Publikace komplexně zpracovává problematiku venózních okluzí sítnice - druhého nejčastějšího vaskulárního onemocnění sítnice. V knize jsou podrobně popsány techniky laserové fotokoagulace a přesný popis metodiky léčby těchto nemocných. Jednotlivé klinické jednotky jsou doplněny barevnými fotografiemi očního pozadí, angiografická vyšetření sítnice.

• Klíčová slova
• Oftalmologie, ORL,
• MeSH
• diagnostické techniky oftalmologické využití   MeSH
• okluze retinální žíly diagnóza   epidemiologie   patofyziologie   MeSH

• NLK Obory
• oftalmologie

Publikace komplexně zpracovává problematiku venózních okluzí sítnice - druhého nejčastějšího vaskulárního onemocnění sítnice. V knize jsou podrobně popsány techniky laserové fotokoagulace a přesný popis metodiky léčby těchto nemocných. Jednotlivé klinické jednotky jsou doplněny barevnými fotografiemi očního pozadí, angiografická vyšetření sítnice.

• MeSH
• diagnostické techniky oftalmologické využití   MeSH
• okluze retinální žíly diagnóza   epidemiologie   patofyziologie   MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
• NLK Obory
• oftalmologie

• MeSH
• oční nemoci dějiny   MeSH
• oftalmologické chirurgické výkony dějiny   MeSH
• oftalmologie dějiny   MeSH
• významné osobnosti MeSH
• zrak MeSH
• Publikační typ
• biografie MeSH

• Konspekt
• Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
• NLK Obory
• oftalmologie
• dějiny lékařství

Cíl: Zhodnotit výsledky léčby implantátem dexamethasonu Ozurdex® (DEX) u pacientů s diabetickým makulárním edémem (DME) v reálné klinické praxi. Zjistit korelaci mezi známými OCT biomarkery a efektem léčby. Materiál a metodika: Do retrospektivní studie bylo zařazeno 42 očí u 33 pacientů (16 žen, 17 mužů) léčených DEX na oční klinice LF UP a FN Olomouc v indikaci DME v letech 2020 až 2023. Kontrolní vyšetření proběhla 1, 3 a 6 měsíců po první aplikaci DEX. Hlavní sledované parametry byly: nejlépe korigovaná zraková ostrost (NKZO), nitrooční tenze (NT), CRT, OCT biomarkery. Výsledky sledování byly následně statisticky vyhodnoceny. Výsledky: Na první kontrole po aplikaci DEX došlo k poklesu CRT v průměru o 186 ±146 μm a zisku písmen v průměru 3 ±7 písmen. Pozitivní morfologická a funkční responze byla u 39 (92,9 %) a 23 očí (54,8 %). Biomarker DRIL (dezorganizace vnitřních vrstev sítnice) byl vstupně přítomný u 41 očí (97,6 %), k redukci až vymizení po aplikaci došlo u 13 očí (31 %). U očí s EZ disrupcí (dezorganizace elipsoidní zóny) byla průměrná vstupní NKZO 49,6 písmen, ve skupině bez tohoto biomarkeru 57,8 písmen. U naivních očí byl po aplikaci průměrný zisk +8,7 písmen, u již léčených očí +2,1 písmen. Chronický DME byl méně častý u naivních (n = 1, 14,3 %) než léčených očí (n = 28, 84,8 %). Všechny tyto výsledky byly statisticky významné (p < 0,05). K elevaci NT po aplikaci DEX došlo u 9 pacientů (21,4 %). Závěr: Naše výsledky potvrdily DEX jako bezpečnou a účinnou možnost léčby DME. Naivní pacienti dosahovali lepších funkčních výsledků. Potvrdili jsme dezorganizaci elipsoidní zóny (EZ disrupce) jako negativní biomarker. Zároveň jsme prokázali schopnost DEX redukovat dezorganizaci vnitřních vrstev sítnice (DRIL).

Objective: The aim of this study was to evaluate the outcomes of Ozurdex® (DEX) implant in patients with diabetic macular edema (DME) in real-world clinical practice, and to determine the correlation between known OCT biomarkers and the effect of treatment. Material and Methods: This retrospective study included 42 eyes of 33 patients (16 women, 17 men) treated with DEX at the Department of Ophthalmology, Faculty of Medicine and Dentistry of Palacký University and University Hospital Olomouc for DME indication between 2020 and 2023. Follow-up examinations were conducted at 1, 3, and 6 months after the first DEX application. The main assessed parameters were: best-corrected visual acuity (BCVA), intraocular pressure (IOP), central retinal thickness (CRT), OCT biomarkers. The results were subsequently statistically evaluated. Results: At the first follow-up after DEX application, there was an average decrease in CRT of 186 ±146μm and a gain of 3 ±7 letters. Positive morphological and functional responses were observed in 39 eyes (92.9%) and 23 eyes (54.8%) respectively. The disorganization of retinal inner layers (DRIL) biomarker was initially present in 41 eyes (97.6%), with reduction or disappearance observed in 13 eyes (31%) post-application. Eyes with ellipsoid zone disruption (EZ disruption) had an average initial BCVA of 49.6 letters, compared to 57.8 letters in the group without this biomarker. The mean gain in BCVA was +8.7 letters in treatment-naive eyes and +2.1 letters in previously treated eyes. Chronic DME was less frequent in treatment-naive (n = 1, 14.3%) compared to previously treated eyes (n = 28, 84.8%). All these results were statistically significant (p < 0.05). An increase in IOP post-DEX application occurred in 9 patients (21.4%). Conclusion: Our results confirm DEX as a safe and effective treatment option for DME. Treatment-naive patients achieved better functional outcomes. We confirmed ellipsoid zone disruption (EZ disruption) as a negative biomarker. Additionally, we demonstrated the capacity of DEX to reduce disorganization of the retinal inner layers (DRIL).

• MeSH
• biologické markery MeSH
• dexamethason aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• diabetická retinopatie * farmakoterapie   MeSH
• implantované léky MeSH
• injekce intravitreální MeSH
• lidé MeSH
• makulární edém * farmakoterapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl: Porovnat funkční a anatomické výsledky mezi technikou invertovaného laloku a konvenčním odstraněním interní limitující membrány (ILM) při operačním řešení idiopatických makulárních děr (IMD). Metodika: Retrospektivně jsme hodnotili anatomické a funkční výsledky u 67 očí 65 pacientů operovaných pro IMD. Pacienti byli operováni buď technikou konvenčního peelingu ILM (první skupina), nebo technikou invertovaného laloku ILM (druhá skupina). Do první skupiny bylo zařazeno 43 očí 41 pacientů, do druhé skupiny 24 očí 24 pacientů. K operaci jsme indikovali pouze pacienty s IMD stádia 2–4 dle Gasseho klasifikace. Před a dva měsíce po operaci byla vždy stanovená nejlépe korigovaná zraková ostrost (ZO). Dále bylo provedené srovnání obou technik podle průměrného zisku písmen po operaci a efekt operace byl zhodnocen pomocí OCT, zda došlo k uzavření IMD. U obou technik byla provedena 25G PPV s tamponádou SF6. Výsledky: U konvenčního odstranění ILM došlo k uzavření díry u 41 očí. U jednoho oka nedošlo k uzavření díry ani po reoperaci stejnou technikou. Medián zisku písmen ETDRS byl 7,0. ZO zůstala stejná u 2 očí (4,7 %), v 7 případech (16,2 %) se ZO zhoršila a ve všech ostatních případech došlo k jejímu zlepšení (79,0 %). U 16 očí (37,2 %) se ZO zlepšila o 2 a více řádků ETDRS optotypů. U invertovaného flapu došlo k uzavření díry u všech 24 sledovaných očí. Medián zisku písmen ETDRS byl 9,5. ZO zůstala stejná u 2 očí (8,3 %), ve 2 případech (8,3 %) se ZO zhoršila a ve všech ostatních případech došlo k jejímu zlepšení (83,3 %). U 12 očí (50,0 %) se ZO zlepšila o 2 a více řádků ETDRS optotypů. Peroperačně a pooperačně nebyly žádné závažné komplikace. Závěr: Naše studie prokázala bezpečnost a účinnost obou metod. Přestože výsledky nebyly statisticky signifikantní, technika invertovaného laloku měla oproti konvenční technice peelingu ILM v našem souboru očí větší zisk písmen ETDRS (9,5 vs. 7,0) a počet uzavřených děr (100 % vs. 95,3 %).

Aim: To compare functional and anatomical outcomes between the inverted flap technique and conventional removal of the internal limiting membrane (ILM) in the surgical management of idiopathic macular hole (IMH). Material and methods: We retrospectively evaluated the anatomical and functional results in 67 eyes of 65 patients operated on for IMH. The patients were operated on either using the conventional ILM peeling technique (first group) or with the inverted ILM flap technique (second group). 43 eyes of 41 patients were included in the first group, 24 eyes of 24 patients in the second group. We indicated for surgery only patients with IMH stage 2–4 according to the Gasse classification. Best corrected visual acuity (VA) was always determined before and two months after surgery. Furthermore, a comparison of both techniques was made according to the average letter gain after surgery, and the effect of surgery was evaluated using OCT with regard to whether IMH closure succeeded. For both techniques, 25G PPV with SF6 tamponade was performed. Results: Hole closure took place in 41 eyes with conventional ILM removal. In one eye, the hole did not close even after reoperation with the same technique. Median ETDRS letter gain was 7.0. VA remained the same in 2 eyes (4.7%), worsened in 7 cases (16.2%), and improved in all other cases (79.0%). In 16 eyes (37.2%), VA improved by 2 or more lines of ETDRS charts. Using the inverted flap technique, the hole was closed in all 24 monitored eyes. Median ETDRS letter gain was 9.5. VA remained the same in 2 eyes (8.3%), worsened in 2 cases (8.3%), and improved in all other cases (83.3%). In 12 eyes (50.0%), VA improved by 2 or more lines of ETDRS charts. There were no serious complications intraoperatively or postoperatively. Conclusion: Our study demonstrated the safety and efficacy of both methods. Although the results were not statistically significant, the inverted flap technique recorded a greater ETDRS letter gain (9.5 vs. 7.0) and proportion of closed holes (100% vs. 95.3%) compared to the conventional ILM peeling technique in our set of eyes.

• Klíčová slova
• invertovaný lalok, peeling MLI,
• MeSH
• lidé MeSH
• oftalmologické chirurgické výkony * klasifikace   metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• perforace sítnice * chirurgie   klasifikace   terapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• trypanová modř terapeutické užití   MeSH
• vitrektomie klasifikace   metody   MeSH
• vnitřní tamponáda klasifikace   metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zraková ostrost MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

BACKGROUND AND AIMS: Cardiovascular (CV) diseases are the most common risk factors (RFs) for retinal vein occlusion (RVO) development in general. The aim of this study was to identify the most frequent causes of RVO in patients under 50. METHODS: We retrospectively evaluated a group of patients with RVO under 50 years. The parameters of interest included age and sex, RVO type, presence of arterial hypertension (HT), hyperlipidaemia (HLD), diabetes mellitus (DM), congenital thrombophilic disorder (TD), obstructive sleep apnoea syndrome (OSAS), thyroid eye disease (TED), use of hormone contraception (HC) or hormone replacement therapy (HRT), glaucoma and other potential RFs. Patients with central RVO (CRVO), hemi-central RVO (HRVO), branch RVO (BRVO), impending CRVO and combined arterial-venous (AV) occlusion were included. RESULTS: The group consisted of 110 eyes of 103 patients. CV disease was the most common systemic abnormality. 55.3% patients had HT, 17.5% had HLD. TD was the third most frequent RF (12.6%). The cohort also included patients with DM (6.8%), glaucoma (6.8%) and women using HC/HRT (26.2% of female patients). There were isolated cases of RVO due to retinal vasculitis, intense exercise, antiphospholipid syndrome and COVID-19 pneumonia. None of the patients had OSAS, TED or a haemato-oncological disease. The etiology remained unexplained in 20.4% patients. No difference was observed in RF occurrence between patients with CRVO and HRVO and those with BRVO. CONCLUSION: The most common systemic abnormality in our cohort was CV disease, especially HT and HLD. The risk factors for central, hemi-central and branch RVOs were similar.

• MeSH
• glaukom * MeSH
• hyperlipidemie * komplikace   epidemiologie   MeSH
• hypertenze * komplikace   epidemiologie   MeSH
• kardiovaskulární nemoci * MeSH
• lidé MeSH
• obstrukční spánková apnoe * MeSH
• okluze retinální žíly * epidemiologie   etiologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• trombofilie * komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Po skončení první světové války byl nejvýznamnější událostí v historii naší země vznik Československé republiky 28. října 1918. Profesor Deyl se opakovaně vyslovoval o potřebě ustavení Československé oftalmologické společnosti. Teprve jeho nástupce, profesor O. Lešer, Deylovu myšlenku realizoval a po dohodě s přednosty bratislavské a brněnské kliniky svolal na den 3. 4. 1926 ustavující valnou hromadu Československé oftalmologické společnosti do posluchárny české oční kliniky za účasti 37 očních lékařů. Na této první schůzi Československé oftalmologické společnosti nebyli přítomni všichni českoslovenští oční lékaři; jejich počet lze odhadnout v roce 1926 asi na 55. Ihned po založení Československé oftalmologické společnosti v roce 1926 začal ve stejném roce vycházet Sborník sjezdových prací, a to každý rok až do roku 1932, celkem 7 svazků. Rozhodnutím valné hromady Československé oftalmologické společnosti konané 15. 5. 1933, bylo postaveno uveřejňování sjezdových prací na nový základ. Dosavadní forma sborníku byla opuštěna a byl založen periodický časopis Československá oftalmologie. V roce 1954 byla založena Slovenská odbočka oftalmologické sekce Československé oftalmologické společnosti, která rychle rozvíjela svoji činnost a 2x ročně pořádala velmi úspěšné a vědecky hodnotné sjezdy s bohatou účastí a diskuzí. Byl zvolen název organizace „Slovenská odbočka Oftalmologickej sekce Československej lekárskej spoločnosti J. E. Purkyně“. V roce 1969 ve smyslu zákona o federalizaci byly lékařské společnosti reorganizovány; vznikla Česká a Slovenská oftalmologická společnost. Federální výbor tvořili od té doby předsedové a sekretáři obou národních výborů, kteří se během funkčního období střídali ve vedoucích funkcích federálního výboru. Po rozdělení Československa v roce 1993 se změnil i název časopisu. Do roku 1994 vycházel pod názvem Československá oftalmologie, od roku 1995 jako Česká a slovenská oftalmologie. První číslo vyšlo v únoru roku 1995, kontinuita časopisu a číslování zůstaly zachovány.

After the end of the First World War, the most important event in the history of our country was the establishment of the Czechoslovak Republic on October 28, 1918. Professor Deyl repeatedly spoke about the need to establish a Czechoslovak Ophthalmological Society. Only his successor, professor. O. Lešer implemented Deyl's idea and, in agreement with the heads of the Bratislava and Brno departments of ophthalmology, convened the opening general meeting of the Czechoslovak Ophthalmological Society on April 3, 1926, in the auditorium of the Czech department of ophthalmology with the participation of 37 ophthalmologists. Not all Czechoslovak ophthalmologists were present at this first meeting of the Czechoslovak Ophthalmological Society; their number can be estimated at about 55 in 1926. Immediately after the founding of the Czechoslovak Ophthalmological Society in 1926, a yearbook of congress works began to be published in the same year, every year until 1932, a total of 7 volumes. By the decision of the General Meeting of the Czechoslovak Ophthalmological Society, held on 15 May 1933, the publication of congress works was built on a new basis. The current form of the collection was abandoned, and the periodical journal Czechoslovak Ophthalmology was founded. In 1954, the Slovak branch of the ophthalmological section of the Czechoslovak Ophthalmological Society was founded, which quickly developed its activities and twice a year organized very successful and scientifically valuable congresses with rich participation and discussion. The name of the organization "Slovak branch of the Ophthalmological Section of the Czechoslovak Medical Society of J. E. Purkyně" was chosen. In 1969, under the Federalization Act, medical societies were reorganized; the Czech and Slovak Ophthalmological Society is established. The Federal Committee has since consisted of the chairs and secretaries of the two National Committees, who took turns in the leadership of the Federal Committee during their term of office. After the division of Czechoslovakia in 1993, the name of the magazine changed. Until 1994 it was published under the name Czechoslovak Ophthalmology and since 1995 the name has been changed to Czech and Slovak Ophthalmology. The first issue was published in February 1995, the continuity of the journal and the numbering has been preserved.

• MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• oftalmologie MeSH
• periodika jako téma dějiny   MeSH
• společnosti lékařské dějiny   MeSH
• Check Tag
• dějiny 20. století MeSH
• Publikační typ
• historické články MeSH
• Geografické názvy
• Československo MeSH

• Publikační typ
• zprávy MeSH