Důležitým předpokladem optimálního zdraví a životní pohody je prosté zachování přirozeného pohybu v průběhu celého dne – a to jak během práce, tak i volného času. Pravidelný pohyb má řadu prokázaných přínosů, zejména ve snižování rizika chronických onemocnění, úrovně stresu, ve zlepšení spánku a v mnoha dalších. Současná doporučení považují za dostatečnou míru alespoň 150 minut středně-intenzivní pohybové aktivity týdně. Zároveň se ale shodují, že i u osob, kteří tohoto objemu nedosahují, má pozitivní efekt i malé navýšení – cokoli je lepší než sedavý způsob života a „nepohyb“.

An important prerequisite for optimal health and well-being is an elementary maintenance of natural movement throughout the day – both during work and leisure time. Regular physical activity has a number of proven benefits, especially reducing the risk of chronic diseases, reducing stress level, improving sleep, and many others. Current guidelines recommend at least 150 minutes of moderate intensity physical activity per week as a sufficient amount of exercise. At the same time, however, they agree that even for people who do not reach this level, even a small increase of movement has a positive effect – anything is better than a sedentary lifestyle and stagnation.

• MeSH
• lidé MeSH
• pohybová aktivita * MeSH
• zdravé chování MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: V klinické neurologické a rehabilitační praxi je dostupná řada nástrojů pro hodnocení rovnováhy, ale jejich používání se na jednotlivých pracovištích v České republice liší. Jedním z testů je Mini-BESTest (The Mini-Balance Evaluation Systems Test), který je klinicky snadno proveditelný, hodnotí proaktivní i reaktivní složku stability a má odpovídající psychometrické vlastnosti. Cíl: Cílem bylo vytvořit oficiální český překlad nástroje Mini-BESTest a navrhnout doporučení pro jeho klinické použití při hodnocení rovnováhy u pacientů v chronickém stadiu CMP. Metody: Oficiální česká verze nástroje Mini-BESTest byla získána formou zpětného překladu a verifikována autorkou originálního testu Fay B. Horak. Výsledky a závěr: Česká verze testu vč. instrukcí pro jeho administraci je nyní k dispozici pro rutinní použití v oblasti neurologie a rehabilitace. Mini-BESTest je spolehlivý a platný nástroj pro hodnocení rovnováhy u pacientů v chronickém stadiu CMP.

Introduction: There are a number of balance assessment tools available in clinical neurological and rehabilitation practice, but their use in individual workplaces within the Czech Republic varies. One of the tests is The Mini-BESTest (the Mini-Balance Evaluation Systems Test), which is clinically easy to perform, evaluates both the anticipatory and reactive postural components of stability, and has corresponding psychometric properties. Aim: The aim was to create an official Czech translation of the Mini-BESTest and propose recommendations for its clinical use in the assessment of balance in patients with chronic stroke. Methods: The official Czech version of the Mini-BESTest was created by means of back translation and verified by the author of the original test Fay B. Horak. Results and conclusion: The Czech version of the Mini-BESTest, including instructions for its administration, is now ready for routine use in the field of neurology and rehabilitation. The Mini-BESTest is a reliable and valid tool for assessing balance in patients with chronic stroke.

• Klíčová slova
• Mini-BESTest,
• MeSH
• cévní mozková příhoda komplikace   MeSH
• diagnostické testy rutinní * metody   MeSH
• lidé MeSH
• posturální rovnováha * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Funkční elektrostimulace (FES) peroneálního nervu se využívá pro zlepšení chůze u široké skupiny pacientů s poškozením centrálního motoneuronu. Článek si klade za cíl popsat na základě dostupné literatury možnosti jejího využití u pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP), poškození mozku nebo míchy nebo u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS). Metodika: Pro účely sepsání tohoto článku byla vyhledána odborná literatura pomocí databáze medicínské literatury PubMed. Vybrány byly zejména přehledové články a metaanalýzy, dále pak články přinášející srovnání různých skupin neurologických pacientů.Výsledky: Dle dostupné literatury má FES pozitivní efekt na zvýšení rychlosti, výkonnosti, snížení energetické náročnosti, symetrie a stability chůze zejména u pacientů po CMP, a tento efekt může být i přetrvávající. Pozitivní efekt na rychlost chůze a její energetickou náročnost byl popsán i u pacientů s RS, míra zlepšení je však zejména u progresivních forem onemocnění omezenější. U pacientů s jinými příčinami poškození centrálního motoneuronu není evidence efektu FES dostatečná, nicméně obecně se uvádí, že výrazněji z FES profitují pacienti s neprogresivní neurologickou diagnózou. Závěr: U dospělých neurologických pacientů se syndromem padající špičky (foot drop) může být FES jednou z možností, jak zlepšit kvalitativní i kvantitativní parametry chůze. V klinické praxi je však potřeba individuálně posoudit efekt na chůzi u každého jednotlivého pacienta, zejména ve srovnání s použitím peroneálního ortézování.

Introduction: Functional electrical stimulation (FES) of the peroneal nerve is used to improve gait in a large group of patients with central motor neuron disease. The aim of the article is to describe, based on available literature, how FES can be utilized in patients after stroke, brain or spinal cord injuries, or in those with multiple sclerosis (MS). Method: For the purpose of writing this article, specialist literature was searched using the PubMed database. Review articles and meta-analyses as well as articles comparing various groups of neurological patients were selected. Results: According to available literature, FES has a positive effect on increasing gait speed and efficiency, on reducing energy demands, and on symmetry and stability, particularly in patients after stroke, with the effect even being persistent. A positive effect on gait speed and its energy demands has also been described in patients with MS; however, the degree of improvement is more limited, particularly in progressive forms of the disease. In patients with other causes of central motor neuron disease, the evidence of FES effect is not sufficient; however, patients with a nonprogressive neurological diagnosis are generally reported to benefit from FES more significantly. Conclusion: In adult neurological patients with foot drop, FES may be one of the options how to improve both qualitative and quantitative gait parameters. In clinical practice, however, the effect on gait must be assessed individually in every patient, particularly in comparison with the use of ankle-foot orthosis.

• MeSH
• chůze MeSH
• elektrická stimulace * metody   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci centrálního nervového systému terapie   MeSH
• neurologické poruchy chůze * terapie   MeSH
• ortézy nohy (od hlezna dolů) MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě MeSH
• roztroušená skleróza komplikace   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Systematický rešeršní článek popisuje zkušenosti s využitím funkční elektrické stimulace (FES) v neurorehabilitaci. V rámci neurorehabilitace se FES využívá především k terapeutickému ovlivnění poruch chůze pomocí stimulace dorzálních flexorů hlezna. Pro účely rešerše bylo vyhledáno 510 článků, z nichž 42 bylo podrobněji analyzováno. Na základě dostupných studií využívajících FES pro zlepšení funkce dolních končetin se zdá, že FES může představovat obohacení tradičních terapeutických postupů (jako jsou cvičení na neurofyziologickém podkladě, trénink chůze a stability). V některých případech pak může FES vést k výraznějšímu zlepšení funkčního stavu než tradiční terapie.

The review article summarizes results from studies with functional electrical stimulation (FES) in neurorehabilitation. In neurorehabilitation, FES is used mostly for therapeutic improvement of the swing phase of the gait cycle by stimulation of dorsal flexor muscles. For this review article, 510 papers were screened and 42 papers were eligible for a more detailed analysis. Based on the available studies, it seems that FES may constitute an enrichment of traditional therapeutic practice (such as exercise based on neurophysiological principles, gait and balance training). In some patients, FES may result in improved functional status rather than conventional therapy. The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE uniform requirements for biomedical papers.

• MeSH
• elektrická stimulace metody   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• neurologické poruchy chůze rehabilitace   MeSH
• neurorehabilitace * metody   MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody   MeSH
• roztroušená skleróza rehabilitace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Cíl: Cílem pilotní studie bylo ověřit terapeutický efekt pravidelné funkční elektrostimulace peroneálního nervu realizované jako každodenní intenzivní ambulantní terapeutická jednotka po dobu 4 týdnů, a to na rychlost a výkonnost chůze pacientů po cévní mozkové příhodě se spastickou parézou dolní končetiny. Soubor a metodika: Pilotní studie se zúčastnilo 14 probandů (10 mužů a 4 ženy) ve věku 54,4 ± 9,4 let z cílové populace pacientů v chronické fázi cévní mozkové příhody se spastickou parézou dolní končetiny a drop foot syndromem. Funkční elektrostimulace probíhala ambulantně po dobu 4 týdnů (5× týdně) v rámci intenzivního tréninku chůze s využitím funkčního neurostimulátoru WalkAide. Porovnávány byly změny v rychlosti chůze na různých terénech pomocí testu Emory Functional Ambulation Profile a změny ve výkonnosti chůze pomocí testu Two minute walk test. Výsledky: Z výsledků vyplynulo, že v pilotním pokusu došlo u probandů k průměrnému zlepšení skóre testu Emory Functional Ambulation Profile o 11 % a skóre testu Two Minute Walk Test o 9 %. Závěr: U skupiny probandů byl pozorován pozitivní terapeutický efekt pravidelné funkční elektrostimulace peroneálního nervu v ambulantním prostředí na rychlost a výkonnost chůze. Pro prokázání efektu tohoto typu intervence je nutné zpracovat randomizovanou kontrolovanou studii na větším počtu probandů.

Aim: The aim of this pilot study was to verify therapeutical effect of periodical functional electrical stimulation of peroneal nerve during 4 weeks of intensive outpatient therapy on speed and performance of gait in post-stroke patients, suffering from spastic leg paresis. Methods: 14 subjects were enrolled into this pilot study (10 male, 4 female), aged 54,4 ± 9,4. The subjects were selected from patients suffering from chronic phase of stroke, spactic leg paresis and drop foot syndrome. Functional electrical stimulation was performed in total for 4 weeks (5 days weekly) as intensive ambulatory gait training with WalkAide neurostimulator. Emory Functional Ambulation Profile and Two Minute Walk Test were performed for evaluation of changes in speed of gait on different terrains and changes in the walking performance, respectively. Results: In this pilot study, average improvement of Emory Functional Ambulation Profile score of 11% was observed as well as average improvement of Two Minute Walk Test of 9%. Conclusion: Positive therapeutic effect of periodical ambulatory functional electrical stimulation of peroneal nerve on gait speed and gait performance in post-stroke patients was observed in this limited pilot study. Further research, including randomized controlled study featuring larger data sample, is needed to show significant evidence of the observed effect.

• Klíčová slova
• funkční elektrostimulace,
• MeSH
• cévní mozková příhoda * komplikace   MeSH
• chůze (způsob) MeSH
• chůze MeSH
• elektrostimulační terapie * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nervus peroneus patofyziologie   MeSH
• neurologické poruchy chůze * etiologie   patofyziologie   rehabilitace   MeSH
• neurorehabilitace metody   MeSH
• noha (od hlezna dolů) inervace   patofyziologie   MeSH
• obnova funkce MeSH
• pilotní projekty MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě metody   MeSH
• rychlost chůze MeSH
• svalová spasticita rehabilitace   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

x

x

• MeSH
• chronická nemoc prevence a kontrola   MeSH
• kardiovaskulární nemoci prevence a kontrola   MeSH
• muskuloskeletální nemoci prevence a kontrola   MeSH
• nemoci nervového systému prevence a kontrola   MeSH
• pohybová aktivita MeSH
• zdravý životní styl MeSH

Vysokoškolská učebnice, která se zabývá anatomií potřebnou k vyšetření palpací.; Text je určen zájemcům z řad studentů oboru fyzioterapie a ergoterapie, ale i ortopedie, traumatologie či rehabilitační lékařství.

• MeSH
• anatomie MeSH
• palpace MeSH
• techniky fyzikální terapie MeSH

• Konspekt
• Anatomie člověka a srovnávací anatomie
• Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
• NLK Obory
• anatomie
• rehabilitační a fyzikální medicína
• NLK Publikační typ
• učebnice vysokých škol