AIMS: Optimal ECG monitoring in detecting recurrences of atrial fibrillation (AF) or atrial tachycardia (AT) after catheter ablation has not been well established. The purpose of this prospective study was to compare the utility of daily ECG monitoring with episodic card recorder (ECR) vs. periodic monitoring with episodic loop recorder (ELR) for the detection of post-blanking AF/AT recurrences during early (Months 4-6) and late (Months 7-12) periods after catheter ablation for paroxysmal AF. METHODS: The study included 105 consecutive patients, who received ECR for 12 months and were instructed to send at least 2 random ECG recordings daily with extra-recordings during symptoms. The patients were simultaneously monitored for one week with ELR at the end of each period (Months 6 and 12). RESULTS: Thirty-one and 12 patients with AF/AT recurrence were identified by means of ECR and ELR, respectively. In patients with complete and valid data, ELR technology was inferior to ECR by detecting AF/AT in 5 (31%) of 16 and 5 (26%) of 19 patients with arrhythmia identified by ECR in the early and late period, respectively. Overall, ELR had a sensitivity of 8/23 (35%) for detecting AF/AT recurrence. There was no single patient with AF/AT recurrence on ELR that would not be known from ECR monitoring. Only 2 patients with arrhythmia recurrence were completely asymptomatic throughout the study period. CONCLUSION: Daily ECG monitoring with ECR was better than periodic monitoring with ELR in detecting AF/AT recurrences during the follow-up periods. Entirely asymptomatic patients with AF/AT recurrences were rare.
- MeSH
- antiarytmika MeSH
- časové faktory MeSH
- elektrokardiografie ambulantní * MeSH
- fibrilace síní diagnóza patofyziologie chirurgie MeSH
- katetrizační ablace * škodlivé účinky MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pooperační komplikace diagnóza patofyziologie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- recidiva MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- srovnávací studie MeSH
Úvod: Srdeční resynchronizační léčba (SRL) hraje významnou úlohu v terapii srdečního selhání u pacientů s nízkou ejekční frakcí. Nicméně, signifikantní část pacientů se po implantaci SRL přístroje nezlepší. Optimalizace atrioventrikulárního a interventrikulárního intervalu může pomoct zlepšit klinický stav pacientů. Cíl: Cílem práce je porovnat optimalizaci atrioventrikulárního a interventrikulárního intervalu pomocí neinvazivního měření plochy pod křivkou transaortálního průtoku (aortic VTI) a pomocí invazivního měření maximální hodnoty první derivace tlaku v levé komoře (LVdP/dtmax) a pomocí algoritmu QuickOpt. Metodika: Patnáct non-responderů bylo optimalizováno neinvazivně – pomocí aortic VTI v porovnání s metodou QuickOpt. Kontrolní vyšetření bylo provedeno za tři měsíce: klinické a echokardiografické vyšetření. Deset non-responderů bylo optimalizováno invazivně – pomocí LVdP/dtmax v porovnání s metodou QuickOpt. Kontrolní vyšetření bylo provedeno za tři měsíce: klinické a echokardiografické vyšetření. Výsledky: Ve skupině s neinvazivní optimalizací (věk 74,3 roku [65,3; 84,3], 83,4 % mužů, etiologie: 66 % ischemická choroba srdeční, třída NYHA před optimalizací III v 66,7 %, III–IV ve 33,3 %, ejekční frakce levé komory 23,0 % [15,0; 32,0]) jsme nepotvrdili korelaci optimálního atrioventrikulárního a interventrikulárního intervalu zjištěného pomocí obou metod. Optimalizace měla vliv na zkrácení komplexu QRS. Po třech měsících sledování nebyla nalezena statisticky signifikantní změna v ejekční frakci a jiných parametrech ultrazvukového vyšetření či třídy NYHA. Ve skupině pacientů s invazivní optimalizací (věk 76,7 roku [66,6; 82,4], 90 % mužů, etiologie: 60 % ischemická choroba srdeční, třída NYHA před optimalizací III v 50 %, III–IV v 50 %, ejekční frakce levé komory 29,5 % [10,0; 35,0]) jsme nepotvrdili korelaci optimálního atrioventrikulárního a interventrikulárního intervalu zjištěného pomocí obou metod. Optimalizace měla vliv na zkrácení komplexu QRS. Po třech měsících jsme zjistili zlepšení ejekční frakce levé komory, ale ostatní echokardiografické parametry či třída NYHA zůstaly nezměněny. Závěr: Použití měření plochy pod křivkou transaortálního průtoku při optimalizaci srdeční resynchronizační léčby nepřineslo pacientům non-responderům užitek – echokardiografické parametry ani třída NYHA se při tříměsíčním sledování nezměnily. Použití invazivního měření maximální hodnoty první derivace tlaku v levé komoře vedlo ke zlepšení ejekční frakce, třída NYHA však zůstala nezměněna.
Background: Cardiac resynchronization therapy plays important role in treatment of heart failure patients with low left ventricular ejection fraction. However, a significant number of patients do not improve after implantation. Optimization of atrioventricular and interventricular delay could improve clinical status of these patients. Objectives: The purpose of this study was to compare optimization of atrioventricular (AV) and interventricular (VV) delays with aortic velocity-time integral (VTI) and with maximal value of the first derivative of a left ventricular pressure signal (LVdP/dtmax). Methods: Fifteen non-responders were optimized with aortic VTI method and QuickOpt. After 3 months the follow up echocardiography and clinical evaluation were done. Ten non-responders were optimized with LVdP/dtmax and QuickOpt. After 3 month follow up echocardiography and clinical evaluation were done. Results: In the first group of patients (age 74.3 years [65.3, 84.3], 83.4% male, etiology: 66% ischemic heart disease, NYHA class before optimization III 66.7%, III–IV 33.3%, LVEF 23.0% [15.0; 32.0]), no correlation between AV and VV delays setting obtained from aortic VTI and QuickOpt was found. Optimization generated shorter QRS complex. After 3 months of follow up, there was no change in echo parameters or NYHA class. In the second group of patients (age 76.7 years [66.6, 82.4], 90% male, etiology: 60% ischemic heart disease, NYHA class before optimization III 50%, III–IV 50%, LVEF 29.5% [10.0; 35.0]), no correlation between AV and VV delays setting obtained from LVdP/dtmax and QuickOpt was found. Optimization in this group of patients also generated shorter QRS complex. After 3 months, increase in LVEF was observed, but other echo parameters and NYHA class remained unchanged. Conclusion: Using aortic VTI guided optimization in CRT devices did not bring any profit for non-responder patients. Echocardiography parameters and NYHA status did not change in 3 month follow up. Using invasive LVdP/dtmax leads to a change in left ventricular ejection fraction, but NYHA class remains unchanged.
- MeSH
- algoritmy MeSH
- diagnostické techniky kardiovaskulární MeSH
- echokardiografie MeSH
- elektrokardiografie MeSH
- ischemická choroba srdeční MeSH
- kardiostimulace umělá * MeSH
- komorový tlak (srdce) * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- minutový srdeční výdej MeSH
- senioři MeSH
- srdeční selhání * patofyziologie terapie MeSH
- srdeční síně patofyziologie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- ultrasonografie dopplerovská MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl: Tato studie hodnotila ablační techniky, recidivující arytmie, dlouhodobé výsledky a komplikace katetrové ablace pro fibrilaci síní (FS) u pacientů ≥ 65 let. Metodika: Bylo provedeno srovnání konsekutivních pacientů < 65 let (n = 653) vs ≥ 65 let (n = 213), kteří podstoupili katetrovou ablaci FS v průběhu 8 let. Ablační strategie a cílové momenty výkonu byly ponechány na rozhodnutí operatéra. Výsledky: Mezi pacienty ≥ 65 let věku bylo více žen (p < 0,001) a častěji u nich byla přítomna perzistentní FS (p = 0,010). U těchto pacientů byla méně často provedena prostá izolace plicních žil (p = 0,017) a naopak častější byla extenzivní ablace zasahující i koronární sinus (p = 0,020). Mezi skupinami nebyl signifikantní rozdíl v opakovaných ablačních výkonech (25 % vs 26 % pacientů; p = 0,823, resp. 1,4 vs 1,5 ablačních výkonů/1 pacient; p = 0,479). Spektrum recidivujících arytmií se mezi skupinami nelišilo s výjimkou častější recidivující paroxysmální FS před prvním opakovaným výkonem u pacientů < 65 let (p = 0,050). Na konci celkové doby sledování 49 ± 26 měsíců byl stabilní sinusový rytmus (SR) dosažen u 85 % pacientů < 65 let vs 76 % pacientů ≥ 65 let (p = 0,318). Starší pacienti častěji potřebovali k udržení SR pokračující antiarytmickou léčbu (p = 0,054). Závažnější komplikace se vyskytla u 3,8 % pacientů ≥ 65 let vs 2,1 % pacientů < 65 let (p = 0,207). Závěr: U pacientů ≥ 65 let byly dosaženy nesignifikantně horší dlouhodobé výsledky při nesignifikantně nižším počtu opakovaných výkonů. Pacienti ≥ 65 let častěji pokračovali v užívání antiarytmik. Udržování SR a výskyt komplikací byly u těchto pacientů příznivé.
Purpose: This study assessed ablation techniques, recurrent arrhythmias, long-term outcomes, and complications of catheter ablation for atrial fibrillation (AF) in patients ≥ 65 years of age. Methods: Consecutive patients aged < 65 years (n = 653) vs ≥ 65 years (n = 213), who underwent catheter ablation of AF in the course of eight years, were compared. Ablation strategy and procedure endpoints were left at the operator’s discretion. Results: The group of patients ≥ 65 years comprised more females (p < 0.001), and more frequently presented with persistent AF (p = 0.010). These patients less frequently underwent simple pulmonary vein isolation (p = 0.017); on the contrary, extensive ablation including coronary sinus intervention was more common (p = 0.020). There was no difference in repeat ablation procedures (25 % vs 26 % patients; p = 0.823, or 1.4 vs 1.5 ablation procedures/1 patients; p = 0.479, respectively). Spectrum of recurrent arrhythmias did not differ between the groups except for more frequent paroxysmal AF before the first repeat ablation in patients < 65 years (p = 0.050). At the end of 49 ± 26 month total follow-up, stable sinus rhythm (SR) was achieved in 85 % patients < 65 years vs 76 % patients ≥ 65 years (p = 0.318). To maintain stable SR, older patients more often continued to take antiarrhythmic medication (p = 0.054). More serious complication occurred in 3.8 % of the patients ≥ 65 years vs 2.1 % of the patients< 65 years of age (p = 0.207). Conclusion: Patients ≥ 65 years of age achieved insignificantly worse long-term outcome after insignificantly fewer repeat ablation procedures, and with more frequent use of antiarrhythmic drugs. SR maintenance and risk of complications were, however, favorable.outcomes
- MeSH
- dospělí MeSH
- fibrilace síní * chirurgie MeSH
- hodnocení výsledků zdravotní péče statistika a číselné údaje MeSH
- katetrizační ablace * metody statistika a číselné údaje MeSH
- koronární sinus chirurgie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- pooperační komplikace epidemiologie MeSH
- recidiva MeSH
- reoperace statistika a číselné údaje MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- sexuální faktory MeSH
- srdeční arytmie epidemiologie chirurgie MeSH
- srdeční síně chirurgie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- věkové faktory * MeSH
- věkové rozložení MeSH
- venae pulmonales chirurgie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
