuje na různá logopedická cvičení k terapii afázie, kognitivní poruch, komunikačních poruch a poruch řeči u dospělých. Určeno široké veřejnosti.
- MeSH
- afázie MeSH
- dospělí MeSH
- klinická logopedie MeSH
- kognitivní poruchy MeSH
- komunikační poruchy MeSH
- poruchy řeči MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- Publikační typ
- příručky MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- logopedie, klinická logopedie
- NLK Publikační typ
- pracovní sešity
Dysfagie (porucha polykání) se může vyskytovat v různých fázích života. V některých případech může být jen dočasná, zatímco v jiných případech může přetrvávat od dětského věku až do dospělosti. Považujeme proto za důležité, aby s danou problematikou byli obeznámeni jak praktičtí lékaři pro děti i dorost, tak i praktičtí lékaři zabezpečující péči u dospělých pacientů a osob ve stáří. Dysfagie vždy znamená závažný stav spojený se značnými riziky komplikací a dopady na zdravotní stav pacientů. Příspěvek prezentuje dělení dysfagie, etiologii potíží, možnosti diagnostiky a terapie v multidisciplinárním týmu. Představuje speciální pomůcky využívané v terapii dysfagie a pro bezpečný příjem stravy a tekutin.
Dysphagia (swallowing disorder) can occur at different stages of life. In some cases it may only be temporary, while in other cases it may persist from childhood into adulthood. Therefore we consider it important that both general practitioners for children and adolescents, as well as general practitioners providing care for adult patients and the elderly, are familiar with this issue. Dysphagia always means a serious condition associated with significant risks of complications and consequences for patients' health. The article presents the division of dysphagia, the etiology of the disorder, the possibilities of diagnosis and therapy in a multidisciplinary team. It presents special aids used in dysphagia therapy and for safe intake of food and fluids.
- MeSH
- lidé MeSH
- pomůcky pro sebeobsluhu MeSH
- poruchy polykání * diagnóza klasifikace terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
BACKGROUND: In multiple sclerosis (MS), dysphagia is an important and common clinical symptom. Although often overlooked and underdiagnosed, it can have a significant impact on a patient's life, including social integration, and it can lead to malnutrition, aspiration pneumonia, and suffocation, i.e., life-threatening complications. Early detection of dysphagia is essential to prevent these risks. However, the optimal screening method and the inter-relationship between different methods used for dysphagia screening are not clear. The aim of this study was to compare the diagnostic performance of a simple question about swallowing problems, the DYsphagia in MUltiple Sclerosis (DYMUS) swallowing questionnaire, and the Timed Water Swallowing Test (TWST) to detect dysphagia in people with relapsing-remitting MS (RRMS). METHODS: Patients with MS were asked about subjective swallowing difficulties and, regardless of their response, completed the DYMUS questionnaire and underwent the TWST at their routine follow-up visit. Patients with at least one positive screening method were offered an objective assessment of swallowing function using the Fiberoptic Endoscopic Evaluation of Swallowing (FEES). The results were statistically analyzed and correlated with demographic and MS-related parameters. RESULTS: Of the 304 people with RRMS enrolled in the study, 46 (15.1 %) reported having subjective difficulty swallowing when asked a simple question. The DYMUS questionnaire was positive in 59 (19.4 %) of the 304 patients; 51 (16.8 %) had an abnormality on the TWST. A clear correlation (r = 0.351, p < 0.01) was found between the DYMUS and TWST results, but a significant proportion of patients (about half) had an abnormality on only one of these tests. The positivity of at least one of the screening methods used (DYMUS or TWST) had a better chance of identifying a patient with dysphagia than a simple question (p < 0.001). Of the patients with a positive result for difficulty swallowing, 37 underwent FEES, which confirmed dysphagia in 94.6% of this subgroup. Patients with higher Expanded Disability Status Scale (EDSS) scores, female gender, and older age were at higher risk of developing dysphagia. CONCLUSION: The DYMUS questionnaire and TWST had a confirmed potential to identify more patients with dysphagia than a simple question about swallowing problems. However, our study found only a partial overlap between DYMUS and TWST; a combination of these two methods was more sensitive in identifying patients with MS at risk of dysphagia. Furthermore, the screening showed excellent specificity: almost 95 % of the positively screened patients had dysphagia confirmed by objective methods. Age, female gender, and a higher EDSS score appear to be potential risk factors for dysphagia in patients with MS.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: Flexibilní endoskopické vyšetření polykání (FEES) je objektivní dia gnostická metoda určená ke stanovení orofaryngeální dysfagie. Přítomnost poruchy polykání a nastavení optimálního managementu výrazně ovlivňují klinický stav a kvalitu života pacientů. Metodika: V průběhu let 2014–2021 byly prospektivně hodnoceny výsledky vyšetření FEES podle penetračně-aspirační škály u osmi kategorií onemocnění – cévní mozková příhoda, jiná ložisková onemocnění mozku, tumory v oblasti hlavy a krku, neurodegenerativní onemocnění, refl uxní choroby, polyneuropatie spojená s umělou plicní ventilací, operace krční páteře a jiná onemocnění. Výsledky: Celkem bylo na našem pracovišti provedeno 2 601 vyšetření FEES. Ve dvou třetinách ze všech případů byla potvrzena orofaryngeální dysfagie. Nejvyšší výskyt penetrace a aspirace, tj. u více než 70 % vyšetření, byl prokázán u cévních mozkových příhod a jiných ložiskových onemocnění mozku. U jedné čtvrtiny všech vyšetření z celkového souboru byla prokázána tichá aspirace. Závěr: Objektivní vyšetření polykání FEES by mělo být součástí komplexní nemocniční péče o pacienta v riziku dysfagie. Časný záchyt patologie polykání snižuje riziko komplikací spojených s dysfagií. FEES vyšetření je důležitou dia gnostickou metodou v rámci mezioborové spolupráce, nejen u pacientů s onemocněním v ORL oblasti.
Introduction: Flexible endoscopic evaluation of swallowing (FEES) is an objective dia gnostic method designed to assess the oropharyngeal dysphagia. The presence of swallowing disorder and the optimal management settings signifi cantly aff ect patients’ clinical status and quality of life. Methods: From 2014 to 2021, FEES was prospectively evaluated against the penetration-aspiration scale for eight disease categories – stroke, other focal brain lesions, head and neck tumours, neurodegenerative diseases, refl ux diseases, polyneuropathy associated with artifi cial lung ventilation, cervical spine surgery and other diseases. Results: A total of 2,601 FEES examinations were carried out at our workplace. Oropharyngeal dysphagia was confi rmed in two-thirds of all cases. The highest incidence of penetration and aspiration, i.e. in more than 70% of examinations, has been shown in stroke and other focal brain lesions. In one quarter of all examinations in the total set, silent aspiration was demonstrated. Conclusion: The objective examination of swallowing FEES should be part of comprehensive hospital care for a patient at risk of dysphagia. Early detection of swallowing pathology reduces the risk of complications associated with dysphagia. FEES examination is an important dia gnostic method within the framework of interdisciplinary cooperation, not only in patients with diseases in the ENT area.
- MeSH
- gastrointestinální endoskopie MeSH
- lidé MeSH
- poruchy polykání * diagnóza etiologie patologie MeSH
- prevalence MeSH
- prospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je progresivní neurodegenerativní onemocnění. K typickým symptomům onemocnění patří mj. dysartrie a dysfagie (tzv. bulbární příznaky). Postupné oslabení až ztráta řečových funkcí staví pacienty s ALS do pozice vážných kandidátů pro zavedení alternativní a augmentativní komunikace (AAK). Pacienti s ALS by měli být od počátku onemocnění sledováni klinickým logopedem s pravidelným hodnocením řečových funkcí, doporučením a nastavením AAK. Zajištění možnosti komunikace po celou dobu onemocnění výrazně zlepšuje kvalitu života pacientů i jejich blízkých. Příspěvek prezentuje výsledky dlouhodobého sledování souboru 89 pacientů s ALS se symptomy bulbární dysfunkce se zaměřením na využívání metod AAK a načasování zahájení jejich použití. Ve sledovaném období využívala v našem souboru AAK necelá polovina pacientů. Dle očekávání šlo většinou o pacienty s těžkou dysartrií či anartrií. K využívání AAK přistoupili pacienti nejčastěji přibližně po 16 měsících od začátku rozvoje bulbárních příznaků. Doba zapojení AAK však byla výrazně individuálně variabilní a u některých pacientů nebyla v našem souboru AAK využívána dokonce ani po více než 8 letech od iniciální manifestace bulbární dysfunkce.
Amyotrophic Lateral Sclerosis (ALS) is a progressive neurodegenerative disease. Among others, dysarthria and dysphagia (i.e. bulbar dysfunction) represent common clinical manifestations of ALS. Gradual impairment or even loss of speech functions puts ALS patients in the position of serious candidates for the implementation of Alternative and Augmentative Communication (AAC). Regular follow-up with the assessment of speech functions and AAC recommendation and settings in the relevant cases provided by the Clinical Speech Therapist are recommended in all ALS patients, from the onset of the disease. Maintaining the possibility of communication and interaction with the family and friends throughout the disease significantly improves the quality of life of patients and their caregivers. The paper presents the results of the long-term follow-up of a group of 89 ALS patients with bulbar impairment, focused on the use of AAC and the timing of AAC onset. Almost one-half of our patients started to use AAC in the follow-up period. Not surprisingly, the AAC methods were used mainly by patients with severe dysarthria or anarthria. In the study sample, patients started to use AAC approximately 16 months after the onset of bulbar symptoms. However, the time to onset of AAC was significantly variable individually, and a few patients did not use any AAC methods, even in the interval of more than 8 years from the onset of clinical bulbar impairment.
- MeSH
- amyotrofická laterální skleróza * komplikace MeSH
- dysartrie terapie MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- pomůcky pro komunikaci postižených * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Problematika neurogenní dysfluence je v literatuře jako samostatná jednotka podrobně popsána jen zřídka. V současné době nejsou v dostupných pramenech k dispozici rozsáhlejší studie, které by se této problematice věnovaly. Publikace na toto téma jsou zaměřeny převážně na popis případových studií. Předkládaný příspěvek prezentuje shrnutí problematiky neurogenní dysfluence na základě dostupných odborných zdrojů. Popisuje charakteristiku neurogenní dysfluence, možnosti diagnostiky, respektive diferenciální diagnostiky, možnosti a efektivitu terapie.
The neurogenic disfluency issue as a separate unit is seldom described in detail in the literature. Currently, there are no extensive studies available in the accessible sources to address this issue. Publications on this topic are mainly focused on the description of case studies. The submitted paper presents a summary of the neurogenic disfluency issue on the basis of available professional sources. It presents the characteristics of neurogenic disfluency and the possibilities of diagnostics, with regard to differential diagnostics, therapeutic options and their effectiveness.
