loading... Mnoho současných klinických prací dokazuje příznivý vliv PPV s peelingem MLI a plynnou tamponádou pro idiopatickou makulární díru (IMD) na morfologii makuly. Dokazují zmenšení či vymizení centrálního skotomu a metamorfopsií a především také zlepšení NKZO do dálky i do blízka. Zhodnocení objektivního funkčního stavu sítnice je ale nadále diskutovanou otázkou. Práce se zabývá srovnáním elektrické funkce sítnice před a po operaci IMD s peelingem MLI a plynnou tamponádou. Do souboru bylo zařazeno 19 pacientů (8 mužů, 11 žen), tzn. 19 očí s IMD. Průměrný věk byl 69 ± 6 let. Soubor tvořili pacienti s transparentními optickými médii. U žádného z těchto pacientů nebyla nalezena přítomnost jiné makulární patologie než IMD. Nikdo neprodělal předchozí operaci sítnice. Pacienti byli vyšetřeni 1 den před operací, 1 měsíc po operaci a 3 měsíce po operaci makulární díry. Při každé kontrole byla provedena následující vyšetření: Amslerův test, nejlépe korigovaná zraková ostrost (NKZO) do blízka (Jaegerovy tabulky), NKZO do dálky (ETDRS optotypy), vyšetření nitroočního tlaku (bezkontaktní přístroj NIDEK NT- 2000), vyšetření předního segmentu na štěrbinové lampě, vyšetření očního pozadí biomikroskopicky i nepřímou oftalmoskopií, vyšetření fotopického, pattern i multifokálního ERG (Retiscan podle metodiky ISCEV) a OCT vyšetření (Stratus OCT). Dle potřeby bylo provedeno i UZV vyšetření (Ultrascan Alcon). Ke statistickému zpracování hodnot ERG komponent mezi souborem před operací (soubor 1), 1 měsíc po operaci (soubor 2) a 3 měsíce po operaci (soubor 3) jsme použili neparametrický Wilcoxonův párový test. U fotopického ERG byla statisticky signifikantně prodloužena latence b u souborů 2 a 3 oproti souboru 1 (p < 0,05). Při srovnání latence b mezi soubory 2 a 3 nebyla nalezena statistická významnost. Srovnání ostatních parametrů fotopického ERG nebylo statisticky významné. U pattern ERG nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mezi soubory 1, 2 a 3. U multifokálního ERG bylo nalezeno statisticky signifikantní zvýšení amplitudy P1 na hustotu odpovědi dané jednotky a amplitudy P1 v centrálním prstenci u souboru 3 oproti souboru 1 (p < 0,05). Srovnání ostatních parametrů nebylo statisticky významné. V paracentrálním prstenci bylo nalezeno statisticky signifikantní prodloužení latence N1 i latence P1 u souboru 3 oproti souboru 1 (p < 0,05). Srovnání ostatních parametrů v paracentrálním prstenci nebylo statisticky významné. Statisticky signifikantní zlepšení elektrické funkce sítnice v centrálních 4°, 3 měsíce po operaci, potvrzuje příznivý funkční efekt operace ve fovee. Ve fovee dochází ke zvýšení počtu funkčních nervových buněk vnějších vrstev sítnice. V parafoveolární oblasti, stejně i na celé sítnici, dochází 3 měsíce po operaci, naopak ke statisticky signifikantnímu zhoršení funkce sítnice ve smyslu prodloužení doby vedení vnějšími vrstvami sítnice. I dle našich výsledků je peeling MLI v chirurgii IMD přes jeho nesporný přínos stále kontroverzní technikou. V krátkém tříměsíčním sledovacím období došlo ke zlepšení funkce ve fovee, ale ke zhoršení funkce parafoveolární oblasti, která se ve velkém rozsahu shoduje s oblastí peelingu MLI. Diskuse ohledně indikace peelingu MLI u nižších stadií IMD je jistě na místě. Vývoj elektrické funkce sítnice po operaci IMD s peelingem MLI a plynnou tamponádou budeme nadále sledovat.

Many contemporary clinical papers establish positive influence of the pars plana vitrectomy (PPV) with the ILM (internal limiting membrane) peeling and gas tamponade in macular hole to the macular morphology. They prove diminishing or disappearing of the central scotoma and metamorphopsia and especially also improvement of the BCVA for far and near. The evaluation of the objective functional condition of the retina is still a discussed question. This paper concerns with the comparison of the electric functions of the retina before and after the IMH surgery with the ILM peeling and the gas tamponade. In the group 19 patients (8 men, 11 women), or 19 eyes with IMH were included. The average age was 69 ± 6 years. The group consisted of patients with transparent optical media. In none of these patients was found other macular pathology than IMH. Nobody underwent other retinal surgery. The patients were examined 1 day before and 1 and 3 months after the surgery. During each control, the following examinations were performed: the Amsler grid examination, the best corrected visual acuity (BCVA) for far (EDRTS chart) and near (Jaeger optotypes), intraocular pressure measurement (non contact tonometer NIDEK NT-2000), examination of the anterior segment on the slit lamp, examination of the posterior segment biomicroscopically and by means of indirect ophthalmoscopy, examination of the photopic, pattern, and multifocal ERG (Retiscan, according to the ISCEV methodology), and OCT examination (Stratus OCT). If necessary, the ultrasound examination (Ultrascan Alcon) was performed as well. For the statistical evaluation of the ERG component values among the data files before the surgery (data file 1), 1 month after the surgery (data file 2), and 3 months after the surgery (data file 3), the non-parametric Wilcoxon pair test was used. In the photopic ERG, there was statistically significant prolongation of the latency b in data file 2 and 3 comparing to the data file 1 (p < 0.05). Comparing latency b of data file 1 to data file 2, there was found no statistical significance. Comparing other parameters of photopic ERG found no statistically significant difference among data files 1, 2, and 3. In the multifocal ERG, there was found statistically significant elevation of the P1 amplitude according to the response density of given unit and the P1 amplitude in the central ring in data file 3 comparing to the data file 1 (p < 0.05). Comparison of other parameters was not statistically significant. In the paracentral ring, there was found statistically significant extension of the N1 and P1 latency in data file 3 comparing to the data file 1 (p < 0.05). Comparison of other parameters in the paracentral ring was not statistically significant. Statistically significant improvement of the retinal electric function in the central 4° 3 months after the surgery, confirms the positive functional effect of the surgery to the fovea. In the fovea, the increase of the number of functional nerve cells of the outer layers of the retina occurs. On the other hand, in the parafoveolar region, as well as in the whole retina, 3 months after the surgery, statistically significant decrease of the function of the retina, meaning the time prolongation of the conduction in the outer layers of the retina, occurs. According also to our results, the peeling of the ILM in the IMH surgery remains, despite its unquestionable contribution, still a controversial technique. During the short, three months lasting, follow-up period, the functional improvement in the fovea occurred, but the functional decrease in the parafoveolar region which correlates in the large extent with area of the ILM peeling was found. The discussion about the ILM peeling indication in the earlier stages is adequate. We will further follow-up the development of the retinal electric function after the IMH surgery with ILM peeling and gas tamponade.

• Klíčová slova
• pars plana vitrektomie, ERG,
• MeSH
• elektroretinografie MeSH
• lidé MeSH
• oftalmologické chirurgické výkony MeSH
• perforace sítnice chirurgie   patofyziologie   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Rhegmatogenní odchlípení sítnice je závažný stav, který může významně poškodit zrakové funkce i za předpokladu úspěšného operačního zákroku. Jednou z komplikací, která zhoršuje zrakovou ostrost v pooperačním období, je rozvoj epimakulární membrány (ERM). Cílem této práce je sledovat vliv peelingu vnitřní limitující membrány (MLI) v makule na anatomický a funkční vývoj v pooperačním období, zejména pokud se jedná o rozvoj ERM. Materiál a metodika: Prospektivní sledování 21 očí, u kterých byl při pars plana vitrektomii pro rhegmatogenní amoci proveden peeling MLI na amované makule (bez použití dekalinu během peelingu). Byla sledována nejlépe korigovaná zraková ostrost (BCVA) a biomikroskopické nálezy očního pozadí. Proliferativní vitreoretinopatie (PVR) byla hodnocena dle doporučení Retina Society Terminology Committee. K vyloučení rozvoje ERM v makule byla provedena optická koherentní tomografie (OCT) na konci 18měsíční sledovací doby. Výsledky: Celkem jsme hodnotili výsledky 21 očí 21 pacientů, kteří podstoupili PPV pro rhegmatogenní amoci a byl u nich proveden peeling MLI na amované makule. Provedení peelingu bez použití dekalinu bylo možné v dostatečném rozsahu u všech očí. U všech očí s provedeným peelingem MLI nebyl na konci sledovací doby patrný rozvoj epimakulární proliferace. Závěr: Provedení peelingu MLI u rhegmatogenní amoce snižuje riziko sekundárního rozvoje epimakulární membrány.

Purpose: Rhegmatogenous retinal detachment is a serious condition that can significantly impair visual function, even after a successful surgery. One of the complications that can significantly impair visual acuity in the postoperative period is a development of the epimacular membrane (ERM). The aim of this work is to monitor the effect of peeling of the internal limiting membrane (ILM) in the macula at the anatomical and functional results in the postoperative period, especially with regard to the development of ERM. Methods: Prospective study of 21 eyes, which underwent peeling of ILM during pars plana vitrectomy for rhegmatogenous retinal detachment (on detached macula). The ILM peeling was done without using decalin during this procedure. We tested best corrected visual acuity (BCVA) and followed fundus biomicroscopic findings. Proliferative vitreoretinopathy (PVR) was evaluated according to the recommendations of the Retina Society Terminology Committee. To exclude the development of ERM in the macula optical coherence tomography (OCT) was performed at the end of the 18-month follow-up period. Results: In total, the results of 21 eyes of 21 patients who underwent PPV for rhegmatogenous retinal detachment were evaluated. In all of them was during PPV performed ILM peeling on detached macula, these are followed prospectively. ILM peeling without using decalin was sufficient in all eyes. All eyes with ILM peeling did not develop ERM at the end of the follow-up period. Conclusions: ILM peeling during PPV for rhegmatogenous retinal detachment reduces the risk of developing secondary ERM.

• Klíčová slova
• epimakulární membrána, pars plana vitrektomie, membrana limitans interna, dekalin, MembraneBlue Dual,
• MeSH
• barvicí látky diagnostické užití   MeSH
• bazální membrána * chirurgie   MeSH
• epiretinální membrána * diagnóza   etiologie   patofyziologie   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• naftaleny MeSH
• odchlípení sítnice chirurgie   MeSH
• optická koherentní tomografie MeSH
• perioperační péče MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• prospektivní studie MeSH
• vitrektomie * škodlivé účinky   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zraková ostrost MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl: Zhodnocení anatomických a funkčních výsledků operace idiopatické makulární díry pomocí 25-gauge pars plana vitrektomie s peelingem vnitřní limitující membrány (MLI) asistované briliantovou modří (BB) a tamponádou expanzivním plynem. Soubor a metodika: Retrospektivní analýza. Do hodnoceného souboru bylo zařazeno 53 očí 52 pacientů (39 žen, 13 mužů) průměrného věku 68,8 roků (58–83), kteří byli na Oftalmologické klinice FNKV operovaní pro idiopatickou makulární díru (stadia II-IV dle Gasse) od 6/2012–7/2014. Všichni pacienti podstoupili 25-gauge pars plana vitrektomii včetně peelingu MLI obarvené briliantovou modří. Jako tamponáda byl použit expanzivní plyn (ve 35 případech 15 % C3F8, v 18 případech 20 % SF6). 50 operací (94,3 %) bylo provedeno v retrobulbární anestezii, 3 operace v anestezii celkové. Po operaci bylo doporučeno udržovat hlavu v pronační poloze 3 dny. Hodnocena byla změna nejlépe korigované zrakové ostrosti (NKZO), nález na optické koherenční tomografii a výskyt komplikací. Výsledky: Průměrná sledovací doba činí 6 měsíců (1–22). Makulární díra byla uzavřena u 49 očí (92,5 %). Průměrná NKZO se zlepšila z 0,16 (0,5–0,05) na 0,5 (1,0–0,1). U 42 očí (79,2 %) se zraková ostrost zlepšila o 3 a více řádků ETDRS optotypů. Závěr: 25-gauge pars plana vitrektomie s peelingem MLI obarvené briliantovou modří a plynovou tamponádou je efektivní a bezpečná metoda léčby idiopatické makulární díry s vysokou pravděpodobností anatomického i funkčního úspěchu. Klíčová slova: makulární díra, 25-gauge, MLI peeling, briliantová modř, plynová tamponáda

25-gauge pars plana vitrectomy with briliant blue assisted internal limiting membrane peeling and gas tamponade for idiopatic macular hole Purpose: The evaluation of anatomic and visual outcomes in idiopatic macular holes treated with 25-gauge pars plana vitrectomy, briliant blue (BB) assisted internal limiting membrane (ILM) peeling and gas tamponade. Materials and methods: Retrospective analysis. 53 eyes of 52 patients (39 women, 13 men) of mean age 68,8 years (58-83) with the diagnosis of stage 2, 3, or 4 macular holes according to Gass Classification from 6/2012 to 7/2014 were included. All patient undergone 25-gauge pars plana vitrectomy with brillinat blue assisted ILM peeling, gas tamponade (35 cases 15 % C3F8, 18 cases 20 % SF6). 50 cases (94,3 %) were performed in retrobulbar anesthesia, 3 cases in general anesthesia. Face-down positioning should have beeen maintained for three days. Best corrected visual acuity (BCVA), optical coherence tomography findings and complications were evaluated. Results: The mean follow-up time was 6 months (1–22). Macular hole closure was achieved in 49 eyes (92,5 %). The mean BCVA improved from 0,16 (0,5–0,05) to 0,5 (1,0–0,1). BCVA was improved by 3 and more ETDRS lines in 42 eyes (79,2 %). Conclusion: 25-gauge pars plana vitrectomy with briliant blue assisted internal limiting membrane peeling and gas tamponade is safe and effective method of macular hole therapy with high anatomic and functional effect. Key words: macular hole, 25-gauge, ILM peeling, brilliant blue, gas tamponade

• MeSH
• barvicí látky terapeutické užití   MeSH
• epiretinální membrána chirurgie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• oftalmologické chirurgické výkony metody   využití   MeSH
• optická koherentní tomografie metody   využití   MeSH
• perforace sítnice * diagnóza   chirurgie   patofyziologie   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• vitrektomie * metody   využití   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• zraková ostrost MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Hodnotíme roční anatomické a funkční výsledky operace makulární díry standardní tříportovou 20G pars plana vitrektomií, s peelingem MLI (membrana limitans interna) a s instalací plynové expanzivní tamponády (20% SF6 – hexafluorosulfid, fluorid sírový). Sledovaný soubor tvořilo 32 očí 32 pacientů (3 muži a 29 žen), průměrného věku 69 let (rozmezí 59 až 76). Kromě idiopatické makulární díry (IMD) nebyla přítomna jiná nitrooční patologie. Jako metody objektivizace nitrooční anatomie jsme použili techniky: vyšetření předního segmentu štěrbinovou lampou, biomikroskopii při arteficiální mydriáze a optickou koherentní tomografii (Stratus OCT™, Carl Zeiss). Pro vyšetření funkce centrální oblasti sítnice jsme hodnotili: nejlépe korigovanou zrakovou ostrost do dálky (BCVA) na ETDRS optotypech, BCVA do blízka (Jaegerovy tabulky), multifokální elektroretinografii (MfERG) a reverzní elektroretinografii při šachovnicové stimulaci (PERG). Ke statistickému zpracování výsledků jsme použili neparametrický Wilcoxonův párový test. Výsledky anatomické: k primárnímu uzavření IMD došlo u 29 (90 %), IMD se neuzavřela, ale okraje neuroretiny byly oploštělé u 2 očí (6 %) a jedenkrát byla IMD neuzavřená s neoploštělými kraji (3 %). Výsledky funkční: vstupní BCVA testovaná na ETDRS tabulích se pohybovala v rozmezí 0,1 až 0,5 (1,0 až 0,3 logMAR). Po jednom roce od operace se zraková ostrost zlepšila o 2 a více řádků u 27 očí (84 %), o 3 a více řádků u 18 očí (56 %) a o 4 a více řádků u 5 očí (16 %). Amplitudy PERG (N95) všech očí se pohybovaly mezi 4–9 μV, byly v rozmezí normálních hodnot laboratoře; hodnoty amplitudy N95 12 měsíců po operaci se statisticky významně nelišily od hodnot předoperačních. Statisticky významný rozdíl (zlepšení) bylo v prvních dvou centrálních prstencích MfERG. Jednalo se o hodnoty amplitudy vlny P1 před operací a 12 měsíců poté (Wilcoxon p < 0,01). Rozdíl mezi hodnotami latencí N1 a P1 před operací a 12 měsíců poté nebyl statisticky významný, stejně jako změny mezi hodnotami amplitud vlny N1 před operací a 12 měsíců poté. Vzhledem k příznivým anatomickým a funkčním výsledkům považujeme operační řešení makulární díry cestou PPV s peelingem MLI za bezpečnou techniku. Při indikaci k provedení peelingu je ale třeba zvážit další faktory, zejména dobu trvání IMD, stadium onemocnění, typ nitrooční tamponády a spolupráci pacienta.

We evaluate annual anatomical and functional results of standard 20G pars plana vitrectomy for idiopathic macular hole, with peeling MLI (membrana limitans interna) and instillation of gas tamponade (20% SF6 – sulfur hexafluoride) The observed group consisted of 32 eyes of 32 patients (3 men and 29 women), mean age 69 years (range 59–76). There was no other ocular pathology besides idiopathic macular holes (IMD). Objectification of ocular anatomy was done with: anterior segment slit lamp, the biomicroscopy in artificial mydriasis and optical coherence tomography (Stratus OCT ™, Carl Zeiss). For examination of the central area of the retina was evaluated: the best corrected visual acuity in the distance (BCVA) with ETDRS optotype, BCVA in the near (Jaeger charts), multifocal electroretinography (MfERG) and pattern reversal electroretinography (PERG). For the statistical processing of results we used non-parametric Wilcoxon paired test. Anatomical results: the primary closure of the IMD occurred in 29 (90 %), the IMD was not closed, but it’s edges were flattened in 2 eyes (6 %), and once time the edges of the IMD were not flattened (3 %). Functional results: the initial BCVA ranged from 0.1 to 0.5 (1.0 to 0.3 LogMAR). After one year of operations the visual acuity improved by 2 or more lines in 27 eyes (84%), of 3 or more lines in 18 eyes (56%), and 4 or more lines in 5 eyes (16%). PERG amplitudes (N95) in all eyes were between 4 to 9 μV (within the normal range of the laboratory), and was not found statistically significant difference between the values before surgery and 12 months after. Statistically significant difference (improvement) was found in the first and the second central ring of the MfERG. Improvement involved the values of P1 wave amplitude before surgery and 12 months after (Wilcoxon p < 0.01). The difference between the values of N1 and P1 latencies before surgery and month 12 was not statistically significant, as well as changes between the values of the amplitudes of waves N1 preoperatively and 12 months later. Due to the favorable anatomical and functional results we consider surgical treatment of macular holes through PPV with peeling MLI as a safe technique. When the indication to perform peeling is considered, there is a need to think about other factors, especially duration IMD, disease stage, type of intraocular tamponade and the patient’s cooperation.

• Klíčová slova
• MfERG, PERG, peeling, MLI,
• MeSH
• diagnostické techniky oftalmologické přístrojové vybavení   využití   MeSH
• elektroretinografie metody   využití   MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• oftalmologické chirurgické výkony metody   využití   MeSH
• optická koherentní tomografie metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• perforace sítnice diagnóza   chirurgie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• vitrektomie metody   využití   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• zraková ostrost MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Ciele: Hlavným cieľom práce je zhodnotenie anatomických a funkčných výsledkov operácie idiopatickej makulárnej diery (IMD) pomocou pars plana vitrektómie (PPV) s peelingom vnútornej limitujúcej membrány (MLI) s využitím membránovej modrej a s následnou tamponádou expanzným plynom (perfluórpropánom). Materiál a metódy: Do retrospektívnej analýzy bolo zaradených 100 očí, celkovo 100 pacientov (61 žien a 39 mužov) s IMD, ktorí v období od 1. 1. 2021 do 1. 1. 2024 na Očnej klinike SZU a UNB podstúpili 25-gauge PPV s peelingom MLI a tamponádou perfluópropánom (C3F8) v zriedenej koncentrácii 15 %. Po operácii bolo pacientom doporučené polohovať tvárou nadol po dobu aspoň 1 týždňa. Hodnotenými parametrami boli najlepšia korigovaná centrálna zraková ostrosť (NKCZO), minimálny lineárny diameter (MLD) na optickej koherentnej tomografii, typ uzáveru makulárnej diery a výskyt komplikácií. Získané výsledky boli číselne vyjadrené pomocou aritmetických priemerov a zobrazené v prehľadných grafoch. Výsledky: K primárnemu uzáveru makulárnej diery došlo u 93 pacientov (93 %). Najčastejšie sa vyskytujúci spôsob uzáveru bol typ 1A. U všetkých pacientov došlo po operácii k zlepšeniu NKCZO, a to z priemernej hodnoty 0,101 predoperačne na 0,300 rok po operácii. V priebehu ročného sledovania došlo ku postupnému nárastu NKCZO s jej stabilizáciou po 6 mesiacoch vo všetkých skupinách pacientov (nezávisle od veľkosti makulárnej diery pred operáciou). Hlavné faktory ovplyvňujúce pooperačnú NKCZO boli predoperačné hodnoty MLD a NKCZO. Záver: PPV s peelingom MLI a tamponádou perfluórpropánom je efektívnou liečbou idiopatickej makulárnej diery s úspešnosťou jej uzavretia viac než 90 %. Tento operačný postup spojený s relatívne nízkym počtom komplikácií prináša pacientom jednoznačné zlepšenie NKCZO.

Aim: The main aim of this study is to evaluate the anatomical and functional results of pars plana vitrectomy (PPV) with peeling of the internal limiting membrane (ILM), membrane blue staining and subsequent expansile gas tamponade (perfluoropropane) in the treatment of idiopathic macular hole (IMH). Material and methods: The retrospective analysis consisted of 100 eyes of a total of 100 patients (61 women and 39 men) with IMH, operated on at the Department of Ophthalmology of the Slovak Medical University and University Hospital Bratislava from 1 January 2021 to 1 January 2024, using 25-gauge PPV with ILM peeling and perfluoropropane tamponade (C3F8) of 15% concentration. After surgery, the patients were required to remain in a face-down position for at least one week. Best corrected visual acuity (BCVA), minimal linear diameter (MLD) on optic coherence tomography, macular hole closure type and occurrence of complications were evaluated. The obtained results were expressed with the use of arithmetic averages and displayed in graphs. Results: Primary closure of macular hole was achieved in 93 patients (93%). The most frequently occurring type of closure was 1A. After surgery, the BCVA of all patients improved, from an average value of 0.101 preoperatively to 0.300 one year after surgery. In all groups of patients (regardless of the size of the macular hole before surgery), during the one-year follow-up period there was a gradual increase in BCVA with its stabilization by 6 months. The main factors that influenced postoperative BCVA were the preoperative values of MLD and BCVA. Conclusion: PPV with ILM peeling and perfluoropropane tamponade is an effective treatment for idiopathic macular holes with a success rate of more than 90%. This surgical procedure, associated with a relatively low number of complications, brings patients a definite improvement of BCVA.

• Klíčová slova
• pars plana vitrektomie, peeling MLI, perfluoropropan,
• MeSH
• lidé MeSH
• oftalmologické chirurgické výkony klasifikace   metody   MeSH
• perforace sítnice * chirurgie   diagnostické zobrazování   diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• vitrektomie * klasifikace   metody   MeSH
• vnitřní tamponáda klasifikace   metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Autoři hodnotí výsledky operace makulární díry (MD) technikou PPV s peelin-gem membrány limitans interna (MLI) a použitím membránové modři u 49 nemocných. Příčina vzniku MD díry byla v 81% (40) idiopatická, v 13% (6) trauma, v 6% (3) epimakulární membrána. Úplné uzavření MD po operaci bylo pozorováno v 59 % (29 ) pacientů, zlepšení zrakové ostrosti o dva a více řádků u 28 % (14) pacientů. PPV s peelingem MLI a použitím membránové modři k lepší identifikaci MLI je velmi efektivní operační technika k léčbě makulární díry

The authors evaluate results of the vitrectomy with the internal Iimiting membrane (ILM) peeling staining membrane blue by 49 patients. 81 % (40) patients had idiopathic macular hole, 13 % (6) traumatic case, 6 % (3) epimacular membráně. Anatomie closure of macular hole was achieved in 59 % (29) of 49 patients by the operation. Visual acuity improved 2 or more Snellen lines in 28 % (14) patients. Vitrectomy with peeling of the Iimiting membrane staining membráně blue of the better identification MLI is the effective operating technique to treat the macular hole.

• MeSH
• barvicí látky terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• epiretinální membrána chirurgie   MeSH
• insuflace metody   využití   MeSH
• macula lutea MeSH
• odchlípení sklivce diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• vitrektomie metody   využití   MeSH
• zraková ostrost MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH

Cieľ: V prospektívnom sledovaní porovnať anatomické a funkčné výsledky pars plana vitrektómie (PPV) so zlúpnutím vnútornej hraničnej membrány (MLI) (súbor PPV) a pars plana vitrektómie so zlúpnutím MLI, aplikáciou triamcinolonu acetonid 4 mg intravitreálne (TRIAM) a laserkoaguláciu makuly (súbor PPV + TRIAM) u očí s difúznym diabetickým edémom makuly (DEM). Metódy: V súbore PPV bola vykonaná PPV so zlúpnutím MLI a v súbore PPV + TRIAM bola vykonaná PPV so zlúpnutím MLI, triamcinolon acetonid 4 mg bol aplikovaný intravitreálne na konci operácie a laserkoagulácia makuly 3 týždne od operácie. Centrálna ostrosť zraku (COZ), centrálna hrúbka makuly (CMT) a objem makuly boli zaznamenané pred operáciou, 1., 3., 6. a 12. mesiac po PPV. Výsledky: Zaradených bolo 68 očí u 59 pacientov s DEM nereagujúcim na laserkoaguláciu alebo s vitreomakulárnou trakciou, v súbore PPV 35 očí a v súbore PPV + TRIAM 33 očí. V súbore PPV bola pred operáciou, v 1., 3., 6. a 12. mesiaci po operácii priemerná COZ 0,22; 0,21; 0,28; 0,32; 0,30, priemerná CMT 497,69 μm; 400,89 μm; 356,46 μm; 346,89 μm; 319,49 μm a priemerný objem makuly 11,48 mm3; 9,82 mm3; 9,28 mm3; 9,07 mm3, 8,83 mm3. V súbore PPV + TRIAM bola priemerná COZ 0,18; 0,16; 0,23; 0,26; 0,26, priemerná CMT 447,82 μm; 276,03 μm; 266,27 μm; 268,36 μm; 251,15 μm, priemerný objem makuly 10,71 mm3; 8,03 mm3; 8,28 mm3; 7,96 mm3; 7,66 mm3. Štatisticky významné zlepšenie COZ bolo sledované v obidvoch súboroch od 3. mesiaca (p = 0,0013), pri CMT a hrúbke makuly od 1. pooperačného mesiaca (< 0,001). Porovnaním obidvoch súborov, v súbore PPV + TRIAM pri kombinovanej liečbe sme zistili štatisticky významnú zmenu CMT a hrúbky makuly v 1. mesiaci oproti hodnotám pred operáciou (p = 0,002), čo však nebolo spojené so štatisticky významnou zmenou v COZ (p = 0,229). Najčastejšou pooperačnou komplikáciou bolo zvýšenie vnútroočného tlaku a operácia šošovky, častejšie v súbore PPV + TRIAM (p = 0,153, p = 0,056). Záver:Obidva operačné postupy sú efektívne v liečbe DEM. Kombinovaná liečba PPV, triamincinolon acetonid 4 mg a laserkoagulácia makuly je spojená s vyšším výskytom pooperačných komplikácií (zvýšenie vnútroočného tlaku a operácie šošovky).

Purpose: To compare anatomic and functional results of pars plana vitrectomy with MLI peeling (group PPV) and pars plana vitrectomy with MLI peeling, intravitreal triamcinolon acetonide 4 mg and macular lasercoagulation (group PPV + TRIAM) in eyes with diffuse diabetic macular edema (DEM). Methods: In the group PPV eyes underwent PPV with MLI peeling and in the group PPV + TRIAM, PPV with MLI peeling, intravitreal triamcinolon acetonide 4 mg was performed at the end of surgery and macular lasercoagulation 3 weeks after surgery. Best corrected visual acuity (BCVA), central macular thickness (CMT) and macular volume were recorded before, 1, 3, 6 and 12 months after vitrectomy. Results: Sixty – eight eyes from 59 subjects with DEM non responsive to lasercoagulation or with vitreomacular traction were enrolled, the group PPV 35 eyes and the group PPV + TRIAM 33 eyes. In the group PPV before and 1, 3, 6 a 12 months after surgery mean BCVA were 0,22; 0,21; 0,28; 0,32; 0,30, mean CMT were 497,69 μm; 400,89 μm; 356,46 μm; 346,89 μm; 319,49 μm and mean macular volume were 11,48 mm3; 9,82 mm3; 9,28 mm3; 9,07 mm3, 8,83 mm3. In the group PPV + TRIAM mean BCVA were 0,18; 0,16; 0,23; 0,26; 0,26, mean CMT were 447,82 μm; 276,03 μm; 266,27 μm; 268,36 μm; 251,15 μm, mean macular volume were 10,71 mm3; 8,03 mm3; 8,28 mm3; 7,96 mm3; 7,66 mm3. In both groups statistical significant improvement in BCVA were observed from month 3 (p = 0.0013), in CMT and macular volume from month 1 (< 0.001). To compare both groups, in the group PPV + TRIAM changes in CMT and macular volume in month 1 after combination therapy from baseline were statistical significant, but without statistical significant, change in BCVA (p = 0.229). The major complications after surgery were an elevation of intraocular pressure and cataract surgery, more often in the group PPV + TRIAM (p = 0.153, p = 0.056). Conclusion: Both surgical technics are effective in the treatment of DEM. Combination therapy PPV, triamcinolon acetonide 4mg and macular lasercoagulation is associated with higher number of complications after surgery (elevation of intraocular pressure and cataract surgery).

• MeSH
• bazální membrána chirurgie   MeSH
• diabetická retinopatie komplikace   MeSH
• dospělí MeSH
• injekce intravitreální MeSH
• kombinovaná terapie * MeSH
• laserová koagulace MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• makulární edém * farmakoterapie   chirurgie   komplikace   MeSH
• nitrooční tlak MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• prospektivní studie MeSH
• retina fyziologie   chirurgie   účinky léků   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• triamcinolonacetonid terapeutické užití   MeSH
• vitrektomie * metody   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) statistika a číselné údaje   MeSH
• zraková ostrost MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Cíl: Porovnat funkční a anatomické výsledky mezi technikou invertovaného laloku a konvenčním odstraněním interní limitující membrány (ILM) při operačním řešení idiopatických makulárních děr (IMD). Metodika: Retrospektivně jsme hodnotili anatomické a funkční výsledky u 67 očí 65 pacientů operovaných pro IMD. Pacienti byli operováni buď technikou konvenčního peelingu ILM (první skupina), nebo technikou invertovaného laloku ILM (druhá skupina). Do první skupiny bylo zařazeno 43 očí 41 pacientů, do druhé skupiny 24 očí 24 pacientů. K operaci jsme indikovali pouze pacienty s IMD stádia 2–4 dle Gasseho klasifikace. Před a dva měsíce po operaci byla vždy stanovená nejlépe korigovaná zraková ostrost (ZO). Dále bylo provedené srovnání obou technik podle průměrného zisku písmen po operaci a efekt operace byl zhodnocen pomocí OCT, zda došlo k uzavření IMD. U obou technik byla provedena 25G PPV s tamponádou SF6. Výsledky: U konvenčního odstranění ILM došlo k uzavření díry u 41 očí. U jednoho oka nedošlo k uzavření díry ani po reoperaci stejnou technikou. Medián zisku písmen ETDRS byl 7,0. ZO zůstala stejná u 2 očí (4,7 %), v 7 případech (16,2 %) se ZO zhoršila a ve všech ostatních případech došlo k jejímu zlepšení (79,0 %). U 16 očí (37,2 %) se ZO zlepšila o 2 a více řádků ETDRS optotypů. U invertovaného flapu došlo k uzavření díry u všech 24 sledovaných očí. Medián zisku písmen ETDRS byl 9,5. ZO zůstala stejná u 2 očí (8,3 %), ve 2 případech (8,3 %) se ZO zhoršila a ve všech ostatních případech došlo k jejímu zlepšení (83,3 %). U 12 očí (50,0 %) se ZO zlepšila o 2 a více řádků ETDRS optotypů. Peroperačně a pooperačně nebyly žádné závažné komplikace. Závěr: Naše studie prokázala bezpečnost a účinnost obou metod. Přestože výsledky nebyly statisticky signifikantní, technika invertovaného laloku měla oproti konvenční technice peelingu ILM v našem souboru očí větší zisk písmen ETDRS (9,5 vs. 7,0) a počet uzavřených děr (100 % vs. 95,3 %).

Aim: To compare functional and anatomical outcomes between the inverted flap technique and conventional removal of the internal limiting membrane (ILM) in the surgical management of idiopathic macular hole (IMH). Material and methods: We retrospectively evaluated the anatomical and functional results in 67 eyes of 65 patients operated on for IMH. The patients were operated on either using the conventional ILM peeling technique (first group) or with the inverted ILM flap technique (second group). 43 eyes of 41 patients were included in the first group, 24 eyes of 24 patients in the second group. We indicated for surgery only patients with IMH stage 2–4 according to the Gasse classification. Best corrected visual acuity (VA) was always determined before and two months after surgery. Furthermore, a comparison of both techniques was made according to the average letter gain after surgery, and the effect of surgery was evaluated using OCT with regard to whether IMH closure succeeded. For both techniques, 25G PPV with SF6 tamponade was performed. Results: Hole closure took place in 41 eyes with conventional ILM removal. In one eye, the hole did not close even after reoperation with the same technique. Median ETDRS letter gain was 7.0. VA remained the same in 2 eyes (4.7%), worsened in 7 cases (16.2%), and improved in all other cases (79.0%). In 16 eyes (37.2%), VA improved by 2 or more lines of ETDRS charts. Using the inverted flap technique, the hole was closed in all 24 monitored eyes. Median ETDRS letter gain was 9.5. VA remained the same in 2 eyes (8.3%), worsened in 2 cases (8.3%), and improved in all other cases (83.3%). In 12 eyes (50.0%), VA improved by 2 or more lines of ETDRS charts. There were no serious complications intraoperatively or postoperatively. Conclusion: Our study demonstrated the safety and efficacy of both methods. Although the results were not statistically significant, the inverted flap technique recorded a greater ETDRS letter gain (9.5 vs. 7.0) and proportion of closed holes (100% vs. 95.3%) compared to the conventional ILM peeling technique in our set of eyes.

• Klíčová slova
• invertovaný lalok, peeling MLI,
• MeSH
• lidé MeSH
• oftalmologické chirurgické výkony * klasifikace   metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• perforace sítnice * chirurgie   klasifikace   terapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• trypanová modř terapeutické užití   MeSH
• vitrektomie klasifikace   metody   MeSH
• vnitřní tamponáda klasifikace   metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zraková ostrost MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cieľ: Prezentácia výsledkov reoperácie 3 prípadov neuzavretej makulárnej diery (MD) pomocou 23 gauge pars plana vitrektómie (PPV), s rozšírením peelingu vnútornej limitujúcej membrány (MLI) a aplikáciou zátky zo sušenej ľudskej amniovej membrány (hAM) subretinálne cez dieru makuly s následnou tamponádou kavity sklovca expanzným plynom. Materiál a metodika: Diagnóza perzistujúcej diery makuly u troch pacientiek unilaterálne sa potvrdila pomocou SD-OCT. U prvej pacientky sa jednalo o primárnu dieru, u druhej pacientky o sekundárnu dieru po cystoidnom edéme makuly ako následok oklúzie centrálnej vény sietnice a u tretej pacientky bola diagnostikovaná atrofia pigmentového epitelu (RPE) vo foveole niekoľko rokov pred rozvojom MD. Prvé dve pacientky podstúpili reoperáciu o štyri mesiace po primárnej operácii, tretia pacientka podstúpila až dve predchádzajúce pars plana vitrektómie (PPV), poslednú pred jedenástimi rokmi. V úvode operácie sa najskôr vykonala revízia periférie a odstránenie zvyškov sklovca, rozšírila sa zóna peelingu MLI. Pripravila sa zátka zo sušenej hAM. Následne sa plug hAM mikropinzetou inzeroval cez MD subretinálne. Realizovala sa štandardná kryopexia za sklérotómie, výmena tekutiny za vzduch a kavita sklovca sa tamponovala expanzným plynom. Výsledky: U dvoch pacientiek sa dosiahlo uzavretie MD, u tretej pacientky sa značne a dlhodobo zredukovalo cystoidné presiaknutie okrajov a zmešenie priemeru defektu, avšak MD ostala otvorená. Všetky pacientky zaznamenali mierne zlepšenie zrakovej ostrosti a stratu rušivých zrakových fenoménov. Záver: Potvrdili sme, že inzercia hAM plugu je plne indikovaná u perzistujúcich MD aj veľkých rozmerov. Je vhodné bazálnu membránu zátky orientovať smerom k neurosenzorickej časti sietnice a chorionálnu stranu k RPE kvôli rastovým faktorom, ale aj pre konkavitu zátky smerom k RPE. Je možné, že uprednostnenie tamponády perfluoropropánom (C3F8) je výhodnejšie ako tamponáda sulfurhexafluoridom (SF6). Termín reoperácie približne 3-4 mesiace po prvej zlyhanej vitrektómii možno považovať za optimálny.

Purpose: To evaluate the results of 3 cases with persistent macular holes (MH) treated by 23-gauge vitrectomy, extension of internal limiting membrane peeling, a human amniotic membrane (hAM) plug insertion into the subretinal space through MH and expanding gas endotamponade. Material and methodology: The diagnosis of persistent MH in three patients was unilaterally confirmed using SD-OCT. In the first patient a primary MH was present. In the second patient a secondary MH occurred after cystoid macular edema because of central retinal vein occlusion. The third patient suffered with sustained atrophy of the retinal pigment epithelium (RPE) in the foveola several years before the development of MH. All patients were females. The first two patients underwent reoperation four months after the primary surgery, the third patient underwent two previous pars plana vitrectomies (PPVs), the last one 11 years ago. First a revision of the periphery and removal the vitreous was performed, the ILM peeling zone was extended. The plug from the dehydrated hAM was prepared. Subsequently, the hAM plug was inserted via MH subretinally. Standard cryopexy behind the sclerotomies, fluid-for-air exchange, and vitreous cavity tamponade with expansile gas were performed. Results: Two patients achieved MH closure, in the third patient surgery significantly reduced cystoid edema of the MH edges and the MH diameter, but the MH remained open. All patients experienced a mild improvement in visual acuity and loss of disturbing visual phenomena. Conclusion: We have confirmed that hAM plug insertion is feasible for persistent MH even of large sizes. It is essential to orient the basal membrane of the plug towards the neurosensory part of the retina and the chorionic side to the RPE due to growth factors but also for the concavity of the plug towards the RPE. It is possible that the use of tamponade with perfluoropropane (C3F8) is preferable to tamponade with sulfur hexafluoride (SF6). The time of reoperation approximately 3–4 months after the first failed vitrectomy can be considered optimal.

• MeSH
• amnion MeSH
• epiretinální membrána chirurgie   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• perforace sítnice * chirurgie   MeSH
• vitrektomie metody   škodlivé účinky   MeSH
• vnitřní tamponáda metody   škodlivé účinky   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cieľ práce: V retrospektívnej štúdii zhodnotiť anatomické a funkčné výsledky upacientov po chirurgickej liečbe diabetického makulárneho edémuodstránením vnútornej hraničnej membrány sietnice (membrana limitans interna MLI), ktorý sa rozvinul po operácii katarakty s implantáciou zadnokomorovej umelej vnútroočnej šošovky (ZK UVŠ). Materiál ametodika:Pars plana vitrektómia (PPV) bola realizovaná u 5 diabetikov (5 pseudofakických očí) pre rozvoj diabetického makulárneho edému po operácii katarakty s implantáciou ZK UVŠ. Súbor tvoria 4 ženy a 1 muž vo veku od 44 do 62 rokov; 2 s diabetom I. typu a 3 s diabetom II. typu. U 2 očí bola 4, respektíve 7 mesiacov pred operáciou katarakty urobená fokálna argónlaserkoagulácia (ALK) pre klinicky signifikantný edém makuly (KSEM). Diagnóza makulárneho edému po operácii katarakty bola stanovená klinickým vyšetrením a fluoroangiografiou sietnice od 3 do 8 mesiacov po operácii katarakty. U všetkých 5 pacientov bola PPV uskutočnená do 1 mesiaca po stanovení diagnózy edému makuly, čo predstavovalo 4-9 mesiacov po operácii katarakty. Výsledky: 3 mesiace po PPV klinické vyšetrenie spolu s angiografiou ukázali rapídne zmenšenie a zníženie rozsahu edematóznych zmien u všetkých 5 očí. V 9. mesiaci na základe angiografického vyšetrenia sa 2 oči ošetrili ALK – mriežkou makuly. Centrálna ostrosť zraku (COZ) je ku koncu sledovanej doby zlepšená u 3 očí (60 %) o +2 a viac riadkov, u jedného oka (20 %) stabilizovaná. U jedného oka (20 %) po prechodnom zlepšení došlo k zhoršeniu o jeden riadok aj napriek ošetreniu makuly ALK. Záver: PPV so zlúpnutím MLI sa javí ako efektívna liečba diabetického makulárneho edému u pseudofakických očí. Klinické sledovanie a fluoroangiografia potvrdili vhodnosť indikácie PPV v nami sledovanom súbore a zdokumentovali zlepšenie a/alebo stabilizáciu anatomických a funkčných výsledkov u 4 z 5 očí (80 %).

Purpose: In retrospective study to evaluate the anatomical and functional results of pars plana vitrectomy (PPV) with peeling of the inner limiting membrane (ILM) on pseudophakic eyes with diabetic macular edema. Material and method: PPV with peeling of the ILM was performed in 5 eyes (5 diabetic patients) after cataract surgery with posterior chamber intraocular lens implantation. Group of patients enrolled 4 female and one male aged from 44 to 62 years (average 56.2 y.). 2 eyes had undergone focal fotocoagulation previously for clinically significant macular edema. The macular edema was diagnosed by clinical examination and by retinal fluorescein angiography from 3 to 8 months (mean 6 m.) after cataract surgery. Visual acuity (VA) and angiographic changes were monitoring. Results: In pseudophakic eyes with diabetic macular edema that underwent surgery, the angiography documented decrease of hyperfluorescens in all cases. VA improved in 3 eyes (80%) more than +2 lines of Snellen test, stabilized in one eye (20%). VA detoriated in one eye by -1 line of Snellen test. Conclusion: Our results demonstrated that PPV with ILM peeling is effective surgical procedure on pseudophakic diabetic macular edema.

• MeSH
• angiografie MeSH
• diabetes mellitus MeSH
• dospělí MeSH
• extrakce katarakty MeSH
• katarakta komplikace   MeSH
• komplikace diabetu MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• makulární edém diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• pseudofakie MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• vitrektomie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH