Úvod: Ileokolická invaginace patří mezi nejčastější příčiny náhlé příhody břišní u kojenců a batolat. Cílem studie bylo zhodnocení léčby ileokolické invaginace v České republice v roce 2019. Metody: Multicentrické retrospektivní studie se zúčastnilo 14 pracovišť dětské chirurgie. Data pacientů s ileokolickou invaginací byla získána anonymně prostřednictvím dotazníku SurveyMonkey Inc. Questionnaire. Výsledky: Ileokolická invaginace byla v roce 2019 diagnostikována u 162 pacientů, medián věku byl 30 měsíců (3 měsíce−9,5 roku). 133 pacientů bylo indikováno k hydrostatické desinvaginaci, 14 pacientů k primární operaci a u 15 pacientů došlo ke spontánní desinvaginaci. Všechna pracoviště prováděla hydrostatickou desinvaginaci s celkovou úspěšností 89,5 %, na 12 pracovištích byla prováděna v celkové anestezii (7 pracovišť přidávalo myorelaxans) a na 2 pracovištích v analgosedaci. Hydrostatická desinvaginace provedená v celkové anestezii (nezávisle na podání myorelaxans) byla statisticky významně úspěšnější než hydrostatická desinvaginace provedená v analgosedaci (108/113, 95,6 % vs. 11/20, 55 %; p<0,0001). Operováno bylo celkem 28 pacientů, z toho primárně 14 pacientů. Na pracovištích, kde je hydrostatická desinvaginace prováděna v analgosedaci, je statisticky významně více pacientů s ileokolickou invaginací operováno než na pracovištích, kde je hydrostatická desinvaginace prováděna v celkové anestezii (9/20, 45 % vs. 19/142, 13,4 %; p=0,0018). Počet provedených střevních resekcí je statisticky významně vyšší na pracovištích, kde se hydrostatická desinvaginace provádí v analgosedaci ve srovnání s pracovišti, kde se hydrostatická desinvaginace provádí v celkové anestezii (7/9, 77,8 % vs. 5/19, 26,3 %; p=0,0166). Závěr: Úspěšnost hydrostatické desinvaginace v ČR byla 89,5 %. Nejvyšší úspěšnosti se dosahuje při provedení v celkové anestezii.
Introduction: Ileocolic intussusception is one of the most frequent causes of acute abdomen in infants and toddlers. The purpose of this study was to evaluate the treatment of ileocolic intussusception in the Czech Republic in 2019. Methods: Fourteen departments of paediatric surgery participated in this multicentre retrospective study. A SurveyMonkey Inc. questionnaire was used for anonymous data collection of patients with ileocolic intussusception. Results: In 2019, ileocolic intussusception was diagnosed in 162 patients; median age was 30 months (3 months to 9.5 years). Contrast enema was indicated in 133 patients, primary surgery in 14 patients and spontaneous reduction was found in 15 patients. All departments using contrast enema had a success rate of 89.5%; 12 departments approached the contrast enema procedure under general anaesthesia (including myorelaxation at 7 departments) and 2 departments under sedation. Contrast enema under general anaesthesia with/without myorelaxation was significantly more successful than contrast enema under sedation (108/113, 95.6% vs 11/20, 55%; p<0.0001). In total, 28 patients were treated surgically, in 14 primary surgery was performed. Both surgical treatment and bowel resection were statistically significantly more frequent in departments where contrast enema was performed under sedation in comparison to departments performing contrast enema under general anaesthesia (9/20, 45% vs 19/142, 13.4%; p=0.0018 and 7/9, 77.8% vs 5/19, 26.3% p=0.0166). Conclusion: The success rate of contrast enema in the Czech Republic was 89.5%. The highest success rate is achieved by performing contrast enema under general anaesthesia.
- Klíčová slova
- ileokolická invaginace, hydrostatická desinvaginace,
- MeSH
- dítě MeSH
- hydrostatický tlak MeSH
- intususcepce * chirurgie diagnostické zobrazování terapie MeSH
- kojenec MeSH
- laparoskopie MeSH
- laparotomie MeSH
- lidé MeSH
- multicentrické studie jako téma MeSH
- novorozenec MeSH
- předškolní dítě MeSH
- příznaky a symptomy ústrojí trávicího * MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- recidiva MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- novorozenec MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Úvod: Laparoskopie u malých dětí se rozvíjela až po osvojení a prověření základních principů u dospělých pacientů a je většinou soustřeďována na specializovaná pracoviště vzhledem k možným komplikacím a nutnosti navázání na specializovanou anesteziologickou a pooperační péči. Klinika dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie Fakultní nemocnice Brno začala operovat děti laparoskopicky jako jedna z prvních v České republice již v 90. letech. Předkládaná práce informuje o vývoji této miniinvazivní metody a o četnosti a spektru pacientů na pracovišti dětské chirurgie, kde je laparoskopie u dětí dlouhodobě a systematicky rozvíjena. Metoda: Retrospektivní analýza laparoskopicky operovaných dětí na Klinice dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie FN Brno za pětileté období (1. 1. 2012 – 31. 12. 2016). Byl sestaven seznam operačních výkonů, který byl nejprve rozdělen na výkony specifické výhradně pro dětský věk a na výkony společné s chirurgií dospělých pacientů. Samostatně byl potom sestaven přehled operovaných pacientů do 50 kg, což autoři stanovili jako hraniční kritérium mezi laparoskopií dětí a dospělých. U všech výkonů byla přesně dohledána četnost provedených, laparoskopicky dokončených případů. Zdrojem dat byl nemocniční systém a operační dokumentace. Výsledky: Ve sledovaném období bylo dokončeno celkem 995 laparoskopických výkonů, z toho více než polovina (56,8 %) u pacientů do 50 kg. Nadpoloviční většinu představovaly výkony společné s chirurgií dospělého věku. Skupina operací specifických výhradně pro dětský věk byla charakterizována nízkými četnostmi u jednotlivých výkonů. Závěr: Předložená analýza potvrzuje skutečnost, že laparoskopie u dětí vychází ze standardních výkonů společných s chirurgií dospělých pacientů. Tyto výkony jsou nejrychleji osvojeny a je možné je rozšířit mezi velkou skupinu operatérů, kteří jsou pak schopni tyto výkony i rutinně provádět u dětských pacientů. Operační výkony specifické výhradně pro dětský věk jsou naopak méně četné, osvojení je pomalejší a laparoskopicky jsou operovány poměrně méně. Specifickou dětskou laparoskopii je proto nutné provádět buď dlouhodobě, systematicky a v menší skupině operatérů, nebo je lepší neprovádět ji vůbec.
Introduction: Laparoscopy in small children was developed only after the adoption and verification of basic principles in adult patients and is mostly concentrated in specialized facilities due to the possible complications and necessity of follow-up specialized anesthesiological and post-operative care. In the 1990s, the Clinic of Paediatric Surgery, Orthopaedics and Traumatology at University Hospital Brno was one of the first in the Czech Republic to begin operating on children laparoscopically. The presented study informs about the development of these minimally invasive methods, the frequency of their use, and the spectrum of patients at the pediatric surgery facility where laparoscopy in children has been systematically developed over many years. Methods: Retrospective analysis of children operated upon laparoscopically at the clinic of Paediatric surgery, Orthopaedics and Traumatology of University Hospital Brno over the five-year period from 1 January 2012 to 31 December 2016. A list of surgical procedures was prepared which was then first divided into procedures specific exclusively for children and those common to adult patients’ surgery. Separately, an overview was prepared of operated patients under 50 kg, which was the boundary criterion defined by the authors for laparoscopy in children as opposed to adults. For all procedures, the frequency of the completed cases performed laparoscopically was precisely ascertained. The source for this data was the hospital system and surgical documentation. Results: In the evaluated period, a total of 995 laparoscopic procedures were performed, more than half of which (56.8%) were in patients under 50 kg. The majority of those were procedures performed also in adults. The group of surgical operations exclusively specific to children was characterized by low frequencies of the individual procedures. Conclusion: The presented analysis confirms that laparoscopy in children is based on standard procedures common to surgery on adults. These procedures are adopted the most quickly, and they can be disseminated across a large group of surgeons who are then able to perform these routinely on child patients. Surgical procedures exclusively specific for children, on the other hand, are performed less frequently, their adoption is slower, and laparoscopic approach is less common. Therefore, laparoscopy specific to children needs to be performed on a long-term basis, systematically, and within a small group of surgeons. Otherwise, it is better not to perform it at all.
Úvod: V léčbě cholelitiázy v dospělém věku je metodou první volby laparoskopická cholecystektomie. Existuje mnoho literárních důkazů o nízkém výskytu komplikací v této věkové skupině, chybí však obdobné zhodnocení v rámci dětské populace. V předložené práci se autoři věnují problematice cholelitiázy u dětí a možného využití laparoskopie v diagnosticko-terapeutickém schématu. Materiál a metodika: Sledovaný soubor tvořilo 148 pacientů operovaných metodou laparoskopické cholecystektomie mezi lety 2002–2011 na Klinice dětské chirurgie, traumatologie a ortopedie Fakultní nemocnice Brno. Prvním sledovaným parametrem byla délka operačního výkonu, druhým výskyt komplikací, které byly rozděleny na peroperační a pooperační. Peroperační komplikace byly dále děleny na závažné a méně závažné, pooperační komplikace na časné a pozdní. Posledním sledovaným parametrem byl profit peroperačně provedené cholangiografie, indikačním kritériem byl obstrukční ikterus před operací a hodnocen byl průběh zákroku a jeho efekt. Výsledky: V uvedeném časovém období bylo provedeno 143 laparoskopických cholecystektomií a 5 laparoskopických cholecystektomii včetně splenektomie při průměrném věku pacientů 13,9 roku. Průměrná délka laparoskopického operačního výkonu byla 52 minut. Byla zaznamenána jedna závažná peroperační komplikace (0,7 %), poranění ductus hepaticus communis. Méně závažné peroperační komplikace se vyskytly ve 4,5 %. Dále se vyskytla jedna závažná časná pooperační komplikace (0,7 %), krvácení z arteria cystica, a jedna méně závažná (0,7 %) u pacienta s akutní pankreatitidou po endoskopické retrográdní cholangiopankreatikografii. Pozdní pooperační komplikace se projevily u 4 % pacientů ze souboru. Konverze laparoskopického výkonu s definitivním vyřešením závažného stavu byla provedena u jednoho pacienta z důvodu zmíněné závažné peroperační komplikace. U 11 pacientů byla provedena peroperační cholangiografie, v 6 případech došlo k extrakci kamínku ze žlučových cest. Závěr: Peroperační cholangiografii u dětí a adolescentů lze doporučit jako bezpečnou a efektivní zobrazovací metodu u pacientů s předoperačně prokázanou obstrukcí žlučových cest. Laparoskopickou cholecystektomii u dětí a adolescentů lze jednoznačně doporučit jako efektivní, bezpečnou a pro dětské pacienty výhodnou operační metodu.
Introduction: In the treatment of cholelithiasis in adults, laparoscopic cholecystectomy is the method of first choice. There is plentiful literary evidence of the low complication incidence in this age group, but similar assessment is lacking in the paediatric population. In this work, the authors focus on cholelithiasis in children and the possible use of laparoscopy in the diagnostic – therapeutic scheme. Material and methods: The study group consisted of 148 patients operated on by laparoscopic cholecystectomy between 2002 and 2011 at the Department of Paediatric Surgery, Orthopaedics and Traumatology of University Hospital Brno. The first objective of the study was to evaluate the length of surgery; the second one was the occurrence of complications which were divided into intraoperative and postoperative. Intraoperative complications were subdivided into severe and moderate, postoperative complications into early and late. The last objective was to evaluate the benefit (number of complications, treatment outputs) of intraoperative cholangiography for obstructive jaundice before the surgery. Results: In the above mentioned period, 143 laparoscopic cholecystectomies and five laparoscopic cholecystectomies including splenectomy were performed. The average age of the patients was 13.9 years; the average length of laparoscopic surgery was 52 minutes. One major, serious intraoperative complication (0.7%) was recorded – injury to the ductus hepaticus communis. Moderate intraoperative complications occurred in 4.5%. Furthermore, one serious early postoperative complication (0.7%) – bleeding from the cystic artery -–and one minor (0.7%) – in a patient with acute pancreatitis after endoscopic retrograde cholangiopancreatography – was recorded. Late postoperative complications occurred in 4% of the patients. Conversion of laparoscopic operation with a definitive resolution of the serious condition was performed in one patient because of the aforementioned serious intraoperative complications. Eleven patients underwent intraoperative cholangiography; extraction of stones from the bile duct was performed in six cases. Conclusion: Intraoperative cholangiography in children and adolescents can be recommended as a safe and effective imaging modality for patients with preoperative evidence of biliary obstruction. Laparoscopic cholecystectomy in children and adolescents can be clearly recommended as an effective and safe surgical technique convenient for paediatric patients.
- MeSH
- čas MeSH
- celková anestezie MeSH
- cholangiografie MeSH
- cholecystektomie laparoskopická * využití MeSH
- cholecystolitiáza chirurgie MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- peroperační doba MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- postup MeSH
- předškolní dítě MeSH
- prospektivní studie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- žlučník patologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
The aim of our study was to compare the results obtained with traditional versus laparoscopic appendectomy in generalised peritonitis. All patients treated for generalised peritonitis at the Department of Paediatric Surgery, Orthopaedics and Traumatology (DPSOT) were monitored, with focus on differences occurring in the postoperative period following laparoscopic or open surgeries. Our set of patients was established using medical records of patients treated at DPSOT between 2002 and 2008. The selection criteria included the basic diagnosis (peritonitis diffusa) and complex diagnostics, treatment, and follow-up care at DPSOT. In terms of the postoperative period, we observed the length of treatment at ICU, the total length of hospitalisation, leukocyte and CRP level patterns, and both early and subsequent complications. Group A consisted of 140 children who underwent open surgery. Group B consisted of 70 patients in whom laparoscopic surgery without conversion was performed. The average length of intensive care after traditional open surgery for generalised peritonitis due to acute appendicitis was 6.3 days and the length of hospitalisation was 9.5 days. The average length of intensive care in patients who underwent laparoscopic surgery was 5.8 days and the length of hospitalisation was 8.9 days. The mean C-reactive protein levels on day 6 after appendectomy were 20.1 in group A and 22.0 in group B. The levels of circulating leukocytes on the same day were 5.3 in group A and 7.1 in group B. Laparoscopic appendectomy for appendicitis in its late stage with advanced generalised peritonitis does not show increased occurrence of early or late complications compared to traditional laparotomic appendectomy. Traditional open appendectomy exhibits more late complications.
- MeSH
- akční potenciály MeSH
- akupresura využití MeSH
- čchi MeSH
- diagnostické techniky a postupy MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dospělí MeSH
- elektrická impedance diagnostické užití MeSH
- hodnocení výsledků zdravotní péče MeSH
- komplementární terapie MeSH
- lidé MeSH
- metody MeSH
- syndrom chronické únavy MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
