OBJECTIVE: The aim of the present study was to investigate the effect of allergic rhinitis on the success of the operation in chronic otitis surgery by using score for allergic rhinitis (SFAR). MATERIALS AND METHODS: In the present study; 121 patients, who underwent type 1 tympanoplasty were examined retrospectively. SFAR of all patients were recorded. The graft success rates of 26 patients with allergic rhinitis (AR) and 95 patients with no allergic rhinitis group (NAR) were compared. RESULTS: While the graft success rate in NAR group was 89.5%, this rate was 80.8% in the AR group. However, the difference between groups was not statistically significant (p = 0.311). CONCLUSION: These findings suggest that allergic rhinitis decreases the graft success rate of the pathologies occurring in eustachian tube, middle ear and mastoid although statistically significant difference wasn't found. Prospective studies with larger patient groups are required in order to evaluate this pathology.
- MeSH
- alergická rýma * komplikace MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- následné studie MeSH
- otitis media hnisavá chirurgie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- tympanoplastika * škodlivé účinky metody MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- srovnávací studie MeSH
V posledních letech se stala uznávanou metodou při léčbě určitých typů středoušních zánětů tzv. tympanostomie. Na našich pracovištích zaujalo výsadní postavení zavedení „trubičky vyrovnávající tlak“ (TVT),kdy tento název vystihuje nejlépe její hlavní funkci.Toto označení vychází z poznatku, že trubičky po zavedení do bubínku zabezpečují a nahrazují především ventilační (tlak vyrovnávající) funkci Eustachovy tuby. Po operaci se ponechávají TVT zavedeny po dobu jednoho roku, pokud jsou funkční, v případě jejich neprůchodnosti je odstraňujeme dříve. U většiny pacientů však dochází k spontánnímu vyloučení trubičky do zvukovodu. Následkem po zavedení trubičky mohou být strukturální změny bubínku. Jako komplikace bývají označovány také přetrvávající perforace po TVT nebo výtok při zavedené TVT. Všechny uvedené komplikace se v našich souborech vyskytly sporadicky. V této práci jsme si dali za úkol zhodnotit dobu zavedení TVT v měsících u pacientů s diagnózami Otitis media chronica secretorica (OMS) a Otitis media acuta recidivans (OMR). Bylo zhodnoceno 349 pacientů operovaných ve FN Brno, kterým byly v roce 1998 a 1999 zavedeny TVT buď pro chronickou sekretorickou otitidu nebo pro recidivující záněty středouší. Průměrný věk dětí při zavedení TVT byl 7,1 let. Nejvíce TVT bylo zavedeno pacientům ve věkové skupině 7 - 10 let s diagnózou OMS. Na rozdíl od OMS byly recidivující akutní otitidy důvodem k zavedení TVT především v nejmladších věkových skupinách do šesti let věku. U některých pacientů došlo po několikaměsících od zavedení TVT k jejímu spontánnímu vyloučení, ostatním byla TVT odstraněna operačně v krátké celkové anestezii. Další skupinu pacientů tvořily děti pouze s diagnózou OMS ošetřované na ORL oddělení nemocnice Frýdek Místek. Na tomto pracovišti zavedli 90 pacientům celkem 138 titanových TVT. Nejkratší doba zavedení TVT u našich pacientů byla dva měsíce (u pacienta ve věkové skupině do dvou let, kdy při diagnózeOMRdošlo k spontánnímu vyloučení TVT), nejdéle byla TVT zavedena 22 měsíců (u dvou pacientů ve věkové skupině od 11 - 16 let s diagnózou OMS). Průměrná doba zavedení TVT byla 8,5 měsíců. Pokud srovnáme průměrnou dobu zavedení s výsledky jiných autorů, docházíme k závěru, že pacientům našeho pracoviště byly TVT zavedeny v .průměru o 0,5 až 3,5 měsíce kratší dobu.
In recent years in the treatment of certain types of otitis media so-called tympanostomy has become an accepted method. In our departments a privileged position is held by the insertion of „pressure equalizing tubes“ (PET). The term explains best their main function. This term is based on the finding that PET after insertion into the ear drum ensures and replaces in particular the ventilation (equalizing pressure) function of the Eustachian tube. After surgery the PET are left, if functional, for a period of one years, if they are not patent they are removed sooner. In the majority of patients the tube is however rejected spontaneously into the auditory meatus. Insertion of the tube may lead to the development of structural changes of the ear drum. As a complication also persisting perforations after PET are described or discharge. All mentioned complications were only sporadic in our groups. In the present work we wanted to evaluate the period of insertion of PET in months in patients with the diagnoses otitismedia chronica secretocica (OMS) and otitismedia acuta recidivans (OMR). 349 patients were evaluated operated in the Faculty Hospital Brno, who had in 1998 and 1999 PET introduced either on account of chronic secretory otitis or relapsing otitis media. The mean age of the children when the tube was inserted was 7.1 years. The largest number of PET was inserted in children aged 7 - 10 years with the diagnosis OMS. Contrary to OMS relapsing acute otitis was the reason for inserting a PET in particular in the youngest age groups under six years. In some patients several months after insertion of PET it was rejected, in the remainder the tube was removed surgically under short general anaesthesia. Another group of patients was formed by children with the diagnosis OMStreated at the ENT department of the Frýdek-Místek hospital. In this department they inserted to 90 patients a total of 138 titanium EPT. The shortest period for which the tube was left in the ear were two months, the longest 22 months (in two patients in the age group from 11 - 16 years with the diagnosis OMS. The mean period with the tube was 8.5 months. If we compare the mean period with the results of other authors we reach the conclusion that our patients had the tubes for a shorter period, on average shorter by 0.5 to 3.5 months.
