Bolesti na hrudi jsou jedním z vedoucích důvodů návštěv urgentního příjmu a hlavním symptomem akutního infarktu myokardu (AIM). Základem diagnostiky AIM je stanovení hodnoty biochemických markerů srdeční ischemie v krvi. Aktuálním zlatým standardem je srdeční troponin. Rozšíření vysoce senzitivních metod umožňujících detekci velmi nízkých hodnot srdečního troponinu představuje výzvu pro správnou interpretaci výsledků. Doporučené postupy Evropské kardiologické společnosti upřednostňují použití validovaných algoritmů rule out/rule in k rychlému a bezpečnému vyloučení AIM a/nebo k časné identifikaci a zahájení léčby pacientů s vysokým rizikem finální diagnózy AIM. Článek předkládá srozumitelné informace o využití vysoce senzitivní metodiky stanovení srdečních troponinů v klinické praxi. Přináší algoritmy preferované Evropskou kardiologickou společností a užitečné informace k interpretaci výsledků v některých specifických skupinách pacientů.
Chest pain is one of the leading reasons for emergency department visits and the chief symptom of acute myocardial infarction (AMI). The measurement of myocardial injury biochemical markers' blood level is essential for the diagnosis of AMI. Cardiac troponin is the current international gold standard marker. The contemporary expansion in the usage of high-sensitivity assays that can detect cardiac troponin at very low levels presents a challenge for accurate interpretation of results. European Society of Cardiology guidelines prioritize the employment of validated rule out/rule in algorithms to rule out AMI safely and rapidly and/or to early identification of patients with high risk for AMI and initiation of their therapy. This article presents comprehensible information about use of high-sensitivity cardiac troponins in clinical practice. It also provides algorithms preferred by European Society of Cardiology and useful information to interpret results in specific groups of patients.
Pembrolizumab patří mezi inhibitory imunitních kontrolních bodů protinádorové imunity (immune checkpoint inhibitors). Porucha funkce štítné žlázy představuje častý nežádoucí účinek této léčby. Autoři předkládají kazuistiku pacienta léčeného pembrolizumabem pro nemalobuněčný karcinom plic, u nějž došlo po přechodné fázi subklinické hypertyreózy k poměrně rychlému rozvoji těžké hypotyreózy - a v té době i ke spontánnímu vzniku rozsáhlých podkožních hematomů. V rámci hematologické diferenciální diagnostiky byly cíleně vyloučeny: von Willebrandův syndrom, získaná hemofilie A, dysfibrinogenemie, aktivovaná fibrinolýza a trombocytopatie. Současně byly vyloučeny laboratorní projevy přidruženého autoimunitního onemocnění a myozitidy. Po intenzifikaci substituční terapie levothyroxinem nebyly navzdory pokračování léčby pembrolizumabem zaznamenány nové krvácivé komplikace. Souvislost podkožních hematomů s těžkou polékovou hypotyreózou se nabízí per exclusionem.
Pembrolizumab belongs to so called immune checkpoint inhibitors. Frequent adverse event of this therapy is hypothyroidism. The authors present a case report of patient treated with pembrolizumab for non-small cell lung carcinoma, in whom severe hypothyroidism followed quite rapidly after transient phase of subclinical hyperthyroidism - at this time point new and spontaneous onset of large subcutaneous hematomas was observed. Acquired von Willebrand syndrome, acquired hemophilia A, dysfibrinogenemia, activation of fibrinolysis and thrombocytopathy were all actively ruled out in hematological differential diagnosis. Concomittantly, laboratory markers of secondary autoimmune disease and myositis were excluded. Despite continuous pembrolizumab treatment, there were no other bleeding complications seen after intensification of endocrine substitution therapy with thyroid hormones. Causal relationship between subcutaneous hematomas and severe drug-induced hypothyroidism is established per exclusionem.
- Klíčová slova
- pembrolizumab,
- MeSH
- hematom chemicky indukované etiologie MeSH
- humanizované monoklonální protilátky škodlivé účinky MeSH
- hypotyreóza * chemicky indukované MeSH
- lidé MeSH
- nádory plic farmakoterapie MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- protinádorové látky imunologicky aktivní * škodlivé účinky MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Předmětem tohoto stanoviska je shrnutí informací ze společného konsensu společností European Atherosclerosis Society a European Federation of Clinical Chemistry and Laboratory Medicine, které se týká dvou hlavních oblastí: 1) zda je nutné/potřebné, aby byli pacienti před odběrem krve na krevní lipidy nalačno, nebo zda je výhodnější odběr krve bez lačnění, a také jaké jsou změny v koncentraci krevních lipidů v průběhu dne; 2) jaké by měly být uváděny rozhodovací limity (cut points) krevních lipidů na nálezových listech z laboratoří a jaký je doporučený postup u osob s extrémními/kritickými hodnotami krevních lipidů. Komentovány jsou následující parametry: celkový cholesterol, LDL cholesterol, HDL cholesterol, non-HDL cholesterol, triglyceridy, apolipoprotein A1, apolipoprotein B, lipoprotein(a). Toto stanovisko by mělo být předmětem zájmu jak pro pracovníky v klinických laboratořích, tak i pro lékaře na klinických odděleních a ambulancích.
