BACKGROUND: The latest European heart failure guidelines define patients as those with reduced (HFrEF), mid-range, and preserved (HFpEF) left ventricular ejection fraction (LVEF; <40%, 40%-49%, and ≥50%, respectively). We investigated the causes of rehospitalizations/deaths in our institution's heart failure patients and focused on differences in the clinical presentation, risk profile, and long-term outcomes between the HFrEF and HFpEF groups in a real-life scenario. METHODS AND RESULTS: We followed 1274 patients discharged from heart failure hospitalization in 2 centres. The mean patient age was 75.9 years, and men and women were represented equally. During the minimal follow-up of 2 years, 57% of patients were hospitalised for any cause, 24.9% for decompensated heart failure, and 43.3% for any cardiovascular cause. A total of 36.1% of patients died, either with prior (11.8%) or without prior (24.3%) heart failure rehospitalization. Heart failure was also the most frequent cause of cardiovascular hospitalization, followed by gastrointestinal problems, infections, and tumours for noncardiovascular hospitalizations. Patients with HFrEF had different baseline characteristics and risk profiles, experienced more hospitalizations for acute heart failure (28.6% vs 20.2%, P=0.012), and had higher cardiovascular mortality (82.4% vs 63.5%, P<0.001) when compared with HFpEF patients. Overall mortality and rehospitalization rates were similar. CONCLUSION: Within 2 years, half of the patients died and/or were hospitalised for acute decompensation of heart failure, and only one-third of the patients survived without any hospitalization. HFrEF and HFpEF patients were confirmed to be different entities with diverse characteristics, risk profiles, and cardiovascular event rates.

• MeSH
• akutní nemoc MeSH
• časové faktory MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• registrace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• srdeční selhání mortalita   patofyziologie   MeSH
• tepový objem * MeSH
• výsledek terapie MeSH
• znovupřijetí pacienta MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• srovnávací studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Kontext: Diuretika jsou doporučena ke kontrole symptomů kongesce a retence tekutin u pacientů se srdečním selháním, ale jejich vliv doposud nebyl zkoumán v randomizovaných klinických studiích. Existují konfliktní data o možném pozitivním a negativním účinku v závislosti na dávce kličkového diuretika. Cílem naší analýzy je vyhodnotit, zda by relativně malé zvýšení dávky furosemidu mohlo snížit výskyt rehospitalizací pro akutní dekompenzaci a/nebo celkovou mortalitu. Metody a výsledky: Celkem jsme vyhodnotili 1 119 pacientů přijatých pro akutní dekompenzaci srdečního selhání, kteří byli propuštěni do domácího ošetřování ve stabilizovaném stavu. Všichni přeživší pacienti byli sledováni po dobu nejméně dvou let. Primárním cílovým ukazatelem byla kombinace opakované hospitalizace pro akutní srdeční selhání a celkové mortality. Primární analýza prokázala významné rozdíly v charakteristikách a prognóze mezi pacienty, kteří nemuseli užívat žádná kličková diuretika, a těmi, jimž bylo nutno podávat furosemid v dávce > 125 mg. Srovnali jsme proto skupinu pacientů užívajících furosemid v nízkých dávkách (10–40 mg) se skupinou užívajících pouze vysoké dávky furosemidu (41–125 mg). Vyšší dávka diuretika korelovala se závažností onemocnění (nižší systolický krevní tlak, NYHA III, nižší ejekční frakce levé komory, vyšší hodnoty kreatininu). Dlouhodobě byly mortalita a počty opakovaných hospitalizací nižší ve skupině s nižšími dávkami diuretik (p = 0,037, resp. p = 0,036), avšak po adjustaci párováním podle propensity skóre (propensity score matching) byla incidence primárního cílového ukazatele v obou skupinách srovnatelná. Závěr: Dávka kličkového diuretika doporučená pacientům s akutním srdečním selháním při jejich propuštění z nemocnice koreluje se závažností srdečního selhání. Vyšší dávka furosemidu (41–125 mg) ve srovnání s nižší dávkou (10–40 mg) má po adjustaci obou skupin pacientů pomocí propensity skóre neutrální vliv na výskyt kombinovaného cílového ukazatele mortality a/nebo rehospitalizací pro akutní dekompenzaci srdečního selhání. V žádném případě tato relativně vyšší dávka neměla pozitivní účinky na snížení rizika rehospitalizací/mortality.

Background: Diuretics are being used to reduce symptoms of congestion and fluid retention in heart failure patients but their effect has not been studied in randomized clinical trials. The data about positive or negative effect of loop diuretics depending on their dose is conflicting and controversial. The aim of this analysis is to evaluate whether the relatively small increase in the dose of furosemide can reduce the incidence of readmissions for acute heart failure decompensation and/or total mortality. Methods and results: We evaluated a total of 1119 patients admitted for ADHF who were discharged from the hospital back home in a stable condition. All surviving patients were followed up for at least two years. The primary endpoint was a combination of hospital readmissions for acute heart failure and overall mortality. The primary analysis showed significantly different characteristics and prognosis of patients who did not require any loop diuretic and those requiring furosemide dose >125 mg. Therefore, we compared a group of patients with low-dose furosemide (10–40 mg) with a group of patients with high-dose furosemide (41–125 mg) only. The higher dose of diuretics correlated well with disease severity (lower systolic blood pressure, more frequent chronic exertional dyspnea NYHA III, lower left ventricular ejection fraction, increased creatinine levels). Long-term mortality and the number of rehospitalizations were lower in the low-dose diuretic group (p = 0.037 and p = 0.036, respectively) but after adjustment using the propensity score matching the incidence of the primary endpoint was comparable in both groups. Conclusion: The dose of a loop diuretic recommended to patients with acute heart failure at hospital discharge correlates well with the severity of heart failure. When comparing the groups of patients with a higher dose of furosemide (41–125 mg) and a lower dose of furosemide (10–40 mg) we found that after adjustment using propensity score matching the higher dose of loop diuretic had a neutral effect on the incidence of the composite endpoint of overall mortality and/or readmission for ADHF.

• MeSH
• datové soubory jako téma MeSH
• furosemid aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• inhibitory Na-K-Cl symportérů aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• lidé MeSH
• registrace MeSH
• sběr dat MeSH
• senioři MeSH
• srdeční selhání * farmakoterapie   klasifikace   mortalita   MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• tendenční skóre MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
• znovupřijetí pacienta statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Kontext: Počet pacientů se srdečním selháním trvale narůstá a s tím souvisí i nárůst nákladů na jejich léčbu. Téměř 70 % nákladů spojených s léčbou srdečního selhání představují přímé medicínské náklady a z toho 70–80 % je spotřebováno na hospitalizační léčbu. Cílem práce je popsat náklady na veškerou hospitalizační péči pacientů s chronickým srdečním selháním z pohledu zdravotního systému v ČR. Metodika: Retrospektivní analýzou bylo vyhodnoceno 1 274 konsekutivních pacientů propuštěných ve stabilním stavu z nemocnice, kde byli v letech 2006–2012 hospitalizováni pro akutní srdeční selhání. Byly zaznamenány veškeré hospitalizace a mortalita během dvouročního sledování. Výpočet nákladů na hospitalizaci byl realizován jako součin relativní váhy pro danou diagnózu dle DRG číselníku a základní sazby (28 898 Kč v roce 2013). Výsledky: Na konci dvouletého období bylo zaznamenáno celkem 1 511 všech hospitalizací. Bez jakékoliv hospitalizace přežívalo 31,8 % pacientů, s hospitalizací z jakékoliv příčiny přežívalo 32,1 % pacientů. Zbývajících 36,1 % pacientů zemřelo. Akutní srdeční selhání bylo důvodem hospitalizace u 31,2 % ze všech případů. Průměrné náklady na veškeré hospitalizace činily po dvou letech 85,4 tis. Kč/pacienta, náklady na rehospitalizace pro akutní srdeční selhání činily 31,3 tis. Kč/pacienta. V prvním roce pro propuštění jsou celkové náklady na hospitalizace z jakékoliv příčiny vyšší ve srovnání s rokem druhým (58 528 Kč/rok a 23 082 Kč/rok). Vzhledem k odhadovanému celkovému počtu pacientů s chronickým srdečním selháním v ČR dle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR (230 000 pacientů) lze odhadovat náklady na veškerou hospitalizační péči pacientů s chronickým srdečním selháním na 7,98 mld. Kč/rok. Závěr: Dle dat z reálné klinické praxe jsou pacienti s chronickým srdečním selháním po propuštění z nemocnice pro akutní srdeční selhání ve vysokém riziku úmrtí a/nebo další hospitalizace. Průměrné roční náklady na celkovou hospitalizační péči u pacientů se srdečním selháním činí v prvním a druhém roce po propuštění 58,5 tis. Kč, resp. 23,1 tis. Kč. Lze tak odhadovat, že náklady na veškerou hospitalizační péči pacientů s chronickým srdečním selháním činí přibližně 7,7 % z celkových nákladů zdravotních pojišťoven na hospitalizace, a 2,7 % ze všech nákladů na zdravotní péči v ČR.

Background: The number of patients with heart failure is steadily increasing, as are the costs of their treatment. Nearly 70% of the costs associated with the treatment of heart failure are direct medical costs, and 70–80% of these are spent on hospitalizations. The aim of our study is to describe the all-cause hospitalization costs of patients with chronic heart failure (chronic HF) from the perspective of the healthcare system in the Czech Republic. Methods: In total, 1274 consecutively collected patients discharged in a stable condition from hospitalization for acute heart failure (= index hospitalization) from 2006 to 2012 were followed-up for 2 years. Their all-cause mortality and all-cause hospitalizations were retrospectively evaluated. The in-patient costs were calculated based on the relative weights of DRG codes for particular hospitalization events and on the basic DRG tariff for 2013 (CZK 28,898). Results: At the end of the 2-year follow-up, a total of 1511 hospitalizations were recorded. A total of 31.8% of patients survived without any hospitalization, 32.1% of patients survived with at least one hospitalization, and 36.1% of patients died. Re-hospitalizations for acute heart failure accounted for 31.2% of all cases. The average cost for one chronic HF patient hospitalized for any reason was CZK 85,414; the cost for acute heart failure re-hospitalization was CZK 31,320 during the 2-year follow-up period. The cost of all-cause hospitalizations within the first year after the index hospitalization was higher compared to the cost during the second year (CZK 58,528/year vs CZK 23,082/year). As the estimated number of chronic HF patients is 230,000 (data from the Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic), we can calculate the total cost of all-cause hospitalizations of chronic HF patients to be approximately CZK 7.98 billion per year in the Czech Republic. Conclusion: The data from clinical practice confirm that patients with chronic HF discharged from acute heart failure hospitalization are at high risk of death and/or subsequent hospitalization. The average annual costs for all-cause hospitalizations of CHF patients within the first and second years are CZK 58,528 and CZK 23,082 per patient, respectively. The costs attributed to all-cause hospitalization care of chronic HF patients can be estimated as approximately 7.7% of all annual inpatient expenses of health insurance companies and 2.7% of total healthcare expenditures in the Czech Republic.

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• hospitalizace ekonomika   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• náklady na zdravotní péči statistika a číselné údaje   MeSH
• nemocnice - náklady statistika a číselné údaje   MeSH
• registrace MeSH
• srdeční selhání * ekonomika   farmakoterapie   klasifikace   MeSH
• všeobecné zdravotní pojištění statistika a číselné údaje   MeSH
• znovupřijetí pacienta ekonomika   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Cíl práce: Akutní srdeční selhání (ASS) je syndrom s nepříznivou prognózou, jehož prevalence neustále narůstá. Cílem naší práce je popsat charakteristiky, léčbu a prognózu pacientů hospitalizovaných pro tuto diagnózu v regionální nemocnici okresního typu a upozornit na výhody zvýšeného dohledu a edukace těchto nemocných časně po propuštění z nemocnice. Pacienti a metodika: V období 1/2007 až 5/2009 (tj. 29 měsíců) bylo hospitalizováno v nemocnici ve Frýdku-Místku celkem 752 pacientů s diagnózou ASS. Část sledovaných byla v daném období se stejnou diagnózu rehospitalizována, a to 2–6krát. Data byla sbírána lékaři do Národního registru akutního srdečního selhání AHEAD, systematické řazení pacientů se srdečním selháním bylo prováděno na základě Doporučení ČKS pro akutní srdeční selhání (verze 2005). Statistickou analýzu jsme provedli ve spolupráci s Institutem biostatistiky a analýz MU Brno. Výsledky: ASS tvoří na interním oddělení naší nemocnice cca 9 % všech hospitalizací. V dané spádové oblasti to představuje přibližně 245 hospitalizací na 100 000 obyvatel/rok. Medián doby hospitalizace pro ASS byl u nás ve sledovaném období 6,5 dne. Většinou se jednalo o polymorbidní nemocné vyššího věku s mediánem 77,5 let. Celkem 30 % hospitalizovaných bylo při propuštění nesoběstačných, 5 % bylo dále hospitalizováno v léčebně dlouhodobě nemocných, 8,6 % pacientů bylo přeloženo do kardiocentra, 70 % hospitalizovaných bylo propuštěno domů. 18 % sledovaných bylo alespoň jednou ve sledovaném období rehospitalizováno pro ASS. Hospitalizační mortalita byla 14,4 %, třicetidenní mortalita byla 16,8 %. Jednoleté přežití bylo 70,3 % a dvouleté přežití 54,9 %. Závěr: V předložené práci potvrzujeme nepříznivou prognózu hospitalizovaných se syndromem ASS. Povaha onemocnění přináší nutnost pochopení a zvládnutí léčebných opatření pacientem i jeho nejbližšími. Naší snahou je zlepšit prognózu a kvalitu života nemocných a omezit nutnost rehospitalizací. Zavedení komplexních ambulantních ošetřovatelských programů pro nemocné se srdečním selháním vidíme jako krok významně zlepšující péči o naše nemocné, který zároveň snižuje náklady na nákladnou opakovanou hospitalizační léčbu srdečního selhání.

Aim: Acute heart failure (AHF) is a syndrome with poor prognosis and rising prevalence. The aim of our work is to describe the characteristics, treatment and prognosis of patients hospitalized with the diagnosis of AHF in the regional hospital and to highlight the benefits of increased supervision and education of these patients early after a hospital discharge. Patients and Methods: 752 patients were hospitalized because of AHF in the Hospital Frydek-Mistek from 1/2007 to 5/2009 (29 months). A part of them was re-admitted for the same diagnosis during the period for two to six times. Data were collected by physicians using the National Register of Acute Heart Failure (AHEAD); a systematic classification of patients with AHF was based on the Czech Society of Cardiology´s Recommendation for diagnosis and treatment of acute heart failure (the 2005 version). The statistical analysis was performed in collaboration with the Institute of Biostatistics and Analyses, Masaryk University, Brno. Results: AHF comprises about 9% of all hospitalizations at the Internal Department of the hospital. It represents about 245 hospitalizations per 100,000 inhabitants/year. Median duration of hospitalization for AHF was 6.5 days. Most of the patients had more comorbidities and were elderly; median of age was 77.5 years. A total of 30% patients were not self-sufficient at discharge, 5% of them required hospitalization in hospices, 8.6% required translation to cardiocentre, 70% of patients were discharged home. 18% of patients were re-admitted for AHF at least once in the period. In-hospital mortality was 14.4, total thirty-day mortality was 16.8%. Overall one-year survival rate reached 70.3% and two-year survival rate 54.9%. Conclusion: The data presented above confirm the poor prognosis of patients hospitalized with AHF syndrome. The nature of the disease makes it necessary to understand and manage therapeutic measures by patients and their close relatives. Our goal is to improve the prognosis and quality of life of patients and reduce the need for re-hospitalizations. We consider establishing comprehensive outpatient nursing programs for patients with heart failure as an important step that significantly improves care for the patients and also reduces costs for the repeated AHF treatment.

• Klíčová slova
• specializovaný ambulantní program, AHEAD,
• MeSH
• akutní nemoc MeSH
• délka pobytu statistika a číselné údaje   MeSH
• financování organizované MeSH
• hospitalizace statistika a číselné údaje   MeSH
• hospitalizovaní pacienti * statistika a číselné údaje   MeSH
• Kaplanův-Meierův odhad MeSH
• komorbidita MeSH
• kontinuita péče o pacienty MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mortalita v nemocnicích MeSH
• mortalita MeSH
• nemocniční oddělení MeSH
• prognóza * MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• srdeční selhání * epidemiologie   komplikace   mortalita   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Východiska: Srdeční selhání je syndrom s rostoucí prevalencí a nepříznivou prognózou. Cílem práce je popsat charakteristiku, etiologii, léčbu a krátkodobou prognózu konsekutivních pacientů hospitalizovaných pro akutní srdeční selhání v regionální nemocnici bez kardiocentra. Pacienti a metodika: V období od ledna roku 2007 do května roku 2009 (tj. 29 měsíců) bylo hospitalizováno v Nemocnici ve Frýdku-Místku celkem 752 pacientů s diagnózou akutního srdečního selhání, 18 % z nich bylo v uvedeném období rehospitalizováno. Data byla sbírána lékaři do Národního registru akutního srdečního selhání AHEAD, systematické řazení pacientů se srdečním selháním bylo prováděno na základě Doporučení ČKS pro akutní srdeční selhání (2005). Statistickou analýzu provedl Institut biostatistiky a analýz MU Brno. Výsledky: Akutní srdeční selhání (ASS) tvoří 9 % všech hospitalizací, což představuje přibližně 250 hospitalizací pro ASS na 100 000 obyvatel/rok. Medián doby hospitalizace byl 6,5 dne. O ASS vzniklé de novo se jednalo u 40,8 % pacientů. Nejčastějším syndromem srdečního selhání byla akutní dekompenzace srdečního selhání charakteru mírného selhání (57,7 %) a plicní edém (19,8 %). Dle provedených laboratorních vyšetření mělo ze souboru pacientů počínající renální insuficienci 35,6 %, anémii 39,9 %, glykemii při přijetí nad 10 mmol/l 29,5 % a hyponatremii < 135 mmol/l 19,1 %. Během hospitalizace došlo k významnému navýšení terapie srdečního selhání, při propuštění užívalo diuretika 91 % propuštěných pacientů, ACE inhibitory a/nebo AT2 blokátory 85,7 % a beta-blokátory 69,6 %. Celkem 30 % hospitalizovaných bylo při propuštění nesoběstačných. Celková 30denní mortalita byla 16,8 %. Pomocí univariantní logistické regrese byly určeny faktory nejvíce ovlivňující 30denní mortalitu: kardiogenní šok za hospitalizace, ženské pohlaví, věk nad 70 let, akutní koronární syndrom, hypotenze při přijetí, fibrilace síní, renální insuficience, chronická obstrukční plicní nemoc, anémie, hyperglykemie, hyponatremie a hyperkalemie. Závěr: Práce přináší přehled a charakteristiku konsekutivních pacientů hospitalizovaných v regionální nemocnici pro akutní srdeční selhání. Identifikovali jsme faktory upozorňující na nepříznivou krátkodobou prognózu. Práce poukazuje i na problém sociální, až 30 % pacientů hospitalizovaných pro akutní srdeční selhání je při propuštění nesoběstačných.

Background: Heart failure is a syndrome with increasing prevalence and poor prognosis. The aim of the article is to describe the characteristics, etiology, treatment and short-term prognosis of consecutive patients hospitalized for acute heart failure (AHF) in a regional hospital without Cardiocentre. Patients and methods: From 1/2007 to 5/2009 in total 752 patients were hospitalized in Hospital in Frýdek-Místek with diagnosis of AHF, 18% of them were in that period re-hospitalized. Data collection was performed by doctors using the National registry of acute heart failure AHEAD. Systematic sorting of patients with heart failure was made on the basis of guidelines for the diagnosis and treatment of acute heart failure (2005). Statistical analysis was performed at the Institute of Biostatistics and Analyses Masaryk University in Brno. Results: AHF was a reason of 9% of all hospital admissions. This represents approximately 250 hospitalizations due to AHF per 100 000 inhabitants/year. A median of hospital stay was 6.5 days. Patients with de-novo AHF formed 40.8% of all hospitalizations. The most common syndromes of AHF were acute decompensated heart failure (57.7%) and pulmonary oedema (19.8%). According to laboratory tests the incidence of renal insufficiency was in 35.6% of patients, anemia in 39.9%, blood glucose on admission above 10 mmol/l in 29.5% and hyponatremia < 135 mmol/l in 19.1%. During hospitalization, there was a significant increase in the treatment of heart failure. Diuretics were receiving 91% of discharged patients, ACE inhibitors and/or AT2 blockers 85.7% and beta-blockers 69.6% of patients. A total of 30% of discharged patients were not self-sufficient. The total 30-day mortality was 16.8%. Using univariante logistic regression factors most affecting the 30-day mortality were identified: cardiogenic shock, female gender, age over 70 years, acute coronary syndrome, hypotension on admission, atrial fibrillation, renal insufficiency, chronic obstructive pulmonary disease, anemia, hyperglycemia, hyperkalemia, and hyponatremia. Conclusion: The paper provides an overview and characteristics of consecutive patients hospitalized in the regional hospital. We identified factors pointing to the adverse short-term prognosis. The work draws attention to social problems, up to 30% of patients hospitalized for acute heart failure were not self-sufficient at discharged.

• Klíčová slova
• AHEAD,
• MeSH
• akutní nemoc MeSH
• epidemiologie MeSH
• hospitalizace MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• míra přežití MeSH
• nemocnice okresní MeSH
• prognóza MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• srdeční selhání diagnóza   mortalita   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH