Cíl: Cílem studie bylo vytvořit postup pro vyšetření chuti pacientem bez nutnosti přítomnosti vyšetřující osoby (samovyšetření chuti). Byla provedena subjektivní gustometrie osobám zdravým a nemocným metodou Taste strips (mokrou metodou) a výsledky byly porovnány se samovyšetřením (suchou metodou). Metody: Do studie bylo zařazeno 115 osob. První skupinu tvořilo 85 zdravých osob s průměrným věkem 39 let (18–73 let), druhou skupinu 30 pacientů s průměrným věkem 59 let (41–76 let). Chuť byla vyšetřena testem Taste strips, při kterém jsou chuťové látky ve formě roztoku naneseny na filtrační papír, a nově vytvořeným testem určeným k samovyšetření chuti suchou metodou, kdy je chuťová látka na filtračním papírku již zaschlá. Výsledky: Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi výsledky vyšetření chuti erudovanou osobou a samovyšetřením respondentem v celém souboru (10,1 vs. 10,0 bodů; p = 0,52). Zdraví respondenti dosáhli vyšších bodových zisků než osoby s onemocněním při vyšetření metodou Taste strips (10,4 vs. 9,4 bodů; p = 0,02). Samovyšetření respondenty prokázalo rovněž vyšší bodový zisk ve skupině zdravých (10,4 vs. 9,1 bodů; p = 0,001). Závěr: Vyšetření chuti si pacienti mohou provádět sami bez přítomnosti vyšetřující osoby. Samovyšetření není časově omezeno a vede k menším personálním nárokům a snížení rizika přenosu infekce v období přenosných chorob.
Aim: The aim of the study was to develop a procedure of assessment of the taste function, which can be done without any assistance (self-administrated taste function test). Function of taste was evaluated by using Taste strips with assisted gustatory testing (wet method) and by self-administrated test (dry method). The results were compared with each other. Methods: 115 participants were included in the study. The first group included 85 healthy persons with the average age 39 years (18–73 years), the second group 30 patients with the average age 59 years (41–76 years). The sense of taste was tested by Taste strips. in which the taste stimulants are applied in the form of a solution to the filter paper, and by a new developed test designed for the self-examination of the taste by the dry method, when the taste stimulants on the filter paper are already dry. esults: Comparing the examination of taste by an erudite person to the self-administered taste test, there was no significant difference in score (10.1 vs. 10.0 points; P = 0.52). In the case of the assisted Taste strips test, the healthy participant scores were higher than the patients scores (10.4 vs. 9.4 points; P = 0.02). In the case of the self-administered taste test, the healthy participant scores were higher than patients scores as well (10.4 vs. 9.1 points; P = 0.001). Conclusion: The taste strips test (dry method) can be performed by patients themselves. The self-administered procedure is not limited to time, reducing the demands on the medical staff and decreasing the risk of infection in the time of communicable diseases.
- Klíčová slova
- gustometrie, Taste strips, vyšetření chuti,
- MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- poruchy chuti * diagnóza MeSH
- samovyšetření metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Článek je koncipován jako literární rešerše. Přináší klinický přehled o možnostech vyšetřování nemocných s roztroušenou mozkomíšní sklerózou ve fyzioterapii.
This review article brings a survey of possibilities to examine patients with multiple sclerosis in physiotherapy.
- Klíčová slova
- funkce horních končetin,
- MeSH
- chůze MeSH
- diagnostické techniky a postupy MeSH
- kognitivní poruchy diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- poruchy chuti diagnóza MeSH
- posturální rovnováha MeSH
- roztroušená skleróza * diagnóza MeSH
- svalová slabost diagnóza MeSH
- svalová spasticita diagnóza MeSH
- zrakové testy metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Poruchy čichu a chuti se vyskytují u celé řady neurologických chorob. V kombinaci s percepcí ze sliznice nosní a ústní zprostředkovanou aferentními vlákny trojklanného nervu se zahrnují pod pojem chemosenzorická percepce. Autoři uvádějí stručný přehled testování chemosenzorických funkcí. Poruchy čichu i chuti se vyskytují pouze zřídka u některých mononeuropatií, avšak podstatně častěji u polyneuropatií. Velmi často se prokazují poruchy chemosenzorických funkcí u metabolických (diabetes mellitus) či toxických (organická rozpouštědla, těžké kovy, některé léky) polyneuropatií. Poměrně často se poruchy chuti vyskytují u autoimunitně podmíněných polyneuropatií.
Smell and taste disorders occur in many neurological diseases. The authors present a short overview of chemosensory perception testing. Chemosensory perception encompasses not only smell and taste, but all trigeminal nerve mediated perception from nasal and oral mucosa. Chemosensory perception disorders occur only rarely in some mononeuropathies, but they are substantially more frequent in polyneuropathies. Disorders of chemosensory perception are very often documented in metabolic (diabetes mellitus) or toxic (organic solvents, heavy metals, some medicaments) polyneuropathies. Taste disordes are relatively often found in autoimmune mediated polyneuropathies.
- MeSH
- lidé MeSH
- nemoci periferního nervového systému diagnóza etiologie patofyziologie MeSH
- nervus trigeminus patofyziologie MeSH
- neurony aferentní patologie MeSH
- polyneuropatie * diagnóza etiologie patofyziologie MeSH
- poruchy chuti * diagnóza etiologie patofyziologie MeSH
- poruchy čichu diagnóza etiologie patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Poruchy čichu a chuti mohou být obtížně diagnostikovatelné, neboť mohou mít celou řadu různých příčin. Pacienti často nedokážou jasně popsat anamnézu svých příznaků – obvykle totiž neumějí rozlišit mezi obtížemi s čichem a chutí. Diagnostiku nám mohou usnadnit standardizované dotazníky. Dysfunkce týkající se čichu a chuti byly uvedeny do souvislosti se zhoršením chuti k jídlu, nezamýšleným poklesem hmotnosti, malnutricí a se sníženou kvalitou života. Porucha chuti může být úplná nebo částečná a může se vztahovat na jeden nebo na více aspektů vnímání chuti (sladkost, hořkost, kyselost, slanost a umami [japonsky chutný, delikátní]). Odhaduje se, že 95 % poruch chuti je způsobeno spíše narušením čichu než chuti jako takové. Mezi nejčastější příčiny dysfunkce čichu patří alergická rinitida, chronická rinosinusitida (se sinonasálními polypy nebo bez nich) a infekce horních cest dýchacích. Dalšími potenciálními příčinami jsou úrazy hlavy, neurodegenerativní onemocnění (jako Parkinsonova nemoc a jiná) a různá léčiva. Zásadní význam má vyšetření nosu, úst a orofaryngu, jakož i neurologické vyšetření (zaměřené především na I., VII., IX. a X. hlavový nerv). Indikována mohou být také další vyšetření, jako testování kognice, nosní endoskopie, vyšetření paranasálních dutin či nosu výpočetní tomografií, případně vyšetření mozku pomocí magnetické rezonance. Až u poloviny pacientů se porucha čichu postupem času zmírní. Pravděpodobnost zlepšení čichu je nižší, jde-li o těžkou a dlouhodobou poruchu; nepříznivými prognostickými faktory jsou též vyšší věk, kuřáctví a mužské pohlaví.
Smell and taste disorders can be challenging to diagnose because of the large number of potential etiologies. Patients are often unable to provide a clear history of symptoms, because they frequently cannot distinguish between difficulties with smell and taste. Standardized questionnaires may be helpful in diagnosis. Smell and taste dysfunction have been implicated in loss of appetite, unintended weight loss, malnutrition, and reduced quality of life. Taste dysfunction may be complete or partial, and affect one or more aspects of taste (sweetness, bitterness, sourness, saltiness, and umami [savory]). An estimated 95% of taste disorders are caused by impairment of smell rather than gustatory loss. The most common causes of olfactory dysfunction include allergic rhinitis, chronic rhinosinusitis (with or without sinonasal polyps), and upper respiratory infection. Other potential causes include head trauma, neurodegenerative diseases (including Parkinson disease and cognitive impairments), and medications. Examination of the nose, mouth, and oropharynx as well as neurologic examination (focusing on cranial nerves I, VII, IX, and X) is essential. Additional assessment such as cognitive testing, nasal endoscopy, computed tomography of the sinuses or nose, or brain magnetic resonance imaging may be indicated. Up to one-half of patients with olfactory dysfunction improve over time. Improvement in olfactory function is inversely correlated with severity and duration of loss, age, smoking, and male sex.
- MeSH
- algoritmy MeSH
- anamnéza MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- fyzikální vyšetření MeSH
- konziliární vyšetření a konzultace MeSH
- lidé MeSH
- metody pro podporu rozhodování MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- poruchy chuti diagnóza etiologie MeSH
- poruchy čichu diagnóza etiologie MeSH
- primární zdravotní péče MeSH
- prognóza MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Medicína hlavy a krku
1. vyd. 250 s. : barev. il., tab. ; 22 cm
- MeSH
- chuť fyziologie MeSH
- čich fyziologie MeSH
- kvalita života MeSH
- poruchy chuti diagnóza etiologie klasifikace terapie MeSH
- poruchy čichu diagnóza etiologie klasifikace terapie MeSH
- prognóza MeSH
- Publikační typ
- monografie MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- otorinolaryngologie
- MeSH
- lidé MeSH
- nervové dráhy patofyziologie MeSH
- poruchy chuti * diagnóza patofyziologie MeSH
- poruchy čichu * diagnóza patofyziologie MeSH
- poruchy senzitivity * diagnóza patofyziologie MeSH
- poruchy sluchu * diagnóza patofyziologie MeSH
- poruchy zraku * diagnóza patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
U diabetu jsou přítomny poruchy čichu a chuti. V případě chuti spíše porucha souvisí se specifickými komplikacemi diabetu, u čichu spíše s diabetickou makroangiopatií. Patologické pocení při jídle (gustatory sweating) je dnes nejdůležitějším fenoménem z oblasti čichu a chuti v diabetologii. Poruchy čichu a chuti hrají podle experimentů asi určitou úlohu v oblasti patogeneze diabetu a jeho komplikací. Ovlivnění čichu a chuti je i oblastí potenciální významnou pro léčbu diabetu.
Zatímco u dospělé populace můžeme v poměrně značném počtu onemocnění hovořit o běžných afekcích, jež získaly v záhlaví označené synonymum „banální", jde v rámci diagnostických a terapeutických postupů u dětské populace považovat tento termín za zcela nevhodný. Růst a vývoj mladého jedince je příčinou zcela jiné, a lze říci zvýšené, reaktivity jak po stránce somatické, tak i psychické. Tato okolnost je tudíž příčinou skutečnosti, že každé onemocrcnění, mající i zřetelně lokální charakter, nutno považovat za onemocnění celého organizmu a tudíž z tohoto aspektu k němu též přistupovat jak diagnosticky, tak i terapeuticky. S ohledem na rozsah a poslání tohoto sdělení si neklademe za cíl podat přehled o diferenciálně diagnostických postupech u jednotlivých nozologických jednotek, nýbrž upozornit na nejčastější aspekty a možné komplikace léčby malých dětí i dospívající mládeže.
