Q95180941
Dotaz
Zobrazit nápovědu
BACKGROUND: It is controversial whether a low cerebral blood flow (CBF) simply reflects the severity of injury or whether ischemia contributes to the brain's injury. It is also not clear whether posttraumatic cerebral hypoperfusion results from intracranial hypertension or from pathologic changes of the cerebral vasculature. The answers to these questions have important implications for whether and how to treat a low CBF. METHODS: We performed a retrospective analysis of 77 patients with severe traumatic brain injury who had measurement of CBF within 12 hours of injury. CBF was measured using xenon-enhanced computed tomography (XeCT). Global CBF, physiological parameters at the time of XeCT, and outcome measures were analyzed. RESULTS: Average global CBF for the 77 patients was 36+/-16 mL/100 g/minutes. Nine patients had an average global CBF<18 (average 12+/-5). The remaining 68 patients had a global CBF of 39+/-15. The initial ICP was >20 mmHg in 90% and >30 mmHg in 80% of patients in the group with CBF<18, compared to 33% and 16%, respectively, in the patients with CBF>or=18. Mortality was 90% at 6 months postinjury in patients with CBF<18. Mortality in the patients with CBF>18 was 19% at 6 months after injury. CONCLUSION: In patients with CBF<18 mL/100 g/minutes, intracranial hypertension plays a major causative role in the reduction in CBF. Treatment would most likely be directed at controlling intracranial pressure, but the early, severe intracranial hypertension also probably indicates a severe brain injury. For levels of CBF between 18 and 40 mL/100 g/minutes, the presence of regional hypoperfusion was a more important factor in reducing the average CBF.
- MeSH
- časové faktory MeSH
- dospělí MeSH
- Glasgowská stupnice kómat MeSH
- Glasgowská stupnice následků MeSH
- intrakraniální hypertenze etiologie patofyziologie MeSH
- ischemie mozku etiologie patofyziologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mozkový krevní oběh fyziologie MeSH
- poranění mozku komplikace patofyziologie terapie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Nemocný, nar. 1964, byl vyšetřen na ORL klinice Fakultní nemocnice v Hradci Králové na podzim 1993 pro rok trvající nebolestivé zduření vpravo na krku v oblasti trigonum caroticum. Vyšetření krku ultrazvukem, CT s aplikací kontrastní látky a karotická angiografie prokázaly vaskularizovaný nádor v rozvětvení pravé karotidy, proto byla stanovena diagnóza tumoru glomus caroticum. Po předoperační parciální embolizaci byl 18.4.1994 nádor celý odstraněn. Histologické vyšetření potvrdilo klinickou diagnózu, po operaci byl pacient dále sledován ambulantně na naší klinice. Od zimy 1996 se postupně objevila vícečetná nebolestivá prominující zduření v okcipitální krajině a vpravo na čele, od léta 1997 pak další pomalu rostoucí zduření pod klíční kostní vpravo. Po CT vyšetření byly histologicky potvrzeny metastázy glomus-tumoru, scintigrafie prokázala dále mno-hočetné metastázy do kostí kalvy, žeber obou hemithoraxů, páteře a pánve. Nemocný podstoupil paliativní chemoterapii, operační stabilizaci páteře v červnu 1998 a následnou iradiaci páteřních metastáz. Pacient dosud žije se známkami progresivního maligního onemocnění, kvalitu života hodnotí ke konci roku 2003 jako dobrou. Závěrem se domníváme, že je nutné dispenzarizovat pacienty po chirurgické léčbě paragangliomu. Histologické vyšetření totiž ne vždy může zodpovědět otázku biologického chování nádoru. Teprve následné sledování nemocného je zárukou včasného odhalení případných známek maligní aktivity tumoru a stanovení definitivní diagnózy.
In 1993, a young man was admitted to the University ENT Department, Charles University, Hradec Králové, with a progressive right-sided neck swelling. The ultrasound examina-tion of the neck disclosed a solid highly vascularised formation of 6x4x3 cm size, pressingthe carotid bifurcation. Additional CT examination and carotid angiography confirmed a vascularised tumor in the carotid bifurcation, with vessel supply from the carotid bifurcation and multiple branches of the external carotid artery. Based on these examinations the diagnosis of a paraganglioma was established and after a preoperative partial embolisation the tumor was completely removed in collaboration with a vessel surgeon; due to the injury of the external carotid artery a suture of the vessel was necessary. The histological examination confirmed the diagnosis. A centrál left-sided hemiparesis after the operation was successfully rehabilitated and the patient was further dispen-sed at our department. Since winter 1996 multiple indolent prominating resistances in the occipital region and the forehead on the right side consequently appeared; since summer 1997 further indolent slowly growing resistance below the clavicule on the right side came forward. After CT scanning and biopsy from the calve distant metastases of a paraganglioma were verified. The skeleton scintigraphy further revealed multiple metastases to the bones of calve, ribs of both sides of the thorax, spinal column and pelvis. The patient then underwent a palliative chemotherapy, surgical stabilization of the spině and radiotherapy of backbone metastases in June 1998. The patient is alive till present (2003) with signs of slowly progressive malignant disease, his quality of life is self-evaluated as good. In conclusion we would like to suggest that the patients after a surgical therapy of paraganglioma should be long term followed-up. The primary histological examination námely cannot always answer the question of the biological behavior of the tumor. Only the further follow-up of the patient can guarantee a timely disclosure of possible signs of malignant tumor activity and statě the definitivě diagnosis.
- MeSH
- dospělí MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- metastázy nádorů diagnóza terapie MeSH
- paragangliom diagnóza MeSH
- protinádorové látky terapeutické užití MeSH
- radioterapie MeSH
- tumor karotického glomu diagnóza terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Autoři hodnotí zkušenosti s chirurgickou léčbou iatrogenních poranění za posledních 7 let, kdy bylo na Neurochirurgické klinice v Hradci Králové odoperováno 151 traumatických lézí periferních nervů. Jasné iatrogenní poškození bylo prokázáno u 47 případů (31%), což je dosti vysoké procento. Do tohoto počtu nezapočítáváme řadu pacientů řešených ambulantně (např. léze n. ischiadicus po operacích v oblasti kyčelního kloubu). Nejčastěji šlo o postižení r. superficialis n. radialis (8 případů) po ortopedických operacích nad zápěstím. Druhou stejně častou skupinou byly různé léze n. medianus (8 případů) na horní končetině, a to většinou po traumatologických zásazích, ale také pro poranění motorické větve nervu po operacích syndromu karpálního tunelu. Revidovali jsme také pacientku s těžkou devastující lézí po intraneurální aplikaci Kenalogu. Následují léze n. accessorius za kývačem většinou po ORL či chirurgických zákrocích (6 případů), léze n. facialis po neurochirurgických zákrocích v zadní jámě lební (4 případy), 1× léze tohoto nervu po ORL a 1× po stomatochirurgickém zákroku. 1× jsme uvolnili n. suprascapularis. V oblasti lokte jsme 3× uvolňovali n. radialis po osteosyntéze distálního humeru, 2× n. ulnaris a 1× n. medianus opět v souvislosti s osteosyntézou humeru. U jednoho pacienta jsme revidovali ulnární nerv za 3 roky od intraneurální aplikace Kenalogu. Na dolní končetině jsme často revidovali poškozené nervy po operacích varixů (n. peroneus 4×, n. saphenus 2×, n. tibialis 1×. N. ischiadicus jsme po ortopedickém výkonu revidovali v oblasti for. infrapiriforme jedenkrát. K iatrogenizaci pacienta však nevedly pouze chirurgické zákroky, ale také nedostatečné revize otevřených ran, při kterých nebylo nalezeno poškození nervu, nebo došlo k našití pahýlů nervů na pahýly šlach apod. Tyto případy jsme do skupiny nezařadili. Často také dochází k příliš pozdnímu rozpoznání příznaků poškození a ke zbytečnému otálení s odesláním k chirurgické revizi. Problémem často bývá nedostatečná následná rehabilitační péče. Při chirurgické léčbě jsme využili všechny techniky, které užíváme i u jiných lézí (sutura end to end, řešení defektu pomocí štěpů z n. suralis, interfascikulární neurolýza, resekce neuromu s alkoholizací pahýlu a zanořením do podkoží, centrocentrální anastomosa, zanoření pahýlů do žilního štěpu).
Práce prezentuje problematiku klinické aplikace metody intracerebrální mikrodialýzy. Vysvětlen je princip metody, vlastní technika monitoringu, komplikace a limitace intracerebrální mikrodialýzy. V práci je podán současný stav klinické aplikace této metody u ischemic mozku, subarachnoidálního krvácení a po poranění. Nastíněny jsou další možné aplikace. Intracerebrální mikrodialýza se jeví jako bezpečná a osvědčená metoda k experimentálnímu sledování intersticiálního metabolismu mozkové tkáně.
This review is aimed at the method of intracerebral microdialysis. Principles of the method, technical aspects of monitoring, possible complications and limitations of the intracerebral microdialysis are presented. Clinical applications of this method in cerebral ischemia, subarachnoid hemorrhage, head injury, as well as in other potential areas are discussed. Intracerebral microdialysis appears to be a safe and reliable method for the experimental monitoring of brain extracellular metabolism.
- MeSH
- ischemie mozku terapie MeSH
- mikrodialýza metody využití MeSH
- poranění mozku terapie MeSH
- subarachnoidální krvácení terapie MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Autoři prezentují zkušenosti s neurochirurgickou léčbou 9 pacientů s diagnózou TOS. V souboru bylo 7 žen a 2 muži ve věkovém rozmezí 39-59 let, doba obtíží byla v rozmezí 6 měsíců až 26 let. Pacienty jsme hodnotili jako neurogenní nešpecifický TOS v 8 případech, v jednom případě jako poúrazový TOS po fraktuře klíční kosti. Sedm pacientů s nespecifickým TOS bylo operováno vlevo a jeden pacient vpravo. V šesti pripadech došlo k výrazné úlevě nebo kompletní úpravě stavu a u jednoho nemocného jen k částečné úpravě. U jedné pacientky byl efekt operace jen přechodný s postupným návratem symptomatologie po 6 týdnech od operace. U pacienta s pravostranným posttraumatickým TOS byl efekt operace výborný. Všechny operace byly provedeny ze supraklavikulárního přístupu. U 54 leté ženy jsme reoperovali po 15 letech od primárního zákroku.
The authors describe their experience with surgery of suspected TOS (8 cases) and traumatic TOS after clavicular fracture (1 case) in the last 2 years. In the group there were 7 women and 2 men aged 39-59 years with a history from 6 months to 26 years. Seven patients reported complete or almost complete relief of symptoms. In one case we observed progressive deterioration during 6 weeks postoperatively. All patients underwent decompression ofthe brachial plexus and subclavian artery from a supraclavicular approach. There was one case of reoperation after 15 years after primary surgery.
V prospektivní studii 36 pacientů s těžkým poraněním mozku byla v časné poúrazové fázi nalezena těsná korelace mezi rychlostí průtoku krve mozkem měřeno transkraniální dopplerovskou ultrasonografií a velikostí průtoku krve mozkem měřeno xenon-kontrastní počítačovou tomografií. Korelace byla přítomna v bezprostřední poúrazové fázi a zcela vymizela s odstupem 24 hodin. Prezentovaná studie dokumentuje použitelnost transkraniální dopplerovské ultrasonografie k detekci časné posttraumatické hypoperfuze mozku.
In the prospective study of 36 patients following severe head injury a close relationship was found between cerebral blood flow velocity measured by transcranial Doppler ultrasonography and cerebral blood flow measured by xenon enhanced computed tomography. The relationship was present only at the earliest time after injury and was dissolved within 24 hours. The presented study documents a possible application of transcranial Doppler ultrasonography in detection of posttraumatic hypoperfusion early after brain injury.
Autoři hodnotí indikace a výsledky reoperací u pěti pacientů s úžinovými syndromy ulnárního nervu v loketní oblasti. Ze 120 našich pacientů operovaných několika různými technikami podstoupili reoperaci čtyři pacienti, tři muži a jedna žena. Pátý pacient našeho souboru byl primárně dvakrát operován na jiném pracovišti. U dvou pacientů jsme zvolili techniku transpozice nervu s uložením nervu v podkožním lůžku. U prvního pacienta byl efekt velmi dobrý, u druhého přetrvávají reziduální obtíže. V případě pacienta operovaného dvakrát na jiném pracovišti jsme zvolili techniku submuskulární transpozice se -Z- plastikou flexor-pronátorové svalové skupiny. Obdobnou techniku jsme zvolili i u ženy, která byla poprvé operována pro ulnární epikondylitidu a následně pro rozvoj syndromu kubitálního tunelu technikou prosté dekomprese. U obou těchto pacientů byl efekt velmi dobrý. U pacienta operovaného prostou dekompresí jsme se rozhodli pro uvolnění nervu a epikondylektomii s uspokojivým efektem.
V článku jsou analyzovány teoretické i praktické aspekty měření průtoku krve mozkem pomocí xenon kontrastní počítačové tomografie. Uveden je princip metody, její výhody a nevýhody. Stručně jsou předneseny možnosti klinické aplikace xenon kontrastní výpočetní tomografie se zaměřením na cerebrovaskulámí onemocnění, mozkové nádory a kraniocerebrální poranění.
Theoretical and practical aspects of cerebral blood flow measurement using the stable (non-radioactive) xenon-computed tomography method are described. The principle, advantages, limitations are discussed and the clinical experience is reviewed, with particular emphasis on study of cerebrovascular diseases, brain tumours, and head injuries.
