"NR8890" Dotaz Zobrazit nápovědu
Závěrečná zpráva o řešení grantu Interní grantové agentury MZ ČR
Přeruš. str. : il., tab. ; 30 cm
To identify which of the current demographic and social changes of the Czech population threaten the most the actual level of perinatal care using perinatal mortality and morbidity criteria To analyse causes of stagnation of perinatal mortality in the CRand on the basis of results to set new priorities for perinatal care and define its strategy. To analyse negative links of individual pregnancy and obstetrical factors (Registry of Mothers) and factors after birth (Registry of Newborns).
Identifikovat které z probíhajících změn demografických a sociálních v české populaci nejvíce ohrožují stávající úroveň perinatální péče, hodnocenou perinatální úmrtností a morbiditou. Analyzovat příčiny stagnace perinatální úmrtnosti v ČR a na základě získaných výsledků stanovit novou prioritu perinatální péče a definovat strategii pro její plnění. Propojením údajů o těhotenských a porodních komplikacích (ze Zprávy o rodičce) a komplikací poporodních (ze Zprávy o novorozenci) analyzovat v individuálních případech nežádoucí vzájemné vazby.
- MeSH
- epidemiologické metody MeSH
- komplikace porodu MeSH
- komplikace těhotenství MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- morbidita MeSH
- novorozenec MeSH
- perinatální mortalita MeSH
- perinatální péče metody statistika a číselné údaje trendy MeSH
- sběr dat MeSH
- statistika přirozeného pohybu MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- zdravotní péče - hodnotící mechanismy statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- novorozenec MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Konspekt
- Pediatrie
- NLK Obory
- perinatologie a neonatologie
- sociální lékařství
- demografie
- gynekologie a porodnictví
- gynekologie a porodnictví
- NLK Publikační typ
- závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR
- MeSH
- císařský řez opakovaný statistika a číselné údaje trendy MeSH
- císařský řez statistika a číselné údaje trendy MeSH
- lidé MeSH
- poloha plodu koncem pánevním chirurgie MeSH
- ruptura dělohy etiologie prevence a kontrola MeSH
- těhotenství mnohočetné MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cíl studie: Zjistit hlavní příčiny stagnující mrtvorozenosti v ČR. Typ studie: Celostátní retrospektivní analýza mrtvorozenosti. Název a sídlo pracoviště: Ústav pro péči o matku a dítě, Praha. Metodika: Analýza vzájemných vztahů evidovaných údajů o prenatálně zemřelých novorozencích porodní hmotnosti 2000 g a více bez VVV z jednočetných těhotenství. Výsledky: U 151 žen s prenatálně zemřelým plodem v období od 31. týdne těhotenství, při jejich diferenciaci na těhotenství patologická, riziková a bez rizika, bylo u každého případu evidováno 30 vybraných údajů. Výsledkem analýzy vzájemných vztahů těchto údajů jednak podle doby úmrtí (pouze 21. do 36. týdne), doby od poslední kontroly do porodu (v 17 případech déle než 1 týden) a podle úrovně poskytované péče (např. u 27 žen s hypotrofickým plodem ultrazvukem diagnostikován pouze v 5 případech), kombinace čtyř druhů evidovaných patologických stavů u téže ženy a možnost odvratitelnosti úmrtí, bylo zjištění výrazných rozdílů, byla-li péče zajišťována v ústavu nebo mimo ústav. Závěr: Převažujícím zjištěným nedostatkem v mimoústavní péči bylo nepředávání nebo pozdní předávání těhotných do péče ústavní, hlavně u patologických těhotenství, tj. nedostatek organizační. Naproti tomu v ústavní péči převažoval nedostatek odborný vycházející z podcenění patologických těhotenství buď jejich ponecháním v péči ambulantní, nebo pokud tyto ženy byly hospitalizovány, nebylo včas rozhodnuto o ukončení těhotenství. Ze zjištěných výsledků vycházela úvaha o možné odvratitelnosti úmrtí, odpovídající snížení úmrtnosti o 0,37 >, čímž by stávající mrtvorozenost klesla z 2,7 na 2,33 >.
Objective: To identify main causes of unchanged stillbirth rate in the Czech Republic. Design: Nationwide retrospective analysis of stillbirth. Setting: Institute for the Care of Mother and Child, Prague-Podoli. Methods: Analysis of relationship of selected data on antenatal stillbirth cases of singleton fetuses with birth weight 2000 grams and more without congenital malformations. Results: Among 151 women with stillborn babies who died after 31st week (differentiated to groups of pathological pregnancy, risk pregnancy and no-risk) 30 selected data items were collected. Conclusions: Prevailing insufficiency of out-patient care was no-referal or late refferal to hospital care, especially among women with pathological course of pregnancy (this is insufficiency in organization of care). On the other hand, the most prevailing insufficiency in hospital care was the underestimation of severity of pathological pregnancies and a return of patients to out-patients care or in case of hospitalization the late decision about termination of pregnancy. Using the results of the analysis the possibility to avoid an intrauterine death was quantified at the level of 0.3>, which would have impacted on possible decrease of stillbirth rate from 2.7> to 2.33>.
- MeSH
- ambulantní péče využití MeSH
- financování organizované MeSH
- hodnocení rizik statistika a číselné údaje MeSH
- hospitalizace MeSH
- lidé MeSH
- narození mrtvého plodu epidemiologie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové těhotenství MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cíl studie: Zjistit, jak se mění výskyt pozdní perinatální morbidity s poklesem perinatální úmrtnosti. Typ studie: Srovnávací epidemiologická studie. Název a sídlo pracoviště: Ústav pro péči o matku a dítě, Praha. Metodika: Analýza výsledků epidemiologických studií zahraničních i domácích o vzájemném vztahu perinatální mortality a výskytu dlouhodobé perinatální morbidity. Výsledky: Při snižování celkové perinatální úmrtnosti vyšší než 10 ‰, což byla hodnota ve vyspělých zemích před 90. rokem minulého století, klesal současně i výskyt pozdní perinatální morbidity, nejčastěji hodnocené výskytem dětské mozkové obrny a závažné mentální retardace v různém časovém odstupu od porodu. Naopak její zvyšování bylo zjištěno s následným poklesem specifické časné novorozenecké úmrtnosti (spec. ČNÚ). Rozsah tohoto zvýšení závisí jednak na porodní hmotnosti, jednak na kritériu, kterého bylo v epidemiologických studiích použito při hodnocení vzájemného vztahu perinatální mortality a výskytu dlouhodobé perinatální morbidity. Přitom ale v absolutním počtu narozených, který se snížením perinatální úmrtnosti zvyšuje, současně klesá počet dětí s příznaky pozdní perinatální morbidity. Závěr: Při nízké perinatální úmrtnosti v populaci dochází při snižování spec. ČNÚ k současnému zvyšování výskytu pozdní perinatální morbidity. Rozsah tohoto procesu je závislý jednak na porodní hmotnosti, jednak na použitém hodnotícím kritériu. Absolutní počet dětí s pozdní perinatální morbiditou se naopak snižuje.
Objective: To evaluate the changes of late perinatal morbidity related to the decrease perinatal mortality. Design: Comparative epidemiological study. Setting: Institute for the Care of Mother and Child, Prague. Methods: Comparison of epidemiological national and international data on the relationship of perinatal mortality and late perinatal morbidity. Results: When the value of perinatal mortality was higher than 10 ‰ (in developed countries in 90’s of the previous century), the incidence of late perinatal morbidity, mostly characterised by the incidence of cerebral palsy and serious mental retardation evaluated in different periods after delivery decreased with the decrease of perinatal mortality. However, with the decrease of specific early neonatal mortality the late perinatal morbidity started to increase. This increase depends on the birthweight and on the selected criteria evaluating the relationship of perinatal mortality and long-term perinatal morbidity in different studies. On the other hand, the absolute number of newborns increases with the decrease of perinatal mortality and the number of infants with late perinatal morbidity decreases. Conclusions: When perinatal mortality is low, the decrease of specific early neonatal mortality leads to the increase of late perinatal morbidity. The extent depends on the birthweight and on the selected criteria. Absolute number of infants with late perinatal morbidity decreases.
Cíl studie: Zjistit hlavní příčiny stagnující mrtvorozenosti v ČR. Typ studie: Celostátní retrospektivní analýza mrtvorozenosti. Název a sídlo pracoviště: Ústav pro péči o matku a dítě, Praha. Metodika: Frekvenční analýza vybraných údajů jednotlivých prenatálně zemřelých novorozenců porodní hmotnosti 2000 g a více bez VVV z jednočetných těhotenství. Výsledky: Takto vybraná skupina, čítající celostátně 151 novorozence, se podílela více než z poloviny na celkové mrtvorozenosti (1,56 ‰ z 2,7 ‰). Ve speciálním dotazníku bylo evidováno 30 údajů demografických, sociálních, o prenatální péči, komplikacích mateřských a fetálních, o době a místu porodu. Z výsledků frekvenční analýzy těchto údajů bylo zjištěno, že většina evidovaných rizikových faktorů, které byly identifikovány již před 30 roky, vykazuje dnes jen nízkou hodnotu relativního rizika. Jen u poloviny těhotných, u nichž se tyto rizikové faktory vyskytly, došlo k vývoji některého z pěti evidovaných závažných patologických stavů. U 52 těhotných dokonce nebyl zjištěn žádný z evidovaných rizikových faktorů nebo patologických stavů. Čím závažnější byl klinický stav (těhotenství bez rizikových faktorů – těhotenství pouze rizikové – patologické těhotenství), tím dříve došlo k porodu prenatálně zemřelého novorozence. Závěr: Po vypracování metodiky pro tvorbu souboru vybraných mrtvorozených novorozenců, zahrnujícím 63 % ze všech mrtvorozených, po zajištění celostátního sběru dat pomocí speciálního dotazníku obsahujícího 30 údajů o každém případu (s návratností 98,1 %), byly frekvenční analýzou identifikovány nejčastěji se vyskytující mateřské a fetální rizikové faktory a závažné patologické stavy.
Objective: To identify main causes of unchanged stillbirth rate in the Czech Republic. Design: Nationwide retrospective analysis of stillbirth. Setting: Institute for the Care of Mother and Child, Prague. Methods: Frequency analysis of selected data on all antenatal stillbirth cases of singleton fetuses with birth weight 2000 grams and more without congenital malformations. Results: This selected group of 151 stillborn babies contributed by more than half to the overall stillbirth rate (1.56‰of 2.7‰). We collected 30 data items including demographic characteristics, social data, data on prenatal care, information about maternal and fetal complications and data on time and place of delivery, using special questionnaire. The analysis has shown that the most of risk factors indentified about 30 years ago has only low value of relative risk today. Only 50 % of pregnant women with those risk factors experienced development of one of the five serious pathological statuses. In 52 pregnant women there were no risk factors and no pathological statuses. The more serious clinical status (categories: no risk, risk pregnancy, and pathological pregnancy) the sooner the delivery of prenatal stillbirth. Conclusions: We created a database of selected stillbirth cases (63% of all stillbirth) using a questionnaire collecting 30 data items on each case (return of 98.1%). Analysis has identified the most frequent maternal and fetal risk factors and serious pathological statuses.
- MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- lidé MeSH
- nemoci plodu epidemiologie etiologie MeSH
- odumření plodu epidemiologie etiologie MeSH
- prenatální péče statistika a číselné údaje trendy MeSH
- rizikové těhotenství MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cíl studie: Ověřit přední postavení úrovně perinatální péče ČR ve světě. Typ studie: Mezinárodní srovnávací perinatální epidemiologická studie. Název a sídlo pracoviště: Ústav pro péči o matku a dítě, Praha. Metodika: Analýza vzájemného vztahu perinatální úmrtnosti s dalšími 8 vybranými ukazateli úrovně perinatální péče ve 40 zemích s nižší než 10‰ perinatální úmrtností, a to ze 192 členských zemí WHO. Výsledky: Z výsledků analýzy vyplynulo, že jen 6-8 zemí vykazuje současně s nejnižší perinatální úmrtností 4-6 ‰ (z čehož méně než 2 ‰ připadá na ČNÚ a 2-3krát více na mrtvorozenost) též nejnižší kojeneckou úmrtnost (3–5 ‰) a mateřskou úmrtnost (méně než 15/100 000 živě narozených). Přitom jak hodnota perinatální, tak mateřské úmrtnosti nebyla závislá na frekvenci SC, která v těchto zemích nepřekročila 20 %. V ČR se hodnota všech těchto ukazatelů pohybovala na jejich dolní hranici, čímž bylo prokázáno, že ČR se řadí úrovní perinatální péče na přední místo mezi těmito zeměmi. S klesající perinatální a mateřskou úmrtností se zvyšovaly náklady na péči a byly v nepřímé souvislosti s hustotou obyvatelstva, od níž je odvislá síť zdravotnických zařízení a transportní systém jak pro rodičky pro patologické novorozence a velmi nízké porodní hmotnosti do perinatologických center. Závěr: Z výsledků analýzy vzájemných vztahů perinatální úmrtnosti a 8 dalších vybraných ukazatelů lze usuzovat jak na spolehlivost jejich evidence, tak na úroveň perinatální péče, v níž ČR zaujímá přední místo mezi zeměmi s nejnižší perinatální úmrtností na světě.
Objective: To verify the excellent level of perinatal care in the Czech Republic in the world-wide context. Design: International comparative perinatal epidemiologic study. Setting: Institute for the Care of Mother and Child, Prague. Methods: Analysis of the relationship of perinatal mortality and 8 other selected indicators of perinatal care in 40 countries with perinatal mortality lower than 10‰ out of 192 WHO members states. Results: The analysis pointed out than only 6–8 countries achieved the currently lowest perinatal mortality of 4-6‰ (out of which less than 2‰ are due to the ENM and 2–3 fold more due to the stillbirts, as well the lowest infant mortality (3–5‰) and maternal mortality ratio (less than 15/100 live-born babies). The frequency od CS which was not above 20% in these countries was not interrelated with either perinatal or maternal mortality. In the Czech Republic, all the indicators were closer to lower levels what indicates that the Czech Republic belongs to the countries with the best results. The decreasing perinatal and maternal mortality led to the increasing expenses for the care and these were in negative correlation with the population density. The population density has an impact on the network of health care facilities and on the transport system of pregnant women, pathological newborns and newborn of very low birthweight to perinatal centers. Conclusion: Based on the results of the comparative analysis of perinatal mortality and 8 other selected indicators we can evaluate their reliability and also the level of perinatal care. The Czech Republic belongs among countries with the lowest perinatal mortality in the world.
- MeSH
- císařský řez statistika a číselné údaje MeSH
- epidemiologické studie MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- hustota populace MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- kojenecká mortalita trendy MeSH
- lidé MeSH
- mateřská mortalita trendy MeSH
- perinatální péče ekonomika statistika a číselné údaje trendy MeSH
- Světová zdravotnická organizace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cíl studie: Analýza příčin stagnace perinatální úmrtnosti v ČR v období let 2000–2004. Typ studie: Retrospektivní celostátní epidemiologická studie vybraných ukazatelů úrovně perinatální péče. Název a sídlo pracoviště: Ústav pro péči o matku a dítě, Praha. Metodika: Srovnání vybraných ukazatelů úrovně perinatální péče a podmínek, v nichž tato péče probíhala v období 2000–2002 proti období 2003–2004. Výsledky: Stagnující perinatální úmrtnost v ČR od r. 2000 je výsledkem dvou protichůdných procesů. Na jedné straně je to kontinuální nárůst frekvence novorozenců nízké porodní hmotnosti, jako důsledek působení různých, nejen biologických, ale i demografických a sociálních rizikových faktorů, představující nepříznivé podmínky, v nichž perinatální péče probíhá. Na druhé straně stojí zlepšující se odborná úroveň této péče zjištěná ve dvou speciálních oblastech (prenatální diagnostika VVV a intenzivní péče o novorozence extrémně nízké porodní hmotnosti). V období 2003 a 2004 ještě převládalo zlepšení odborné úrovně nad zhoršujícími se podmínkami, což vedlo v tomto období ještě k poklesu perinatální úmrtnosti v průměru o 0,27%0. Protože ale pro činnost vedoucí ke zlepšování odborné úrovně jsou již rezervy vyčerpány a analyzované nepříznivé podmínky vykazují naopak kontinuální nárůst, je nebezpečí, že ty v nejbližší budoucnosti převýší, což by mohlo vést ke zvýšení stávající velmi nízké perinatální úmrtnosti. Závěr: Stagnující perinatální úmrtnost v ČR v posledních 5 letech v rozmezí 4,0–4,4 %0 je výsledkem dvou protichůdných procesů. Na jedné straně zlepšující se úrovní odborné péče jednak v prenatální diagnostice VVV, jednak v centralizaci intenzivní péče o novorozence extrémně nízké porodní hmotnosti, přičemž rezervy v obou těchto oblastech odborné péče jsou již vyčerpány. Na druhé straně zhoršování podmínek (demografických a sociálních), v nichž tato péče probíhá a které naopak vykazují kontinuální růst. Jestliže dosud převládal první proces nad druhým, což vedlo k minimálnímu poklesu perinatální úmrtnosti o 0,4 %0, je reálné nebezpečí, že v nejbližší budoucnosti se poměr obou těchto procesů obrátí.
Objective: Analysis of stagnation of perinatal mortality level in the CR in 2000–2004. Design: Retrospective nationwide epidemiological study of selected indicators of perinatal care level. Settings: Institute for the Mother and Child Care, Prague, Czech Republic. Methods: Comparison of selected indicators of perinatal care and conditions for such care during years period 2000-2002 and 2003–2004. Results: Stagnation of perinatal mortality in the Czech republic since 2000 has been the result of two opposite process. On one side it is the continuous increase of newborns of low birth weight as a result of not only biological but also demographic and socio-economic risk factors, which create unfavorable envirement for provision of perinatal care. On the other side it is the improved professional care observed in two areas (prenatal diagnosis of congenital malformations and intensive care in newborns of extremely low birth weight). During 2003–2004 we were still able to observe odds of improvement of professional care against the deteriorating conditions which led to further decrease of perinatal mortality by 0.27%0 on average. However, there is a danger that negative factors will prevail in the near future, because reserves for the further improvement of professional care are exhausted and analyzed unfavorable factors are continuously on the rise. This could lead to an increase of the curently low perinatal mortality level. Conclusions: Stagnation of perinatal mortality in the Czech Republic during the last five years in a range of 4.0–4.4 %0 is a result of two opposite processes. On one side it is due to improved level of professional care in prenatal diagnosis, and due to centralized intensive care of newborns of extremely low birth weight. However, the reserves in those two areas are already exhausted. On the other side there are the deteriorating conditions (demographic and social) for such care, which are continuously on rise. While the first process has been prevailing until now with the resulting minimal decrease of perinatal mortality by 0.4%0, there is a danger that the ballance will change in the near future.
- MeSH
- centra péče o matku a dítě MeSH
- centralizované nemocniční služby MeSH
- intenzivní péče o novorozence MeSH
- kojenecká mortalita trendy MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec s nízkou porodní hmotností MeSH
- prenatální diagnóza MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- vrozené vady MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH