Vývoj člověka se neomezuje pouze na dětství nebo dospívání. Lidé se mění a vyvíjejí v průběhu celého života. Tato monografie se zabývá různými teoriemi, které se snaží popsat a vysvětlit tyto změny, objevující se od narození až po smrt. Nezaměřuje se však pouze na vývojovou psychologii, ale uvažuje o celoživotním vývoji i v širších, například makrosociálních, souvislostech (změny v sociálním a historickém kontextu). Teoretické poznatky jsou podpořeny aplikací do vlastního výzkumu dlouhodobého vývoje člověka. V současnosti jde o jednu z nejdynamičtěji se rozvíjejících oblastí psychologie, která si určitě zaslouží pozornost nejenom z řad odborníků a studentů psychologie, ale i příbuzných oborů. Kniha se snaží alespoň částečně pokrýt současný nedostatek domácí i překladové literatury k této tematice. Zdroj: Web obalkyknih.cz; Vývoj člověka se neomezuje pouze na dětství nebo dospívání. Lidé se mění a vyvíjejí v průběhu celého života. Tato monografie se zabývá různými teoriemi, které se snaží popsat a vysvětlit tyto změny, objevující se od narození až po smrt. Nezaměřuje se však pouze na vývojovou psychologii, ale uvažuje o celoživotním vývoji i v širších, například makrosociálních, souvislostech (změny v sociálním a historickém kontextu). Teoretické poznatky jsou podpořeny aplikací do vlastního výzkumu dlouhodobého vývoje člověka. V současnosti jde o jednu z nejdynamičtěji se rozvíjejících oblastí psychologie, která si určitě zaslouží pozornost nejenom z řad odborníků a studentů psychologie, ale i příbuzných oborů. Kniha se snaží alespoň částečně pokrýt současný nedostatek domácí i překladové literatury k této tematice.

• MeSH
• psychologie MeSH
• rozvoj osobnosti MeSH
• vývojová psychologie MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Vývojová psychologie. Individuální psychologie
• NLK Obory
• psychologie, klinická psychologie

• MeSH
• dítě MeSH
• doprava MeSH
• lidé středního věku psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• senioři psychologie   MeSH
• školy MeSH
• sociální determinanty zdraví * MeSH
• stárnutí psychologie   MeSH
• studenti MeSH
• věkové faktory * MeSH
• vývoj člověka MeSH
• životní změny MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé středního věku psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• senioři psychologie   MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Lidé s vyšší mírou sebehodnocení vykazují nízkou míru neuroticismu a vysokou míru přívětivosti, svědomitosti, extraverze a otevřenosti vůči zkušenosti, což by mohly být ideální předpoklady pro pozici výchovného pracovníka na dětském táboře. Cílem práce bylo zjistit, zda existuje rozdíl v sebehodnocení a rysech osobnosti u výchovných pracovníků a běžnou populací. Výzkumu se dobrovolně účastnilo 1153 respondentů (18 – 40 let), z toho 563 výchovných pracovníků a 590 respondentů z běžné populace. Data byla získávána pomocí online dotazníku, který se skládal z demografických otázek, RSES a BFI – 44. K analýze výsledků jsme využili deskriptivní statistiku a T–test pro nezávislé výběry. Výchovní pracovníci vykazují vyšší hodnotu sebehodnocení, a všech faktorů kromě neuroticismu, zde byly hodnoty nižší. Vedoucími se častěji stávají bývalí účastníci dětských táborů. Výsledky lze uplatnit při výběru vhodných vedoucích na pozice výchovných pracovníků.

People with a higher level of self-esteem show a low level of neuroticism and a high level of friendliness, conscientiousness, extraversion, and openness to experience, which could be ideal preconditions for the position of an educator at a children's camp. This work aims to find out whether there is a difference in self-esteem and personality traits between educators and the general population. 1,153 respondents (18–40 years) participated in this research, where 563 were educators and 590 were respondents from the general population. Data were obtained using an online questionnaire, which consisted of demographic questions, RSES and BFI-44. Data were analyzed by basic descriptive statistics and T-test for independent selections. Educators show a higher value of self-esteem and of all other factors except for neuroticism, where lower values were recorded. Former participants in children's camps became educators more often. The results can be applied in the selection of suitable leaders for the positions of educators.

• Publikační typ
• recenze MeSH

• Publikační typ
• úvodníky MeSH

Background. Previous research on the stability of personal values in the context of life transitions has usually focused on the presence of a single transition. However, life transitions in everyday life occur simultaneously with other life transitions. The aim of this longitudinal study was therefore to identify different trajectories of life transitions in young adults and to compare the stability of their personal values. Method. In the first wave of research, participants were 18-33 years old; in the second wave, they were 29-43 years old (N = 632; 392 women). In both waves, they completed Schwartzʼs Portrait Value Questionnaires (PVQ); in the second wave, they completed the Life History Calendar focusing on the presence of entry into life transitions. Results. Latent class analysis revealed two trajectories: Experienced transitions (people who experienced all observed transitions) and Partially experienced transitions (people who experienced only entry into regular employment and part of them entered cohabitation). Differential stability of personal values occurred in both trajectories. The differences in the stability of values found between the individual trajectories were insignificant, except for personal values universalism and tradition. Although before entry into life transitions, personal values were not significant predictors of belonging to a particular trajectory, after their experiencing people with the Experienced transitions trajectory more often reached lower levels of values associated with openness to change.

Čtvrtživotní krize prožívaná v mladé dospělosti je oblastí v českém prostředí velmi málo prozkoumanou. Studie navazuje na model čtvrtživotní krize O. C. Robinsona. Cílem bylo prozkoumat výskyt čtvrtživotní krize a její prediktory u českých mladých lidí. Soubor tvořilo 393 lidí ve věku 21–30 let (M = 24,87 let; SD = 2,63; 71 mužů (18 %) a 322 žen (82 %), u kterých bylo zjišťováno prožívání čtvrtživotní krize (CSQ-9; Petrov, Robinson, & Malinowski, 2019), sociální opora (MOS; Sherbourne & Steward, 1991), finanční spokojenost (DŽS; Fahrenberg, Myrtek, Shumacher, & Brähler, 2000) a strategie zvládání přechodu z adolescencedo dospělosti (CSI -short; Tobin, 1995). Čtvrtživotní krizi prožívalo 50,7 %; částečnou krizi prožívalo 26,3 % a krizi neprožívalo 23 % respondentů. Ženy prožívaly čtvrtživotní krizi častěji než muži; u vysokoškolsky vzdělaných pracujících lidí dosahovala nižší úrovně než u studujících (bez ohledu na vzdělání) a středoškolsky vzdělaných pracujících lidí. Výskyt čtvrtživotní krize u českých mladých lidí je podobný jako v dalších zemích, kde se čtvrtživotní krize již zkoumá. Mezi významné prediktory výskytu čtvrtživotní krize patřila nízká sociální opora a finanční spokojenost a větší využívání strategií zaměřených na emoce při zvládání přechodu z adolescence do dospělosti. Významným prediktorem byl i nižší věk, což odpovídá dvoufázovému průběhu čtvrtživotní krize.

Quarter-life crisis, which occurs during young adulthood (18–35 years; Robin- son, 2019), is a phenomenon broadly discussed in both popular and scientific psychology but so far rather neglected in Czech psychological research. This crisis is connected to feelings of infinite possibilities, identity reappraisal, and inconsistency between accomplished life choices and subjective feelings of immaturity. The present study takes as its point of departure O. C. Robinson’s model of quarter-life crisis, which describes two phases: the locked-out crisis, which occurs approximately in mid-twenties, and the locked-in crisis, which emerges at the beginning of thirties. Previous, mainly qualitative studies identified several factors contributing to the development of quarter-life crisis in an individual: lack of social support, financial dissatisfaction, and stressful life events (Atwood & Scholtz, 2008; Stapleton, 2012; Wethington, Kessler, & Pixley, 2004). Therefore, the study adopted a quantitative design and set out to examine the occurrence of quarter-life crisis and its predictors in Czech young people. The sample consisted of 393 people aged 21–30 years (M = 24.87 years; SD = 2.63; 71 men (18 %) and 322 women (82 %), who completed an online questionnaire on quarter-life crisis (CSQ-9; Petrov et al., 2019), social support (MOS; Sherbourne & Steward, 1991), financial satisfaction (DŽS; Fahrenberg et al., 2000), and strategies of coping with the transition from adolescence to adulthood (CSI-short; Tobin, 1995). The results indicated that 50.7 % of respondents had fully experienced a quarter-life crisis; 26.3 % of respondents had experienced a partial crisis, and 23% of respondents had not experienced a crisis. In addition, women experienced quarter-life crisis more often than men (t = 3.06; df = 391; p < 0.01; Hedge’s, g = -0.40); people with university education had a lower level of quarter-life crisis (compared to high school with school-leaving exam educated people; F= 6.29; df = 390; p < 0.05; ηp 2 = 0.02) and so had lower level employed participants with university education compared to students (regardless of the level of education) and employed participants with high-school with school-leaving exam level of education (F = 4.35; df = 390; p < 0.05; ηp 2 = 0.01). The occurrence of quarter-life crisis among Czech young people is similar to other countries where the phenomenon is already being studied. The results of the regression model showed that significant predictors of quarter-life crisis included low social support, low financial satisfaction, and more frequent use of strategies of coping with the transition from adolescence to adulthood oriented to emotions. Another significant predictor – lower age – corresponds with the two-phase model of the quarter-life crisis (Robinson, 2016, 2019), in which people experience the first phase (locked-out crisis) in their mid-twenties and the second phase (locked-in crisis) in their thirties. The only insignificant predictor was coping strategies oriented to the problem (adaptive and non-adaptive). A comparison of the three groups according to the level of quarter-life crisis – full quarter-life crisis, partial crisis, and absent crisis – showed that persons who experienced full quarter-life crisis and those with an absent quarter-life crisis differed in the levels of social support, financial satisfaction, coping strategies oriented to emotions, and gender. Other, less distinct groups in the level of crisis experience differed in lower financial satisfaction and more frequent use of strategies of coping with transition from adolescence to adulthood oriented to emotions (full crisis vs. partial crisis), and lower social support and more frequent use of non-adaptive strategies of coping with transition from adolescence to adulthood oriented to emotions (partial crisis vs. absent crisis).

Změna načasování i pořadí životních událostí v dospělosti jako je ukončení studia, vstup do manželství, založení rodiny nebo i odchod do důchodu a jejich souvislosti s psychosociálním fungováním člověka jsou oblastmi, které zkoumá teorie životní dráhy. Jde o multidisciplinární přístup integrující psychologické, sociologické, historické i demografické hledisko a další oblasti. Studie se zabývá životními událostmi v dospělosti a s nimi souvisejícími tranzicemi a trajektoriemi, jejich načasováním a celkovým uspořádáním z pohledu životní dráhy. Věnuje se dvěma nejčastějším přístupům ke studiu životních tranzic: analytickému, který sleduje jednotlivé tranzice a holistickému, který studuje komplexní vzorce životních trajektorií. Významný prostor je věnován de standardizaci, individualizaci a dalším změnám v životní dráze, které se týkají především načasování a pořadí životních tranzic, limitům v současném výzkumu a také možnostem budoucího výzkumu životní dráhy.

Changes in the timing and order of adult life events such as the end of studies, marriage, starting a family or retirement, and their relations to the individual psychoso cial functioning of a person are objects of a substantial body of research, especially in current developmental psychology and longitudinal research in other related areas. A multidisciplinary approach to the study of life course, which, in addition to psychological aspects, integrates sociological, historical, or demographic dimensions, presents an important theoretical framework for this study. A significant part of the life course approach adopted here focuses on life events and related turning points – life transitions together with more complex trajectories, their timing, order, frequency, and overall organization. Even though the life course approach has its origins in sociology, it is mainly psychological research that enables the study of psychosocial antecedents and correlates of these transitions and trajectories, such as gender, socioeconomic status, temperament, personality traits, well being or social functioning. In the life course research, there are two most common frameworks studying life events and life transitions: the analytical (microscop ic), which follows individual transitions, and the holistic (macroscopic), which studies complex patterns of life trajectories. Although the analytical framework is more frequent, the holistic is preferred especially from the theoretical point of view. Besides the analytical and holistic frameworks, the life course research also works with the objective and subjective perspectives on life course, as well as with real (already experienced) and ex pected life course, which is most common in adolescent research. An important part of the life course research is dedicated to de standardization, individualization, and other changes in the course of life, which concern in particular the timing and order of life tran sitions, especially the length of study, marriage and parenthood. These changes are frequently discussed in the current life course approach in the context of changing societal and individual requirements. Even though the modern life course approach stems from large, complex and often longitudinal studies using advanced methodological procedures, it also deals with many deficiencies that limit current research, such as the methodological design or emphasis put solely on a few aspects of life transitions or life trajectories.

• MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• sociální psychologie MeSH
• srovnávací psychologie MeSH
• vývojová psychologie MeSH
• životní změny * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH