Pulmonary embolism is one of the three most common emergent cardiovascular events. Concerning the related symptoms, it is always considered an urgent state of dyspnoea and chest pain. Its incidence is still increasing with the improving availability of laboratory and imaging methods. On the other hand, per case mortality is decreasing. With the introduction of direct oral anticoagulants into daily practice and the new extension of recommendations also among oncology patients, its treatment is significantly simplified. This can be useful not only in hospital treatment but especially in properly selected patients treated exclusively on an outpatient basis. In the following article, we focus on the current approach to diagnosis and treatment with an emphasis on recent guidelines.
Plicní embolie patří mezi tři nejčastější akutní kardiovaskulární příhody. S ohledem na doprovázející symptomy ji vždy zvažujeme v rámci akutních stavů dušnosti a bolestí na hrudi. Její incidence stále roste se zlepšující se dostupností laboratorních a zobrazovacích metod. Úmrtnost na počet případů naopak klesá. Se zavedením přímých perorálních antikoagulancií do běžné praxe a novým rozšířením jejich doporučení i mezi onkologicky nemocné se významně zjednodušuje její léčba. Toho lze s výhodou využít nejen při léčbě nemocniční, ale především u vhodně vybraných pacientů léčených výlučně ambulantně. V následujícím textu se věnujeme aktuálnímu přístupu v diagnostice a léčbě s důrazem na platné doporučené postupy.
- MeSH
- antikoagulancia terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- plicní embolie * diagnóza farmakoterapie patofyziologie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Mitral regurgitation is among the most common acquired valvular diseases in adulthood in developed countries. In terms of etiology, mitral regurgitation can be divided into a primary cause and a secondary cause. Pathophysiologically, it is an imbalance between tethering and closing forces. Regurgitant flow of blood from the left ventricle into the left atrium results in cyclic volume overload of the left ventricle. The significance of mitral regurgitation is dependent on preload, afterload, and cardiac output. First, there is an eccentric hypertrophy of the left ventricle, an increase in end-diastolic volume and, subsequently, also in end-systolic volume, while LVEF decreases. The most common secondary cause is ischemic mitral regurgitation.
Mitrální regurgitace patří mezi nejčastější získané chlopenní vady v dospělosti ve vyspělých zemích. Z hlediska etiologie dělíme mitrální regurgitaci na vadu primární a vadu sekundární. Patofyziologicky je jedná o nerovnováhu mezi silami tažnými a zavíracími. Regurgitační tok krve z levé komory do levé síně má za následek cyklické objemové přetěžování levé komory. Velikost mitrální regurgitace je závislá na preloadu, afterloadu a srdečním výdeji. Nejprve dochází k excentrické hypertrofii levé komory, zvětšení end‐diastolického objemu a následně i end‐systolického objemu, EF LK klesá. Nejčastější sekundární vadou je ischemická mitrální regurgitace.
- Klíčová slova
- objemové přetížení levé komory,
- MeSH
- lidé MeSH
- mitrální insuficience * patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Spontánní koronární disekce (SCAD - spontaneous coronary artery dissection) patří mezi méně časté příčiny akutního koronárního syndromu. Postihuje především mladší pacienty bez typických rizikových faktorů pro ischemickou chorobu srdeční. SCAD vzniká obvykle náhle z plného zdraví u jedinců s doposud plnou kvalitou života, a vzhledem k potenciální urgenci stavu jde o důležitou nosologickou jednotku v rámci diferenciální diagnostiky bolestí na hrudi. Se stále se zlepšující dostupností metod komplexní diagnostiky pozorujeme nárůst zaznamenaných případů, a tím i možností včasné intervence či aktivního předcházení komplikací včetně maligních arytmií a srdeční zástavy. Je tedy nezbytné na SCAD pomýšlet i při vyšetřování pacientů stran kardiovaskulárních příhod doposud nerizikových. Naprostá většina prozatím publikovaných kazuistik se týká případů popsaných u žen. Náš článek se věnuje dvěma kazuistikám u mužů.
Spontaneous coronary dissection (SCAD) is one of the less common causes of acute coronary syndrome. It mainly affects younger patients without typical risk factors for ischemic heart disease. SCAD usually arises suddenly in otherwise healthy individuals with a previously full quality of life, and given the potential urgency of the condition, it is an important nosological unit in the differential diagnosis of chest pain. With the improving availability of comprehensive diagnostic methods we could see an increase in number of reported cases, and thus the potential for early intervention or active prevention of complications including malignant arrhythmias and cardiac arrest. It is therefore necessary to think about SCAD during examination of patients that are not yet at a cardiovascular risk. The vast majority of published case reports relate to cases described in women. Our article describes two case reports in men.
- Klíčová slova
- spontánní koronární disekce,
- MeSH
- anomálie koronárních cév diagnóza patofyziologie MeSH
- disekce MeSH
- dospělí MeSH
- duální protidestičková léčba metody MeSH
- infarkt myokardu * diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- koronární angiografie metody MeSH
- lidé MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Bolesti na hrudi jsou jedním z vedoucích důvodů návštěv urgentního příjmu a hlavním symptomem akutního infarktu myokardu (AIM). Základem diagnostiky AIM je stanovení hodnoty biochemických markerů srdeční ischemie v krvi. Aktuálním zlatým standardem je srdeční troponin. Rozšíření vysoce senzitivních metod umožňujících detekci velmi nízkých hodnot srdečního troponinu představuje výzvu pro správnou interpretaci výsledků. Doporučené postupy Evropské kardiologické společnosti upřednostňují použití validovaných algoritmů rule out/rule in k rychlému a bezpečnému vyloučení AIM a/nebo k časné identifikaci a zahájení léčby pacientů s vysokým rizikem finální diagnózy AIM. Článek předkládá srozumitelné informace o využití vysoce senzitivní metodiky stanovení srdečních troponinů v klinické praxi. Přináší algoritmy preferované Evropskou kardiologickou společností a užitečné informace k interpretaci výsledků v některých specifických skupinách pacientů.
Chest pain is one of the leading reasons for emergency department visits and the chief symptom of acute myocardial infarction (AMI). The measurement of myocardial injury biochemical markers' blood level is essential for the diagnosis of AMI. Cardiac troponin is the current international gold standard marker. The contemporary expansion in the usage of high-sensitivity assays that can detect cardiac troponin at very low levels presents a challenge for accurate interpretation of results. European Society of Cardiology guidelines prioritize the employment of validated rule out/rule in algorithms to rule out AMI safely and rapidly and/or to early identification of patients with high risk for AMI and initiation of their therapy. This article presents comprehensible information about use of high-sensitivity cardiac troponins in clinical practice. It also provides algorithms preferred by European Society of Cardiology and useful information to interpret results in specific groups of patients.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
BACKGROUND: The latest European heart failure guidelines define patients as those with reduced (HFrEF), mid-range, and preserved (HFpEF) left ventricular ejection fraction (LVEF; <40%, 40%-49%, and ≥50%, respectively). We investigated the causes of rehospitalizations/deaths in our institution's heart failure patients and focused on differences in the clinical presentation, risk profile, and long-term outcomes between the HFrEF and HFpEF groups in a real-life scenario. METHODS AND RESULTS: We followed 1274 patients discharged from heart failure hospitalization in 2 centres. The mean patient age was 75.9 years, and men and women were represented equally. During the minimal follow-up of 2 years, 57% of patients were hospitalised for any cause, 24.9% for decompensated heart failure, and 43.3% for any cardiovascular cause. A total of 36.1% of patients died, either with prior (11.8%) or without prior (24.3%) heart failure rehospitalization. Heart failure was also the most frequent cause of cardiovascular hospitalization, followed by gastrointestinal problems, infections, and tumours for noncardiovascular hospitalizations. Patients with HFrEF had different baseline characteristics and risk profiles, experienced more hospitalizations for acute heart failure (28.6% vs 20.2%, P=0.012), and had higher cardiovascular mortality (82.4% vs 63.5%, P<0.001) when compared with HFpEF patients. Overall mortality and rehospitalization rates were similar. CONCLUSION: Within 2 years, half of the patients died and/or were hospitalised for acute decompensation of heart failure, and only one-third of the patients survived without any hospitalization. HFrEF and HFpEF patients were confirmed to be different entities with diverse characteristics, risk profiles, and cardiovascular event rates.
- MeSH
- akutní nemoc MeSH
- časové faktory MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- registrace MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- srdeční selhání mortalita patofyziologie MeSH
- tepový objem * MeSH
- výsledek terapie MeSH
- znovupřijetí pacienta MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
- srovnávací studie MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Akutní infarkt myokardu (IM) je celosvětově významnou příčinou mortality a morbidity. Včasná diagnostika tohoto onemocnění pomůže pacienty úspěšné léčit. Diagnostice a rizikové stratifikaci pomocí laboratorních cirkulujících biomarkerů se věnuje velká pozornost a byla publikována řada vědeckých prací. Cílem tohoto článku je podat ucelený přehled o těch nejzajímavějších a v současné době nejvíce zkoumaných biomarkerech u IM. Zatímco v diagnostice IM má zásadní místo troponin (především vysoce senzitivní metody) před MB-frakcí kreatinkinázy a myoglobinem, řada dalších markerů prokázala souvislost se zvýšeným výskytem následného úmrtí, reinfarktů a rozvoje srdečního selhání. Mezi ty nejdůležitější markery patří natriuretické peptidy, C-reaktivní protein, protein vážící se na mastné kyseliny srdečního typu (H fatty acid binding protein – H-FABP), s těhotenstvím asociovaný protein A (pregnancy associated plasma protein A – PAPP-A), CD146, cystatin C, NGAL, kopeptin, MR-proadrenomedulin a růstový diferenciační faktor 15. Pro jejich využití v klinické praxi je nutné provést prospektivní randomizované studie, které by prokázaly jejich přínos při vedení léčby pacientů s IM.
Acute myocardial infarction (AMI) is an important cause of mortality and morbidity worldwide. Early diagnostics of this disease helps in the appropriate treatment of patients. Great attention is paid to the diagnostic and risk stratification of patients according to circulating biomarkers. There are a lot of scientific publications describing this topic. The aim of this article is to provide a comprehensive overview of the most important and most examined biomarkers in acute coronary syndrome. Meanwhile troponin takes a fundamental place for AMI diagnostic (mostly the high-sensitive methods) in preference to MB-fraction of creatine kinase and myoglobin. The connection to a higher sudden death risk, reinfarcts and heart failure occurring was also proved by many other biomarkers. The most important of them are the natriuretic peptides, the C-reactive protein, the heart fatty acid binding protein, the pregnancy-associated plasma protein-A, CD146, cystatin C, NGAL, copeptin, MR-proadrenomedullin, and the growth differentiation factor-15. More prospective randomized studies are needed for the further use of these other biomarkers in clinical practice.
- MeSH
- akutní koronární syndrom * diagnóza MeSH
- biologické markery MeSH
- C-reaktivní protein analýza MeSH
- cystatin C fyziologie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- infarkt myokardu MeSH
- kreatinkinasa MeSH
- lidé MeSH
- myoglobin krev MeSH
- natriuretický peptid typu B fyziologie MeSH
- prognóza MeSH
- růstový diferenciační faktor 15 MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- těhotenský plazmatický protein A MeSH
- troponin I analýza krev MeSH
- troponin T analýza krev MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