The aim of this opinion is to summarize and to comment the consensus of the European Atherosclerosis Society and European Federation of Clinical Chemistry and Laboratory Medicine, which covers two main areas: 1) whether it is necessary/required to be fasting or non-fasting before blood sampling for lipids measurement, and what are the changes in the concentration of blood lipids during the day; 2) What decision limits (cut points value) of lipids and lipoproteins should be reported from laboratories and what is the recommended procedure for people with extreme / critical blood lipid values. Following parameters are discused: total cholesterol, LDL cholesterol, HDL cholesterol, non-HDL cholesterol, triglycerides, apolipoprotein A1, apolipoprotein B, lipoprotein(a). This opinion should be the object of interest both for professionals in clinical laboratories and for physicians in hospitals and out-patients departments.
- MeSH
- apolipoproteiny krev MeSH
- cholesterol krev MeSH
- klinické laboratorní techniky normy MeSH
- kritické hodnoty laboratorních vyšetření MeSH
- lidé MeSH
- lipidy * krev MeSH
- lipoprotein (a) krev MeSH
- odběr vzorku krve * metody MeSH
- omezení příjmu potravy MeSH
- triglyceridy krev MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Léčba trombocyty zaujímá v oblasti hemoterapie významné místo, a to díky pokroku v léčbě onkologických onemocnění i v intenzivní medicíně. V České republice jsou dostupné jak trombocyty z aferézy, tak směsné z odběrů plné krve, názory na jejich použití se však liší. Mezi lékaři je stále rozšířený názor, že aferetické trombocyty převyšují směsné přípravky kvalitou i bezpečností. Srovnáním obou typů přípravků se zabývala řada studií, které zmíněné předpoklady nepotvrdily. Toto souhrnné sdělení předkládá dostupné informace o trombocytech z aferézy a směsných z plné krve a srovnává je z různých hledisek. První část popisuje způsob výroby a skladování trombocytových transfuzních přípravků. V druhé části jsou porovnány trombocyty z aferézy a směsné z plné krve z pohledu výskytu nežádoucích reakcí po podání transfuze, zejména s ohledem na riziko aloimunizace a vzniku refrakternosti.
Platelet transfusions have an important place in haemotherapy thanks to the progress in oncological and intensive care treatment. Apheresis platelets as well as pooled platelets – platelet concentrates derived from whole blood are available in the Czech Republic, although the use of these two product types may vary. There is a widely accepted opinion among clinicians that apheresis platelets are of a higher quality and are safer compared to pooled platelets. Many studies have compared both of these types and these assumptions have not confirmed. This review presents the existing information on apheresis and pooled platelets and compares them from various aspects. The first part of this work describes platelet transfusion products, how they are prepared and stored. The second part compares platelet concentrates from apheresis with platelets derived from whole-blood donations from the aspect of adverse post-transfusion events, risk of alloimmunization and refractoriness.
- Klíčová slova
- trombocyty směsné, aloimunizace, refrakternost,
- MeSH
- bezpečnost krve * MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- separace krevních složek * MeSH
- transfuze trombocytů * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl práce: Posoudit základní klinické, laboratorní a mikrobiologické charakteristiky dospělých pacientů s kampylobakteriózou hospitalizovaných na Klinice infekčních chorob (KICH) Fakultní nemocnice (FN) Brno v letech 2011–2013. Materiál a metodiky: Retrospektivní analýza klinických a laboratorních parametrů 160 dospělých pacientů hospitalizovaných na Klinice infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno v období 1. 1. 2011 až 31. 12. 2013. Výsledky: V souboru 160 dospělých pacientů (n = 160) nebyla zaznamenána letalita ani bakteriémie. Závažnější forma onemocnění s příznaky SIRS se vyskytla u 24 pacientů (15 % souboru). Přechodná lehká až středně těžká leukocytopenie byla přítomna u 16 osob (10,0 %) a trombocytopenie u 24 pacientů (15,0 %); bicytopenie pak u 7 jedinců (4,4 %). S výskytem intestinální formy kampylobakteriózy se SIRS statisticky významně korelují následující faktory: věk do 70 let (p = 0,037), nepřítomnost arteriální hypertenze (p = 0,044), imunosupresivní léčba (p = 0,008), počet leukocytů v periferní krvi nad 12 × 109/l (p = 0,023) a tělesná teplota nad 38,0 °C (p < 0,001). Antibiotiky bylo léčeno 96,3 % jedinců s neinvazivní formou onemocnění a 100,0 % jedinců se současným SIRS. Průměrná doba antibiotické terapie byla 8,8 dne ve skupině s neinvazivním onemocněním a 9,3 dne u pacientů splňujících kritéria SIRS. Postantibiotická kolitida způsobená Clostridium difficile se vyskytla celkem u 7 pacientů (4,4 %). Orgánové komplikace ani autoimunitní následky nebyly pozorovány. Závěry: Intestinální formou onemocnění se SIRS jsou ohroženi především jedinci do věku 70 let. Empirická antibiotická terapie je na KICH indikována příliš často a není adekvátně deeskalována. Klíčová slova: kampylobakterióza – invazivní onemocnění – rezistence k antibiotikům
Objective: To provide basic clinical, laboratory, and microbiological characteristics of adult patients with campylobacteriosis admitted to the Department of Infectious Diseases University Hospital Brno (UHB), in 2011–2013. Materials and methods: A retrospective analysis of clinical and laboratory parameters of 160 patients hospitalized with campylobacteriosis at the Department of Infectious Diseases, UHB from 1 January 2011 to 31 December 2013. Results: There was no lethality or bacteremia reported in the study group of 160 adult patients (n = 160) with campylobacteriosis. A more severe form of the disease with signs of systemic inflammatory response syndrome (SIRS) occurred in 24 patients, i.e. 15% of the study population. Transient mild to moderate leukocytopenia and thrombocytopenia were seen in 16 (10.0%) and 24 patients (15.0%), respectively, and seven patients (4.4%) had bicytopenia. The following factors correlated statistically significantly with the intestinal form of the disease and SIRS: age under 70 years (p = 0.037), absence of arterial hypertension (p = 0.044), immunosuppressive treatment (p = 0.008), leukocyte count in the peripheral blood over 12.0 × 109/l (p = 0.023), and body temperature over 38.0 °C (p < 0.001). Antibiotic treatment was used in 96.3% of patients with the intestinal form and in 100.0% of patients with SIRS. The average duration of antibiotic treatment was 8.8 and 9.3 days, respectively. Postantibiotic colitis due to Clostridium difficile occurred in seven patients (4.4%). There were no organ or autoimmune complications observed. Conclusions: Campylobacteriosis with SIRS occurs preferentially in persons under 70 years of age. Empirical antibiotic treatment is used too frequently without being adequately deescalated. Keywords: campylobacteriosis – invasive disease – antibiotic resistance
- Klíčová slova
- invazivní onemocnění,
- MeSH
- antibakteriální látky * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- bakteriální léková rezistence MeSH
- Campylobacter izolace a purifikace MeSH
- délka pobytu statistika a číselné údaje MeSH
- dospělí MeSH
- hostitel s imunodeficiencí MeSH
- hypertenze komplikace MeSH
- kampylobakterové infekce * diagnóza farmakoterapie MeSH
- leukopenie krev MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- odds ratio MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- syndrom systémové zánětlivé reakce * epidemiologie komplikace MeSH
- trombocytopenie krev MeSH
- věkové faktory MeSH
- věkové rozložení MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cil práce: Popsat základní charakteristiky dospělých pacientů s akutní komunitní salmonelózou či kampylobakteriózou. Dle výsledků analýzy aktualizovat diagnosticko-terapeutické algoritmy. Materiál a metody: Sběr dat probíhal retrospektivně v období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013. Dle charakteristik při přijetí do nemocnice byli pacienti zařazeni do dvou skupin: skupina riziková se systémovými příznaky splňující alespoň dvě kritéria syndromu systémové zánětlivé odpovědi a pacienti s elevací prokalcitoninu v séru (nad 0,5 ng/ml). Onemocnění u ostatních pacientů bylo hodnoceno jako prostá intestinální forma. Pacienti s komunitní postantibiotickou kolitidou byli ze studie vyřazeni. Data byla statisticky zpracována. Výsledky: Doba trvání příznaků méně než 3 dny před přijetím do nemocnice a jednotlivě i následující faktory (z nichž některé jsou současně i součástí klasifikace SIRS) korelovaly statisticky významně s rizikovou formou onemocnění, a to i po adjustaci na věk: tělesná teplota nad 38 °C, počet leukocytů v periferní krvi nad 12 x lO 9/l, neutrofilie nad 9 x 10 9/1 a hodnota C-reaktivního proteinu (CRP) nad 150 mg/l. Riziková forma onemocnění dle stanovených kritérií vyskytla u 60 z nich (18,7 %). Průměrný počet leukocytů v celém souboru byl 9,4 x 10 9/l medián 8,4 (1,7-89,0). V 194 případech (60,4 %) byl počet leukocytů při přijetí do nemocnice v referenčním rozmezí. Průměrná hodnota CRP byla 92,9 mg/l; medián 77,0 (1,0-342,0). Zvýšená hodnota prokalcitoninu byla pozorována u 21 osob, vyšetření nebylo rutinně prováděno. Pozitivní hemokultivační vyšetření bylo pouze ve 2 případech - vždy se jednalo o salmonely; vyšetření nebylo rutinně prováděno. V celém souboru se vyskytlo 34 jedinců s dokumentovanou poruchou imunitního systému (10,6 %), riziková forma salmonelózy či kampylobakteriózy se vyskytla pouze u 11 z nich (3,4 %). Antibiotiky bylo v celém souboru léceno celkem 306 jedinců (95,3 %); průměrná doba antibiotické léčby byla 8,7 dne, medián 7 dnů (maximální délka léčby 31 dnů). Závěry: Indikace antibiotik u salmonelózy/kampylobakteriózy by neměla být založena pouze na zvýšené hodnotě CRP, ale na komplexním zhodnocení trvání onemocnění, individuálních rizik u daného nemocného a dynamiky parametrů zánětu. Hemokultivační vyšetření by mělo být prováděno častěji.
Background: The aims of this study were to describe the basic parameters of adult patients with acute community-onset salmonellosis or campylobacteriosis responsible for more than 90 % of all cases of community-onset diarrhea in the Czech Republic, and, according to the results of this analysis, to update the diagnostic and therapeutic algorithms. Materials and methods: The data were collected retrospectively between January 1, 2011 and December 31, 2013. Patients with systemic signs of infection having at least 2 signs of systemic inflammatory response syndrome (SIRS) or with elevated serum procalcitonin levels (more than 0.5 ng/ml) were classified as being at risk for the invasive form of the disease. The remaining patients were classified as having the simple intestinal form of the disease. Patients with community-onset post-antibiotic diarrhea were excluded. The data were statistically processed. Results: The following clinical factors were statistically significantly correlated with the high-risk form of the disease: duration of illness of less than 3 days before admission and any of the following (some of them are part of the SIRS classification), even after being adjusted for age: body temperature above 38 °C, peripheral blood white cell count (WBC) above 12 x lO 9/L, neutrophil count above 9 x 10 9/L and CRP level above 150 mg/L. The risk form of the disease occurred in 60 cases (18.7 %). The mean WBC was 9.4 x lO 9/l (median, 8.4; range, 1.7-89.0). The WBC within the normal range was seen in 194 cases (60.4 %). The mean CRP level was 92.9 mg/l (median, 77.0; range, 1.0-342.0). An elevated procalcitonin level was seen in 21 patients; the marker was not routinely measured. Positive blood culture results were obtained in 2 persons with salmonellosis; the examination was not routinely performed. There were 34 patients (10.6 %) with documented immune system dysfunction; the risk form of salmonellosis or campylobacteriosis was seen in only 11 of them (3.4 %). A total of 306 patients (95.3 %) were treated with antibiotics; the mean duration of antibiotic therapy was 8.7 days (median, 7; range, 2-31). Conclusions: Antibiotic treatment in salmonellosis/campylobacteriosis should not be indicated only due to elevated CRP levels but rather after comprehensive evaluation of the duration of symptoms, individual risk factors and dynamic changes in markers of inflammation. Blood culture tests should be carried out more frequently.
- Klíčová slova
- empirická antibiotická léčba, empirická antibiotická léčba, akutní komunitní gastroenterokolitida,
- MeSH
- akutní nemoc * MeSH
- antibakteriální látky * terapeutické užití MeSH
- bakteriální léková rezistence MeSH
- C-reaktivní protein MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dospělí MeSH
- hospitalizace MeSH
- infekce získané v komunitě * diagnóza etiologie farmakoterapie imunologie MeSH
- kalcitonin MeSH
- kampylobakterové infekce * diagnóza etiologie farmakoterapie imunologie MeSH
- leukocyty MeSH
- lidé MeSH
- neutrofily MeSH
- pacienti klasifikace MeSH
- průjem diagnóza etiologie farmakoterapie imunologie MeSH
- salmonelóza * diagnóza etiologie farmakoterapie imunologie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- výběr pacientů MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl práce: Posoudit základní klinické, laboratorní a mikrobiologické charakteristiky dospělých pacientů se salmonelózou hospitalizovaných na Klinice infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno v letech 2011–2013. Materiál a metodiky: Retrospektivní analýza klinických a laboratorních parametrů 161 pacientů hospitalizovaných na Klinice infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013. Výsledky: Invazivní forma salmonelózy byla pozorována u 22,4 % souboru. Celková letalita byla 3,1 %. Antibiotiky bylo léčeno 93,8 % pacientů. Přechodná lehká až střední leukocytopenie byla přítomna u 4,3 % a trombocytopenie u 9,3 %pacientů. Transientní leukocytopenie a trombocytopenie nebyly ve studovaném souboru klinicky významné. Užívání inhibitorů protonové pumpy představuje rizikový faktor pro rozvoj salmonelózy (p = 0,128), není však rizikovým faktorem pro invazivní formu onemocnění. Rizikový faktor pro invazivní formu salmonelózy představuje dlouhodobé užívání opioidů (p = 0,003) a kyseliny acetylosalicylové (p = 0,015). Mezi další rizikové faktory pro rozvoj invazivního onemocnění patří: věk nad 70 let (p = 0,011), arteriální hypertenze (p = 0,004), trvání onemocnění méně než 3 dny (p = 0,006), hodnota kreatininu v séru nad 250 μmol/l (p = 0,01), počet leukocytů v periferní krvi nad 12 x 109/l (p = 0,001) a tělesná teplota nad 38 °C (p = 0,001). Hypokalémie nepředstavuje rizikový faktor pro rozvoj invazivní formy salmonelózy. Závěry: Invazivní formou salmonelózy jsou ohroženi především starší jedinci dlouhodobě užívající opioidy nebo kyselinu acetylosalicylovou, s trváním onemocnění 1–3 dny a splňující kritéria syndromu systémové zánětlivé odpovědi. Empirická antibiotická terapie je indikována příliš často a není adekvátně deeskalována.
Introduction: The aim of the study is to describe the basic clinical, laboratory, and microbiological characteristics in adult patients with salmonellosis hospitalized at the Infectious Diseases Clinic of the University Hospital Brno in 2011–2013. Materials and methods: A retrospective analysis of clinical and laboratory parameters of 161 patients hospitalized at the Infectious Diseases Clinic of the University Hospital Brno from 1 January 2011 to 31 December 2013. Results: Invasive salmonellosis was seen in 22.4 % of the study group. The overall lethality rate reached 3.1 %. Treatment with antibiotics was used in 93.8% of patients. Transient mild to moderate leukocytopenia was reported in 4.3 % of patients and thrombocytopenia in 9.3% of patients. Transient changes in white blood cells as well as in the thrombocyte count were not clinically important. Long-term treatment with proton pump inhibitors is a risk factor for salmonellosis (p = 0.128), but not for invasive salmonellosis. Long-term use of opioids (p = 0.003) and/or acetylsalicylic acid (p = 0.015) is a risk factor for invasive salmonellosis. Other risk factors for invasive disease are: age over 70 years (p = 0.011), arterial hypertension (p = 0.004), disease duration of less than three days (p = 0.006), serum creatinine level above 250 μmol/l (p = 0.01), peripheral leucocyte count above 12 x 109/l (p=0.001), and body temperature above 38 °C (p = 0.001). Hypokalemia does not represent a risk factor for invasive salmonellosis. Conclusions: Aged patients on long-term opioids or acetylsalicylic acid, with disease duration of less than three days, and meeting the criteria for systemic inflammatory response syndrome are at the highest risk for invasive salmonellosis. Empirical antibiotics are prescribed too often and the treatment is not properly de-escalated.
- MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- biochemická analýza krve MeSH
- C-reaktivní protein diagnostické užití MeSH
- časové faktory MeSH
- dospělí MeSH
- hospitalizace MeSH
- klinický obraz nemoci MeSH
- kreatin MeSH
- leukocyty MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- močovina MeSH
- neutrofily MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Salmonella * patogenita účinky léků MeSH
- salmonelóza * diagnóza klasifikace komplikace mikrobiologie mortalita terapie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- syndrom systémové zánětlivé reakce MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
