Cíle práce: Studie hodnotí prognostický význam charakteristik pacientek s karcinomem prsu (dovednosti zvládání zátěže, BMI, věk) a jejich onemocnění (stadium onemocnění, relaps) pro kvalitu života (QoL) po léčbě. Soubor a metody: Do studie bylo zahrnuto 120 pacientek po léčbě karcinomu prsu. Ke zdraví vztažená kvalita života byla hodnocena českou verzí FACT-B a SF-36; jako doplňující informace bylo použito dotazníku životní spokojenosti. Dovednosti zvládání zátěže byly hodnoceny pomocí SVF-78. Průměrná doba od diagnózy do zahájení studie byla v našem souboru žen 5,3 let. Statistická analýza: Faktory ovlivňující QoL byly hodnoceny jednorozměrnou a vícerozměrnou lineární regresí. Výsledky: Byl zjištěn vztah celkově negativní strategie definované SVF-78 (Úniková tendence, Rezignace a Sebeobviňování) s nižší hodnotou většiny komponent použitých QoL metod, přičemž Rezignace byla zjištěna jako strategie s největším negativním vlivem. Aktivní řešení problému (Kontrola situace a Pozitivní sebeinstruování) bylo spjato s lepší QoL. Pokročilejší stadia a rekurence onemocnění byly spjaty s významným poklesem některých komponent QoL. Závěr: Naše výsledky naznačují významnou prediktivní sílu charakteristik onemocnění i pacientů včetně dovedností zvládání zátěže pro QoL po léčbě u českých pacientek přeživších onemocnění karcinomem prsu.

Objectives: This study examined the prognostic significance of breast cancer patients' characteristics (coping strategies, BMI, age) and disease characteristics (stage of disease, relapse) with respect to quality of life (QoL) following treatment. Sample and settings: 120 breast cancer patients following treatment were recruited. Health-related QoL was assessed using the Czech version of FACT-B and SF-36; additionally, we used a life satisfaction questionnaire. Coping strategies were assessed using the SVF-78 method. In our sample of women, the average time from diagnosis to start of the study was 5.3 years. Statistical analysis: Factors influencing QoL after treatment were analysed with univariate and multivariate linear regression. Results: Overall negative strategy defined in SVF-78 (Flight tendency, Resignation and Self-accusation) was found to be associated with lower scores of most components of used QoL methods, while Resignation was found as the most negatively influencing strategy. Active problem confrontation (Situation control and Positive self-instruction) was associated with better QoL. More advanced stages and recurrence were related to a significant decrease in QoL for certain components only. Conclusion: Our findings suggest a significant predictive power of disease-related factors and of patients' characteristics including coping strategies for QoL following treatment in Czech breast cancer survivors.

• MeSH
• adaptace psychologická MeSH
• deprese MeSH
• dospělí MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• kvalita života * psychologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lineární modely MeSH
• nádory prsu * psychologie   MeSH
• následné studie MeSH
• obranné mechanismy MeSH
• přežívající * psychologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• recidiva MeSH
• sebezhodnocení (psychologie) MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• úzkost MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Úvod: Cílem práce je prognóza změny vitality a funkčního stavu u pacientek přeživších karcinom prsu v období po primární onkologické terapii s využitím změn v hladinách C reaktivního proteinu (CRP). Pacienti a metodika: Analýza byla provedena na skupině 46 pacientek přeživších karcinom prsu (medián věku 65 let) s dostupnými údaje o škále vitality z dotazníku SF-36 získanými po léčbě a retrospektivně v období diagnózy. Data o onemocnění, léčbě a jejích výsledcích byly získány retrospektivně ze zdravotních záznamů, CRP bylo měřeno v době diagnózy a rok po ukončení primární terapie. Pro účely studie byla jako klinicky významná změna brána změna o 5 bodů na škále vitality. Výsledky: Byl zjištěn statisticky významný vztah mezi změnou CRP a komponenty vitality z SF-36 (rs = –0,350, p = 0,023) kdy při poklesu CRP dochází ke vzestupu dané komponenty kvality života. Celková změna je 1,078 škály vitality (přibližně 1 bod) na každý pokles o 1 jednotku CRP (1 mg/L). Vztah mezi hladinou CRP (před a po léčbě, změna mezi těmito časovými body) s věkem, počtem komorbidit a stadiem onemocnění nebyl na našem souboru prokázán jako statisticky významný. Shrnutí: Předběžné výsledky naznačují vztahy mezi změnami CRP v čase a změnami ve vitalitě u dlouhodobě sledovaných starších pa­cientek přeživších karcinom prsu. Na základě výsledků navrhujeme považovat změnu CRP v čase o 5 mg/L a více jako potenciální rizikový prediktor negativních změn zdravotního stavu. Klíčová slova: přežití karcinomu prsu – predikce změny vitality – lineární regrese – funkční status – C reaktivní protein – rizikové faktory Projekt byl podpořen projektem GAČR P407//12/0607. Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy. Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů. Obdrženo: 31. 8. 2015 Přijato: 7. 12. 2015

Backround: We aimed to determine prognosis of vitality change and functional status of breast cancer survivors after primary oncological treatment using time-related differences of elevated levels of highly sensitive proinflammatory C-reactive protein (CRP). Patients and Methods: The test group consisted of 46 elderly breast cancer survivors (median age was 65 years) who completed Vitality Scale of Short Form 36 (SF-36) after completing treatment and another retrospectively at diagnosis. Data on tumor-related factors, treatment, and outcomes were obtained retrospectively from medical records, and linear regression analysis was performed. CRP was followed at diagnosis and one year after primary treatment. Within the scope of this study, clinically important difference in the Vitality Scale was set at five points of change. Results: Results showed a statistically significant relationship between CRP change and vitality component of SF-36 change (rs = –0.350, p = 0.023) in which a decrease in CRP inversely correlated with the quality of life component. The overall change was 1.078 of the vitality scale score (approximately 1 point) for each 1 unit decrease of CRP (1 mg/L). Association of CRP levels (before and after treatment, its difference between these time points) with age, number of comorbidities and stage of the disease was analyzed and no statistically significant relationship was found in our study. Conclusion: Preliminary results suggested time-related differences in elevated CRP levels as a potentially suitable predictor for change in vitality status for long term, chronic condition for older breast cancer survivors. We suggest the interpretation schema including an understanding that CRP change of 5 mg/L and more should be considered a potential risk factor for subsequent negative clinical outcomes.

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• C-reaktivní protein * metabolismus   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory prsu * krev   patologie   terapie   MeSH
• následné studie MeSH
• prognóza MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• staging nádorů MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH