Výjimečné kognitivní stárnutí neboli superaging je novou oblastí výzkumu. SuperAgers jsou definováni jako osoby ve věku nejméně 80 let, které mají mladistvou epizodickou paměť. Studií je dosud poskrovnu a velmi málo se ví o jejich životním stylu a volnočasových aktivitách, včetně zapojení do fyzické aktivity, která bývá spojována s lepším zdravím. Cílem projektu je zjistit souvislosti celoživotně fyzicky aktivního životního stylu, objektivní zdatnosti a kognitivního superstárnutí u žen. Jedná se o průřezovou ex-post-facto studii. Tímto představujeme její protokol. Testováno bylo 225 žen ve věku 80–96 let, které uvedly, že jejich zapojení do fyzické aktivity v období mezi 30. a 60. rokem života bylo alespoň na úrovni doporučené Světovou zdravotnickou organizací pro dospělé, tj. alespoň 150 minut aerobní fyzické aktivity střední intenzity týdně. Epizodická paměť byla testována Reyovým testem auditorně verbálního učení, nepaměťovými testy byly Test cesty, Verbální fluence – zvířata a Bostonský test pojmenování – 30položková verze. Ke zmapování předchozích a současných volnočasových aktivit bylo použito několik dotazníků. Objektivní údaje byly získány pomocí Senior Fitness Testu. Uvádíme také srovnávací data z předchozí české studie kognitivně normálních starších osob, NANOK, se kterými budeme náš soubor porovnávat. Konkrétně použijeme dílčí výběr 70 žen ve věku 80–94 let, které byly vybrány ze souboru NANOK na základě stejných kritérií pro zařazení jako do studie COSACTIW. Z nich bylo 23 (32,9 %) SuperAgers. Naše zjištění mohou nabídnout podněty k preventivním strategiím pro úspěšné stárnutí a kognitivní odolnost.

Exceptional cognitive aging, or superaging is a recent area of research. SuperAgers are defined as persons aged at least 80 years who have youthful episodic memory. Studies are scarce and very little is known about their lifestyle and leisure activities including their engagement in physical activity, which is otherwise known to be associated with better health. The project aims to identify associations between a lifelong physically active lifestyle, objective fitness and cognitive superaging in old-old women. COSACTIW is a cross-sectional ex-post-facto study. Herewith, we present its protocol. There were 225 women aged 80-96 years tested who reported that their engagement in physical activity between the ages of 30 to 60 years was at least on the level recommended for adults by the World Health Organization, i.e. at least 150 minutes of moderate-intensity aerobic physical activity per week. Episodic memory was tested with Rey Auditory Verbal Learning Test, non-memory tests were Trail Making Test, Verbal fluency – animals, and Boston Naming Test – 30 item version. Several questionnaires were used to map previous and current leisure activities. Objective data were obtained with the Senior Fitness Test. We also present benchmark data from a previous Czech study of cognitively normal older persons, NANOK, to whom we will compare our sample. Specifically, we are going to use a subsample of 70 women, aged 80-94 years, who were selected from the NANOK sample using the same inclusion criteria as in COSACTIW. There were 23 (32.9%) SuperAgers among them. Our findings may offer insights into preventive strategies for successful aging and cognitive resilience.

A growing body of research has been focusing recently on the life and well-being of students with attention-deficit/hyperactivity disorder (ADHD) and also on the well-being of their teachers. However, there is a need for in-depth, qualitative insights into ADHD issues from the teachers' perspectives. Therefore, the main aim of this qualitative study was to use thematic analysis to explore how teachers perceive the relationship with students with ADHD and the factors that influence the quality of this relationship. Sixteen teachers working with adolescent ADHD students were interviewed for this purpose. The results indicate that the quality of the teacher-ADHD student relationship is associated with the ADHD students related behaviours, ambivalent emotions of the teacher, the teacher's beliefs about ADHD and the beliefs about the determinants of the behaviour of the students with ADHD and the teacher's approaches and methods of work in the classroom. Furthermore, the results suggest that increasing the quality of the teachers' well-being is associated with knowledge of ADHD determinants, regulation of ambivalent emotions, empathy, teachers' ability to perceive positive qualities and the potentials of the students with ADHD and their motivation to teach ADHD students.

• MeSH
• emoce MeSH
• hyperkinetická porucha * psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• motivace MeSH
• studenti psychologie   MeSH
• učitelé psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Patients with Parkinson's disease (PD) suffer from a wide range of non-motor symptoms, including cognitive deficits and impairment of emotional processing. The present study aimed to explore in PD patients compared to healthy adults the relationship between cognitive performance and emotional creativity (EC), defined as a set of cognitive abilities and personality traits related to originality and appropriateness of emotional experience. PD patients (n = 22) and healthy controls (n = 40) underwent a complex neuropsychological assessment and were administrated with the self-reported Emotional Creativity Inventory (ECI) questionnaire. To explore the relationship between cognitive tests and the ECI, a regression analysis was conducted. PD patients and healthy controls differed significantly in the EC component Preparedness as well as in the neuropsychological test battery scores. PD patients showed lower scores in cognitive tests and a lower score in Preparedness compared to healthy adults. The output of the regression analysis showed that the extent to which the neuropsychological tests relate to the ECI components is low.

• MeSH
• dospělí MeSH
• kognice MeSH
• kognitivní dysfunkce * diagnóza   MeSH
• kognitivní poruchy * diagnóza   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• neuropsychologické testy MeSH
• Parkinsonova nemoc * komplikace   diagnóza   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

The coronavirus disease (COVID-19) pandemic elicited huge stress responses in most world populations, and at this time psychotherapy is an important protective service against this stress. However, a somewhat neglected question is: How stressful was the COVID-19 outbreak for psychotherapists themselves? The main aim of the present study was to investigate whether dispositional resilience predicted the perceived stress reported by psychotherapists during the COVID-19 outbreak. A total of 338 psychotherapists organized within the national psychotherapy associations of three European countries (Czech Republic, Germany, and Slovakia) were included in this online study (mean age 46.7, 77.8% female, 22.2% male). The participants were administered the Perceived Stress Scale (PSS-10) and the Connor-Davidson Resilience Scale (CD-RISC). For the data analysis, nonparametric ANOVA and two-level (mixed-effect) linear regression models were used. Dispositional resilience significantly predicted the perceived stress reported by psychotherapists during the COVID-19 outbreak. Higher dispositional resilience significantly reduced the level of perceived stress among psychotherapists (adjusted β = -0.47, p < .001). Those with moderate resilience (between mean ± SD values) had a lower perceived stress score than those with low resilience (mean + SD value) had a lower perceived stress score than the low resilience group by an average of 6.5. The results of this study imply that the involvement of psychotherapists in resilience supportive training may reduce their vulnerability to stress. (PsycInfo Database Record (c) 2022 APA, all rights reserved).

• MeSH
• COVID-19 * MeSH
• lidé MeSH
• pandemie MeSH
• psychická odolnost * MeSH
• psychický stres epidemiologie   MeSH
• psychoterapeuti MeSH
• psychoterapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Sensory processing sensitivity (SPS) is a common human neurobiological trait that is related to many areas of human life. This trait has recently received increased public interest. However, solid scientific research on SPS is lagging behind. Progress in this area is also hindered by a lack of comprehensive research tools suitable for a rapid assessment of SPS. Thus, the aim of this study was to offer a newly developed tool, the Sensory Processing Sensitivity Questionnaire (SPSQ), and to assess its psychometric properties and associations with emotional and relational variables measured during the first wave of the COVID-19 pandemic. We found the tool to have good psychometric characteristics: high temporal stability (r = 0.95) and excellent internal consistency (Cronbach's α = 0.92; McDonald's ω = 0.92). The fit of the SPSQ bi-factor model was satisfactory: χ2 (88.0) = 506.141; p < 0.001; CFI = 0.993; TLI = 0.990; RMSEA = 0.070; SRMR = 0.039. Testing of configural, metric, scalar and strict invariance suggested that the SPSQ assesses SPS equivalently between males and females. The scale's validity was supported via a strong association with an existing SPS measure. Further, we observed higher total SPSQ scores among women, students and religious respondents, and we found that more sensitive respondents reported higher feelings of anxiety and more deterioration in relationships during the COVID-19 pandemic. Thus, this study also identifies people with this trait as being potentially more vulnerable during periods of an increased presence of global stressors.

• MeSH
• COVID-19 * MeSH
• faktorová analýza statistická MeSH
• lidé MeSH
• pandemie MeSH
• percepce MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychometrie MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• SARS-CoV-2 MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

V prosinci 2020 byl ukončen tříletý grantový projekt Emoční kreativita a kognitivní deficity u seniorů řešený na Pražské vysoké škole psychosociálních studií (podpořený Grantovou Agenturou ČR, projekt č. 18–26094S). Hlavním cílem tohoto projektu bylo prozkoumat vztah mezi emoční kreativitou a deficitem kognitivních funkcí u seniorů. Emoční kreativita patří mezi prozatím poměrně málo prozkoumané oblasti psychologie. Je to soubor kognitivních dovedností a osobnostních rysů vztahujících se k originalitě emočního prožívání. Zpráva stručně informuje o průběhu řešení projektu a výsledcích.

This report summarizes the main outputs of the finished grant project „Emotional creativity and cognitive decline in the elderly“ (GA ČR 18–26094S), conducted at the Prague College of Psychosocial Studies between the years 2018 and 2020. The main goal of this project was to explore the relationship between emotional creativity, defined as a set of cognitive abilities and personality traits related to the originality of emotional experience, and age-related cognitive impairments in older adults. The results of this project showed that age and age-related cognitive decline influence how people creatively think about their own, as well as other peoples’, emotions. This project produced empirical evidence showing that cognitive decline reduces not only creativity in problem solving, but also reduces the creativity that is closely related to the emotional life of older people. More importantly, the published preliminary study on patients in the early stages of Parkinson’s disease also indicates that emotional creativity could become another diagnostic tool for unveiling the early stages of neurodegenerative diseases in the elderly.

Neuropsychiatrické příznaky (NP) ve starším věku (deprese, apatie, poruchy vnímání, poruchy myšlení aj.) mohou být varovným signálem pro rozvoj závažných neurodegenerativních onemocnění. Kromě NP se u neurodegenerativních onemocnění objevují rovněž změny v kreativitě. Nejčastějšími onemocněními asociovanými s rozvojem NP ve starším věku jsou Alzheimerova nemoc, Frontotemporální lobární degenerace, Nemoc s Lewyho tělísky a Parkinsonova nemoc. NP i kreativita jsou významnými nekognitivními aspekty chování, které se mění důsledkem neurodegenerace ve stejné míře, jako dochází k poruchám kognice. V průběhu rozvoje neurodegenerativních onemocnění jsou NP přítomny v preklinické fázi i ve fázích s jasnými klinickými příznaky (mírná kognitivní porucha či demence). V klinické praxi je však jejich přítomnost často přehlížena, nebo jsou pacienti s NP primárně považováni za pacienty s psychiatrickými poruchami, což může negativně ovlivnit jejich léčbu. V současnosti se vědecký výzkum stále více věnuje analýze nekognitivních aspektů provázejících neurodegenerativní onemocnění, výsledkem je nově definovaný koncept mírné poruchy chování (Mild Behavioral Impairment, MBI). V předkládaném článku představujeme přehled nejčastějších poruch NP a změn v kreativitě u nejběžnějších neurodegenerativních onemocnění v dospělosti.

Neuropsychiatric symptoms (NS), such as depression, apathy, hallucinations, etc., as well as changes in creativity in older age, are telltale marks in the development of such neurodegenerative diseases as Alzheimer's disease, frontotemporal lobar degeneration, Lewy body disease, and Parkinson's disease. Both NS and creativity are important non-cognitive aspects of behavior that changes as a result of neurodegeneration, similar to the development of cognitive deficit. NS can occur in the preclinical stages of neurodegeneration, as well as in the clinical stages (mild cognitive impairment or dementia). However, in clinical routine, their presence is underestimated, or patients with neurodegeneration are often considered to have psychiatric disorders, which may negatively affect their treatment. Scientific research is increasingly devoted to the analysis of the non-cognitive aspects of neurodegenerative diseases, resulting in the newly defined concept of Mild Behavioral Impairment (MBI). In this paper, a review of the most common NS and changes in creativity as a result of neurodegeneration with a special focus on Alzheimer's disease, frontotemporal lobar degeneration, Lewy body disease, and Parkinson's disease is presented.

Cíle. Do centra zájmu řady výzkumných studií se v současné době dostávají pocity zahanbení a viny a jejich spojitost s různými oblastmi lidského života. Aktuální potřebou je vývoj validních nástrojů pro měření těchto emocionálních zkušeností. Cílem této studie bylo představení nového nástroje, Škály prožitků viny a zahanbení (Guilt and Shame Experience Scale, GSES), a psychometrická analýza jeho vlastností. Metoda. Výzkumný soubor byl tvořen 1101 respondenty získanými jako internetový vzorek metodou sněhové koule (26,9 % mužů; prům. věk 34,4; SD = 13,0). Součástí dotazníku byla otázka na religiozitu a základní sociodemografické údaje. Výsledky. Výsledky neparametrických porovnání mezi různými sociodemografickými skupinami ukázaly vyšší míru dispozičního prožívání pocitů viny u žen a věřících respondentů a nižší dispoziční prožívání zahanbení i viny u respondentů středního věku. Pro účely faktorové analýzy byla data rozdělena na dvě poloviny. Jedna z nich (n = 551) byla použita pro explorační faktorovou analýzu (EFA) a druhá (n = 550) pro konfirmační faktorovou analýzu (CFA). Na základě výsledků EFA, provedené na matici polychorických korelací, a následné CFA byla původně desetipoložková škála zkrácena na 8 položek. Výsledná škála vykazuje dobrou reliabilitu, s hodnotou Cronbachova alfa 0,86 a McDonaldovova koeficientu omega 0,88 při nízké až střední korelovanosti jednotlivých otázek škály (hodnoty 0,20–0,60). Po analýze dat metodou EFA s využitím šikmé (Oblimin) rotace na matici polychorických korelací a metodou CFA se jako nejvhodnější jeví dvoufaktorové řešení s následujícími hodnotami CFA: χ² (19) = 44,8; p < 0,001; SRMR = 0,042; TLI = 0,993; CFI = 0,995; RMSEA = 0,050 (90% CI = 0,031–0,069). Dvoufaktorové řešení také odpovídá teoretickým předpokladům a očekávaným 2 subškálám dotazníku: zahanbení a vině. Každá subškála obsahuje 4 položky. Omezení. Limitací této studie je, že se nejedná o reprezentativní vzorek a nebylo tedy možné např. zpracování norem pro českou populaci. V dalším výzkumu bude tedy vhodné provedené analýzy zopakovat i na vzorku reprezentativním.

Objectives. Recent research has begun to pay attention to the experiences of guilt and shame in different realms of human life. However, there is an urgent need to develop valid instruments for measuring these emotional experiences. The main aims of this study are to introduce a newly developed tool, the Guilt and Shame Experience Scale (GSES), and to psychometrically evaluate its properties. Sample and settings. An online sample of Czech respondents aged 15 and over (N=1101; 34.4 ± 13.0 years; 26.9% men) participated in the survey. Experiences of guilt and shame (GSES), together with basic socio-economic information, were measured. Results. The non-parametric comparison of different socio-demographic groups showed a higher disposition for experiencing guilt among women and religious respondents and a lower disposition for experiencing both vindication and shame among middle-aged respondents. For the purpose of factor analysis, the data set was divided into two groups. One group (N=551) was used for Exploratory Factor Analysis (EFA) and the second (N=550) for Confirmatory Factor Analysis (CFA). On the basis of the EFA performed on a matrix of polychoric correlations and the subsequent CFA, two items were excluded. The eight-item version of the scale has good internal consistency, with Cronbach’s alpha 0.86 and McDonald’s ωt 0.88. At the same time, the polychoric correlations between the items of the scale showed a low to moderate inter-item correlation, with values between 0.20 and 0.60. A two-factor model has the best fit with the data. The two-factor solution also corresponds to the theoretical assumptions and to the two expected subscales of the questionnaire: shame and guilt. Each subset contains four items. Study limitations. The main limitation of this study is that it did not reach a representative sample, allowing a more detailed exploration among socio-demographic groups, and therefore, it was not possible to determine the norms for the population.

• MeSH
• faktorová analýza statistická MeSH
• hanba MeSH
• lidé MeSH
• psychometrie metody   MeSH
• sexuální faktory MeSH
• věkové faktory MeSH
• vina MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

x

x

• MeSH
• afekt MeSH
• emoce * MeSH
• emoční expresivita * MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Klíčová slova
• zvládání, emo, sobě působená bolest,
• MeSH
• bolest etiologie   psychologie   MeSH
• chování mladistvých psychologie   MeSH
• emoce MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• sebepoškozování diagnóza   etiologie   psychologie   MeSH
• vývoj mladistvých MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH