Vzteklina patří bezesporu mezi nejvíce nebezpečnou, ve 100 % případů letální virovou infekci přenášenou zvířaty na člověka. Ve více než 150 zemích, kde se endemicky vyskytuje, je nejčastější riziko expozice po poranění psem. Obzvlášť nebezpečné je pokousání netopýrem. Ročně nemoci podlehne zhruba 60 tisíc osob, nejvíce v oblastech Afriky a Asie. Preventivní možnosti k zabránění vzniku onemocnění zahrnují očkování v rámci preexpoziční profylaxe (PrEP) a včasné a důsledné zahájení postexpoziční profylaxe (PEP). V letech 2019–2021 provedl Poradní výbor pro očkovací postupy (Advisory Committee on Immunization Practices, ACIP, USA) několik aktualizací doporučení pro PrEP včetně následujících: předefinování kategorií rizika nákazy vzteklinou, nahrazení třídávkového vakcinačního schématu (D0, D7, D21 nebo D28) dvoudávkovým schématem (D0 a D7), zajištění dlouhodobé protilátkové protektivity jedince flexibilními možnostmi, méně časté nebo žádné kontroly koncentrace protilátek u některých rizikových skupin, stanovení minimální přijatelné koncentrace protilátek proti vzteklině na hodnotu 0,5 IU/ml, zajištění účinného očkování některých zvláštních skupin obyvatelstva. V případě PEP zůstávají postupy stejné jako doposud. Na základě charakteru poranění, druhu zvířete a časovém odstupu od aplikace PrEP, byla-li v minulosti podána, se expozice dělí do několika kategorií podle závažnosti. Podle stanovené kategorie se následně v rámci PEP aplikuje buďto pouze vakcína, nebo vakcína současně s podáním antirabického imunoglobulinu. Postupy jsou shodné pro všechny včetně dětí a těhotných žen, jelikož se jedná o život zachraňující úkon.

Rabies is undoubtedly one of the most dangerous viral infections transmitted by animals to humans, being lethal in 100% of cases. In more than 150 countries where it is endemic, the most common risk of exposure is from a dog bite. Bat bites are particularly dangerous. Approximately 60,000 people die each year, mostly in areas of Africa and Asia. Preventive options to avoid the disease include vaccination as a part of preexposure prophylaxis (PrEP) and early and consistent initiation of postexposure prophylaxis (PEP). In 2019–2021, the Advisory Committee on Immunization Practices (ACIP, USA) made several updates to the PrEP recommendations, including the following: redefining the risk categories for rabies infection, replacing the three-dose vaccination schedule (D0, D7, D21 or D28) with a two-dose schedule (D0 and D7), ensuring long-term antibody protection of individuals with flexible options, less frequent or no antibody concentration checks for certain at-risk groups, setting the minimum acceptable rabies antibody concentration at 0.5 IU/ml, and ensuring effective vaccination of certain special populations. In the case of PEP, the procedures remain the same as before. Based on the nature of the injury, the type of animal, and the time interval since PrEP was administered, if previously administered, exposures are divided into several categories according to severity. Depending on the category determined, either the vaccine alone or the vaccine concurrently with the administration of rabies immunoglobulin is subsequently administered as part of PEP. The procedures are the same for everyone, including children and pregnant women, as they are life-saving.

V roce 1988 vyhlásila WHO program světové eradikace poliomyelitidy (GPEI). Do současnosti se snížil výskyt poliomyelitidy ve světě o více než 99 %, zejména díky rozsáhlým očkovacím kampaním s využitím jak živé oslabené vakcíny (OPV), tak inaktivované vakcíny (IPV). Aktuálně se divoký poliovirus endemicky vyskytuje pouze v Afganistánu a Pákistánu. Velký problém v eradikaci poliomyelitidy představuje vznik a šíření poliovirů derivovaných od vakcinálních kmenů (VDPV), které mohou způsobit paretickou formu onemocnění. VDPV se vyskytují převážně v zemích, kde se očkuje OPV vakcínou, avšak může dojít i k jejich zavlečení do jiných oblastí. Právě import je příčinou záchytu VDPV v posledních letech na evropském kontinentu. Eradikaci poliomyelitidy dále komplikují ozbrojené konflikty, nedostupnost vakcín, častý subklinický průběh onemocnění a jistý vliv měla i pandemie onemocnění covid-19. Aby bylo dosaženo cílů GPEI, je třeba zefektivnit očkovací kampaně v rizikových oblastech, udržet vysokou proočkovanost IPV vakcínou v „polio free“ zemích a také zlepšovat kvalitu surveillance a včasnost detekce případů poliomyelitidy. Poslední strategie GPEI předpokládá eradikaci divokých poliovirů a VDPV typu 2 do konce roku 2029.

n 1988, the WHO announced the Global Polio Eradication Program (GPEI). To the present, the incidence of poliomyelitis in the world has been reduced by more than 99%, mainly due to large-scale vaccination campaigns using both live attenuated vaccines (OPV) and inactivated vaccines (IPV). Currently, wild poliovirus is endemic only in Afghanistan and Pakistan. A major problem in poliomyelitis eradication is the emergence and spread of vaccine-derived polioviruses (VDPV), which can cause a paretic form of the disease. VDPV circulate mainly in countries where OPV is used, but they can also be imported to other areas. Import is the cause of the detection of VDPV in recent years on the European continent. The eradication of poliomyelitis is further complicated by armed conflicts, the unavailability of vaccines, the frequent subclinical course of the disease, and the covid-19 pandemic has also had a certain impact. To achieve the GPEI goals, it is necessary to increase the effectiveness of vaccination campaigns in risk areas, maintain high IPV vaccination coverage in „polio-free“ countries, and improve the quality of surveillance and timeliness of polio case detection. The latest GPEI strategy supposes the eradication of wild polioviruses and VDPV type 2 by the end of 2029.

Výkon služby vojáka z povolání představuje práci rizikovou, kdy dochází k působení kombinace více rizikových faktorů pracovního prostředí. Vedle fyzikálních faktorů se jedná také o biologická rizika, zejména zvýšené riziko expozice infekčním agens, které může vést k potenciaci rizika vzniku a šíření infekčních nemocí v rámci vojenského kolektivu. Specifikem vojenské služby je práce ve velkých a těsných kolektivech, mnohdy probíhající v dislokacích s rozdílnou epidemiologickou situací či za mimořádných situací, které mohou komplikovat přijetí potřebných protiepidemických opatření. Problematiku biologických rizik u vojáků z povolání dosvědčuje i množství hlášených nemoci z povolání přenosných a parazitárních, které dlouhodobě představují kolem 80 % všech nemocí z povolání v rezortu Ministerstva obrany České republiky [1].

The performance of service as a professional soldier constitutes risk work, where a combination of several risk factors of the working environment is involved. In addition to physical factors, there are also biological risks, which primarily represent an increased risk of exposure and the emergence and spread of infectious diseases within the military collective. A specific feature of military service is working in large and close-knit collectives, often in deployments with different epidemiological situations or in emergency situations, which often complicates the adoption of the necessary anti-epidemic measures. Biological risks are also reflected in morbidity, with occupational communicable and parasitic diseases accounting for around 80 % of all occupational diseases in the Ministry of Defence in the long term [1].

• MeSH
• infekční nemoci MeSH
• lidé MeSH
• nemoci z povolání * prevence a kontrola   MeSH
• ozbrojené síly * MeSH
• parazitární nemoci prevence a kontrola   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• COVID-19 * prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• odmítnutí očkování statistika a číselné údaje   MeSH
• ozbrojené síly MeSH
• postoj * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• SARS-CoV-2 MeSH
• vakcinace statistika a číselné údaje   MeSH
• vakcíny proti COVID-19 terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• dospělí MeSH
• ELISA MeSH
• imunoglobulin G krev   MeSH
• incidence MeSH
• klíšťová encefalitida * epidemiologie   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• séroepidemiologické studie MeSH
• sérologické testy MeSH
• vakcinace statistika a číselné údaje   MeSH
• viry klíšťové encefalitidy izolace a purifikace   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Vankomycin rezistentní enterokoky (VRE) již několik let představují významný zdravotnický problém. Jedná se o značně odolné patogeny, což usnadňuje jejich šíření ve zdravotnických zařízeních, kde mohou, zejména u imunosuprimovaných pacientů, způsobovat antibiotiky obtížně léčitelné infekce. Značný nárůst výskytu VRE byl během posledních let zaznamenán také ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. V roce 2017 zde bylo zachyceno 59 nových případů kolonizace či infekce VRE u hospitalizovaných pacientů. Formou retrospektivního šetření byli jednotliví pacienti dohledáni a pomocí údajů z nemocničního informačního systému byly zhodnoceny klinické a epidemiologické souvislosti potencionálně se vztahující k výskytu VRE. Podle šetření se usoudilo, že jednou z příčin nárůstu VRE bylo nedostatečné dodržování hygienicko-protiepidemických pravidel, zejména hygieny rukou, což potvrdila změna epidemiologické situace v následujícím roce po zpřísnění těchto pravidel. Velký význam v prevenci šíření rezistentních patogenů má tak důkladná osvěta personálu o správných postupech omezujících riziko jejich šíření.

Vancomycin-resistant enterococci (VRE) have been a major public health concern for years. These pathogens are highly resistant, which facilitates their spread in health care settings where they may cause infections difficult to treat with antibiotics, particularly in immunocompromised patients. Over recent years, a considerable increase in VRE has also been observed in the Hradec Králové University Hospital. In 2017, 59 cases of VRE colonization or infection were newly diagnosed in inpatients. Based on a retrospective investigation, infected patients were identified, and from the hospital information system data, clinical and epidemiological factors possibly linked to VRE were analysed. It was concluded that one of the reasons behind the increase in VRE was poor compliance with the hygienic antiepidemic rules in general and with hand hygiene in particular, which was confirmed by the changed epidemiological situation the following year after more stringent rules were adopted. Raising awareness of health care workers about good practices to reduce the risk of the spread of resistant pathogens is crucial for the prevention of these infections.

• Klíčová slova
• surveillance,
• MeSH
• enterokoky rezistentní vůči vankomycinu * izolace a purifikace   MeSH
• epidemie prevence a kontrola   MeSH
• epidemiologické studie MeSH
• infekce spojené se zdravotní péčí * epidemiologie   prevence a kontrola   MeSH
• kontrola infekčních nemocí MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: varicela (plané neštovice) jsou akutním, vysoce infekčním, celosvětově rozšířeným onemocněním postihujícím převážně děti. Původcem je varicela-zoster virus patřící mezi alfaherpesviry. V České republice patří plané neštovice mezi nejčastěji hlášené infekční choroby. Ve výskytu onemocnění je patrná sezónnost s maximem v jarních a zimních měsících. Ačkoli většina případů proběhne benigně, je třeba nezapomínat na případné komplikace, které mohou vést až k hospitalizaci pacienta. Hrozí nejen u rizikových skupin, ale i u zcela zdravých dětí bez předpokládané imunoalterace. Závažným průběhem jsou ohroženi zejména novorozenci, imunokompromitované osoby a gravidní ženy. Cíl: stanovit a analyzovat jednotlivé komplikace varicely dle jejich druhu a závažnosti průběhu hospitalizace a v závislosti na věku pacientů. Metodika: retrospektivní observační studie pacientů hospitalizovaných pro onemocnění varicelou na Klinice infekčních nemocí Fakultní nemocnice Hradec Králové v letech 2007–2016. Výsledky: v průběhu 10 let bylo na Klinice infekčních nemocí Fakultní nemocnice Hradec Králové hospitalizováno celkem 247 pacientů s komplikovaným průběhem varicely. Naprostou většinu případů (95 %) tvořily děti. Mezi nejčastější komplikace vyžadující přijetí pacienta na lůžko patřily sekundární bakteriální infekce kůže a měkkých tkání (32 %) s různým stupněm závažnosti (impetiginizovaná morfa, flegmóna, absces, stafylokokový syndrom toxického šoku a nekrotizující fasciitida), dále hypohydratace (23 %) a neurologické komplikace (22 %). Poměrně častou byla i primární intersticiální pneumonie (9 %). Nejméně zastoupeny byly hematologické komplikace (2 %) a kloubní obtíže (2 %). Závěr: výsledky studie dokládají, že komplikace varicely mohou postihnout všechny věkové skupiny pacientů a je třeba je neopomíjet ani nepodceňovat. Nejzávažnější formy onemocnění vyžadují vysoce specializovanou a nákladnou léčbu. Pacienta ohrožují svým průběhem a mohou zanechat trvalé následky. Neméně významný je také socioekonomický dopad pro rodinu i stát u lehčích forem onemocnění. Nejúčinnějším způsobem redukce počtu komplikací varicely zůstává aktivní imunizace, u nás zatím stále málo využívaná. Očkování proti varicele není v České republice součástí národního imunizačního schématu.

Introduction: varicella (chickenpox) is a frequent acute and highly infectious worlwide spreaded disease that affects mostly the individuals in the children age. It is caused by varicella-zoster virus representing the alphaherpes viruses. In the Czech Republic the chickenpox infection is one of the most commonly reported infectious disease with a typical occurence in the spring and winter months. Although most of the cases have a benign character, there are some complications leading towards hospitalisation of a patient that we must not forget. These might be a threat not only for high risk groups but for absolute healthy children with no expectations of immunocopromised as well. In the high risk group there are newborns, imunocompromised individuals and pregnant women. Methodology: retrospective observational study of hospitalized patients with varicela on the Department of the Infectious Diseases in the University Hospital in Hradec Králové between 2007–2016. Results: there were in total 247 patients hospitalized as a result of a complicated occurrance of varicella in the University Hospital in Hradec Králové, on the Department of the Infectious Diseases in the last 10 years. Children were the most frequent hospitalized patients (95 %). Among the most frequent complications leading towards hospitalisation, there were secondary bacterial skin and soft tissues infections (32 %) with different degree of significance (impetiginized morph and phlegmona, abscess, staphylococcal toxic shock syndrome and necrotizing fasciitis), hypohydratation (23 %), neurological complications (22 %). Primary interstitial pneumonia was another quite frequent complication (9 %). We have experienced a few cases of hematologic (2 %) and joint complications (2 %). Conclusion: the results of this research show that complications may occur in all age groups and we cannot trivialize them. The most serious forms of the disease require a specialised and expensive treatment, they are threatening the patient with their fatal course and can leave permanent damage. The socio-economic impact on a family and state in the milder forms of the disease cannot be underestimated. The most effective way how to reduce various complications of varicella is the active immunization, which unfortunately we still use so little. Vaccination against chickenpox is not included in the Czech National Immunization Programme.

• MeSH
• lidé MeSH
• plané neštovice * farmakoterapie   komplikace   terapie   MeSH
• pozorovací studie jako téma MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• vakcína proti planým neštovicím MeSH
• virus varicella zoster patogenita   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH