• Klíčová slova
• ergodiagnostika,
• MeSH
• ergometrie * metody   MeSH
• lidé MeSH
• posouzení stavu pacienta * MeSH
• posuzování pracovní neschopnosti * MeSH
• posuzování zdravotní způsobilosti MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Dětská mozková obrna (nověji pouze mozková obrna) (18) je onemocnění, které má nesporný vliv na provádění běžných denních činností. Velmi často bývá spojeno s hemiparézou, tedy částečným ochrnutím pravostranných nebo levostranných končetin. V dnešní době existuje množství rehabilitačních metod, které se zaměřují na zlepšení funkce postižené horní končetiny cestou intenzivního procvičování, přičemž mnoho intervencí se zaměřuje na trénink pouze paretické horní končetiny. Existují ovšem i méně známé metody, které stojí na procvičování obou horních končetin současně. Jednou z takových metod je i HABIT (Hand Arm Bimanual Intensive Therapy – Intenzivní bimanuální terapie horních končetin). Jedná se o metodu, která je založena na velmi intenzivním tréninku kooperačních úkolů prováděných oběma horními končetinami. Současný výzkum ukazuje porovnatelné výsledky s metodami jako je Terapie vynuceného používání - CIMT (Constraint Induced Movement Therapy). Zároveň se zdá, že je dětmi s dětskou mozkovou obrnou lépe tolerován, neboť nevyžaduje znehybnění, a je tedy více fyziologický.

Cerebral palsy is a disease that has an undeniable effect on activities of daily living. It is often associated with hemiparesis, a partial paralysis of one half of the body. Nowadays, there is a large variety of rehabilitation methods based on a very intensive training of the paretic upper limb. While a lot of these methods focus exclusively on the paretic upper limb, there are also less well-known methods exercising both the upper limbs simultaneously. One of such methods is HABIT (Hand Arm Bimanual Intensive Therapy). It is a method which is based on very intensive training of cooperative tasks performed by both upper limbs at the same time. Current research shows comparable results with methods such as CIMT (Constraint Induced Movement Therapy). Furthermore, HABIT does not require immobilization and it is therefore well tolerated even by children with cerebral palsy.

• Klíčová slova
• bimanuální terapie, kooperace horních končetin,
• MeSH
• dítě MeSH
• ergoterapie * metody   MeSH
• hodnocení postupů (zdravotní péče) MeSH
• lidé MeSH
• mozková obrna * rehabilitace   MeSH
• paréza rehabilitace   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

Úvod do problematiky: 52 % žen, kterým byl v České republice v roce 2013 diagnostikován karcinom prsu, se nacházelo ve věkovém rozpětí 20-64 let. Je tedy důležitou otázkou řešit to, jakým způsobem a kdy se vrací tyto ženy do pracovního procesu. Cíl: Zjistit, jaký má vliv operativní řešení karcinomu prsu na návrat do pracovního procesu. Metody: 68 účastnic výzkumu byly ženy v produktivním věku (20-64 let), které podstoupily operační řešení karcinomu prsu v posledních 5 letech a již se navrátily do pracovního procesu. Data byla sesbírána pomocí autorkou vytvořeného dotazníku umístěného na internetu a vyhodnocena ve spolupráci se statistikem. Výsledky: Výsledky ukazují, že není statisticky významný rozdíl v návratu do práce, pokud žena pracuje manuálně nebo vykonává administrativní pozici. Dále se neprokázalo, že by věk žen a doba od operace k nástupu do práce spolu statisticky výrazně korelovaly. V neposlední řadě z výzkumu vyplývá, že při částečném chirurgickém zásahu na operovaném prsu se na stejnou pracovní pozici vrací menší procento žen než při úplné ablaci prsu. Závěr: Přestože se nepotvrdily stanovené hypotézy, výzkum ukázal nedostatečnou rehabilitační intervenci u žen po karcinomu prsu a nutnost toto téma otevřít pro možnost odborné diskuse. Důležitým poselstvím je fakt, že návrat do zaměstnání zvyšuje kvalitu života žen po karcinomu prsu.

Background: 52% of women, which were diagnosed with breast cancer in 2013 in the Czech republic, were aged 20-64. As a result, it is important to delve into the matter of how and when these women return to employment. Objective: Find out how breast cancer surgery works to return to work. Methods: 68 participants of the survey were women of productive age (20-64), who underwent surgical treatment of breast cancer in the last five years and have already returned to employment. The data has been collected using a survey placed on the internet and further evaluated with the help of a statistician. Results: The results show that there is no statistical difference in return to employment, whether the woman works in manual or administrative fields. Furthermore, it has not been proven that there is a correlation in age and the lenght of treatment. Last but not least, it has been proven that the percentage of women, who return to their original employment, is greater amongst women who underwent a full breast ablation, than those who underwent a lesser surgical treatment. Conclusion: Eventhough the set hypothesis were not met, the research has proven insufficient rehabilitational intervention amongst post-surgery women and the need to open this subject for expert discussion. It cannot be stressed enough, that an early return to employment is a significant factor for reestablishing quality of life for these women.

• MeSH
• dospělí MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nádory prsu * MeSH
• návrat do práce * MeSH
• přežívající MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• výzkum MeSH
• zaměstnanost MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ženské pohlaví MeSH

V posledních letech bylo zaznamenáno postupné zvyšování přeživších po cévní mozkové příhodě, způsobující omezení motorické aktivity, vedoucí k senzorickým a kognitivním poruchám, což vede ke snížení schopnosti vykonávat běžné denní aktivity a zapojení se do sociálních a komunitních aktivit. Zlepšení funkcí horních končetin po iktu je složitý proces a vyžaduje multidisciplinární přístup, který se využívá za účelem získání maximální nezávislosti a maximální možné míry soběstačnosti. Perspektivu na zlepšení výsledků rehabilitace poskytuje používání nových robotických technik, které se osvědčily pro zvýšení výkonu motorické aktivity a které byly vyvinuty v posledních deseti letech. Jedním z robotických přístrojů pro rehabilitaci ruky je Amadeo, který je založený na koncovém efektoru bez exoskeletu, který umožňuje funkční pohybovou terapii prstů a motivační zpětnou vazbu. Poskytuje pasivní, asistovanou, ale i aktivní a také interaktivní studie. Cílem této follow up stude bylo prokázat udržitelnost zlepšených funkcí po měsíční intenzivní terapii na přístroji Amadeo i po měsíci od ukončení terapie. Jako zkoumané, resp. ovlivňované funkce, byly zvoleny rozsah pohybu, svalové síly stisku, funkční motoriky ruky. Do této studie, bylo zařazeno 12 pacientů po CMP v chronické fázi. Hodnocení zlepšení a udržitelnost bylo otestováno pomocí standardizovaných testů ke zjištění funkční motortiky horní končetiny (Jebsen Taylor Hand Function test), svalové síly stisku (Jamar Dynamometr), rozsahu pohybu v prstech (Goniometrie) před a po sérii terapií (jeden měsíc, 3x týdně) a poté znova po jednom měsíci od ukončení intenzivní terapie. Prokazatelný vliv na zlepšení rozsahů pohybů prstů, svalové síly prstů a funkčnosti ruky a hlavně, že zlepšení přetrvalo i po měsíci od ukončení terapie, se bohužel nepodařilo prokázat. Avšak dle subjektivních názorů účastníků této studie lze použití přístroje Amadeo v roboticky asistované terapii ruky horní končetiny pacientů po cévní mozkové příhodě v chronické fázi shrnout jako explicitně vizualizovanou motivační zpětnou vazbu, kterou pacienti hodnotí velmi pozitivně.

Over the last years the numbers of individuals surviving brain vascular events causing limited motor activities leading to sensory and cognitive disorders have been gradually increasing. It resulted in decreased abilities to perform common daily activities and involvement in social and community activities. An improvement of upper extremity functions is a complex process and requires a multidisciplinary approach, which is used for obtaining maximum independence and maximum possible self-reliance. The use of novel robotic techniques developed over the last ten years provides the perspective of improving results of rehabilitation, as they proved useful for increasing the motor activity output. One of the robotic instruments for hand rehabilitation if Amadeo based on terminal effecter without exoskeleton; it makes possible a functional motion therapy of fingers and motivation feedback. It provides a passive, assisted therapy as well as the interactive treatment. The objective o this follow up study was to prove sustainable improved functions after a month of intensive treatment on the Amadeo instrument and even a month after the therapy ended. The investigated or influenced functions included extent of the movements, muscular grip strength and motor functions of the hand. Twelve patients in the chronic phase after brain vascular events were enrolled in the study. The improvement and sustainability was tested by the standardized test for maintaining motor functions of upper extremity (Jebsen Taylor Hand Function test), hand grip strength (Jamar Dynamometer), motion range of fingers (Goniometry) before and after a series of treatments (one month, three times weekly) and then again after a month since the intensive treatment ended. Unfortunately, any demonstrable influence on improvement of the fingers’ motion range, muscular strength of fingers and hand functionality was not proved. However, subjective opinions of the study participants in the robotic assisted hand treatment of patients in the chronic phase after brain vascular event can be summarized: it has become apparent as an explicitly visualized motivation feedback, which was evaluated very positively bz the patients.

• Klíčová slova
• Amadeo, roboticky asistovaná rehabilitace,
• MeSH
• dospělí MeSH
• horní končetina patofyziologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody   MeSH
• rehabilitace metody   MeSH
• robotika přístrojové vybavení   využití   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• síla ruky MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod: Spastická paréza je častý příznak nejen cévní mozkové příhody, ale i dalších získaných poškození mozku. Jde o senzomotorickou komplikaci, která je na poli neurorehabilitace stále diskutovanějším tématem. Ve spojitosti s touto problematikou a současnými trendy moderní doby přichází na trh rehabilitační techniky stále novější robotické systémy, které jsou součástí ergoterapeutické intervence. Funkční elektrická stimulace využívá hlubokého prostupu elektrického signálu k příslušným nervovým vláknům, pomocí kterého je vyvolána kontrakce požadovaných svalových skupin horní končetiny, včetně prstů a zápěstí. Díky vysoké amplitudě elektrického signálu, kterého využívá funkční elektrická stimulace, dochází k mnohonásobně se opakujícím, repetitivním pohybům ruky, což přispívá k senzomotorické obnově paretické končetiny. Funkční nervosvalová elektrostimulace může usnadnit návrat k původním funkčním schopnostem pacienta a vykonávat tak samostatně běžné denní činnosti. Metodologie: Cílem studie je zhodnocení účinků systému Ness H200, který využívá funkční elektrostimulace na motorické a funkční schopnosti paretické horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě (8 – 36 měsíců od vzniku). Preklinická studie monitoruje na 6 případech po dobu 3 týdnů okamžitý efekt funkční elektrostimulace (FES) na zvýšení aktivního rozsahu pohybu dorzální flexe zápěstí pomocí goniometrického měření vždy před a po terapii (celkem 60 pozorování u 6 pacientů) a zlepšení funkčního výkonu paretické končetiny ve výstupním vyšetření oproti vstupnímu pomocí objektivní standardizované metody Modifikované Frenchayské škály. Ergoterapeutická intervence pomocí Ness H200 probíhala 5 dnů v týdnu, 3 týdny po dobu 30 minut s využitím programu neuromodulace vyvolávající repetitivně pasivní pohyby a funkční program stimulující úchopovou funkci ruky. Hypotézy: „Funkční elektrická stimulace má okamžitý vliv na zvýšení aktivního rozsahu pohybu dosální flexe zápěstí u paretické horní končetiny pacientů po cévní mozkové příhodě.“ „U pacientů po 3týdenní aplikaci funkční elektrické stimulace paretické horní končetiny dojde ke zlepšení Modifikované Frenchay scale ve výstupním vyšetření oproti vstupnímu.“ Výsledky: Dle goniometrického měření má FES na 5% hladině významnosti signifikantní vliv na okamžité zvýšení aktivního rozsahu pohybu dorzální flexe zápěstí (p - hodnota 0,043). Průměrné zlepšení činí 9,64°, což je na 95% intervalovém odhadu zlepšení 0,08. Výsledky Modifikované Frenchay scale nejsou na 5% hladině významnosti statisticky významné (p - hodnota 0,06). Závěr: Funkční elektrostimulace je nový terapeutický prostředek, který má významný vliv na úchopovou funkci akra paretické horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě. Jak ukazuje tato studie, jde o vhodný terapeutický prostředek, který mohou využívat ergoterapeuti ve své praxi.

Introduction: Spastic paresis if a frequent symptom of cerebral vascular event as well as other kinds of acquired brain damage. It is a sensorimotor complication, which is increasingly discussed in the field of neurorehabilitation. In connection with these problems and present trends of modern time, increasingly novel robotic systems, which are components of ergotherapy intervention, come to the rehabilitation technique market. Functional electric stimulation employs the deep penetration of the electric signal to relevant nervous filaments which mediates contractions of the required muscular groups of upper extremity including fingers and wrist. Due to the high amplitude of electric signal, which is used by functional electric stimulation, there are multiple repetitive movements of the hand, which contribute to sensorimotor restoration of the paretic extremity. Functional neuromuscular electric stimulation can make it easier to return to original functional abilities of the patient and to perform independent activities of daily living. Methodology: the objective of the study was to evaluate effects of the system Ness H200, which uses electric stimulation on the motor and functional abilities of the paretic upper extremity after cerebral vascular event (8 to 36 months since the event). The preclinical study monitors immediate effect of functional electric stimulation (FES) on the increase of active range of the wrist dorsal flexion in six cases for the period of three weeks by means of goniometric measurement, always before and after the treatment (60 observations in 6 patients). Moreover, it monitors improving functional performance of the paretic extremity in the final examination compared with the entry examination by an objective standardized method of the Modified Frenchay scale. Ergotherapeutic intervention by means of Ness H200 was performed for 5 days a week, 3 weeks for the period of 30min with the use of the neuromodulation program evoking repetitive passive movements and a functional program stimulating the hand grip function. Hypotheses: “Functional electric stimulation produces an immediate effect on the increase of active range of the wrist dorsal flexion movements in patient after cerebral vascular event”. “In patients having been applied functional electric stimulation of the paretic upper extremity there is an improvement of Modified Frenchay scale in the final examination as compared with the entry examination”. Results: According to goniometric examination, FES significantly influences immediate increase of active range of the hand wrist flexion at the 5% level of significance (P=0.043). The mean improvement represented 9.64°, which is an improvement of 0.08 in the 95% interval estimate improvement. The results of the Modified Frenchay scale were not significant at the 5% level of significance. (P=0.06). Conclusion: Functional electric stimulation is a new therapeutic procedure, which significantly improves the grip function of acral paretic upper extremity in patients after cerebral vascular event. This study revealed that it is a suitable therapeutic procedure, which can be employed by ergotherapy specialists in their practice.

• Klíčová slova
• aktivní hybnost,
• MeSH
• cévní mozková příhoda komplikace   MeSH
• elektrická stimulace * metody   MeSH
• ergoterapie MeSH
• horní končetina patofyziologie   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• motorické poruchy rehabilitace   MeSH
• paréza rehabilitace   MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH