OBJECTIVES: The association between obesity and atrial fibrillation (AF) is well-established. We aimed to evaluate the impact of index body mass index (BMI) on AF recurrence at 12 months following catheter ablation using propensity-weighted analysis. In addition, periprocedural complications and fluoroscopy details were examined to assess overall safety in relationship to increasing BMI ranges. METHODS: Baseline, periprocedural and follow-up data were collected on consecutive patients scheduled for AF ablation. There were no specific exclusion criteria. Patients were categorised according to baseline BMI in order to assess the outcomes for each category. RESULTS: Among 3333 patients, 728 (21.8%) were classified as normal (BMI <25.0 kg/m2), 1537 (46.1%) as overweight (BMI 25.5-29.0 kg/m2) and 1068 (32.0%) as obese (BMI ≥30.0 kg/m2). Procedural duration and radiation dose were higher for overweight and obese patients compared with those with a normal BMI (p=0.002 and p<0.001, respectively). An index BMI ≥30 kg/m2 led to a 1.2-fold increased likelihood of experiencing recurrent AF at 12-months follow-up as compared with overweight patients (HR 1.223; 95% CI 1.047 to 1.429; p=0.011), while no significant correlation was found between overweight and normal BMI groups (HR 0.954; 95% CI 0.798 to 1.140; p=0.605) and obese versus normal BMI (HR 1.16; 95% CI 0.965 to 1.412; p=0.112). CONCLUSIONS: Patients with a baseline BMI ≥30 kg/m2 have a higher recurrence rate of AF following catheter ablation and therefore lifestyle modification to target obesity preprocedure should be considered in these patients.

• MeSH
• chování snižující riziko MeSH
• dávka záření MeSH
• fibrilace síní * epidemiologie   terapie   MeSH
• fluoroskopie * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• katetrizační ablace * škodlivé účinky   metody   MeSH
• komorbidita MeSH
• korelace dat MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nadváha * diagnóza   epidemiologie   MeSH
• následné studie MeSH
• obezita * diagnóza   epidemiologie   psychologie   MeSH
• recidiva MeSH
• registrace statistika a číselné údaje   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

Kontext: Na základě výsledků nejnovějších studií dávají současné doporučené postupy u pacientů s akutními koronárními syndromy z hlediska bezpečnosti výkonu přednost radiálnímu oproti femorálnímu přístupu. Vliv volby místa přístupu na radiační dávku a fluoroskopický čas dosud není zcela jasný. Metody: Retrospektivně jsme analyzovali údaje 390 pacientů, u nichž byla v Kardiocentru Vysočina provedena perkutánní koronární intervence pro akutní koronární syndrom. Porovnávali jsme dvě různá místa přístupu s počtem implantovaných stentů, průměrným fluoroskopickým časem v minutách, průměrnou radiační dávkou a průměrnou efektivní dávkou použitou u každého pacienta (uvedeno v Gy/cm2, resp. mSv). Výsledky: Použití femorálního přístupu umožnilo snížit radiační dávku přibližně o 11 % (p = 0,03). Mezi oběma skupinami pacientů nebyl zjištěn významný rozdíl ve fluoroskopickém času a počtech implantovaných stentů. Závěr: Ve skupině s femorálním přístupem byla naměřena nižší radiační dávka. I když radiační dávka nepředstavuje u pacientů s akutním koronárním syndromem hlavní problém, naše výsledky naznačují, že v některých situacích je možná vhodnější dát přednost femorálnímu přístupu před radiálním přístupem.

Background: Current guidelines favor radial over femoral access in patients with acute coronary syndromes for safety according to the results of recent trials. However, influence of access site on radiation dose and fluorography time is still unclear. Methods: We retrospectively analyzed 390 patients who underwent percutaneous coronary intervention for acute coronary syndrome in Kardiocentrum Vysočina. We compared the access site with the number of stents implanted, the average fluorography time in minutes, the average radiation dose and mean effective dose that each patient received in Gy/cm2 or mSv respectively. Results: Use of femoral access resulted in approximately 11% lower radiation dose (p = 0.03). There has been no significant difference between fluorography time and the number of stents implanted in both cohorts. Conclusion: We found that the radiation dose was lower in femorally accessed group. Although radiation dose is not the main concern in patients with acute coronary syndromes, our results suggest that femoral access can be preferred over radial access in certain situations.

• MeSH
• akutní koronární syndrom * terapie   MeSH
• arteria femoralis chirurgie   MeSH
• arteria radialis chirurgie   MeSH
• dávka záření MeSH
• fluoroskopie statistika a číselné údaje   MeSH
• koronární angioplastika metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• srdeční katetrizace statistika a číselné údaje   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Cíl: Cílem šetření bylo zhodnotit vliv zátěže (konzumace 30 kousků chleba) na schopnost polykání u pacientů s dříve diagnostikovanou myasthenia gravis (MG) a tím také zjistit, zda se u těchto pacientů objeví polykací potíže při konzumaci stravy či zda jsou terapií dobře kompenzováni. Metody: Do souboru bylo zařazeno 28 pacientů dispenzarizovaných na neurologické klinice krajské nemocnice. Bylo provedeno fyzikální vyšetření (FV) polykací funkce, které obsahovalo 33 položek včetně zkoušky polykání zahuštěné a nezahuštěné tekutiny. Toto FV bylo po zátěži (po konzumaci 30 kousků chleba) zopakováno a výsledky obou vyšetření byly porovnány. Výsledky: Z hodnocených 33 položek FV došlo po zátěži stravou ke změně v 11 položkách. U všech 28 pacientů byla tato změna statisticky nevýznamná (na hladině významnosti ? = 0,1). Závěr: Výsledky prokázaly, že vliv zátěže stravou nevedl k významné změně v polykací funkci pacientů s diagnózou MG. V tomto ohledu byli terapií dobře kompenzováni.

Aim: Th e aim of the study was to evaluate the eff ect of food load (the consumption of 30 pieces of bread) on the swallowing ability in patients with previously diagnosed myasthenia gravis (MG) and by doing so, to also determine whether these patients developed impaired swallowing during food consumption or whether they were well compensated by therapy. Methods: Th e research sample included 28 patients followed up at the neurology clinic of a regional hospital. A physical assessment of the swallowing function was performed, including 33 items as well as a thickened and un-thickened fl uid test. Th is physical assessment was repeated aft er the load (aft er the consumption of 30 pieces of bread), and the results of both assessments were compared. Results: Out of the studied 33 physical assessment items, 11 changed aft er the load. In all 28 patients, this change was not statistically signifi cant (at the ? = 0.1 level). Conclusion: Th e results indicated that the eff ect of the load did not lead to any signifi cant changes in the swallowing function of patients with MG. In this respect, they were well compensated by therapy.

• Klíčová slova
• dysfagie, instrumentální vyšetření, polykací funkce, zátěž stravou,
• MeSH
• financování organizované MeSH
• fluoroskopie statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• fyzikální vyšetření MeSH
• lidé MeSH
• myasthenia gravis komplikace   ošetřování   MeSH
• ošetřovatelská péče metody   využití   MeSH
• polykání fyziologie   MeSH
• poruchy polykání diagnóza   etiologie   ošetřování   MeSH
• potraviny MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH