• MeSH
• nelékařská zdravotnická povolání MeSH
• nemocniční oddělení organizace a řízení   MeSH
• ošetřovatelská péče MeSH
• personál sesterský nemocniční MeSH
• popis práce MeSH
• pracovní zátěž statistika a číselné údaje   MeSH
• výzkum statistika a číselné údaje   MeSH
• zdravotní péče - zařízení, personál a služby MeSH
• zdravotní sestry MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Publikační typ
• závěrečné práce

• MeSH
• hygiena práce statistika a číselné údaje   MeSH
• operační sály organizace a řízení   MeSH
• ošetřovatelství na operačním sále organizace a řízení   MeSH
• perioperační péče ošetřování   MeSH
• pracovní zátěž statistika a číselné údaje   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychický stres MeSH
• tělesná námaha MeSH
• zdravotní sestry MeSH

• Konspekt
• Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné práce

Práce v sociální sféře je profesí vykonávanou v intenzivní sociální interakci s klienty. Cílem práce je v rámci souboru sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách z Jihočeského kraje (N = 227) popsat pracovní spokojenost zjištěnou pomocí standardizovaného dotazníku Job Satisfaction Survey (JSS, Spector) a zhodnotit pracovní zatížení pomocí Meisterova dotazníku. Výzkumným záměrem je také otestovat vztahy závislých proměnných s pracovním zařazením a náplní práce u této zaměstnanecké skupiny. Z výsledků vyplynulo, že soubor je z hlediska pracovní spokojenosti ambivalentní, tedy středně spokojený (celkem u 56,1 % souboru). Celková nespokojenost byla identifikována u méně než 5 % pracovníků, spokojenost byla identifikována výrazně méně než v rámci celé české populace. Spokojenost vykazovali pracovníci zejména v oblasti vztahů na pracovišti, komunikace a vlastní náplně práce, nespokojenost identifikovali v možnostech kariérního postupu a ambivalentně na pracovníky působilo ohodnocení za práci a administrativní zátěž. U méně než 5 % respondentů dochází k vysoké úrovni pracovní zátěže, přesto podmínky práce hodnotí tato skupina spíše negativně. Celková pracovní zátěž většiny respondentů odpovídá kategorii 2, kde může pravidelně docházet k dočasnému ovlivnění subjektivního stavu a výkonnosti. Úrovně překračující mez psychické pracovní zátěže dosahuje 17,4 % souboru. Byla též prokázána statisticky významně vyšší míra pracovní zátěže u sociálních pracovníků než u pracovníků v sociálních službách. Celkově se na spokojenosti projevuje trend chápání sociální práce jako závazku a podpora od pracovního kolektivu, negativa přináší platové zařazení a pracovní benefity.

Working in the social sphere is a profession that involves intensive social interaction with clients. The aim of this paper is to describe work satisfaction in the research group of social workers and workers in social services from the South Bohemian region (N = 227). This is established by the means of a standardized Job Satisfaction Survey (JSS, Spector) and an evaluation of pressure of work by means of a Meister questionnaire. The research aim is also to test the relationships of dependent variables within the job positions and the scope of employment in this group of employees. The results show the research group is ambivalent from the aspect of work satisfaction, which means they are medium satisfied (56.1% of the research group). Total dissatisfaction has been identified in less than 5% of employees and satisfaction has been identified distinctly less than in the whole of the Czech population. The employees especially showed their satisfaction in the area of relationships at the workplace, communication and the scope of employment. Dissatisfaction was shown in possibilities for career development, evaluation of their work, and administrative stress. Less than 5% of the respondents mentioned high work stress, but despite this the group evaluated their working conditions rather negatively. The total pressure of work of most respondents conforms to the category 2, whereas temporary affection of subjective state and productivity can regularly occur. 17.4% of the research group reach the levels that increase the limit of mental pressure of work. A statistically significantly higher rate of pressure of work in the social workers compared to the workers in social services has also been proved. Generally satisfaction has been influenced by the trend of understanding social work as an obligation and support from the working collective, while negatives are connected with pay grades and work benefits.

