Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je onemocnění, které se vzhledem ke své neustále rostoucí morbiditě amortalitě stává závažným celosvětovým aspolečenským problémem. Jde o nejčastější onemocnění v ordinacích plicních lékařů. Pochopitelně se s ním kromě nich denně setkávají ve své praxi také praktičtí lékaři, a to pro časté exacerbace, postupnou progresi s následným snižováním kvality života pacientů. Toto onemocnění nutně vyžaduje komplexní a adekvátní léčbu.
- MeSH
- bronchodilatancia aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- chronická obstrukční plicní nemoc diagnóza etiologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- příznaky a symptomy ústrojí dýchacího diagnóza terapie MeSH
- respirační vzplanutí diagnóza etiologie terapie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- spirometrie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- bronchodilatancia aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- chronická obstrukční plicní nemoc diagnóza etiologie terapie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- primární zdravotní péče MeSH
- respirační vzplanutí diagnóza terapie MeSH
- spirometrie MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Spojené království MeSH
Ve vztahu atypických bakterií a průduškového astmatu je diskutovaná řada otázek. Může být infekce těmito bakteriemi příčinou rozvoje astmatu a jeho exacerbace? Jsou astmatičtí pacienti vnímavější k chronické infekci těmito bakteriemi? Má tato chronicita vztah k tíži astmatu a ireverzibilitě obstrukce? Je tato infekce dostupná dokonalé eradikaci? Tento přehled informuje o publikovaných studiích, které se snaží tyto otázky zodpovědět. V závěru uvádíme výsledky sledování malého souboru pacientů s chronickým astmatem v době exacerbace onemocnění s cílem prokázat vztah exacerbace k akutní infekci atypickými bakteriemi.
A lot of questions are discussed concerning the relationship between bronchial asthma (BA) and atypical bacteria. Can acute infection by these bacteria cause a development and exacerbation of BA? Are asthmatics more sensitive to chronic infection by atypical bacteria? Is there some association between chronic infection of the airway and asthma severity and irreversibility of the airway obstruction? Is this infection accessible for full eradication? This review informs about published studies that are answering these questions. At the end we present data from our observation of the small group of patients with chronic asthma to prove that acute atypical bacteria infection is related to the asthma exacerbation.
- MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- bronchiální astma diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- Chlamydophila pneumoniae patogenita MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- makrolidy MeSH
- Mycoplasma pneumoniae patogenita MeSH
- respirační vzplanutí diagnóza farmakoterapie mikrobiologie MeSH
- roxithromycin aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- senioři MeSH
- sérologické testy metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
- MeSH
- chronická obstrukční plicní nemoc diagnóza etiologie terapie MeSH
- diagnostické techniky a postupy MeSH
- diagnóza MeSH
- farmakoterapie metody MeSH
- hyperbarická oxygenace MeSH
- respirační vzplanutí diagnóza etiologie terapie MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Klinická kontrola bronchiálního astmatu a různé parametry zánětu dýchacích cest vykazují mezi sebou velmi malý, pokud vůbec nějaký vztah. Cílem současné studie bylo zhodnotit význam opakovaného měření sérových hodnot ECP v dlouhodobém sledování pacientů s perzistujícím astmatem. 43 pacientů s perzistujícím astmatem bylo randomizováno do 2 skupin, A se standardním sledováním podle strategie ČIPA a B využívající k hodnocení klinické kompenzace a úpravě steroidní léčby pravidelné měření sérových hladin ECP a skóre příznaků. V průběhu 18 měsíčního sledování nebyl mezi skupinami zjištěn statisticky významný rozdíl v četnosti exacerbací astmatu (skupina A 0,66 exacerbace/pacient/rok, skupina B 0,6 exacerbace/pacienta/rok, NS). Ve skupině B došlo v průběhu sledování ke zlepšení hodnot FEV1, které téměř dosáhlo statistické významnosti (74±24% vs. 81±22%, p = 0,071). Pravidelné měření koncentrace ECP v séru má ve srovnání se standardní strategií stejně omezený význam při dosažení optimální klinické kontroly perzistujícího bronchiálního astmatu.
There is only weak, if any, relationship between clinical control and different markers of airway inflammation. The aim of the present study was to investigate usefulness of repeated measurement of serum ECP in long term monitoring of persistent bronchial asthma. 43 patients with persistent asthma were randomised into 2 groups, A standard monitoring according to national guidelines ČIPA, and B using serial ECP measurement and symptom score for clinical assessment and adjusting steroid dose. During 18 month of follow up there were no differences in exacerbation rates between groups (group A: 0,66 exac./pat./year, group B: 0,6 exac./pat./year, NS). Patients in group B showed improvement in FEV1, which almost reached statistical significance (74±24% vs. 81±22%, p = 0,071). Serial measurement of serum ECP is as well as standard strategy of limited value in gaining optimal clinical control in persistent bronchial asthma.
- MeSH
- agonisté adrenergních beta-receptorů aplikace a dávkování MeSH
- bronchiální astma diagnóza farmakoterapie MeSH
- dospělí MeSH
- eozinofily krev MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- respirační vzplanutí diagnóza farmakoterapie MeSH
- spirometrie metody přístrojové vybavení MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
- srovnávací studie MeSH
Astma u kojenců a malých dětí má svoji specifickou problematiku. Jde o nejčastější dětské chronické onemocnění s častým začátkem v předškolním věku. Přes všechen pokrok v léčbě dětského astmatu a výrazné zlepšení kvality života pacientů má toto onemocnění stále vysoký podíl na akutních hospitalizacích a je relativně častým důvodem intenzivní péče o děti. Akutní dušnosti s pískoty při dýchání mohou mít nejrůznější příčiny a astma je jenom jednou z nich. Pro odhad pravděpodobnosti astmatu dětí mladších tří let je možné užít klasifikaci podle Martineze. Léčbu astmatu je vhodnější zahájit po předchozím podrobném vyšetření, potvrzení diagnózy a vyloučení jiných příčin onemocnění. Za inhalační kortikosteroid s nejvýhodnějším terapeutickým indexem je považovaný v současnosti budesonid. Výzkum nežádoucících účinků protizánětlivé léčby je nadále předmětem sledování předních institucí FDA (Food and Drug Administration) a AAAAI (American Academy of Allergy Asthma and Immunology). U našich pacientů je stále aktuální nebezpečí pozdní nebo nedostatečné léčby dětského astmatu, současně je však častá i jeho nadměrná léčba.
Asthma in infants and children is a specific problem. Bronchial asthma is the most usually chronic disease of children with frequent beginning in pre-school age. In spite of the progress in the treatment of childhood asthma and broad improving of the quality of patients´ life, this disease is relatively common cause of the intensive care about children and of hight part of emergency admission in hospital. Acute breathlessness with wheezing has various causes; bronchial asthma is only one of them. Martinez classification is suitable for assessment of probability of asthma in children younger than three years. It is more suitable to start asthma treatment after previous detail examination, diagnosing asthma and excluding other causes of disease. Budesonide is recently considered as the inhaled glucocorticoid with the most advantageous therapeutic index. Antiinflammatory therapy and their side-effects are nowadays topics of research for the prominent institutions FDA (Food and Drug Administration) and AAAAI (American Academy of Allergy Asthma and Immunology). There is the topical risk of delay and inadequate childhood asthma treatment in our children but coincidence with over-treatment is also common.
- MeSH
- antiastmatika aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- bronchiální astma diagnóza etiologie terapie MeSH
- budesonid aplikace a dávkování MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dítě MeSH
- hormony kůry nadledvin aplikace a dávkování MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- předškolní dítě MeSH
- respirační vzplanutí diagnóza terapie MeSH
- respirační zvuky diagnóza etiologie terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Skupina předních světových odborníků, vedená profesorem Pauwelsem, vydala v dubnu loňského roku moderní konsenzus, shrnující nejnovější doporučeni pro diagnostiku i léčbu CHOPN. Cílem článku je ukázat na nejvýznamnější novinky, která tato publikace přinesla. CHOPN je nově definována jako nemoc charakterizovaná omezením průtoku vzduchu v průduškách (bronchiální obstrukcíl, které není úplně reverzibilní. Bronchiální obstrukce progreduje a je spojena s abnormální zánětlivou odpovědí plic na škodlivé částice a plyny. Další změna je ve vztahu mezi CHOPN a astmatem. Mezinárodní konsensus opět připouští koexistenci CHOPN a astmatu. U nemocného může dojít ke kombinaci „astmatu podobného zánětu" a „CHOPN podobného zánětu". Významná je i změna v diagnostice obstrukční ventilační poruchy. Průkaz bronchiální obstrukce je vyžadován po bronchodflataci. Novinkou je i hodnocení bronchodflatačních testů. Za pozitivní test se považuje, jestliže se zvýší FEVl o 200 ml a současně nejméně o 12 % proti hodnotám před podélním bronchodflatačního léku. Při léčbě stabilní CHOPN se doporučuje vycházet z následujících zásad: stupňovité přidávání léků v závislosti na závažnosti nemoci; krok dolů není možný (léky tedy pouze přidávat, ne ubírat); pro symptomatickou léčbu CHOPN jsou hlavní bronchodflatačni léky; hlavními bronchodUatačními léky jsou beta2-mimetika, anticholinergika, teofyliny a jejich kombinace; inhalační dlouhodobě působící bronchodflatancia jsou pro léčbu „pohodlnější"; kombinace bronchodflatancií může zvyšovat jejich účinnost a snižovat riziko nežádoucích účinků ve srovnání se zvyšováním dávky jednoho bronchodflatancia; je třeba se vyhýbat chronickému podávání systémových kortikosteroidů pro nepříznivý poměr mezi jejich prospěchem a rizikem.
A group of outstanding specialists headed by professor Pauwelsen published in April of last year an up-to-date consensus summarizing the most recent recommendations for the diagnosis and treatment of COPD. The purpose of the paper is to present the most significant novelties found in the publication. COPD is now defmed as a disease whose most characteristic feature is a limited air-flow in the bronchi (bronchial obstruction), which is not fully reversible. Bronchial obstruction progresses and goes hand in hand with an abnormal inflammatory pulmonary response to noxious particles and gases. Another change concerns the relationship of COPD and asthma. The international consensus once more admits the coexistence of COPD and of asthma. Patients may present with a combination of an „asthma-like" and of a „COPD-like inflammation". Another significant change concerns the diagnosis of obstructive ventilation disorders. Bronchial obstruction should be demonstrated follovraigbronchodflatation. New is also the assessment of bronchodflatation tests. A test is considered positive when FEV rises by 200 ml and, simultaneously, by 12% as compared with the values measured prior to the administration of a bronchodilator. The following principle should gear the management of stable COPD: a step-wise increase of drugs depending on the severity of the disorder; a step back is not possible (we can increase the quantity of drugs, but not reduce it); bronchodilators are the chief drugs in the symptomatic management of COPD; among the main bronchodilators are beta2mimetics, anticholinergics, theophyllines and their combinations; slow-acting inhalation bronchodilators are „more comfortable" for treatment; combinations of bronchodilators may enhance their efficacy and reduce the risk of adverse side-effects as compared with increasing doses of a single bronchodilator; we should avoid all chronic administration of systemic corticosteroids because of the unfavourable benefit-risk ratio.
- MeSH
- bronchiální astma MeSH
- bronchodilatancia aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- obstrukční plicní nemoci diagnóza klasifikace terapie MeSH
- plicní ventilace kontraindikace metody přístrojové vybavení MeSH
- příznaky a symptomy diagnóza terapie MeSH
- respirační vzplanutí diagnóza etiologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
