• MeSH
• agranulocytóza MeSH
• autoimunitní nemoci MeSH
• cytotoxické testy imunologické MeSH
• isoantigeny MeSH
• krevní transfuze komplikace   MeSH
• specificita protilátek MeSH

• MeSH
• anemie imunologie   mortalita   terapie   MeSH
• autoimunitní nemoci diagnóza   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• dospělí MeSH
• intrauterinní krevní transfuze MeSH
• lidé MeSH
• nemoci plodu imunologie   mortalita   terapie   MeSH
• těhotenství MeSH
• transfuze erytrocytů MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Introduction. By preventive administration of anti-D globulin the number of cases of Rh isoimmunization declines steadily. Severe untreated isoimmunization may lead via foetal hydrops to intrauterine death, sometimes already during the 18th-19th week of gestation. The purpose of prenatal diagnosis in pregnant women with isoimmunization is to assess the danger or affection of the foetus, its prognosis and the mode of monitoring of the foetus. It is necessary to decide in time on intrauterine therapy by transfusion of erythrocyte mass and to assess the optimal time of delivery with regard to the risk of prematurity and foetal erythroblastosis, as well as with regard to intrauterine therapy. The objective of the present work was to test the protocol in the treatment of erythrocytic isoimmunization of the foetus. Method. During the period between January 1991 and October 1997 the authors investigated two groups of pregnant women: with a hydropic (n = 5) and non-hydropic (n = 20) foetus at the onset of treatment. In both groups amniocentesis and umbilical puncture were indicated. The authors investigated the number of cordocenteses and the volume of transfused blood per pregnancy, the number of complications and their type, gestation age of the foetuses on delivery, their birth weight, the condition of the neonates after delivery and on discharge to home care. Results. During the mentioned period the authors administered 70 intraumbilical transfusions to 25 foetuses. The transfusion was not repeated more than eight times. The baseline haematocrit of non-hydropic foetuses was 26 (14 - 34), treatment was started on average during the 28th week (23rd-33rd). Pregnancy in women with a non-hydropic foetus was terminated during the 35th (27th-40th) week, with a mean weight of the foetuses of 2439 g (870-3520). Of 25 treated foetuses 6 were hydropic (24%) at the onset of treatment. The initial haematocrit of hydropic foetuses was 10.7 (4 - 19.8), treatment was started on average during the 28th (23rd-33rd) week. Pregnancy of women with hydropic foetuses was terminated during the 30th (25th-36th) week, the mean birth weight being 1838 g (660-3500). Discussion. The very favourable therapeutic results in non-hydropic foetuses are in great contrast with the therapeutic results of moribund hydropic foetuses. Conclusion. The basic prerequisite of successful treatment by intraumbilical transfusion is to concentrate risk pregnancies in specialized centres with a high standard neonatological team for intensive care of pathological neonates.

• MeSH
• antigeny MeSH
• erytrocytární znaky MeSH
• imunizace MeSH
• Rho(D) imunoglobulin terapeutické užití   MeSH

• Publikační typ
• abstrakty MeSH

• Klíčová slova
• erytrocytární aloimunizace, intraumbilikální transfuze, fetální anémie,
• MeSH
• chemoprofylaxe metody   MeSH
• hemolytická nemoc plodu a novorozence * diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• hemolytické anemie diagnóza   farmakoterapie   chemicky indukované   MeSH
• intrauterinní krevní transfuze metody   škodlivé účinky   MeSH
• komplikace těhotenství MeSH
• kongenitální hemolytická anemie diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci plodu diagnóza   farmakoterapie   chemicky indukované   MeSH
• pupečník MeSH
• Rh izoimunizace * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• Rho(D) imunoglobulin terapeutické užití   MeSH
• těhotenství imunologie   krev   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství imunologie   krev   MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• antibakteriální látky škodlivé účinky   MeSH
• krevní transfuze komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• lymfom MeSH
• testování histokompatibility MeSH
• trombocytopenie MeSH
• trombocyty účinky léků   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Erytrocytární aloimunizace (izoimunizace, hemolytické onemocnění plodu a novorozence – HON) se v současnosti díky rutinní imunoprofylaxi anti-D imunoglobulinem vyskytuje sporadicky. Výskyt atypických aloimunizací non-RhD-antigeny zůstává neměnný, poněvadž není známa profylaxe a ani prevence nezajišťuje stoprocentní účinnost. Pokud se imunoprofylaxe anti-D imunoglobulinem neprovede nebo selže, hrozí vznik hemolytického onemocnění plodu a novorozence. Každý případ je potom unikátní (specifita a typ protilátky, blokující protilátky v séru matky, antigenní výbava erytrocytů plodu, gestační stáří při začátku onemocnění atd). Pokroky v genové diagnostice, imunohematologii a dopplerovské ultrasonografii významně snižují frekvenci nutných invazivních zákroků v diagnostice a léčbě senzibilizovaného těhotenství. Intraumbilikální přísně intravenózní transfuze pod ultrasonografickou kontrolou je první metodou volby léčby případů s těžkou anémií plodu i při rozvinutém hydropsu. Konzultace a léčba se soustřeďují do center s perfektní porodnickou a neonatologickou péčí a nepřetržitou operační pohotovostí. Klíčová slova: anti-D-imunoglobulin – erytrocytární aloimunizace – hemolytické onemocnění plodu a novorozence – imunoprofylaxe anti-D-imunoglobulinem – intraumbilikální intravenózní transfuze

The erythrocyte alloimmunization (isoimmunization, hemolytic disease of the fetus and newborn – HON) occurs sporadically at present, thanks to routine immunoprophylaxis with anti-D immunoglobulin. The occurrence of atypical alloimmunizations related to non-RhD-antigens remains unchanged, as there is no prophylaxis known and even the prevention does not provide one hundred percent efficiency. When anti-D immunoglobulin immunoprophylaxis is not undertaken or fails, the threat of hemolytic disease of the fetus and newborn arises. Every case is then unique (specificity and type of antibody, blocking antibodies in maternal serum, antigenic make-up of fetal erythrocytes, gestational age at the disease onset etc). The advancements in genetic diagnostics, immunohematology and Doppler ultrasonography significantly reduce the frequency of necessary invasive interventions in the diagnostics and treatment of sensibilized pregnancy. Intraumbilical strictly intravenous transfusion under ultrasound guidance is the first-line method of therapy for cases of severe fetal anemia as well as advanced hydrops. Consultations and treatment are provided in the centres for comprehensive obstetrical and neonatal care with continuous intervention preparedness. Key words: anti-D immunoglobulin – erythrocyte alloimmunization – hemolytic disease of the fetus and newborn – anti-D immunoglobulin immunoprophylaxis – intraumbilical intravenous transfusion

• Klíčová slova
• intraumbilikální intravenózní transfuze,
• MeSH
• anemie diagnóza   MeSH
• arteria cerebri media MeSH
• Coombsův test MeSH
• fetální krev imunologie   MeSH
• hematologické komplikace těhotenství * MeSH
• hemolytická nemoc plodu a novorozence * diagnóza   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• imunizace metody   MeSH
• imunologické faktory aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• intrauterinní krevní transfuze * kontraindikace   metody   škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci plodu diagnóza   MeSH
• novorozenec MeSH
• plod krevní zásobení   MeSH
• postnatální péče MeSH
• předčasný porod MeSH
• pupečník imunologie   krevní zásobení   MeSH
• Rh izoimunizace * diagnóza   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• Rho(D) imunoglobulin * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• rychlost toku krve MeSH
• těhotenství MeSH
• transfuze erytrocytů MeSH
• ultrasonografie dopplerovská MeSH
• ultrasonografie prenatální MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cíl studie: Zjistit incidenci spontánní antepartální RhD aloimunizace u RhD negativních těhotných žen s RhD pozitivním plodem. Typ studie: Původní práce. Název a sídlo pracoviště: Porodnicko-gynekologická klinika FN Olomouc. Metodika: Celkem bylo vyšetřeno 906 RhD negativních žen s RhD pozitivním plodem a bez přítomnosti aloprotilátek anti-D na začátku těhotenství. Vždy se jednalo o jednočetné těhotenství, RhD krevní skupina ženy byla stanovena v I. trimestru těhotenství, RhD skupina plodu byla určena po porodu. Screening nepravidelných antierytrocytárních protilátek byl všem ženám proveden v I. trimestru těhotenství, ve 28.–32. týdnu těhotenství a bezprostředně před porodem ve 38.–42. týdnu. Pokud byly u těhotné ženy před porodem diagnostikovány aloprotilátky anti-D, byl vždy proveden screening protilátek i následně za šest měsíců po porodu. Screening protilátek byl proveden v nepřímém antiglobulinovém (LISS/NAT) a enzymovém (papain) testu s jejich následnou identifikací pomocí panelu typových erytrocytů metodou sloupcové aglutinace Dia-Med. Po porodu byl u všech RhD negativních žen stanoven objem fetomaternální hemoragie a byla provedena prevence RhD aloimunizace podáním potřebné dávky IgG anti-D, antepartálně nebyl IgG anti-D žádné ženě podán. Výsledky: Při kontrolním screeningu nepravidelných antierytrocytárních protilátek ve 28.–32. týdnu těhotenství byly aloprotilátky anti-D diagnostikovány u 0,2 % žen (2/906), bezprostředně před porodem ve 38.–42. týdnu těhotenství byly diagnostikovány aloprotilátky anti-D u 2,3 % žen (21/906) a opakovaně i za šest měsíců po porodu (21/157). U 82,7 % žen (749/906) však nebylo vyšetření za šest měsíců po porodu provedeno, a nelze u nich tudíž spolehlivě vyloučit spontánní antepartální RhD aloimunizaci, která nemusela být v termínu porodu ještě diagnostikovatelná. Při nepřítomnosti aloprotilátek anti-D před porodem byl všem ženám po porodu podán IgG anti-D v dávce minimálně 125 μg intramuskulárně. Závěr: U RhD negativních žen s RhD pozitivním plodem byla incidence spontánní antepartální RhD aloimunizace minimálně 2,3 %. Většině případů lze teoreticky zabránit preventivním podáním IgG anti-D v dávce 250 μg intramuskulárně všem RhD negativním ženám ve 28. týdnu těhotenství.

Aim of the study: Assess the incidence of spontaneous antepartal RhD alloimmunization in RhD negative pregnant women with an RhD positive fetus. Design: Clinical study. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, Medical School and University Hospital Olomouc. Methods: A total of 906 RhD negative women with an RhD positive fetus and without the presence of anti-Dalloantibodies at the beginning of pregnancy were examined. Always it was a singleton pregnancy, RhD blood group of the pregnant women was assessed in the 1st trimester of pregnancy, RhD status of the fetus was determined after delivery. Screening for irregular antierythrocyte antibodies was performed in all women in the 1st trimester of pregnancy, at 28–32 weeks gestation and immediately prior to delivery at 38–42 weeks gestation. Screening for irregular antierythrocyte antibodies was performed also at 6 months following delivery in all cases of positive antibodies before delivery. Antibody screening was performed using the indirect antiglobulin (LISS/NAT) and enzyme (papain) test with their subsequent identification using a panel of reference erythrocytes by column agglutination method Dia-Med. After delivery, the volume of fetomaternal hemorrhage was assesed in all RhD negative women and RhD alloimmunization prophylaxis was performed by administering the necessary IgG anti-D dose; none of the women were administered IgG anti-D antepartally. Results: During screening for irregular antierythrocyte antibodies at 28–32 weeks gestation, anti-D alloantibodies were diagnosed in 0.2% of the women (2/906); immediately prior to the delivery at 38-42 weeks gestation, anti-D alloantibodies were diagnosed in 2.3% of the women (21/906) and repeatedly even at 6 months following delivery (21/157). In 82.7% of the women (749/906), examination at 6 months following delivery was not performed, therefore in these women spontaneous antepartal RhD alloimmunization cannot reliably be ruled out. Alloimmunization may not be diagnosed yet at term of delivery. If anti-D alloantibodies were not present prior to the delivery, these women were all administered IgG anti-D in a dose of at least 125 μg after delivery. Conclusion: In RhD negative women with an RhD positive fetus, the incidence of spontaneous antepartal RhD alloimmunization was at least 2.3%. Most cases may theoretically be prevented by prophylactic administration of 250 μg of IgG anti-D to all RhD negative women at 28 weeks gestation.

• MeSH
• aglutinační testy MeSH
• fetomaternální transfuze MeSH
• hematologické komplikace těhotenství prevence a kontrola   MeSH
• incidence MeSH
• komplikace těhotenství MeSH
• lidé MeSH
• plod imunologie   MeSH
• plošný screening MeSH
• první trimestr těhotenství MeSH
• reakce antigenu s protilátkou MeSH
• Rh izoimunizace * diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• Rho(D) imunoglobulin terapeutické užití   MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Profylaxe anti-D imunoglobulinem znamenala významný pokles výskytu aloimunizace (u nás od r. 1971). Aloimunizací jsou potencionálně ohroženy všechny RhD negativní těhotné s RhD pozitivním plodem. Kandidátkami na RhD profylaxi v průběhu těhotenství, resp. po porodu, jsou všechny těhotné, které jsou RhD negativní a nemají dosud vytvořeny anti-D protilátky (mají negativní nepřímý antiglobulinový test). V článku jsou diskutovány příčiny, způsoby prevence v různých situacích a diagnostika aloimunizace.

Introduction of routine anti-D prophylaxis in Czech Republic in the year 1971 resulted in significant decrease in the incidence of alloimmunization. Alloimmunization can affect all RhD-negative women with RhD-positive fetus. Candidates of RhD prophylaxis are all RhD negative women without detectable RhD antibodies. Causes, different approaches to prevention and diagnostic of alloimmunization are discussed.

• MeSH
• hematologické komplikace těhotenství prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• Rho(D) imunoglobulin aplikace a dávkování   krev   terapeutické užití   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl studie: Přehled současných znalostí o významu a efektivitě podání anti-D imunoglobulinu při prevenci Rh (D) aloimunizace u Rh (D) negativních žen v průběhu těhotenství a po porodu Rh (D) pozitivního plodu. Typ studie: Přehledový článek. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika, Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny LF Univerzity Palackého a FN Olomouc, Ministerstvo zdravotnictví ČR, Praha, oddělení péče o matku a dítě, odbor zdravotní péče a farmacie. Předmět a metoda studie: Rešerše z literatury a z medicínských databází. Závěr: Riziko Rh (D) aloimunizace u Rh (D) negativních žen v průběhu prvního těhotenství a bezprostředně po porodu Rh (D) pozitivního dítěte je asi 1 %. Antenatální podání 100 μg (500 IU) anti-D ve 28. a 34. týdnu těhotenství může snížit riziko aloimunizace asi na 0,2 %. Nežádoucí účinky nebyly popsány. Podání anti-D imunoglobulinu všem Rh (D) negativním ženám do 72 hodin po porodu Rh (D) pozitivního dítěte, pokud v jejich séru nebyla prokázána přítomnost anti-D protilátek, snižuje riziko Rh (D) aloimunizace. Efekt je patrný bez ohledu na kompatibilitu mezi matkou a dítětem v systému AB0. Optimální dávka anti-D není přesně stanovena. Anti-D je nutno podat i v případě, že Rh (D) status dítěte není znám.

Objective: The objective of this review was to assess the effects of antenatal anti-D immunoglobulin on the incidence of Rhesus D alloimmunization when given to Rh-negative women without anti-D antibodies and assess the effects of giving anti-D to Rhesus negative women, with no anti-D antibodies, who had given birth to a Rhesus positive infant. Design: A review article. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, Department of Medical Genetics and Fetal Medicine, University Hospital, Olomouc, Ministry of Health, Czech Republic. Subject and Method: We searched the Cochrane Pregnancy and Childbirth Group trials register, refence lists of relevant articles and bibliographies. Conclusion: The risk of Rhesus D alloimmunization during or immediately after a first pregnancy is about 1%. Administration of 100 μg (500 IU) anti-D to women in their first pregnancy can reduce this risk to about 0.2% without, to date, any adverse effects. Anti-D, given within 72 hours after childbirth, reduces the risk of RhD alloimmunization in Rhesus negative women who have given birth to a Rhesus positive infant. However the evidence on the optimal dose is limited.

• MeSH
• hematologické komplikace těhotenství imunologie   prevence a kontrola   MeSH
• hemolytické anemie etiologie   imunologie   prevence a kontrola   MeSH
• imunoglobulin D MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• plod MeSH
• přehledová literatura jako téma MeSH
• protilátky aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• Rh izoimunizace farmakoterapie   imunologie   krev   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• metaanalýza MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH