- MeSH
- charakteristiky rodiny * MeSH
- COVID-19 * MeSH
- kontrola růstu populace * MeSH
- lidé MeSH
- pandemie * MeSH
- SARS-CoV-2 MeSH
- zranitelné populace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Catfish have spread across Europe and several countries out of this region within the last decades. Basic knowledge of this apex predator has revealed concerns of invasive behaviour and questions regarding its utilization as a biomanipulation species. However, a method enabling its regulation to a required level has not yet been developed. We simulated the impact of angling on the catfish population by method of hook-lines in two post-mining lakes with a monitored population consisting of tagged individuals and in two reservoirs as reference sites. Further, the efficiency of hook-lines as a reducing device was examined and the economic aspects were determined. Catfish population in localities where the species is unwanted or invasive may be efficiently reduced to a harmless level by hook-lines and angling (depending on the approach of anglers). The most efficient time of the year seems to be spring to early summer with catch efficiency of 5.4 individuals per 10 baits in one day. The catch efficiency markedly decreased during the second part of the year and did not exceed 2.8 individuals per 10 baits in one day. Mean size of catfish had negative impact whereas catfish biomass had positive impact on the catch efficiency. Trophic status and number of catfish in the locality had no impact on the catch efficiency. According to model, 11-18 bait-days per 1 ha per season is efficient to decrease catfish population to 10% of the original size. Both angling and hook-lines are very simple, they are financially and time bearable mechanisms of catfish regulation in any condition. However, catfish play an important role as a biomanipulative species in many localities. In this case where catfish is beneficial, angling presents a real threat of population collapse and loss of the biomanipulative effect.
Knižnice Dějin a současnosti ; 60. svazek
Vydání první 281 stran : ilustrace, faksimile ; 19 cm
- MeSH
- dějiny 20. století MeSH
- kontrola růstu populace MeSH
- manželství MeSH
- politika MeSH
- rodina MeSH
- sociální plánování MeSH
- Check Tag
- dějiny 20. století MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Konspekt
- Sociální problémy vyžadující podporu a pomoc. Sociální zabezpečení
- NLK Obory
- sociologie
- NLK Publikační typ
- kolektivní monografie
State of world population. Y. 2012
viii, 128 s. : il., tab., grafy
- MeSH
- kontrola růstu populace MeSH
- rozvojové země MeSH
- služby plánování rodičovství MeSH
- Publikační typ
- monografie MeSH
- statistiky MeSH
- Konspekt
- Statistika
- NLK Obory
- demografie
- lidská práva
- statistika, zdravotnická statistika
- MeSH
- demografie trendy MeSH
- kontrola růstu populace * dějiny ekonomika statistika a číselné údaje trendy MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- historické články MeSH
- Geografické názvy
- Polynésie MeSH
- MeSH
- charakteristiky rodiny MeSH
- dítě MeSH
- fertilita MeSH
- kontrola růstu populace metody statistika a číselné údaje trendy MeSH
- lidé MeSH
- péče o dítě metody trendy MeSH
- porodnost trendy MeSH
- sociální prostředí MeSH
- veřejná politika MeSH
- zařízení denní péče pro děti statistika a číselné údaje využití MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Evropa MeSH
Dynamiku růstu tělesné výšky i všech dalších somatických parametrů dítěte vystihují rychlostní růstové křivky, které znázorňují rychlost růstu daného znaku v jednotlivých věkových obdobích, vyjádřenou v podobě přírůstku za kalendářní rok. Rychlostní křivky jsou konstruovány na základě dat longitudinálních růstových studií, poskytující údaje o individuálním průběhu růstu s ohledem na jeho interindividuální variabilitu v příslušné populaci. Průměrné rychlostní křivky daného znaku pak slouží jako normativy pro posouzení jeho růstové rychlosti, která je u základních tělesných parametrů, jako např. tělesná výška, limitujícím kritériem v diagnostice růstových poruch. Předpokladem longitudinální studie je dlouhodobé sledování stejných jedinců a jejich opakovaná vyšetření v přesně definovaných intervalech. Z toho plyne řada komplikací, mezi něž patří vysoká organizační náročnost projektu, většinou podstatně omezená četnost souboru a postupná ztráta reprezentativnosti souboru, kdy se často řada jedinců k opakovaným vyšetřením nedostaví. Problémem je i ztráta aktuálnosti dat. Řešením uvedených nedostatků longitudinální studie je volba semilongitudinálního sledování, koncipovaného tak, že se jedná o krátká longitudinální sledování různých věkových skupin jedinců, která probíhají ve stejném čase. Při ukončení studie na sebe jednotlivé skupiny v přesně definovaném věku navazují. Výhodou správně koncipovaného navazujícího semilongitudinálního sledování je možnost shromáždění reprezentativního souboru dat v krátkém časovém intervalu. Takto získaná data lze díky vhodně zvoleným matematickým modelům využít ke konstrukci rychlostních křivek tělesných parametrů. V letech 1997 až 2000 bylo celkem antropometricky vyšetřeno 1925 dětí (990 chlapců, 935 dívek) ve věku 6-15 let. Antropometrická měření probíhala v přesně vymezených půlročních intervalech tak, aby výsledná matice dat splňovala podmínky napojovaného longitudinálního sledování. Sledováno bylo celkem 29 somatických znaků, prezentovány jsou charakteristiky růstové dynamiky tělesné výšky, výšky vsedě, sub-ischiální délky a délky horní končetiny. Ke konstrukci průměrných rychlostních křivek byl zvolen model lineární regrese se smíšenými efekty. Průměrná distanční křivka parametru byla konstruována jako polynom 7. stupně. Průměrná rychlostní křivka pak byla získána první derivací rovnice křivky distanční. Použitý matematický model citlivě zachytil obě nejvýraznější růstové akcelerace v dětství - mid-growth spurt (MGS) a pubertální spurt (PS). Byly vypočteny body lokálních maxim a minim jednotlivých spurtů a body inflexe. Na základě těchto charakteristik byla provedena podrobná analýza růstové dynamiky jednotlivých somatických znaků a stanovena průměrná doba délky jednotlivých etap obou růstových spurtů. Při orientačním porovnání věkových charakteristik rychlostních křivek semilongitudinálního souboru s průměrnými daty Curyšské longitudinální studie byl potvrzen nižší věk nástupu i vrcholu PS u dnešních dětí. průměrnými daty Curyšské longitudinální studie byl potvrzen nižší věk nástupu i vrcholu PS u dnešních dětí.
The dynamism of growth of stature and all other somatic parameters of the child give a true picture of the growth curves, which indicate the velocity of growth of a given parameter in individual age periods, expressed in the form of increments over a calendar year. The velocity curves are constructed on the basis of data of longitudinal growth studies, providing g the data on individual course of growth with respect to individual variability in a given population. The mean growth curves of the given characteristic the serve as standards for the evaluation of his/her growth velocity, which is - in basic physical parameters, such as stature - a limiting criterion in the diagnostics of growth disorders. The prerequisite of a longitudinal study is a long-term observation of the same individuals and their repeated examination in precisely defined intervals. Various complications follow, including high organisational requirements of the project, mostly very limited size of the cohort and gradual loss of representative qualities of the group, where numerous individual fail to show up in repeated examinations. The loss of up-to-dateness is a problem. The given shortcomings of a longitudinal study may be solved by selecting a semi-longitudinal study, organised in such a way that it is a short longitudinal observation of different age groups of individual which occurs at the same time. When the study is finished, the individual groups are connected at a precisely defined age. The advantage of a correctly designed connected semilongitudinal observation is the possibility to collect a representative series of data in a short period of time. Such data can be used due to suitable selected mathematical models for the construction of velocity curves of physical parameters. In the years 1997 to 2000, a total of 1925 children (990 boys and 935 girls) were examined by anthropometric methods at the age of 6-15 years. Anthropometric measurements were precisely in half-year intervals in such a way that the resulting matrix of data fulfilled the conditions of connected longitudinal observation. The authors followed 29 somatic characteristics on the whole, characteristics of the broth dynamics of stature, sitting height, subischial length and the length of upper extremity. For the construction of the mean growth curves the authors selected a model of linear regression with mixed effects. The mean distance curve of the parameters was constructed as a polynomial of 7th degree. The mean velocity curve was then reached by means of derivative equation of distance curve. The used mathematical model was sensitive enough to detect both most prominent growth accelerations in the childhood - mid-growth spurt (MGS) a pubertal spurt (PS). Local maxima and minima of individual spurts and inflexion points were calculated. Based on these characteristics the authors performed a detailed analysis of the growth dynamism of individual growth attributes and determined the average period of time of individual stages of both growth spurts. In an orientational comparison of the age characteristics of velocity curves of the semi-longitudinal cohort with the mean values of the Zurich longitudinal study a younger age of the onset and peak of PS in the present children was confirmed.
