Monografie přináší podrobné seznámení s indikacemi, operačními postupy a léčebnými výsledky míšní, kortikální a periferní nervové stimulace, stimulace nervus vagus, neuromodulace močového měchýře a také se současnými možnostmi uplatnění implantabilních infuzních pump.

• MeSH
• blokáda autonomních nervů metody   MeSH
• elektrická stimulace přístrojové vybavení   metody   MeSH
• epidurální analgezie metody   MeSH
• implantabilní infuzní pumpy klasifikace   trendy   využití   MeSH
• lékové transportní systémy přístrojové vybavení   metody   trendy   MeSH
• neurochirurgické výkony klasifikace   přístrojové vybavení   metody   MeSH
• neurotransmiterové látky MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• neurovědy
• chirurgie

Nedílnou součástí intrakraniálních neurochirurgických operací je otevření mozkových obalů a po ukončení výkonu i jejich následná důsledná rekonstrukce. Optimem je přímá vodotěsná sutura tvrdé pleny, která ale často z různých příčin není možná. Únik mozkomíšního moku v pooperačním období je nežádoucí a riziková komplikace většiny neurochirurgických výkonů. Cílem článku je představit současné možnosti ošetření durálních defektů.

An integral part of intracranial neurosurgery is the opening of the subdural space and its subsequent closure or reconstruction after the surgery. The optimal goal is a primary watertight suture, although that is often unfeasible for various reasons. Cerebrospinal fluid leakage in postoperative care is an undesirable and potentially dangerous complication of most of the surgical interventions. The aim of this article is to present the current possibilities of dural reconstruction in neurosurgery.

• MeSH
• dekompresní kraniektomie * MeSH
• dura mater * chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• neurochirurgické výkony metody   MeSH
• šicí techniky MeSH
• únik mozkomíšního moku etiologie   chirurgie   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• souhrny MeSH

Úvod: Vodotěsná rekonstrukce tvrdé pleny představuje optimum a zlatý standard intradurálních neurochirurgických operací. Cíl: Srovnání autologního štěpu a xenogenního biomateriálu použitého k rekonstrukci durálních defektů. Soubor a metodika: Prospektivní studie hodnotila 86 operovaných pacientů. Pacienty jsme rozdělili do dvou skupin. U první skupiny byla k rekonstrukci tvrdé pleny použita pacientova vlastní tkáň - fascie, periost, u druhé poloviny byl defekt přešit xenogenním biomateriálem. Obchodní název preparátu je Durální graft Biodesign® (Cook-Medical, Bloomington, IN, USA). V obou skupinách jsme sledovali incidenci likvorové píštěle, infekční a neinfekční komplikace hojení. Výsledky: Likvorová píštěl se ve sledované skupině vyskytla 11,6 %, v kontrolní skupině při užití vlastního štěpu byla 9,3 %. Četnost infekčních komplikací byla nízká, shodně 4,6 % v obou skupinách. U všech pacientů probíhala standardní péče o operační ránu dle zvyklostí pracoviště. Alergickou reakci ani rejekci štěpu jsme ve sledované skupině nezaznamenali. Kompletního sledování bylo dosaženo u 77 případů (89,5 %) pacientů. Rozdíl v incidenci likvorové píštěle mezi oběma postupy neprokázala statistickou významnost (p < 0,05). Zavěr: Biomateriál se pro jednoduchost užití jeví jako vhodný alternativní kandidát k rekonstrukci durálních defektů.

Introduction: Watertight dural reconstruction represents the golden standard of every intradural surgery. Aim: Autologous graft versus xenogenic graft comparison in dural reconstruction. Patients and methods: Our prospective study evaluated data of 86 patients who underwent a neurosurgical procedure. We divided patients into two groups. We used an autologous graft (fascia, periost) in the first group and xenogenic biomaterial in the second group to perform dural reconstruction. Xenogenic biomaterial was Dural graft Biodesign® (Cook-Medical, Bloomington, IN, USA). In both groups, we assessed the incidence of cerebrospinal fluid leakage, infectious and non-infectious complications of wound healing. Results: Cerebrospinal fluid leakage occurred in the group with the xenogenic dural graft in 11.6% and in the group with the autologous graft in 9.3%. Infection rate was low, 4.6% in both groups. All patients received standard wound care according to the workplace routine. We detected no alergic reaction or graft rejection in any of our patients. Complete follow up was successful in 77 cases (89.5%) of all pacients. Difference between incidence of liquor fistula showed no statistical difference in both groups (p < 0.05). Conclusion: Application of xenogenic graft is very easy and simple and we consider it suitable for dural reconstruction.

• Klíčová slova
• likvorová píštěl,
• MeSH
• autologní štěp MeSH
• biokompatibilní materiály MeSH
• dospělí MeSH
• dura mater * chirurgie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• meningitida MeSH
• neurochirurgické výkony * metody   MeSH
• píštěle MeSH
• pooperační komplikace * MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• zákroky plastické chirurgie metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod: Mechanismem účinku interspinózních implantátů je snížení segmentálního ohybu v extenzi. Tím také dojde k omezení vyklenutí ligamentum flavum směrem do páteřního kanálu a zabránění následné dynamické stenotizaci s kompresí nervových kořenů. Cílem studie bylo v období jednoho roku zhodnocení míry komplikací a klinických výsledků po perkutánní implantaci interspinózní rozpěrky In-Space (Synthes, USA), převážně u pacientů s bederní páteřní stenózou. Materiál a metodika: Prospektivně byli sledováni nemocní s degenerativním onemocněním lumbosakrální páteře. Soubor tvořilo 25 pacientů ve věku 25–73 let (průměrný věk 52,6 roku), z toho bylo 18 mužů a 7 žen. Pacienti byli operováni v celkové anestezii, implantáty byly zavedeny v pronační poloze, z miniinvazivního perkutánního laterálního přístupu pod skiagrafickou kontrolou. Byly vzájemně srovnány a statisticky zpracovány výsledky ODI, VAS a skiagraficky stanovené ROM (Range Of Motion) a sagitálního úhlu operovaného segmentu před operací a 6 měsíců a 1 rok po operaci. Výsledky: Bylo prokázáno, že došlo ke statisticky významnému snížení hodnot ODI 6 i 12 měsíců po operaci (průměr 17,48 %, resp. 22,76 %) ve srovnání se stavem před operací (průměr 47,2 %) i hodnot VAS 6 a 12 měsíců po operaci (průměr 2,96, resp. 2,8) ve srovnání se stavem před operací (průměr 6,64). To znamenalo zlepšení ODI o 63 % po 6 měsících, o 52 % po 12 měsících a zlepšení VAS o 55,4 % po 6 měsících a o 57,8 % po 12 měsících ve srovnání s předoperačním stavem. Ve všech případech zůstal zachován lordotický sagitální úhel, který se ale po 1 roce zvýraznil v důsledku mírného zanoření některých implantátů. ROM byl 6,1o v 6. měsíci a 7,24o ve 12. měsíci. K závažným komplikacím nedošlo. Ve dvou případech se po jednom a dvou letech ukázal vliv rozpěrky jako nedostatečný a byla provedena konverze na fúzi nebo prostá dekomprese. Závěr: 1. Perkutánní miniinvazivní aplikace interspinózní rozpěrky In-Space je šetrnou metodou dynamické stabilizace, která není provázena závažnými komplikacemi. 2. V období 6 měsíců od implantace udávali pacienti zlepšení svého funkčního stavu vyjádřeného pomocí ODI o 63 % v průměru, ale po 12 měsících se efekt snížil. Pacienti udávali snížení intenzity axiální a kořenové bolesti za 6, resp. 12 měsíců po operaci v průměru o 55,4 %, resp. 57,8 %. 3. Ve všech případech zůstal zachován lordotický sagitální úhel operovaného segmentu a rozsah pohybu z flexe do extenze byl implantací ovlivněn minimálně.

Introduction: Interspinous spacers are supposed to reduce the segmental extension with a decrease in the expansion of yellow ligaments into the spinal canal, thus avoiding the dynamic narrowing of the spinal canal and compression of nerve roots. The aim of this study was to evaluate clinical outcomes and post-operative complications during one year in patients mostly having suffered from spinal stenosis and treated by In-Space interspinous spacer (Synthes, USA). Material and methods: A total of 25 patients aged between 25 and 73 (average age 52.6) years, including 18 males and 7 females, with degenerative disease of the lumbosacral spine were indicated for surgery and prospectively followed up. The patients were operated on under general anaesthesia in the prone position, using a minimally invasive lateral percutaneous approach, under fluoroscopic control. The ODI and VAS values as well as X- rays (Range Of Motion and Sagittal angle of the operated segment) 6 and 12 months after the surgery were compared to each other and to those before surgery. The results were statistically analyzed. Results: The average ODI of the group was 47.2% before surgery and 17.48% 6 months (22.76% 12 months) after surgery, showing a statistically significant improvement by 63% (52% after 12 months). The average VAS of the group was 6.64 points before surgery and 2.96 points 6 months (2.8 points 12 months) after surgery, which showed a statistically significant improvement by 55.4% after 6 months (57.8% after 12 months) when compared to preoperative status. After surgery the lordotic sagittal angle remained in all cases; one year after surgery the angle increased due to the slight sinking of some implants. The extent of segmental motion was minimally changed (6.1o 6 months and 7.24o 12 months after surgery). No serious complications occurred. The effect of interspinous implants proved insufficient in two cases (one year and two years after surgery) and conversion to arthrodesis or decompression was performed. Conclusions: 1. Percutaneous, minimally invasive insertion of an In-Space interspinous spacer is an effective and safe method of dynamic stabilization not accompanied by any serious complications. 2. ODI improved by 63% 6 months after surgery with a decrease in this effect 12 months after surgery. VAS for axial and radicular pain, as reported by patients, improved on average by 55.4% 6 months and by 57.8% 12 months after surgery. 3. In all cases, the lordotic sagittal angle remained after surgery and the extent of segmental motion from flexion to extension was minimally changed.

• Klíčová slova
• bederní spinální stenóza, neurogenní intermitentní klaudikace, interspinózní implantát, rozpěrka In-Space,
• MeSH
• bederní obratle chirurgie   MeSH
• biomechanika MeSH
• dospělí MeSH
• implantace protézy metody   MeSH
• interní fixátory kontraindikace   využití   MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• laminektomie metody   využití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lumbosakrální krajina chirurgie   patofyziologie   MeSH
• neurochirurgické výkony kontraindikace   metody   využití   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• prospektivní studie MeSH
• protézy a implantáty MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• spinální stenóza chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Na souboru pacientů s poraněním obratle torakolumbálního přechodu typu A3 dle AO, bez neurologického postižení a magnetickou rezonancí (MR) prokázaném vyšším stupni poškození meziobratlové ploténky autoři srovnávají klinické a radiologické výsledky po operační stabilizaci s náhradou disku a bez ní. Cílem bylo najít statisticky významně rozdílné výsledky a prokázat tak, zda lze nálezy na MR využít pro indikaci přední náhrady disku. Celý soubor tvořilo 83 pacientů ve věku 16- 77 let (průměrný věk 48,4 roků). Doba jejich sledování byla 18 měsíců. Soubor pacientů byl rozdělen podle typu operace na tři skupiny: 1. řešené zadní transpedikulární (TP) fixací; 2. s kombinovanou stabilizací a 3. pacienty operované jen z předního přístupu. Výsledky byly statisticky zpracovány. Statisticky významně bylo prokázáno, že pacienti léčení zadní TP fixací si ve srovnání s pacienty po provedené náhradě disku častěji stěžují na střední až silnou bolest s nutností občas přerušit denní aktivity a naopak méně často zůstávají zcela bez bolesti a také měli vyšší stupeň bolesti klidové i zátěžové. Současně pacienti se zlomeninou ošetřenou jen TP fixací vykázali větší tendenci ke změně zaměstnání v důsledku úrazu s omezením délky pracovní doby nebo nebyli schopni pracovat vůbec a prokazovali vyšší míru kyfotizace v průběhu 18 měsíců než pacienti po náhradě disku. V případech zlomeniny A3 s poraněním disku 3. nebo 4. stupně proto autoři doporučují provedení přední náhrady disku nebo obratlového těla. Nálezy z MR lze využít jako validní kritérium pro stanovení léčebného postupu při poranění torakolumbální páteře, zejména pro indikaci náhrady disku předním přístupem.

A prospective analysis of patients with type A3 thoracolumbar fractures (AO classification), without injuries to the nervous system and with findings of higher grades of intervertebral disc and endplate injuries on MRI, was performed. The aim of the study was to compare clinical outcome and radiological findings after surgery with and without disc replacement and to gather statistically significant results of indications for anterior disc replacement. The group consisted of 83 patients (16? 77 years old, average 48.4 years). The follow?up period was 18 months. The group of patients was divided into three subgroups according to treatment modality: 1. treated by posterior transpedicular screw fixation; 2. by combined fixation and 3. by anterior disc or vertebral body replacement. The data was subjected to statistical evaluation. The anterior replacement subgroup compared with the transpedicular subgroup showed statistically significant improvement in final clinical outcome and radiological findings. The patients treated by transpedicular fixation suffered more from moderate to severe pain and occasional absence from work, were less able to return to previous employment, unable to return to full? time work or were completely disabled and revealed higher rates of kyphotization 18 months post?injury, compared with patients with anterior replacement. The authors recommend anterior disc or vertebral body replacement in cases of type A3 fractures with intervertebral disc and endplate injuries grade 3 or 4. Post?traumatic assessment of the disc and vertebral endplate trauma severity using MRI is of significance for surgical treatment of thoracolumbar fractures, particularly for indication of anterior disc replacement.

• MeSH
• diagnostické techniky neurologické využití   MeSH
• financování organizované MeSH
• kyfóza komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   využití   MeSH
• meziobratlová ploténka patofyziologie   patologie   zranění   MeSH
• ortopedické výkony metody   využití   MeSH
• poranění páteře diagnóza   chirurgie   komplikace   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• radiografie metody   využití   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• tomografie spirální počítačová metody   využití   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• zakřivení páteře komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Publikační typ
• abstrakty MeSH

• Publikační typ
• abstrakty MeSH

Cíl: Cílem práce bylo zjistit, zda se míra poranění meziobratlové ploténky a obratlové krycí desky hodnocené pomocí MRI u zlomenin torakolumbální páteře projeví na výsledném klinickém stavu a radiologickém nálezu. Materiál a metodika: Autoři hodnotili prospektivně pacienty se zlomeninou torakolumbální páteře typu A1 nebo A3, bez poranění nervových struktur. Celý soubor tvořilo 73 pacientů (průměrný věk 45,52 let), z toho bylo 44 mužů a 29 žen. Skupina 31 pacientů s frakturou typu A1 byla léčena konzervativně a skupina 42 pacientů s frakturou typu A3 byla operována zadní transpedikulární (TP) fixací. Pacienti byli po úraze vyšetřeni skiagraficky, na počítačovém tomografu a magnetickou rezonancí (MRI). V 18. měsíci sledování bylo provedeno kontrolní MRI s posouzením míry kyfotizace páteře a míry snížení obratlového těla, a vyhodnocení klinického stavu. Výsledky: Výsledky byly statisticky zpracovány. U skupiny pacientů léčených konzervativně nebyla prokázána statisticky významná závislost stupně poranění disku a krycí desky na výsledném klinickém stavu nebo radiologickém nálezu, přesto konzervativní léčba zlomenin typu A1 selhala v 9,3 % případů. Příčinou bylo poranění disku, a jeho operační náhrada vedla ke zlepšení klinického stavu. Chirurgická léčba zadní TP fixací u zlomenin typu A3 nezabránila statisticky významně větší míře kyfotizace a menší toleranci zátěže u pacientů s vyšším stupněm poranění disku a krycí desky (3. nebo 4. stupeň) ve srovnání s pacienty s nižším stupněm poranění (2. stupeň). Závěr: Zhodnocení stupně poranění disku a krycí desky na MRI po úrazu má tedy prediktivní význam jak pro prognózu hojení zlomeniny tak pro konečný klinický efekt operace.

Aim: The aim of this study was to assess correlation between the degree of severity of the intervertebral disc injury and the vertebral enoplate injury, evaluated based on MRI, and the resulting final clinical condition and radiological findings. Material and Methodology: The authors performed a prospective analysis of patients with thoracolumbar fractures type A1 or A3, without injuries to the nervous system. The study group included 73 subjects (the mean age was 45.52 years), 44 males and 29 females. The type A1fracture group including 31 patients received conservative treatment and the type A3 fracture group including 42 subjects underwent surgery with posterior transpedicular (TP) fixation. After their injury, the patients were examined using plain x-rays, CT and MRI. At month 18 of their follow up, a control MRI examination was performed to assess spinal kyphotization, the spinal body height decrease and the clinical outcomes. Results: The data underwent statistical evaluation. The conservative treatment group showed no statistically significant correlation between the severity of the intervertebral disc and vertebral enoplate trauma and the resulting final clinical outcome or radiological findings, however, the conservative treatment of the type A1 fractures failed in 9.3% of the subjects. This was due to the disc trauma and its consecutive replacement resulted in improvement of the clinical condition. Posterior TP fixation in the type A3 fractures did not prevent statistically significant higher rates of kyphotization and reduced weight- bearing tolerance in patients with more severe disc and vertebral enoplate traumas (grade 3 or 4), compared to patients with less severe traumas (grade 2) Conclusion: Posttraumatic assessment of the disc and vertebral enoplate trauma severity using MRI is of significance for predicting the fracture healing prognosis, as well as the final clinical outcome of the procedure.

• MeSH
• bederní obratle zranění   MeSH
• dospělí MeSH
• fraktury páteře diagnóza   terapie   MeSH
• hrudní obratle zranění   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• meziobratlová ploténka zranění   MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Autoři hodnotili prospektivně všechny pacienty s poraněním hrudní a bederní páteře, kteří byli v průběhu 18 měsíců indikováni ke konzervativní terapii nebo k operaci zadní transpedikulární (TP) fixací. Celý soubor tvořilo 89 pacientů (průměrný věk 46,04 let), z toho bylo 58 mužů a 31 žen. doba jejich sledování byla 18-36 měsíců. Cílem studie bylo odhalit zejména míru poškození me­ziobratlových plotének a obratlových krycích desek s využitím magnetické rezonance (Mr) a zhod­notit vliv poranění na klinický stav nemocných, v průběhu 18 měsíců sledovat strukturální a tvarové změny disku, krycí desky a obratlového těla a změny intenzity signálu disku na Mr. Z výsledků vyplynulo, že pacienti se zlomeninou typu A dle Ao léčení zadním přístupem TP fixací mají ve vyšším věku a při prokázaném vyšším stupni poranění zadního podélného vazu sklon k rozvoji hrubších morfologických změn, zejména ke snižování disku a těla nebo i k rozvoji intraspongiózní herniace horního i dolního disku do obratlového těla. U mladších nemocných pozorovali autoři ve sledova­ném průběhu 18 měsíců tendenci ke snížení intenzity signálu disku ve STIR sekvenci. Klinicky tito pacienti přitom vykazovali nejlepší funkční výsledky. Nejvyšší stupeň poranění disku a krycích desek ošetřený pouze TP fixací vedl k výrazně horším klinickým výsledkům, než tomu bylo u poranění nižšího stupně. Průkaz vyššího stupně poranění disku a krycí desky na iniciálním MR má tedy predik­tivní význam a je v korelaci s horším klinickým stavem pacienta po 18 měsících od úrazu. Může se stát důležitou součástí indikačního algoritmu, zejména při zvažování přední náhrady disku.

The authors made a prospective evaluation of all patients with a thoracic or lumbar spine injury who were indicated for conservative therapy or for posterior transpedicular fixation (TP) surgery in an 18-month period. The group consisted of 89 patients (with average age of 46.04 years), 58 men and 31 women. The follow-up period was 18 to 36 months. The objective of the study was to ascertain, in the first place, the degree of damage to intervertebral discs and vertebral plates with the use of magnetic resonance imaging (MRI), and to evaluate the influence of the injuries on the patients' clinical status while monitoring, for a period of 18 months, changes in the structure and form of the discs, the plates and the vertebral bodies, as well as changes in the intensity of the disc signal dur­ing MRI. The results showed that patients with a type-A fracture (Ao classification) who underwent a posterior transpedicular fixation procedure tended to develop grosser morphological changes, primarily disc and vertebral body height reduction or even intraspongious herniation of both the upper and the lower disc into the vertebral body at higher age and with a proven higher degree of injury of the posterior longitudinal ligament. Within the same 18-month follow-up period, younger patients tended to have a lower disc signal intensity on STIR-sequence MRI while clinically showing the best functional results. The highest degree of disc and plate damage treated only with TP fixation had significantly worse clinical results than those for lower degree damage. As a result, the evidence of a higher degree of disc and plate damage on the initial MRI has a predictive value and correlates with a poorer clinical status of the patient 18 months post-injury, and may become an important component of the indication algorithm, especially in considering anterior disc replacement.

• MeSH
• bederní obratle chirurgie   zranění   MeSH
• diagnostické techniky a postupy přístrojové vybavení   využití   MeSH
• diagnostické zobrazování metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• fraktury páteře diagnóza   terapie   MeSH
• hrudní obratle chirurgie   zranění   MeSH
• kostní náhrady terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• medicína založená na důkazech trendy   MeSH
• meziobratlová ploténka chirurgie   zranění   MeSH
• ortopedické výkony metody   využití   MeSH
• poranění páteře diagnóza   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• statistika jako téma metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH