• MeSH
• lidé MeSH
• poruchy chuti etiologie   MeSH
• poruchy čichu etiologie   MeSH
• postakutní syndrom COVID-19 * diagnóza   komplikace   MeSH
• prevalence MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Background: Oral adverse events (AEs) following COVID-19 vaccination have been sporadically reported during the previous months, warranting further investigation for their prevalence and suspected relationship with vaccine-elicited immune response. Methods: A retrospective analysis using the Vaccine Adverse Event Reporting System (VAERS) data was conducted to evaluate AEs within the oral cavity (mucosa, tongue, lips, palate, dentition, salivary glands) and AEs involving taste and other sensations. Oral AEs reported after receiving COVID-19 vaccination (test group) and seasonal influenza vaccination (control group) were extracted and cross-tabulated to assess their relative prevalence. Results: Among the 128 solicited (suspected) oral AEs, oral paresthesia (0.872%) was most reported after receiving COVID-19 vaccines, followed by the swelling of lips (0.844%), ageusia (0.722%), oral hypoesthesia (0.648%), swollen tongue (0.628%), and dysgeusia (0.617%). The reported prevalence of oral AEs was higher in the COVID-19 vaccine group than in the seasonal influenza group. The distribution pattern of the most reported oral AEs was similar for both COVID-19 and seasonal influenza vaccines. Female sex, older age (>39 years old), primer doses, and mRNA-based COVID-19 vaccines exhibited a higher reported prevalence of oral AEs. Conclusion: Within the limitations of this study, COVID-19 vaccines were found to be associated with rare oral AEs that are predominantly similar to those emerging following seasonal influenza vaccines. The most commonly reported oral AEs were oral paraesthesia (mouth-tingling), lip swelling, and ageusia, representing various pathophysiologic pathways that remain unclear. Taste-related AEs should be acknowledged in the context of the COVID-19 pandemic and the public should be adequately informed about a potential taste dysfunction after receiving the COVID-19 vaccination. Dentists and dental teams need to be aware of the prevalence, severity, and prognosis of oral AEs to inform their patients and increase public confidence in vaccines.

• MeSH
• ageuzie * chemicky indukované   MeSH
• chřipka lidská * MeSH
• COVID-19 * epidemiologie   prevence a kontrola   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• pandemie MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• systémy pro sběr zpráv o nežádoucích účincích léků MeSH
• vakcinace MeSH
• vakcíny proti chřipce * škodlivé účinky   MeSH
• vakcíny proti COVID-19 * škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• poruchy chuti etiologie   komplikace   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sacharidy * škodlivé účinky   MeSH
• senioři MeSH
• stravovací zvyklosti MeSH
• zubní kaz * etiologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH

Cíl: Cílem studie bylo vytvořit postup pro vyšetření chuti pacientem bez nutnosti přítomnosti vyšetřující osoby (samovyšetření chuti). Byla provedena subjektivní gustometrie osobám zdravým a nemocným metodou Taste strips (mokrou metodou) a výsledky byly porovnány se samovyšetřením (suchou metodou). Metody: Do studie bylo zařazeno 115 osob. První skupinu tvořilo 85 zdravých osob s průměrným věkem 39 let (18–73 let), druhou skupinu 30 pacientů s průměrným věkem 59 let (41–76 let). Chuť byla vyšetřena testem Taste strips, při kterém jsou chuťové látky ve formě roztoku naneseny na filtrační papír, a nově vytvořeným testem určeným k samovyšetření chuti suchou metodou, kdy je chuťová látka na filtračním papírku již zaschlá. Výsledky: Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi výsledky vyšetření chuti erudovanou osobou a samovyšetřením respondentem v celém souboru (10,1 vs. 10,0 bodů; p = 0,52). Zdraví respondenti dosáhli vyšších bodových zisků než osoby s onemocněním při vyšetření metodou Taste strips (10,4 vs. 9,4 bodů; p = 0,02). Samovyšetření respondenty prokázalo rovněž vyšší bodový zisk ve skupině zdravých (10,4 vs. 9,1 bodů; p = 0,001). Závěr: Vyšetření chuti si pacienti mohou provádět sami bez přítomnosti vyšetřující osoby. Samovyšetření není časově omezeno a vede k menším personálním nárokům a snížení rizika přenosu infekce v období přenosných chorob.

Aim: The aim of the study was to develop a procedure of assessment of the taste function, which can be done without any assistance (self-administrated taste function test). Function of taste was evaluated by using Taste strips with assisted gustatory testing (wet method) and by self-administrated test (dry method). The results were compared with each other. Methods: 115 participants were included in the study. The first group included 85 healthy persons with the average age 39 years (18–73 years), the second group 30 patients with the average age 59 years (41–76 years). The sense of taste was tested by Taste strips. in which the taste stimulants are applied in the form of a solution to the filter paper, and by a new developed test designed for the self-examination of the taste by the dry method, when the taste stimulants on the filter paper are already dry. esults: Comparing the examination of taste by an erudite person to the self-administered taste test, there was no significant difference in score (10.1 vs. 10.0 points; P = 0.52). In the case of the assisted Taste strips test, the healthy participant scores were higher than the patients scores (10.4 vs. 9.4 points; P = 0.02). In the case of the self-administered taste test, the healthy participant scores were higher than patients scores as well (10.4 vs. 9.1 points; P = 0.001). Conclusion: The taste strips test (dry method) can be performed by patients themselves. The self-administered procedure is not limited to time, reducing the demands on the medical staff and decreasing the risk of infection in the time of communicable diseases.

• Klíčová slova
• gustometrie, Taste strips, vyšetření chuti,
• MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• poruchy chuti * diagnóza   MeSH
• samovyšetření metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• COVID-19 * prevence a kontrola   MeSH
• koronavirové infekce diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• poruchy chuti MeSH
• poruchy čichu MeSH
• příznaky a symptomy MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH

Recent anecdotal and scientific reports have provided evidence of a link between COVID-19 and chemosensory impairments, such as anosmia. However, these reports have downplayed or failed to distinguish potential effects on taste, ignored chemesthesis, and generally lacked quantitative measurements. Here, we report the development, implementation, and initial results of a multilingual, international questionnaire to assess self-reported quantity and quality of perception in 3 distinct chemosensory modalities (smell, taste, and chemesthesis) before and during COVID-19. In the first 11 days after questionnaire launch, 4039 participants (2913 women, 1118 men, and 8 others, aged 19-79) reported a COVID-19 diagnosis either via laboratory tests or clinical assessment. Importantly, smell, taste, and chemesthetic function were each significantly reduced compared to their status before the disease. Difference scores (maximum possible change ±100) revealed a mean reduction of smell (-79.7 ± 28.7, mean ± standard deviation), taste (-69.0 ± 32.6), and chemesthetic (-37.3 ± 36.2) function during COVID-19. Qualitative changes in olfactory ability (parosmia and phantosmia) were relatively rare and correlated with smell loss. Importantly, perceived nasal obstruction did not account for smell loss. Furthermore, chemosensory impairments were similar between participants in the laboratory test and clinical assessment groups. These results show that COVID-19-associated chemosensory impairment is not limited to smell but also affects taste and chemesthesis. The multimodal impact of COVID-19 and the lack of perceived nasal obstruction suggest that severe acute respiratory syndrome coronavirus strain 2 (SARS-CoV-2) infection may disrupt sensory-neural mechanisms.

• MeSH
• Betacoronavirus izolace a purifikace   MeSH
• chuť MeSH
• čich MeSH
• COVID-19 MeSH
• dospělí MeSH
• koronavirové infekce komplikace   diagnóza   virologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• pandemie MeSH
• poruchy chuti etiologie   virologie   MeSH
• poruchy čichu etiologie   virologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• SARS-CoV-2 MeSH
• senioři MeSH
• somatosenzorické poruchy etiologie   virologie   MeSH
• virová pneumonie komplikace   diagnóza   virologie   MeSH
• zpráva o sobě MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Dysgeuzie představuje jednu z kvalitativních poruch vnímání chuti a může se rozvíjet jako nežádoucí účinek celé řady léčiv. Lze sice identifikovat jistou strukturální závislost lékově navozené dysgeuzie na přítomnosti sulfhydrylové skupiny, na druhé straně mnoho léčiv vykazuje tento nežádoucí účinek, aniž by uvedená skupina byla součástí chemické struktury. Součástí textu je prezentace palety možných klinických konsekvencí, a to včetně dalších faktorů, které mohou dysgeuzii dále zapříčinit. Cílem článku není uvést seznam léčiv s potenciálním vlivem na vnímání chuti, ale spíše upozornit na existenci a ne zcela nízkou frekvenci tohoto nežádoucího účinku, stejně jako na vhodnost uvažování o dysgeuzii v rámci diferenciální diagnostiky normovolemické hyponatremie.

Dysgeusia is a type of qualitative taste disorder that often manifests as an adverse drug effect. Although a certain structure‑effect relationship determining dysgeusia has been proposed (e.g., presence of sulfhydryl groups in the molecule), many drugs exhibit this adverse effect despite of the mentioned group not being part of their chemical structure. This paper describes also a variety of possible clinical consequences of dysgeusia together with other risk factors that may cause or contribute to its manifestation. Instead of summarizing list of drugs with potential detrimental effects on taste perception, the main aim of this paper is to draw attention to the existence of this not so rare adverse effect in clinical setting including differential diagnosis of normovolemic hyponatremia.

• MeSH
• chuťová percepce fyziologie   MeSH
• dysgeuzie * chemicky indukované   etiologie   farmakoterapie   klasifikace   patofyziologie   prevence a kontrola   MeSH
• farmakokinetika MeSH
• lidé MeSH
• nežádoucí účinky léčiv * farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Výživa je nedílnou součástí komplexní péče o pacienta. Příjem stravy je spojován s vitalitou a možností pokračovat v onkologické terapii. Je třeba si uvědomit, že s pokročilým onkologickým onemocněním se mění schopnost těla využívat energii. Váhový úbytek a nechutenství může mít různé příčiny. V mnoha případech lze tyto příčiny ovlivnit vhodnou úpravou medikace, ale i dietními opatřeními. Přiměřená edukace pečujících vede k nižšímu naléhání na "zdravou výživu" a s tímto spojenou snahou o hledání zázračné pilulky. Cílem je správná výživa ve správný čas a s tímto spojený přiměřený komfort paliativních pacientů.

Nutrition is an integral part of comprehensive patient care. Diet intake is associated with vitality and the possibility of continuing cancer therapy. It should be noted that with advanced cancer, the body's ability to use energy changes. Weight loss and anorexia can have various causes. In many cases, these causes can be influenced by appropriate medication adjustment as well as by dietary measures. Adequate education of caregivers leads to less urge for "healthy nutrition" and the associated effort to find a miracle pill. The goal is proper nutrition at the right time, thus providing appropriate comfort to palliative patients.

• MeSH
• chuť k jídlu MeSH
• cvičení MeSH
• dexamethason aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• dysgeuzie MeSH
• energetický metabolismus MeSH
• fyziologie výživy MeSH
• kachexie * farmakoterapie   MeSH
• kanabinoidy terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• megestrolacetát aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• nádory MeSH
• nechutenství MeSH
• nutriční podpora psychologie   škodlivé účinky   MeSH
• osoby pečující o pacienty psychologie   MeSH
• paliativní medicína * MeSH
• potrava speciální MeSH
• umírající psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

BACKGROUND: The clinical presentation of European patients with mild-to-moderate COVID-19 infection is still unknown. OBJECTIVE: To study the clinical presentation of COVID-19 in Europe. METHODS: Patients with positive diagnosis of COVID-19 were recruited from 18 European hospitals. Epidemiological and clinical data were obtained through a standardized questionnaire. Bayesian analysis was used for analysing the relationship between outcomes. RESULTS: A total of 1,420 patients completed the study (962 females, 30.7% of healthcare workers). The mean age of patients was 39.17 ± 12.09 years. The most common symptoms were headache (70.3%), loss of smell (70.2%), nasal obstruction (67.8%), cough (63.2%), asthenia (63.3%), myalgia (62.5%), rhinorrhea (60.1%), gustatory dysfunction (54.2%) and sore throat (52.9%). Fever was reported by 45.4%. The mean duration of COVID-19 symptoms of mild-to-moderate cured patients was 11.5 ± 5.7 days. The prevalence of symptoms significantly varied according to age and sex. Young patients more frequently had ear, nose and throat complaints, whereas elderly individuals often presented fever, fatigue and loss of appetite. Loss of smell, headache, nasal obstruction and fatigue were more prevalent in female patients. The loss of smell was a key symptom of mild-to-moderate COVID-19 patients and was not associated with nasal obstruction and rhinorrhea. Loss of smell persisted at least 7 days after the disease in 37.5% of cured patients. CONCLUSION: The clinical presentation of mild-to-moderate COVID-19 substantially varies according to the age and the sex characteristics of patients. Olfactory dysfunction seems to be an important underestimated symptom of mild-to-moderate COVID-19 that needs to be recognized as such by the WHO.

• MeSH
• Bayesova věta MeSH
• Betacoronavirus * MeSH
• bolesti hlavy epidemiologie   MeSH
• dospělí MeSH
• koronavirové infekce komplikace   diagnóza   enzymologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• myalgie epidemiologie   MeSH
• pandemie MeSH
• poruchy chuti epidemiologie   MeSH
• poruchy čichu epidemiologie   MeSH
• prevalence MeSH
• sexuální faktory MeSH
• určení symptomu MeSH
• věkové faktory MeSH
• virová pneumonie komplikace   diagnóza   enzymologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

OBJECTIVE: To investigate the coronavirus disease 2019 (COVID-19) status of patients with initial sudden olfactory anosmia (ISOA) through nasopharyngeal swabs for reverse transcription-polymerase chain reaction (RT-PCR) analysis and to explore their olfactory dysfunctions with psychophysical olfactory evaluation. METHODS: A total of 78 ISOA patients were recruited from April 6, 2020, to April 10, 2020, through a public call of University of Mons (Mons, Belgium). Patients benefited from nasopharyngeal swabs and fulfilled the patient-reported outcome questionnaire. Among them, 46 patients performed psychophysical olfactory evaluation using olfactory identification testing. Based on the duration of the ISOA, 2 groups of patients were compared: patients with olfactory dysfunction duration ≤12 days (group 1) and those with duration >12 days (group 2). RESULTS: In group 1, 42 patients (87.5%) had a positive viral load determined by RT-PCR and 6 patients (12.5%) were negative. In group 2, 7 patients (23%) had a positive viral load and 23 patients (77%) were negative. The psychophysical olfactory evaluation reported that anosmia and hyposmia occurred in 24 (52%) and 11 (24%) patients, respectively. Eleven patients were normosmic. The viral load was significantly higher in patients of group 1 compared with those of group 2. CONCLUSIONS: Coronavirus disease 2019 was detected in a high proportion of ISOA patients, especially over the first 12 days of olfactory dysfunction. Anosmia is an important symptom to consider in the detection of COVID-19 infection.

• MeSH
• Betacoronavirus MeSH
• COVID-19 MeSH
• diagnostické techniky dýchacího ústrojí MeSH
• dospělí MeSH
• dysgeuzie MeSH
• fyzikální stimulace MeSH
• hodnocení výsledků péče pacientem MeSH
• klinické laboratorní techniky MeSH
• koronavirové infekce komplikace   diagnóza   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nosní obstrukce MeSH
• odoranty MeSH
• pandemie MeSH
• polymerázová řetězová reakce s reverzní transkripcí MeSH
• poruchy čichu komplikace   diagnóza   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• SARS-CoV-2 MeSH
• senioři MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• testování na COVID-19 MeSH
• virová pneumonie komplikace   diagnóza   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Belgie MeSH