• MeSH
• lidé MeSH
• pracovní uspokojení * MeSH
• pracovní zátěž psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychický stres MeSH
• sociální práce MeSH
• sociální pracovníci * psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

INTRODUCTION: The introduction of the European Working Time directive 2003/88/EC has led to a reduction of the working hours with distinct impact on the clinical and surgical activity of neurosurgical residents in training. METHODS: A survey was performed among European neurosurgical residents between 06/2014 and 03/2015. Multiple logistic regression was used to assess the relationship between responder-specific variables (e.g., age, gender, country, postgraduate year (PGY)) and outcome (e.g., working time). RESULTS: A total of 652 responses were collected, of which n = 532 responses were taken into consideration. In total, 17.5, 22.1, 29.5, 19.5, 5.9, and 5.5 % of European residents indicated to work <40, 40-50, 51-60, 61-70, 71-80, or >80 h/week, respectively. Residents from France and Turkey (OR 4.72, 95 % CI 1.29-17.17, p = 0.019) and Germany (OR 2.06, 95 % CI 1.15-3.67, p = 0.014) were more likely to work >60 h/week than residents from other European countries. In total, 29 % of European residents were satisfied with their current working time, 11.3 % indicated to prefer reduced working time. More than half (55 %) would prefer to work more hours/week if this would improve their clinical education. Residents that rated their operative exposure as insufficient were 2.3 times as likely as others to be willing to work more hours (OR 2.32, 95 % CI 1.47-3.70, p < 0.001). Less than every fifth European resident spends >50 % of his/her working time in the operating room. By contrast, 77.4 % indicate to devote >25 % of their daily working time to administrative work. For every advanced PGY, the likelihood to spend >50 % of the working time in the OR increases by 19 % (OR 1.19, 95 % CI 1.02-1.40, p = 0.024) and the likelihood to spend >50 % of the working time with administrative work decreases by 18 % (OR 0.84, 95 % CI 0.76-0.94, p = 0.002). CONCLUSIONS: The results of this survey on >500 European neurosurgical residents clearly prove that less than 40 % conform with the 48-h week as claimed by the WTD2003/88/EC. Still, more than half of them would chose to work even more hours/week if their clinical education were to improve; probably due to subjective impression of insufficient training.

• MeSH
• akademický sbor MeSH
• chirurgové statistika a číselné údaje   MeSH
• dospělí MeSH
• kurzy a stáže v nemocnici statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• neurochirurgie výchova   statistika a číselné údaje   MeSH
• operační sály pracovní síly   organizace a řízení   MeSH
• oprávnění k praxi MeSH
• pracovní uspokojení MeSH
• pracovní zátěž statistika a číselné údaje   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• sexuální faktory MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

• MeSH
• ošetřovatelství na operačním sále * pracovní síly   MeSH
• pracovní zátěž klasifikace   normy   statistika a číselné údaje   MeSH
• psychický stres etiologie   klasifikace   komplikace   MeSH

Alzheimerova choroba patrí medzi demencie neurodegeneratívneho pôvodu. Etiológia demencie môže byť rôzna. Liečba zahŕňa terapeutické postupy od farmakoterapie kognitívnych funkcií až po prácu s opatrovateľmi chorých. Manažment starostlivosti o chorých s demenciou Alzheimerovho typu predstavuje závažný socioekonomický a spoločenský problém. Každodenná starostlivosť o chorého s Alzheimerovou chorobou je mimoriadne náročná. Práve adekvátna ošetrovateľská starostlivosť býva v domácej opatere o chorého veľkým problémom, keďže laik, zo dňa na deň postavený do úlohy opatrovateľa, nemá potrebné vzdelanie ani zručnosť v jej poskytovaní.

Alzheimer's disease is a dementia of neurodegenerative origin. The etiology of dementia may vary. Treatment includes pharmacotherapy of cognitive functions to work with caregivers of patients. Management of care of Alzheimer's dementia patients is a serious socio-economic and social problem. Daily care of patients with Alzheimer's disease is extremely difficult. Just adequate nursing care in the home care is a big problem, as a layman, from day to day built into the role of caregiver has not the necessary education or skills to service.

• MeSH
• Alzheimerova nemoc * farmakoterapie   ošetřování   patofyziologie   MeSH
• domácí ošetřování psychologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• osoby pečující o pacienty * psychologie   MeSH
• pracovní zátěž * statistika a číselné údaje   MeSH
• psychický stres MeSH
• rodina psychologie   MeSH
• tělesná námaha MeSH
• zdraví rodiny MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH

Optimální počet ošetřovatelského personálu, včetně odpovídajícího kvalifikačního zastoupení, je pro zajištění kvalitní ošetřovatelské péče nezbytný. Do procesu kvantifikace ošetřovatelské zátěže vstupuje mnoho proměnných, současné aktivity se soustřeďují především na vytváření komplexních dat souvisejících s realizovanou ošetřovatelskou činností v jednotlivých medicínských oborech. V rámci šetření byla u 3 929 pacientů specializované kliniky objektivizována ošetřovatelská zátěž a sledován reálný počet personálu, který se na péči podílel. Mezi základní výstupy analýzy lze zařadit objektivizaci ošetřovatelské zátěže včetně stanovení potřebného času na realizaci speciální a základní ošetřovatelské péče, zhodnocení dalších parametrů ošetřovatelské zátěže a především stanovení optimálního personálního obsazení v oboru hematoonkologie. Celkový potřebný čas na ošetřovatelskou péči na 1 pacienta a 24 hodin byl zjištěn v rozsahu 250 minut. Optimální výše potřebného úvazku ošetřovatelského personálu na 1 lůžko byla stanovena 1,2. Pro stanovení adekvátního kvalifikačního zastoupení ošetřovatelského personálu je možné použít zjištěné poměrné zastoupení základní a speciální ošetřovatelské péče 10,7 % : 89,3 %. Přestože prezentovaná data odrážejí konkrétní situaci daného pracoviště, jsme názoru, že jsou použitelná při plánování personálního obsazení i na ostatních pracovištích, jejichž medicínské zaměření je shodné.

An optimal number of nursing staff, including a corresponding representation of qualifications, is necessary for high quality nursing care. Many variables are involved in the process of quantifying nursing burden. Current activities focus on the creation of complex data related to nursing activities in the individual medical fields. In this research, we assessed objectively the nursing burden and studied the actual number of personnel involved in the care of 3 929 patients in a specialized clinic. The fundamental result of the analysis was the objective assessment of the nursing workload, including the time required for implementing and providing special and basic nursing care; the assessment of the other parameters of the nursing burden and mainly the establishment of optimal staffing in haemato-oncology. The time required for treating 1 patient in 24 hours is up to 250 min. Optimally, one bed would be covered by a nursing work-load of 1.2. The established proportional representation of basic and specialized nursing care of 10.7%: 89.3% can be used to determine the adequate qualification representation of the nursing staff. Although the presented data reflect the specific situation of the given workplace, it is also possible to apply them to other workplaces with the same medical specialization.

• MeSH
• časové faktory MeSH
• hematologie * pracovní síly   MeSH
• lékařská onkologie * pracovní síly   MeSH
• lidé MeSH
• ošetřovatelská péče * statistika a číselné údaje   MeSH
• pracovní zátěž statistika a číselné údaje   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

AIM: The aim of this retrospective study was to examine the early and mid-term outcomes for patients undergoing elective aortic arch surgery over a 13-years period in the single low-volume centre. Results of aortic arch surgery published in the literature are usually results of high-volume centers, but the majority of institutions have much lower caseload. METHODS: From January 1999 to March 2013 total of 353 surgeries on thoracic aorta were performed in our institution. Only 30 procedures (8.5%) were elective aortic arch surgeries. This group of patients was analyzed. RESULTS: Deep hypothermia alone and hypothermia with ortograde cerebral perfusion was used in 7 (23%) and 23 (77%) patients respectively. Mean core temperature was 22°C (17 - 26°C). Cannulation sites was axillary artery or brachiocephalic trunk in 17 (57%), femoral artery in 8 (27%) and ascending aorta or aortic arch in 5 (16%). Mean hypothermic circulatory arrest time was 39 min (15 - 74 min). There was one death due to multiorgan failure; all-cause mortality at 30 days was 3.3%. The frequency of other complications was permanent neurological deficit in 2 (6.7%), temporary neurological deficit in 2 (6.7%) and renal failure requiring hemodialysis in 2 (6.7%) patients. In the follow-up 13 patients died, remaining 16 are still alive. CONCLUSION: Despite the lower caseload and technical problems manifested by a higher number of re-operations for bleeding, the all-cause mortality at 30 days as well as mid-term results are comparable with results reported by the high-volume centres.

• MeSH
• aorta thoracica chirurgie   MeSH
• cévy - implantace protéz metody   normy   MeSH
• dospělí MeSH
• elektivní chirurgické výkony metody   MeSH
• katetrizace MeSH
• klinické kompetence MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mozkový krevní oběh MeSH
• perfuze metody   MeSH
• pooperační období MeSH
• pracovní zátěž statistika a číselné údaje   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cieľ: Cieľom štúdie bolo zistiť rozdiely v percepcii pracovnej (psychickej) záťaže medzi sestrami poskytujúcimi akútnu a chronickú ošetrovateľskú starostlivosť. Dizajn: Práca má dizajn prierezovej, deskriptívnej štúdie. Metodika: Vzorku respondentov tvorilo 97 sestier pracujúcich na pracoviskách neurológie a anesteziológie a intenzívnej medicíny v Nemocnici s poliklinikou Sv. Jakuba v Bardejove, Univerzitnej nemocnici L. Pasteura v Košiciach a Fakultnej nemocnici s poliklinikou J. A. Reimana v Prešove. K meraniu psychickej záťaže bol použitý Meisterov dotazník neuropsychickej záťaže. Výsledky: Vyššia psychická záťaž bola pozorovaná u sestier poskytujúcich akútnu starostlivosť oproti sestrám poskytujúcich chronickú starostlivosť, najmä v oblastiach malého uspokojenia, dlhodobej únosnosti, časovej tiesne, vysokej zodpovednosti, nervozity, presýtenia a únavy. V komparácii s populačnou normou sestry na akútnych pracoviskách dosahovali výrazne vyššie ukazovatele vo faktore I. (preťaženie) a hrubé skóre ako sestry na neurologických pracoviskách. Bol potvrdený štatisticky významný vzťah medzi psychickou záťažou a vekom sestier pracujúcich na klinikách anesteziológie a intenzívnej medicíny. Intenzívnej psychickej záťaži (najmä vo faktoroch preťaženie, monotónnia) sú exponované sestry s rastúcom dĺžkou odbornej praxe. Záver: Výsledky našej štúdie poukazujú na skutočnosť, že variabilita atribútov pracovnej záťaže môže u sestier viesť k fyzickému a emocionálnemu vyčerpaniu.

Aim: The aim of the study was to identify differences in perception of work (mental) workload among nurses providing acute and chronic nursing care. Design: Study design is cross-sectional and descriptive. Methods: The sample of respondents consisted of 97 nurses working in departments Neurology, Anesthesiology and Intensive Care Unit of the hospital St. James in Bardejov, University Hospital of L. Pasteur in Košice and University Hospital J. A. Reiman in Prešov. To measure psychological strain, Meister's questionnaire for neuropsychological strain was used. Results: Increased psychological strain was observed in nurses providing acute care versus nurses providing chronic care, particularly in job satisfaction, long-term tolerance, time constraints, high responsibility, nervousness, fatigue and satiety. In comparison with the population norm, nurses in acute care achieved significantly higher indicators of factor I (strain) and gross score as nurses in neurological care. A statistically significant relationship between psychological stress and age of nurses working in anesthesiology and intensive care departments was confirmed. Nurses with long term practical experience are exposed to intense mental stress (especially in the areas of strain and monotony). Conclusion: The results of our study suggest the reality that variable qualities of work related strain among nurses can lead to physical and emotional exhaustion.

• Klíčová slova
• akutní péče, chronická péče, psychická zátěž, délka odborné praxe, přetěžování,
• MeSH
• duševní zdraví MeSH
• hygiena práce MeSH
• lidé MeSH
• neurologické ošetřovatelství * MeSH
• ošetřovatelská péče o pacienty v kritickém stavu * MeSH
• personál sesterský nemocniční psychologie   MeSH
• pracovní zátěž * psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychický stres MeSH
• statistika jako téma MeSH
• věkové faktory MeSH
• zdravotní sestry v klinické praxi psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Dle Wilkinsona a Marmota typ práce a pracovní podmínky významně ovlivňují zdraví. Dobré pracovní příležitosti umožňují imigrantům integraci do společnosti. Cílem výzkumného šetření provedeného v rámci projektu COST (Cooperation on Scientific and Technical Research, reg. č. OC 10031 s názvem „Zdravotně sociální situace imigrantů a azylantů“) bylo zmapovat pracovní podmínky cílové skupiny vietnamských, mongolských a ukrajinských imigrantů (n = 236) a porovnat jejich pracovní podmínky s pracovním prostředím české populace. Dalším cílem studie bylo vyhodnotit vliv pracovního prostředí na zdraví imigrantů. Výsledky týkající se majoritní populace byly čerpány ze studie Evropského výběrového šetření o zdraví v České republice EHIS 2008. Tato studie byla publikována Ústavem zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS) v roce 2011. Dotazníkové šetření probíhalo v roce 2011. Z výsledku šetření je patrné, že cílová skupina imigrantů je vystavena nepříznivým pracovním okolnostem více než česká populace. Nejvyšší rozdíly byly zaznamenány v dimenzi „sexuální obtěžování nebo jiný psychologický nátlak“ a „diskriminace“. S vyšším výskytem nepříznivých pracovních okolností statisticky významně rostl počet nemocí způsobených výkonem zaměstnání. Imigranti byli vystaveni řadě nepříznivých pracovních okolností, které zvyšují riziko pracovních úrazů. Přestože česká legislativa stanovuje zaměstnavateli povinnost zajistit každému zaměstnanci při nástupu do zaměstnání školení o pravidlech bezpečnosti práce, výsledky studie poukazují na nedostatečné proškolení imigrantů v oblasti ochrany zdraví.

According to Wilkinson and Marmot, the type of work and working conditions significantly affect health. Good working opportunities enable immigrants to integrate themselves into society. The goal of the research investigation carried out within the project COST (Cooperation on Scientific and Technical Research, Reg. No. 10031, entitled “Health and Social Situation of Immigrants and Asylum Seekers”) was to map the working conditions of the target group of Vietnamese, Mongolian and Ukrainian immigrants (n = 236) and compare their working conditions with the working environment of the Czech population. Another goal of the study was to evaluate the effect of working environment on the health of immigrants. The results, involving the majority of the population, were drawn from a study of the European Survey on Health in the Czech Republic EHIS 2008 (European Health Interview Survey). The study was published by the Institution of Health Studies and Statistics of the Czech Republic (ÚZIS) in 2011. The questionnaire styled survey was conducted in 2011. From the results, it is evident that the target group of immigrants is exposed to unfavourable working circumstances more than the Czech population. The biggest differences were observed in the sphere of “sexual harassment or other psychological pressure” and “discrimination”. A higher incidence of unfavourable working circumstances significantly increased the number of illnesses caused by the employment. Immigrants were exposed to a number of unfavourable working conditions that increased the risk of work-related injuries. Although the Czech legislation requires employers to provide each employee the training on safety rules when starting a job, the study results point to insufficient training of immigrants in the sphere of health protection.

• MeSH
• dospělí MeSH
• emigranti a imigranti * psychologie   statistika a číselné údaje   zákonodárství a právo   MeSH
• etnicita psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• hygiena práce klasifikace   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• násilí na pracovišti psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• pracoviště psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• pracovní expozice * statistika a číselné údaje   MeSH
• pracovní nehody psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• pracovní zátěž * psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sexuální faktory MeSH
• socioekonomické faktory * MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH