Cíl: Zjistit vztah mezi chronickou vertebrogenní anamnézou, obtížnou punkcí, kvalitou pooperační epidurální analgezie či výskytem včasných komplikací po rozsáhlých výkonech prvních 24 hodin. Typ studie: Dotazníková neintervenční anonymní observační studie. Typ pracoviště: Jednotky intenzivní péče příslušných operačních oborů, Acute Pain Service (tým pro léčbu pooperační bolesti) anesteziologicko-resuscitační kliniky LF MU. Metodika: Do studie bylo zařazeno celkem 62 pacientů podstupujících rozsáhlý operační výkon. Rozděleni byli do dvou hlavních sledovaných skupin, torakotomická (n = 21), segment punkce T5–T6 (76,2 %), laparotomická (n = 24), T10–T11 (62,5 %). Vedlejší endoprotetická skupina (n = 17), L4–L5 (100%). Hodnoticí protokol studie obsahoval peroperační údaje (vertebrogenní anamnézu, typ výkonu, komplikace během punkce a katetrizace epidurálního prostoru) a pooperační vyhodnocení (kvalitu pooperační analgezie a včasné komplikace epidurální analgezie prvních 24 hodin po výkonu). Hlavní skupiny podstoupily výkon v kombinované anestezii (celková anestezie: O2 + vzduch + sevofluran, epidurální: úvodem 15–20 mg bupivakainu, poté 10 mg . h-1). Výsledky: Kvalita analgezie (podle VAS, 0–3 dostatečná, 4–5 diskomfortní, 5 a více nedostatečná analgezie). V torakotomické skupině byla dostatečná v 57,1 %, diskomfortní v 23,8 %, nedostatečná v 19,1 %. Z včasných komplikací byl pozorován senzitivní deficit ve 14,3 %, motorický v 14,3 %, hypotenze v 9,6 %. V laparotomické skupině byl pozorován vyšší výskyt obtížné punkce epidurálního prostoru (p = 0,027) v kombinaci s vertebrogenní patologií (p = 0,051). Dostatečné analgezie v laparotomické skupině dosáhlo 75 %, diskomfortní 25 % a nedostatečné 0 %. Včasné komplikace laparotomické skupiny tvořily senzitivní deficit ve 29,2 %, kontralaterální motorická blokáda ve 4,2 % a hypotenze v 4,2 %. Endoprotetická skupina neprokázala vztah mezi vertebrogenní chronickou anamnézou a včasnými komplikacemi (p = 0,637). Závěr: Zjistili jsme dobré výsledky v kvalitě epidurální analgezie. Výskyt včasných komplikací je rovněž uspokojivý. Ačkoli je výskyt vertebrogenní patologie páteře u laparotomické skupiny relativně vyšší, je bez dopadu na kvalitu pooperační analgezie. Závažné neurologické komplikace nebyly pozorované.
Objective: The goal of the study was to determine the relationship between chronic vertebral history, difficult epidural insertion, quality of postoperative epidural analgesia and incidence of early complications after major surgery on the first postoperative day. Design: Anonymous, questionnaire, non-interventional, observational study. Setting: ICUs of the 1st Dept. of General Surgery, Vascular Surgery and Orthopaedics; the Acute Pain Service and the Dept. of Anaesthesiology and Intensive Care Medicine, Masaryk University and University Hospital of St. Anna, Brno, Czech Republic. Materials and methods: The total 62 patients came mainly from two groups: thoracotomy (n = 21), inser - tion height T5–T6 (76.2%), and laparotomy (n = 24), insertion height T10–T11 (62.5%). The secondary group was the arthroplasty group (n = 17), insertion height L4–L5 (100%). The study protocol included peri-operative data (vertebral history, type of procedure, complications during puncture and catheterization of the epidural space) and postoperative evaluation (the quality of pain relief and incidence of early complications). The main groups underwent combined anaesthesia (general anaesthesia: O2 + air + sevoflurane, epidural: 15–20 mg bupivacaine pre-operatively, then10 mg per hour continuously). Results: The quality of analgesia (using VAS: 0–3 sufficient, 4–5 uncomfortable, over 5 ~ inadequate analgesia) in the thoracotomy group was sufficient in 57.1%, discomfort in 23.8% and poor in 19.1%. In this group were observed these early complications: sensory deficit in 14.3%, motor deficit in 14.3% and hypotension in 9.6%. In the laparotomy group we observed a higher incidence of difficulties to puncture the epidural space (p = 0.027) in connection with vertebral pathology (p = 0.051). Sufficient analgesia in the laparotomy group was achieved in 75% cases, discomfort occurred in 25% and no patient had poor pain relief (0%). Early complications included sensory deficit in 29.2%, contralateral motor blockade in 4.2% and hypotension in 4.2%. A relationship between a history of chronic vertebral complaints and early complica - tions was not demonstrated in the arthroplasty group (p = 0.637). Conclusion: We found good quality of epidural analgesia. The incidence of early complications was also satisfactory. Although the incidence of vertebral pathology in the laparotomy group was relatively high, its impact on the quality of postoperative analgesia was not demonstrated. No severe neurological complications were observed.
- Klíčová slova
- vertebrogenní patologie, obtížnost epidurální punkce, kvalita analgezie,
- MeSH
- anestetika lokální terapeutické užití MeSH
- artroplastika MeSH
- epidurální analgezie metody škodlivé účinky MeSH
- epidurální prostor MeSH
- jednotky intenzivní péče MeSH
- katetrizace metody MeSH
- laparotomie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- opioidní analgetika terapeutické užití MeSH
- pooperační bolest farmakoterapie MeSH
- pooperační komplikace epidemiologie etiologie MeSH
- rozvrh dávkování léků MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- torakotomie MeSH
- vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- aspirační pneumonie prevence a kontrola MeSH
- design vybavení MeSH
- laryngální masky kontraindikace využití MeSH
- laryngofaryngeální reflux komplikace MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory MeSH
- tlak vzduchu MeSH
- ventilace umělá s výdechovým přetlakem přístrojové vybavení MeSH
- zdravotnické prostředky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cíl studie: Cílem této práce bylo zhodnocení výsledků chirurgické léčby prolapsu rekta pomocí robotického systému da Vinci během tříletého intervalu na I. chirurgické klinice v Brně. Metodika: Do souboru byli zahrnuti pacienti operovaní pro kompletní prolaps rekta od května 2006 do května 2009. Pro tento typ onemocnění bylo celkem operováno 37 pacientů s využitím robotického systému da Vinci – resekční rektopexe, přední (Ripstein) či zadní (Wells) rektopexe. Všichni pacienti jsou před operací podrobně vyšetření (klinické vyšetření, endoskopie, defekografie, anorektální manometrie, „transit time“ a elektromyografie sfinkterů. Po operaci všichni pacienti absolvují rehabilitaci s využitím biologické zpětné vazby. Výsledky: V této práci srovnáváme pooperační funkční a morfologické výsledky. Klidový tlak, maximální volní kontrakce, rektoanální inhibiční reflex či obstruktivní defekace se zlepšily, stejně jako i obtíže s inkontinencí včetně senzorické složky. Závěr: Transabdominální operace při řešení kompletního prolapsu rekta považujeme mezi jednotlivými výkony (transperineální, transanální) za nejvíce komplexní s adekvátními funkčními výsledky a jednu z hlavních indikací využití systému da Vinci v oblasti kolorektální chirurgie vidíme při řešení této problematiky.
Aim: The aim of this study was to evaluate the functional and clinical results after surgical treatment in the patients with complete rectal prolaps during three years period in the Ist Dept of Surgery St. Ann´s University Hospital, Brno. Methods: Between May 2006 and May 2009 37 patients underwent surgical therapy -robotic assisted resection suture rectopexy, anterior sling (Ripstein) or posterior sling (Wells) rectopexy. Before the operation a detailed clinical history was collected, and the patients were studied by inspection and digital examination of the anorectum, endoscopy, pancolonic transit time, defecography, anorectal manometry and anal electromyography. After the operation all patients underwent perineal physiotherapy and perineal biofeedback. Results: We are comparing functional and morphologic results after operations. The basal pressure of the anal sphincter, squeezing pressure, rectoanal reflex, don´t improved significantly, but perianal pain and evacuation dysorders improved significantly. Conclusion: Transabdominal surgery for complete rectal prolapse between anothers performances (transperineal, transanal) seems to be most comprehensive, with adequate functional results, and one of the main indication of the use of da Vinci robotic system in colorectal surgery resolving this area.
Cíl studie: Zjistit, zda LMA-ProSeal™ (PLMA) je bezpečnou volbou zajištění dýchacích cest pro laparoskopické výkony. Typ studie: Prospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: Anesteziologicko-resuscitační oddělení fakultní nemocnice. Materiál a metoda: Do studie byli zařazeni pacienti k plánované laparoskopické cholecystektomii. Po intravenózním úvodu byla zavedena PLMA, přednostně č. 4 (ženy) a č. 5 (muži). Správné uložení bylo sledováno poslechem, „bubble“ testem, „notch“ testem a zavedením nazogastrické sondy do žaludku drenážním otvorem PLMA. Ventilace byla v režimu PCV. Zaznamenával se počet pokusů a úspěšnost zavedení PLMA, tlaky v dýchacích cestách, odpad ze sondy, objevení se žaludečního obsahu v drenážní tubě LMA a výskyt aspirací. Výsledky: Soubor tvořilo 97 pacientů (62 žen), věk 54 let (37–64 let), BMI 26 kg . m-2 (rozmezí 23–29 kg. m-2), BMI > 30 kg . m-2 mělo 21 (22 %). Hladké zavedení na 1. pokus: 75krát (77 %), 14krát (14 %) PLMA na 2. pokus, 8krát (8 %) na 3. pokus zavedena jiná velikost PLMA. Tlak v manžetě na začátku výkonu 40 cm H2O (35–40 cm H2O), tlak kapnoperitonea 13 mm Hg (12–14 mm Hg), špičkový tlak v dýchacích cestách na začátku operace (Pstart) 17 cm H2O (15–21 cm H2O), po insuflaci CO2 (Pkapno) 22 cm H2O (19–25 cm H2O). Pacienti s BMI > 30 měli vyšší inspirační tlaky na začátku operace 21 cm H2O (16–23 cm H2O) vs 17 cm H2O (14–20 cm H2O), p = 0,002; po aplikaci kapnoperitonea 25 cm H2O (22–30 cm H2O) vs 22 cm H2O (19–25 cm H2O), p = 0,001. Sonda byla zavedena v 99 % případů na první pokus. Na konci operace u 40 pacientů (41 %) nebyl v sondě zaznamenán žádný gastrický aspirát, u zbývajících pacientů to bylo 20 ml (10–30 ml). Návrat žaludečního obsahu do drenážního tubu nastal u 3 pacientů. Po vytažení PLMA na konci operace nebyl shledán u žádného pacienta žaludeční obsah na ventrálním povrchu PLMA, ani klinicky významná aspirace. Závěr: PLMA je alternativní a bezpečnou možností zajištění dýchacích cest pro laparoskopické výkony.
Objective:The aim of study was to find if LMA-ProSeal™ safely protects the airways during laparoscopic surgery. Type of study: Prospective study. Setting: Department of Anaesthesiology and Intensive Care, University Hospital. Materials and methods: Patients undergoing elective laparoscopic cholecystectomy were enrolled in the study. The results are presented as the median and the inter-quartile range, the statistical significance was evaluated by Mann-Whitney U Test and Wilcoxon match paired test. Results: Ninety-seven patients (M:F 35:62) aged 54 (37–64) years of age with body mass index (BMI) 26 (23–29) kg . m-2 were enrolled in the study. Twenty-one patients (22%) were classed as severely obese (BMI > 30 kg . m-2). PLMA was inserted on the first attempt in 75 cases (77%), on the 2nd attempt in 14 patients (14%) and in the remaining 8 (8%) patients the insertion was successful on the 3rd attempt after a change of size of the PLMA. The PLMA cuff pressure was 40 (35–40) cm H2O at the beginning of surgery; the capnoperitoneum pressure reached 13 (12–14) mm Hg. Peak airway pressure at the beginning of surgery (Pstart) was 17 (15–21) cm H2O and increased to 22 (19–25) cm H2O after CO2 insufflation (Pcapno). Patients with BMI > 30 had higher Pstart [21(16–23) vs 17(14–20) cm H2O; p = 0.002] and Pcapno [25 (22–30) vs 22 (19–25) cm H2O; p = 0.001]. The difference between Pstart and Pcapno was also significant (p < 0.001). A nasogastric tube was successfully inserted on the 1st attempt in 99% of patients. In one patient a ”foldover” position was revealed. No gastric contents were found in 40 (41%) patients at the end of surgery; in the remaining patients a residuum of 20 ml (10–30 ml) was detected. Regurgitation of gastric juices occurred in 3 patients. No signs of lung aspiration were found. Conclusion: PLMA is a safe method of airway protection during laparoscopic surgery.
