BACKGROUND: Problematic smartphone use (PSU) is linked to various mental health issues, but the relationship between PSU, bedtime procrastination, and mental health symptoms is unclear. Sleep factors related to PSU and its mental health effects have been understudied. This study explores the longitudinal associations between PSU, bedtime procrastination, sleep quality, and mental health in university students. METHODS: In this study, a total of 683 university students participated by completing questionnaires on Smart Phone Addiction (SAS) scale, Bedtime Procrastination Scale (BPS), Pittsburgh Sleep Quality Index (PSQI), and Depression, Anxiety Stress Scales 21 (DASS-21) across two different time points with six-months interval between them. The participants were selected using a cluster sampling technique from Quaid-e-Azam University, Islamabad, Pakistan. A cross-lagged model was utilized to assess the longitudinal association between these variables. RESULTS: Statistically significant reciprocal associations were found between PSU, bedtime procrastination, and mental health symptoms. PSU at Time 1 significantly predicted PSU at Time 2, bedtime procrastination at Time 2, sleep quality at Time 2, and mental health symptoms at Time 2. Bedtime procrastination at Time 1 predicted PSU at Time 2, sleep quality at Time 2, and mental health symptoms at Time 2. Sleep quality at Time 1 predicted bedtime procrastination at Time 2 and mental health symptoms at Time 2. Mental health symptoms at Time 1 predicted PSU at Time 2 and sleep quality at Time 2. CONCLUSION: The research findings have significantly advanced understanding of the longitudinal connections between PSU, bedtime procrastination, sleep quality, and mental health indicators. This enhanced comprehension is instrumental for psychological practitioners in devising targeted interventions to mitigate such issues among the university student demographic.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: This study investigates both offline and online bullying perpetration and victimization in association with problematic internet use (PIU) and problematic smartphone use (PSU), while also considering the related psychosocial difficulties. METHODS: A total of 3939 adolescents (49.4% boys, aged 13-15 years) from a representative sample of schools in Slovakia was obtained from the Health Behavior in School-aged Children (HBSC) project in 2018. Due to the lack of similar complex research and the expected mutual associations among the constructs, we compared exploratory network models that provided separate estimates for boys and girls. RESULTS: The constructs formed similarly clustered networks for both genders, with a few notable differences. Unlike PIU, PSU was not associated with bullying experiences in boys or girls; however, PSU and PIU were partially related in girls. Bullying experiences formed a strong cluster in both networks. Two strong bridges were identified, and they are potential candidates for intervention in both boys and girls: first, traditional bullying victimization connected the cluster of bullying experiences to psychosocial difficulties; and, second, frequently missing sleep or meals due to internet use (behavioral salience) that is connected to the bullying cluster with PIU. CONCLUSIONS: The findings offer an indication for the preventive and interventive work of practitioners who deal with adolescents, as well as complex gender comparisons for the mutual relations of problematic internet and smartphone use, bullying experiences, and the psychosocial difficulties of youth. This study provides evidence that problematic digital media can play a role in bullying experiences irrespective of whether bullying happens offline or online.

• MeSH
• chytrý telefon MeSH
• dítě MeSH
• internet MeSH
• kyberšikana * prevence a kontrola   psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• oběti zločinu * psychologie   MeSH
• šikana * psychologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: Problematic internet and smartphone use are significant health challenges for contemporary adolescents. However, their mutual relationship is unclear because studies investigating these phenomena are scarce. The present study aimed to investigate the psychological risks and protective factors associated with problematic internet and smartphone use. METHOD: A representative sample of Slovak adolescents (N = 4070, Mage = 14.38, SDage = 0.77, 50.5% girls) from the Health Behavior in School-aged Children project was analyzed using network analysis separately for boys and girls. RESULTS: The results showed weak (for boys) and moderate (for girls) associations between problematic internet use and problematic smartphone use. Risk factors showed stronger associations with problematic internet use than problematic smartphone use, with the exception of fear of missing out, which was strongly associated with problematic smartphone use. The central nodes were externalizing problems for boys and internalizing problems, externalizing problems, and resilience for girls. CONCLUSION: The study concluded that while problematic internet use and problematic smartphone use are somewhat related, they differ at the psychological level. In addition, the phenomena are rather different between boys and girls.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

x

x

• MeSH
• chování mladistvých * psychologie   MeSH
• chytrý telefon MeSH
• diagnostické techniky a postupy MeSH
• erotika psychologie   MeSH
• internet * MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• návykové chování MeSH
• počítače MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• sociální média MeSH
• videohry psychologie   MeSH
• závislost (psychologie) * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH

Background and aims: Problematic internet use (PIU) is a highly prevalent condition with severe adverse effects. The literature suggests that parent-child bonding and parental behavioral control exert protective effects against PIU. However, the most relevant studies rely on simplistic measurement of parenting, cross-sectional designs and mixed-aged samples. Our study analyzed the effect of maternal and paternal parenting on PIU by using a prospective design and a cohort sample of same-aged children. Methods: Data from 1,019 Czech 12-year-old sixth-graders who were followed until ninth grade were used. Maternal and paternal responsiveness and strictness were reported by children using the Parental Acceptance-Rejection Questionnaire (PARQ) and the Parental Control Scale (PCS). PIU was measured by the Excessive Internet Use Scale (EIUS). Results: The self-reported PIU prevalence in nine-graders (15-year-old) was 8.1%. Parenting, reported by adolescents 18 months before PIU screening, showed significant relationships with PIU: parental responsiveness was negatively and moderately associated, while maternal strictness showed a weak positive association; the authoritative parenting style in both parents decreased PIU, with a PIU probability of 3.21%, while a combination of maternal authoritarian and paternal neglectful parenting was associated with PIU probability as high as 20.9%. Discussion and conclusions: The self-reported prevalence of PIU in Czech adolescents was found to be high. The effects of parenting on PIU were similar to the effects of parenting on other problematic behavior among adolescents. Our findings showed the need for interventions to prevent PIU by helping parents to apply optimal parenting styles.

• MeSH
• chování mladistvých psychologie   MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• netholismus psychologie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rodičovství psychologie   MeSH
• vztahy mezi rodiči a dětmi * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

INTRODUCTION: Parental technoference (PTF) refers to the behaviour of a parent who looks at the screen of their smartphone (or other electronic device) instead of their child’s face during parent-child interaction. The parent’s inattention to the child disrupts adult–child reciprocal trust and warmth, negatively affecting the parent-child relationship. The parent may also unconsciously convey to the child that they are of low importance. Additionally, given that children lack awareness about what is right and wrong in relation to screen use, frequent PTF may lead to the establishment of bad habits and a lack of self-regulation in the child’s own screen use. This study aimed to explore the prevalence and severity of technoference in parents of elementary school children and the associations between PTF and sociodemographic variables and parental problematic screen use. METHODS: We analyzed survey data from 1915 parents of primary school children (mean age: 8.4 years) from Czechia, Slovakia, and Finland. RESULTS: The frequency of self-reported PTF differed based on sociodemographic characteristics. We found a positive association between PTF and the parent’s education, family income, child’s position among siblings, child’s year of study, size of the city where the family lived, and parent’s self-reported problematic digital use. No association was found between PTF and the child’s sex, parent’s sex, parent’s age and family intactness. CONCLUSIONS: Parents with a university degree, those with higher incomes and those living in large cities were found to be at greater risk for PTF. Further studies that analyze potential moderators, such as parenting stress and work-related screen use are warranted to better understand the dynamics of PTF.

Cíl: V současné době je problematika poruch duševního zdraví u dětí v centru pozornosti, také v souvislosti s plnými kapacita- mi psychiatrických ambulancí pro děti a dorost, ale také adiktologických ambulancí a dětských psychiatrických klinik. V souvislos- ti s předpoklady zhoršujícího se psychického stavu dětí byla provedena retrospektivní studie za účelem vyhodnocení situace v ob- dobí let 2016–2022. Cílem výzkumu bylo zhodnocení vývoje stavu duševního zdraví u dětských klientů adiktologické ambulance se zaměřením na identifikaci rizikových faktorů ovlivňujících výskyt disociačních poruch a traumat u sledovaných dětí v souvislos- ti se závislostním chováním v letech 2016–2022. Metody: V období 2016–2022 byla ve spolupráci s rodiči a dětskými psychiatry každoročně získána anamnestická data od 30 vybraných klientů adiktologické ambulance pro děti a dorost. Respondenti zařazení do studie byli vybráni metodou náhodného výběru ze všech klientů ambulance v daném roce. Za celé sledované období se tedy jednalo o 210 respondentů. Získaná data byla statisticky zpracována a vyhodnocena, k testu trendu byl použitý model lineární regrese a pro vícerozměrnou analýzu vlivu faktorů na výskyt disociované poruchy a závislostního chování na internetu (IAD) u dětí byla použita logistická regrese. Poměr šancí (OR) byl použit jako ukazatel míry asociace kategoriálních proměnných. Testováno bylo na hladině významnosti 0,05. Výsledky: Děti, u kterých bylo diagnostikováno psychiatrické onemocnění v dětství a psychiatrická zátěž v anamnéze rodičů, pro- kazují významný koeficient rizika pro výskyt disociativní poruchy. U dětí s rizikovým faktorem psychiatrické anamnézy bylo 6,3ná- sobně zvýšené riziko výskytu disociativní poruchy ve srovnání s dětmi bez psychiatrické anamnézy. Statisticky významný faktor nejvíce spojený s rizikem výskytu IAD je užívání nelegálních návykových látek. Děti, které užívaly nelegální návykové látky, včet- ně problematického užívání psychofarmak, měly 15,1násobné zvýšení rizika výskytu IAD ve srovnání s dětmi, které nelegální ná- vykové látky neužívaly. Významné zvýšení rizika nastává u chlapců, u dětí s traumatem v dětství, s poruchami chování a ADHD (attention deficit hyperactivity disorder – porucha pozornosti s hyperaktivitou). Závěr: Ke změně lze přispět v úzké spolupráci odborníků z oborů dětské psychiatrie, psychologie, adiktologie a psychoterapie, ale zejména spoluprací s rodiči v rámci rodinné terapie.

Aim: Mental health disorders in children have recently been drawing an increasing amount of attention, also in connection with the full capacities of psychiatric outpatient clinics for children and adolescents, as well as addiction outpatient clinics and children's psychiatric clinics. In line with assumptions that the mental state of children deteriorates, a retrospective study was conducted to evaluate the situation from 2016 to 2022. The aim of the research was to evaluate the state of mental health of child clients of the addiction clinic with a focus on the identification of risk factors influencing the occurrence of dissociation disorders in monitored children in connection with addictive behaviour and development in the years 2016-2022. Methods: During the period from 2016 to 2022, in cooperation with parents and child psychiatrists, anamnestic data were obtained annually from 30 selected clients of the addiction clinic for children and adolescents. Respondents included in the study were selected by random sampling from all clinic clients in a given year. For the entire monitored period, there were 210 respondents. The collected data were statistically processed and evaluated. A linear regression model was used for trend testing, and logistic regression was employed for the multivariate analysis of factors influencing the occurrence of dissociative disorder and Internet Addiction Disorder (IAD) in children. The odds ratio (OR) was used as an indicator of the association between categorical variables. The significance level was set at 0.05. Results: Children who were diagnosed with a psychiatric illness in childhood and the psychiatric burden of the parents' anamnesis show a significant risk coefficient for the occurrence of dissociative disorder. Children with a risk factor of psychiatric history had a 6.3-fold increased risk of developing a dissociative disorder compared to children without a psychiatric history. The most statistically significant factor associated with the risk of IAD is the use of illegal addictive substances. Children who used illegal addictive substances, including problematic use of psychopharmaceuticals, IAD compared to children who did not use illegal addictive substances. A significant increase in risk also occurs in boys, children with childhood trauma, behavioural disorders, and ADHD (attention deficit hyperactivity disorder). Conclusion: The change can be contributed to by the close cooperation of experts from the fields of child psychiatry, psychology, addictology, and psychotherapy, but especially by cooperation with parents as part of family therapy.

• MeSH
• disociační poruchy * diagnóza   etiologie   psychologie   MeSH
• dítě MeSH
• duševní zdraví MeSH
• hyperkinetická porucha dietoterapie   etiologie   psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• nepříznivé zkušenosti z dětství MeSH
• netholismus diagnóza   epidemiologie   etiologie   MeSH
• poruchy chování u dětí diagnóza   etiologie   psychologie   MeSH
• poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek diagnóza   prevence a kontrola   psychologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH

V súčasnosti už nadpolovičná väčšina slovenskej a českej dospelej populácie hrá digitálne hry či už na mobilných zariadeniach, PC alebo hernej konzole. Malá časť z týchto hráčov hrajúcich nadmerne si vytvorí patologický vzorec hrania, v klasifikačnom systéme DSM-5 zvaný ako porucha v dôsledku hrania internetových hier a v novšom ICD-11 ako porucha v dôsledku hrania. Vo svete bolo od roku 2013, vychádzajúc z týchto dvoch systémov, zatiaľ publikovaných 17 skríningových nástrojov v anglickom jazyku. Cieľ: Nakoľko v slovenskom alebo českom jazyku nie je dostupný ani jeden nástroj, cieľom bolo adaptovať dotazníky IGDT-10 a GDT a štruktúrovaný klinický rozhovor SCI-IGD do slovenského jazyka, predbežne odhadnúť ich diagnostickú presnosť (špecificitu a senzitivitu), reliabilitu; a opísať skúsenosti s ich používaním. Materiál a metóda: Výskumnú vzorku tvorilo 43 hráčov hrajúcich digitálne hry minimálne 20 hodín za týždeň. Klinický rozhovor SCI-IGD bol realizovaný iba na podvzorke 15 hráčov, ktorí hrali denne digitálne hry v priemere 5,47 hodiny. Výsledky: Obidva dotazníky produkovali reliabilné dáta (wt =0,79 a 0,83) a ich senzitivita bola 50 % pre IGDT-10 a 25 % pre GDT. Špecificita obidvoch dotazníkov bola zhodne 100 %. Záver: Vzhľadom k veľkosti vzorky je potrebné považovať výsledky prinajlepšom za predbežné. Potreba ich replikácie je v tomto prípade nevyhnutná. Väčší počet kritérií v DSM-5 zrejme výrazne zvyšuje senzitivitu, avšak na druhú stranu je potrebné povedať, že cieľom WHO bolo znižovaním počtu kritérií zrejme zvyšovať špecificitu, teda redukovať množstvo falošne pozitívnych osôb aj za cenu znižovania senzitivity, keďže práve nízka špecificita nie senzitivita by mohla byť problematickým aspektom v rámci skríningu. Klady a zápory slovenských verzií dotazníkov IGDT-10 a GDT a rozhovoru SCI-IGD sú diskutované v texte príspevku.

The majority of the Slovak and Czech adult population play digital games, be it on a smartphone, tablet, PC, or gaming console. A small proportion of the gamers will develop a pathological gaming pattern. Pathological gaming has already been recognized by both DSM-5 (Internet Gaming Disorder) and ICD-11 (Gaming Disorder). Since 2013, 17 screening instruments based on either of these two classifications have been published in English. Objective: The aim of this study was to adapt the IGDT-10 and the GDT questionnaires and also the structured clinical interview SCI-IGD to the Slovak language, as neither of those has been available in Slovak or Czech, to preliminarily estimate their diagnostic accuracy (specificity and sensitivity), reliability, and to describe experiences with their use. Method: The sample consisted of 43 gamers that play digital games for at least 20 hours per week. The clinical interview SCI-IGD was conducted only on a subsample of 15 players, who played digital games for an average of 5.5 hours per day. Results: Both questionnaires produced reliable data (wt = 0.79 and 0.83) with their sensitivity being 67% and 57% for IGDT-10 and GDT, respectively. The specificity of both questionnaires was 100%. Conclusion: Given the sample size, the results should be considered as preliminary at best and further replication is needed. A larger number of criteria in DSM-5 probably significantly increases sensitivity, but on the other hand, it must be said that the goal of WHO with reduction of the number of criteria was probably to increase specificity, i.e. to reduce false positives even at the cost of reducing sensitivity, as low specificity could be a problematic aspect of screening. Pros and cons of the Slovak versions of the IGDT-10 and GDT questionnaires as well as the SCI-IGD interview are discussed in the paper.

• MeSH
• hra a hračky psychologie   MeSH
• hráčství MeSH
• lidé MeSH
• návykové chování MeSH
• netholismus MeSH
• počítače * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Článek se zabývá diagnostikou používání digitálních technologií, přičemž klade důraz na problematiku závislosti na digitálních zařízeních a jejich vliv na psychické zdraví a kvalitu života jedinců, zejména adolescentů. Článek se zabývá závislostí na internetu, chytrých telefonech, hrách a sociálních médiích. V textu je zahrnut přehled hlavních diagnostických nástrojů používaných k hodnocení těchto závislostí, včetně jejich psychometrických vlastností. Pozornost je věnována negativním důsledkům používání digitálních technologií na mentální zdraví, včetně deprese, úzkosti a problémů se spánkem. Článek zdůrazňuje důležitost multidisciplinárního přístupu k diagnostice a léčbě těchto závislostí a apeluje na rozvoj validovaných diagnostických nástrojů pro účely indikované prevence a léčebných intervencí

This article deals with the assessment of the use of digital technologies, with an emphasis being placed on the issue of addiction to digital devices and their impact on the mental health and quality of life of individuals, especially adolescents. The article discusses addiction to the internet, smartphones, gaming, and social media. An overview of the main diagnostic tools used to assess these addictions, including their psychometric properties, is included. Attention is paid to the negative consequences of digital technology use for mental health, including depression, anxiety, and sleep problems. The article underlines the importance of a multidisciplinary approach to the diagnosis and treatment of these addictions and calls for the development of validated diagnostic tools for indicated prevention and treatment interventions

Východiska: Současný trend využívání digitálních technologií k podpoře pohybové aktivity (PA) je v této době nezastavitelný. Se vzrůstajícím počtem uživatelů vlastnících mobilní zařízení a enormním množstvím mobilních aplikací pro podporu PA se zvyšují možnosti jejich využití v oblasti tělovýchovného vzdělávání. Vlivem neustále vzrůstajícího počtu a zaměření těchto aplikací vzniká nepřehledná situace, která znesnadňuje jejich efektivní využí- vání v odborné praxi. Cíle: Cílem práce je poukázat na současné možnosti využití mobilních technologií v oblasti školní tělesné výchovy a přispět do zvolené problematiky aktuálními teoreticko-praktickými poznatky, které povedou k získání lepšího přehledu o současném stavu a možnostech praktického využití těchto prostředků. Metodika: V teoretické části jsme vycházeli z rešerše domácí a zahraniční literatury a z vlastních praktických zkušeností s využíváním jednotlivých typů mobilních aplikací. V rámci praktické části jsme provedli dotazníkové šetření u žáků a učitelů základních a středních škol se zaměřením na aktuální stav a způsoby využívání mobilních technologií v souvislosti s výukou tělesné výchovy (TV). Výsledky: V teoreticko-praktické rovině předkládáme návrh kategorizačního systému pro usnadnění základní orientace v problematice. Jeho součástí jsou příklady vhodných aplikací využitelných při výuce školní TV. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že učitelé i žáci mají o aplikacích podporujících PA přehled a aktivně je využívají, čemuž odpovídá vysoká četnost vlastnictví mobilních zařízení a vyu- žívání aplikací podporujících PA. Dílčí vztahy vyplývající ze stanovených hypotéz tento trend potvrzují. Závěry: Článek přináší teoreticko-praktické náměty určené zejména praktikující odborné veřejnosti a poukazuje na aktuální témata související s využíváním zmiňovaných prostředků v praxi. Vysoké procento penetrace mobilních zařízení u cílové skupiny a praktické zkušenosti s využíváním mobilních aplikací pro podporu PA indikují slibný potenciál v rámci podpory tělovýchovného vzdělávání.

Background: The current trend in using digital technology to encourage physical activity (PA) is unstoppable at this time. The growing number of mobile device users maximises the possibility of the better utilisation of these devices for the support of physical activities. Objective: The objective of this paper is to create insight into the use of mobile technologies in the physical education process and to establish the underlying considerations of their use. In the paper we generally discuss the utilization of digital technologies in physical education. The paper also includes a survey research directed at a target group. The survey research focuses on the current status of how mobile technologies have spread and how they are used in PE classes and the realisation of PA. Methods: Having studied literary resources we pursue the fundamental description of PA mobile apps, as well as the availability, functions and basic categorisation of these mobile apps. In the practical part of the paper we publish the initial results of our survey research directed at a target group – primary and secondary school teachers and students from selected regions in the Czech Republic. Results: The results of our work confirm the current tendency of using mobile technologies in connection with the realisation of physical activities. The high level of mobile devices used by the target group and the practical experience associated with the use of mobile apps to encourage PA indicate the potential for introducing mobile apps in PE lessons. Conclusions: Mobile apps are a relatively new tool for interventions associated with health and physical activity and few academic works have been published in both Czech and foreign literature in regards to the impacts of mobile apps use in this field. Where physical education classes are concerned, mobile apps represent low-cost and broadly used tools that need to be subjected to further expert investigation, mainly in relation to the enormous number of these mobile apps.

• Klíčová slova
• hypotéza,
• MeSH
• digitální technologie trendy   MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mobilní aplikace * klasifikace   trendy   MeSH
• mobilní telefon statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• pohybová aktivita MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• školy MeSH
• statistika jako téma MeSH
• studenti MeSH
• tělesná výchova * metody   trendy   MeSH
• učitelé MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH