Cíl: V retrospektivní studii u pacientů s cervikální myelopatií byl sledován vzájemný vztah lokalizace míšní léze hodnocené pomocí evokovaných potenciálů a operačního přístupu a jejich vliv na objektivní pooperační stav pacienta. Metodika: Do studie bylo v letech 2006 až 2010 zařazeno 65 pacientů indikovaných k operaci s klinickými a grafickými známkami cervikální myelopatie. Operace byla provedena předním (anterior – A) či zadním (posterior – P) přístupem. Pacienti byli před operací, 12 a 24 měsíců po operaci hodnoceni pomocí Nurickovy škály a mJOA skóre. Dále byli předoperačně vyšetřeni baterií evokovaných potenciálů (EP) – somatosenzorický evokovaný potenciál (SEP) a motorický evokovaný potenciál (MEP). Na základě EP bylo určeno dominantní míšní postižení A – anterior (maximum změn na MEP), P – posterior (maximum změn na SEP). Celý soubor byl pak na základě členění pomocí EP a operačního přístupu rozdělen do 4 skupin: Aa, Ap, Pa, Pp. Výsledky jednotlivých vyšetření byly porovnávány uvnitř skupin a mezi skupinami. Výsledky: Dominantní míšní postižení ventrálně (MEP) bylo u 30 pacientů, dorzálně (SEP) u 35 pacientů. Ventrální operační přístup byl indikován u 43 pacientů, dorzální u 22 pacientů. Nebyla nalezena shoda mezi předoperačním grafickým útlakem míchy zpředu na MR a alterací MEP, resp. grafickým útlakem zezadu a alterací SEP. Objektivní pooperační zlepšení hodnocené parametrem mJOA skóre bylo registrováno u všech čtyř skupin. Statisticky významné zlepšení zaznamenáno pouze u skupin předních přístupů. Celkově bylo zlepšení zaznamenáno u 65 % pacientů ve studii, u zbylých 35 % zůstal klinický stav stacionární. Závěr: Výsledky studie nepotvrdily přínos volby operačního přístupu (přední vs. zadní) na základě lokalizace dominující míšní patologie, hodnocené dle výsledků EP. Statisticky významné zlepšení objektivního nálezu bylo zaznamenáno pouze u skupin předních přístupů.

Objective: In this retrospective study we outline the relationship between a chosen surgical approach as it relates to the localization of spinal cord lesion assessed by the use of evoked potentials and the effect of this approach on the postoperative state of patients with cervical spondylotic myelopathy. Methodology: The study, from 2006 to 2010, comprised 65 patients with clinical signs of cervical myelopathy. These patients had been indicated for surgery, which subsequently was performed by using either the anterior – A or posterior – P approach. The patients were assessed using Nurick and mJOA scores before surgery, then at 12, 24 months after surgery. In addition, they were preoperatively examined with a battery of evoked potentials (EP) – somatosensory evoked potential (SEP) and motor evoked potential (MEP) tests. Based on EP, principal spinal cord disability was determined: A – anterior (maximum changes in MEP), P – posterior (maximum change in SEP). The entire group was, on the basis of EP partitioning and the surgical approach used, divided into four groups: Aa, Ap, Pa, Pp. The results of individual examinations were compared within groups and in between groups. Results: Objective postoperative improvement mJOA score was found in all four groups. Statistically significant improvement was, however, detected only in the groups of anterior approaches regardless of the primacy of SEP or MEP lesion (Aa: p = 0.011, Ap: p = 0.005). Overall mJOA improvement was revealed in 65 % patients in this study. Conclusion: Objectively significant postoperative improvements were achieved with anterior approaches, regardless of the fact whether the dominant spinal cord pathology was located ventrally or dorsally. As a result of this study, there seems to be no benefit to choosing a surgical approach based on the localization of dominant spinal cord pathology assesses by EP. Key words: spondylotic cervical myelopathy – motor evoked potentials – somatosensory evoked potentials – surgical decompression The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manu­script met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• Klíčová slova
• dekompresní operace,
• MeSH
• chirurgická dekomprese metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• dospělí MeSH
• elektromyografie MeSH
• komprese míchy diagnóza   chirurgie   MeSH
• kosterní svaly inervace   patofyziologie   MeSH
• krční obratle * chirurgie   MeSH
• laminektomie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• motorické evokované potenciály MeSH
• nemoci míchy * diagnóza   chirurgie   MeSH
• neurochirurgické výkony metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• obnova funkce MeSH
• pooperační komplikace * MeSH
• prognóza MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• somatosenzorické evokované potenciály MeSH
• spondylolýza chirurgie   MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• transkraniální magnetická stimulace MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod: Cílem práce je prezentace metody kostní fúze založené na oboustranné vnitřní artrodéze meziobratlových kloubů (nitrokloubní) lumbosakrální (LS) páteře při nestabilitě páteřního segmentu. Materiál a metodika: K operaci byli indikováni pacienti s degenerativními změnami páteře provázenými nestabilitou. Pacienti měli před operací vyšetřeny VAS (Visual Analogue Scale), ODI (Oswestry Disability Index), statické a dynamické skiagramy a magnetickou rezonanci LS páteře. Dekomprese nervových struktur byla provedena laminektomií, kdy kortikospongiózní štěpy z odstraněného obratlového oblouku byly po odfrézování kloubních chrupavek vloženy dovnitř štěrbin meziobratlových kloubů. Zároveň byla zajištěna stabilita segmentu transpedikulární (TP) fixací šrouby. Soubor tvořilo 17 pacientů (průměrný věk 66 let) s minimální dobou sledování 2 let. Jeden rok po operaci byly zhodnoceny VAS, ODI, zlepšení chůze, klinické výsledky podle Odomových kritérií, operační komplikace, stabilita páteře a míra nitrokloubní artrodézy pomocí CT (Computed Tomography). Výsledky: VAS pro lumbago se snížil z průměrné předoperační hodnoty 6,8 na 1,5, a to znamenalo zlepšení o 77,4 %. VAS pro kořenové bolesti se snížil z průměrné předoperační hodnoty 6,3 na 1,6, a to znamenalo zlepšení o 74,6 %. ODI se z průměru 52,1 před operací snížil na 23,4, a to znamenalo zlepšení o 55,1 %. Podle Odomových kritérií bylo jeden rok po operaci hodnoceno jako vynikající (excellent) 10 pacientů a jako dobrý (good) 7 nemocných. Kostní fúze a stabilita podle CT a dynamických skiagramů byla jeden rok po operaci prokázána u všech operovaných (100 %). Rozsah – plocha nitrokloubní artrodézy podle CT dosáhla v průměru 89 %. Délka chůze se zlepšila u všech nemocných, operační komplikace nebyly žádné. Závěr: Nitrokloubní artrodéza LS páteře byla pomocí CT vyšetření prokázána v průběhu jednoho roku ve 100 % případů. Po současné dekompresi laminektomií, TP fixaci a nitrokloubní artrodéze nestabilních segmentů LS páteře nastalo zmírnění lumbaga o 77 %, kořenových bolestí o 75 % a funkční zlepšení o 55 % ve srovnání s předoperačním stavem. Metodu považuje autor za bezpečnou a levnou a přitom dostatečně efektivní ve vybraných indikacích degenerativního onemocnění LS páteře.

Introduction: The aim of this study is the presentation of surgical treatment of the unstable lumbosacral (LS) spine using the bilateral intraarticular facet fusion. Material and methods: For surgical treatment patients were indicated with the degenerative instability of LS spine. We examined VAS (Visual Analogue Scale), ODI (Oswestry Disability Index), static and dynamic skiagrams and magnetic resonance imaging before surgery. Laminectomy for the decompression of the spinal stenosis and a transpedicular (TP) fixation were performed. Corticospongious bone chips from lamina were inserted into the intraarticular caves after the drilling of the facet cartilages. The study group consisted of 17 patients (the average age of 66 years), with a minimal follow-up of two years. One year after the surgery, we evaluated VAS, ODI, the improvement of walking distance, Odom criteria, complications, the stability of the spinal segment and the extent of the intraarticular fusion using Computed Tomography (CT). Results: VAS for the axial pain was decreased from 6.8 (in average) before surgery to 1.5 (in average) after one year; the improvement was by 77.4%. VAS for the radicular pain was decreased from 6.3 (in average) before surgery to 1.6 (in average) one year after surgery; the improvement was by 74.6%. ODI was decreased from 52.1 (in average) before surgery to 23.4 (in average) one year after surgery; the improvement was by 55.1%. According to Odom criteria we evaluated 10 patients as excellent and 7 patients as good one year after surgery. The bone intraarticular fusion and the stability of the spinal segment according to CT scans and dynamic skiagrams were concluded in all patients (100%). The extent of the intraarticular fusion (facet area) according to CT scans was 89% in average. All patients improved their walking distance and there were no surgical complications. Conclusion: The intraarticular arthrodesis of LS spine was concluded in all (100%) patients during one year after surgery. After the concomitant laminectomy, the TP fixation and the intraarticular fusion of the unstable segment of LS spine we observed a decrease of the axial pain by 77%, the radicular pain by 75% and the improvement of functional ability by 55% in comparison to the status before surgery. According to the author this surgical method is safe, cheep, and effective in certain indications of degenerative disease of LS spine, at the same time.

• Klíčová slova
• lumbosakrální páteř, transpedikulární fixace,
• MeSH
• bederní obratle chirurgie   patofyziologie   MeSH
• chůze (způsob) MeSH
• fúze páteře * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• kostní šrouby MeSH
• laminektomie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lumbalgie chirurgie   MeSH
• lumbosakrální krajina * chirurgie   MeSH
• měření bolesti MeSH
• nestabilita kloubu * chirurgie   MeSH
• neurochirurgické výkony statistika a číselné údaje   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• spondylolistéza chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Zlomeniny pátého bederního obratle jsou vzácné poranění a ve světové literatuře bylo této problematice věnováno pouze málo pozornosti. Cílem našeho sdělení je retrospektivní zhodnocení souboru pacientů léčených na našem pracovišti v uplynulých devíti letech. V tomto období bylo v Úrazové nemocnici v Brně hospitalizováno 28 pacientů se zlomeninou pátého bederního obratle. Operaci podstoupilo 23 pacientů, pětkrát jsme postupovali konzervativně. U 13 pacientů jsme při příjmu zaznamenali neurologický deficit, z toho osm pacientů se upravilo ad integrum. Bez bolestí bylo na konci sledovaného období 15 pacientů, 10 pacientů udávalo občasné bolesti a tři pacienti popisovali bolesti časté. U neurologicky negativních pacientů s minimální kompresí obratlového těla doporučujeme konzervativní postup. Ten je výhodnější i u tříštivých zlomenin bez porušení stability obratlů, výška obratlového těla a osa páteře bývají operací ovlivněny pouze zanedbatelně. V případě neurologického postižení doporučujeme operační řešení s dekompresí nervových struktur, téměř vždy lze očekávat podstatné zlepšení neurologického stavu.

Fractures of the fifth lumbar vertebra are rare injuries. Only few papers addressing this problem appear in the world literature. The objective of this paper is a retrospective evaluation of a group of patients who were treated for such fractures in our hospital over the past nine years. It covers 28 patients with fifth lumbar vertebra fracture, hospitalized in the Brno Traumatological Hospital in the nine-year period. Surgical procedures were used for 23 patients, while treatment was conservative in five cases. Neurological deficit was observed in 13 patients at the time of admission; eight of them recovered normal neurological status. At the end of the follow-up period, 15 patients were pain-free, 10 patients complained of occasional pain and three patients recorded frequent pain. In the case of patients with normal neurological status and minimal compression of the vertebral body, we recommend a conservative approach to treatment. This is also preferable for burst fractures without instability. Surgery has only a negligible effect on the height of the vertebral body and the axis of the spinal column. In cases of neurological deficit we recommend operative treatment with decompression of neurological structures. In most cases we could expect significant improvements in neurological status.

• MeSH
• bederní obratle chirurgie   zranění   MeSH
• fraktury páteře diagnóza   chirurgie   klasifikace   MeSH
• laminektomie metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• lidé MeSH
• neurologické manifestace MeSH
• ortopedické výkony metody   využití   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   využití   MeSH
• polytrauma diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• radiografie metody   využití   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• statistika jako téma MeSH
• traumatologie metody   MeSH
• úrazy a nehody klasifikace   statistika a číselné údaje   MeSH
• urgentní lékařství metody   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH