This interdisciplinary article brings together teaching methodology based on applied behaviour analysis on one hand and the training of visual functions as used in special education on the other. It introduces the reader to issues of vision enhancement based on behavioural optometry and describes visual functions improvable by training. It also cautions against misconceptions and false promises as made by some providers of therapeutic services. The authors discuss in detail visual acuity exercises, eye movements and the evaluation of visual perception. Further, they address conditions and principles of behavioural training of visual functions and present practical examples of selected training procedures.
V souvislosti s dlouhodobou prací na digitálních zařízeních, která se v době epidemie stává standardem pro mnoho profesí, se objevuje celá řada zdravotních komplikací, jež souhrnně označujeme jako syndrom počítačového vidění (angl. computer vision syndrome). Nejčastějšími projevy syndromu počítačového vidění jsou oční únava, rozmazané a dvojité vidění, bolesti hlavy, krku a zad. Předpokládá se, že syndrom počítačového vidění se projevuje více především u osob s nekorigovaným latentním strabismem. V rámci výzkumného šetření ověřujeme, zda lidé s nekorigovaným latentním strabismem vykazují častější projevy syndromu počítačového vidění. Výzkumným nástrojem byl standardizovaný dotazník hodnotící syndrom počítačového vidění. Soubor 56 účastníků, z nichž 30 % (17) tvořili muži, 70 % (39) ženy, byl rozdělen na participanty se strabismem (výzkumná skupina) a bez strabismu (kontrolní skupina). Ve výzkumné skupině byla prokázána heteroforie na vzdálenost 70 cm v 54 % (30 osob), 46 % (26) participantů bylo zařazeno do ortoforické skupiny. U participantů s latentním strabismem (heteroforií) činilo výsledné skóre v dotazníku 9,4 ± 6,6 bodu. Účastníci bez heteroforie dosáhli lepšího výsledného průměrného skóre v dotazníku 7,1 ± 5,5 bodu. Osoby s heteroforií častěji uváděly zvýšenou zrakovou nepohodu při práci na blízko spojenou s bolestmi očí a problémy s jednoduchým binokulárním viděním oproti osobám bez heteroforie. Latentní strabismus má negativní vliv na výdrž účastníků při práci s počítačem a lidé s tímto typem strabismu vykazují větší subjektivní obtíže při práci s digitálními zařízeními v porovnání s kontrolní skupinou. Podmínkou zlepšení kvality práce s digitálními zařízeními je zmírnění projevů syndromu počítačového vidění, jichž lze docílit dodržováním pravidel zrakové hygieny, ergonomie pracovního místa, používáním kvalitního pracovního vybavení a rozšířením pravidelného očního vyšetření u praktického lékaře o screening latentního strabismu prostřednictvím zakrývacího testu.
Computer vision syndrome is a term for a set of symptoms that often manifest themselves during a long-term work on a digital device. According to several studies, these symptoms are more common in people with uncorrected latent strabismus. The most frequent complications include eye fatigue, blurred and double vision, headaches, and neck and back pain. The aim of this study is to point out the most common manifestations of computer vision syndrome and how to minimize or eliminate the occurrence of these manifestations. The aim of the research was also to verify whether people with horizontal heterophoria manifest symptoms of computer vision syndrome more than people without heterophoria. At first came the diagnosis of latent strabismus. Then we created a research and a control group and finally we set a questionnaire evaluating computer vision syndrome. The research included 56 participants, wherein 30 % (17) were men and 70 % (39) were women. After dividing the research sample into two groups – one with heterophoria and one with orthophoria – it was discovered that 54 % (30) of the participants had heterophoria measured at a distance of 70 cm while 46 % (26) of the participants were included in the control, orthophoric group. After the questionnaire evaluation, it was found out that for participants with heterophoria, the final score in the questionnaire was 9.4 ± 6.6 points. Participants who were heterophoric had a better average score of the questionnaire, 7.1 ± 5.5 points. In addition, participants with heterophoria were more likely to report increased visual discomfort at close range, associated with eye pain and problems with simple binocular vision compared to participants without heterophoria. It was confirmed that latent strabismus has a negative effect on the endurance of participants when working with a computer. Moreover, people with heterophoria show greater subjective difficulties when working with digital devices compared to the control group. To improve the quality of work with digital devices, it is necessary to work on alleviating the manifestations of computer vision syndrome, which can be achieved by following the rules of visual hygiene, workplace ergonomics, the use of quality work equipment and expanding regular eye examinations for a screening of the latent strabismus.
- Klíčová slova
- syndrom počítačového vidění,
- MeSH
- astenopie etiologie MeSH
- cvičení MeSH
- dospělí MeSH
- ergonomie MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- počítačové terminály * MeSH
- poruchy zraku * etiologie patofyziologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- strabismus diagnóza patologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Bolesti hlavy jsou velmi rozšířené, vysokou prevalenci mají zvláště primární bolesti hlavy. Některé z nich jsou spojeny s výraznou disabilitou, která způsobuje významnou individuální i společenskou zátěž. Závažné ekonomické dopady jsou dány součtem negativních vlivů nejčastějších diagnóz: migrény, tenzního typu bolesti hlavy a bolesti hlavy vyvolané nadužíváním léčiv. Tato onemocnění lze přitom snadno diagnostikovat a účinně léčit. Přesto dosud existují ve zdravotnickém systému podstatné překážky (politické, ekonomické, sociální a klinické), které vedou k nedostatečné diagnostice a léčbě pacientů s bolestmi hlavy. Nepřímé náklady způsobené sníženou práceschopností totiž několikanásobně převyšují přímé výdaje za zdravotní péči, které pravděpodobně nedosahují 10 % celkových nákladů způsobených bolestmi hlavy. Případné zlepšení dostupnosti zdravotnických služeb se tedy z celkového hlediska zdá být efektivní a úsporné. Zlepšení managementu a organizace péče o pacienty s bolestmi hlavy vyžaduje vytvoření plánu postupných a cílených změn. Všechny základní komponenty efektivní zdravotní péče o pacienty s bolestmi hlavy (dostatečné povědomí o problematice, správné stanovení diagnózy, zamezení nepatřičným postupům, náležitá úprava životního stylu a poučené užívání vhodných léčiv) lze totiž realizovat již na úrovni primární nebo sekundární péče. Zvláštní úsilí by proto mělo směřovat k prohloubení pregraduálního a specializačního vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků.
Headache disorders are ubiquitous and mainly those that are primary are highly prevalent. Some of those are associated with substantial disability and cause significant negative impact on both individual and societal levels. Migraine, tension-type headache and medication-overuse headache overwhelm all others in the economic burden. Despite easy diagnostics and availability of effective treatments, headache disorders remain underdiagnosed and undertreated due to substantial barriers (political, economic, social and clinical). The indirect financial costs through lost productivity are far greater than the healthcare expenditure, which probably does not exceed 10% of total costs of headache disorders. From a global point of view, a possible healthcare improvement seems to be cost-effective and costsaving. Improvement of management issues and organization of headache services requires the existence of a structured and stepwise action programme. All essential components of effective healthcare for headache (awareness of the problem, correct recognition and diagnosis, avoidance of mismanagement, appropriate lifestyle modifications and informed use of suitable pharmaceutical remedies) is possible to put in practice already at the level of primary or secondary care. The main efforts should be directed at elaboration of pre- and post-graduate education of physicians and other healthcare providers.
- Klíčová slova
- ekonomická zátěž nemoci,
- MeSH
- bolesti hlavy * ekonomika MeSH
- lidé MeSH
- migréna * ekonomika MeSH
- náklady na zdravotní péči MeSH
- osobní újma zaviněná nemocí MeSH
- posuzování pracovní neschopnosti MeSH
- socioekonomické faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Vydání: první 126 stran : ilustrace (převážně barevné) ; 21 cm
Učebnice pro pracovníky v pomáhajících profesích, která se zaměřuje na oftalmologii.
- MeSH
- oftalmologie MeSH
- pomáhající chování MeSH
- sociální práce MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- učebnice MeSH
edním z preventivních vyšetření v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost (PLDD) je orientační kontrola zraku. V dnešní době je v popředí zájmu provádět úkony pečlivě, neinvazivně a efektivně. K tomu můžeme využít různé jednoduché pomůcky, ale i přístroje, které celé vyšetření zjednoduší a zatraktivní. K pomocníkům patří např. Spot Vision Screener nebo Plusoptix Vision Screener, které během několika sekund provedou řadu měření v rámci screeningu zrakových funkcí dětského pacienta. Článek přináší přehled adekvátních vyšetřovacích postupů a vzájemné srovnání screeningových přístrojů Spot Vision Screener a Plusoptix Vision Screener, které mohou být využívány v pediatrické praxi.
One of the preventive examinations in pediatry is an orientation eyes checking. Nowadays, the focus is on performing tasks carefully, non-invasively and effectively. For this we can use various simple aids and devices that make the whole examination easier and more attractive. As helpers we can include the Spot Vision Screener or Plusoptix Vision Screener which in a few seconds perform a series of measurements during the screening of visual functions in a child patient. The article focuses on an overview of adequate screening procesdures and comparison of Spot Vision Screener and Plusoptix Vision Screener screening devices applicable in pediatric practice.
- MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- pohyby očí MeSH
- poruchy zraku diagnóza MeSH
- předškolní dítě MeSH
- pupila MeSH
- refrakční vady diagnóza MeSH
- screening zrakových vad * metody přístrojové vybavení MeSH
- zraková ostrost * MeSH
- zraková percepce MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- předškolní dítě MeSH
- MeSH
- brýle statistika a číselné údaje MeSH
- čtení MeSH
- diabetická retinopatie rehabilitace MeSH
- glaukom rehabilitace MeSH
- katarakta rehabilitace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- makulární degenerace rehabilitace MeSH
- optické prostředky využití MeSH
- pomůcky pro komunikaci postižených * MeSH
- senioři MeSH
- zrakově postižení rehabilitace MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
The aim of this paper is to assess the importance of proper selection of optical corrective aid for individuals with high refractive error which is one of the possible causes of decreased visual acuity and describe the subsequent training needs for propper use of the corrective aid. Reduction of visual functions is a common cause of many limitations in the implementation of individual´s everyday activities and hinders social inclusion.
91 stran : ilustrace ; 23 cm
Monografie je určena pro studenty speciální pedagogiky, kteří se soustředí na speciální potřeby při vzdělávání a rehabilitaci jedinců se zdravotním (zrakovým) postižením a sociálním znevýhodněním. Problematika uvedená v tomto textu je strukturována spíše logicky, od anatomické povahy, přes funkční status, vyšetřovací postupy až po problematiku dysfunkce jednotlivých struktur zrakového aparátu.
- Konspekt
- Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
- Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
- NLK Obory
- oftalmologie
- NLK Publikační typ
- učebnice vysokých škol
