• Klíčová slova
• magnetostimulace,
• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• lumbalgie rehabilitace   MeSH
• pánevní dno patofyziologie   MeSH
• stresová inkontinence moči * rehabilitace   MeSH
• techniky fyzikální terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• afázie rehabilitace   MeSH
• časné pohybování * MeSH
• heterotopická osifikace terapie   MeSH
• lidé MeSH
• management bolesti MeSH
• neurogenní močový měchýř rehabilitace   MeSH
• neurorehabilitace * MeSH
• poruchy polykání rehabilitace   MeSH
• svalová spasticita diagnóza   rehabilitace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Článek se zabývá problematikou dysfagie u starších pacientů, která je častou komplikací s významným dopadem na kvalitu života. Zaměřuje se na inovativní metody rehabilitace, zejména na využití elektrostimulace hyoidních svalů jako moderní přístup k léčbě dysfagií. Tradiční metody léčby dysfagií zahrnují dietní úpravy, cvičení polykacích svalů a kompenzační techniky. Elektrostimulace hyoidních svalů je perspektivní metodou v rehabilitaci dysfagie, která zlepšuje svalovou sílu polykacích svalů a koordinaci při polykání.

The article deals with dysphagia in elderly patients, which is a common complication with a significant impact on quality of life. It focuses on innovative methods of rehabilitation, especially the use of electrostimulation of hyoid muscles as a modern approach to the treatment of dysphagia. Traditional methods of treating dysphagia include dietary modifications, swallowing muscle exercises and compensatory techniques. Hyoid muscle electrical stimulation is a promising method in dysphagia rehabilitation that improves swallowing muscle strength and coordination.

• MeSH
• elektrostimulační terapie * metody   MeSH
• lidé MeSH
• poruchy polykání * rehabilitace   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Hlas je zásadním prostředkem pro produkci řeči umožňující mezilidskou komunikaci a sociální interakci. Bývá však vystaven mnoha negativním vlivům, které se podepisují na jeho kvalitě. Projevem hlasové poruchy je patologická změna charakteru a vlastností hlasu. Cíl: Cílem práce je představení kazuistiky pacienta s poruchou hlasu a vyzdvihnutí nezastupitelné role hlasové rehabilitace při nápravě a obnově fyziologických postupů tvorby hlasu. Metodika: V práci je popsána kazuistika 51letého muže s profesionálním poškozením hlasu. Jsou zde přiblíženy nevhodné návyky a nesprávné postupy při tvorbě hlasu, jejich možná řešení, včetně úlohy hlasové rehabilitace a jejího vlivu na zdraví. Výsledky: Po téměř 2 letech pravidelné hlasové rehabilitace je u pacienta prokázán fyziologický nález na hlasivkách, bez recidivy onemocnění, s objektivním zlepšením kvality hlasu dle hlasové analýzy.

Introduction: The voice is an essential tool for speech production, interpersonal communication and social interaction. Many negative factors can affect its quality. A sign of a voice disorder is a pathological change in the characteristics of the voice. Aim: The aim of this paper is to present a case report of a patient with professional voice disorder and to present the irreplaceable role of voice rehabilitation in restoring the physiological processes of voice production. Methods: The paper describes a case report of a 51-year-old man with professional voice impairment. Inappropriate habits and incorrect practices in voice production, their possible solutions, including the role of voice therapy and its impact on patient‘s health are described. Results: After almost 2 years of voice rehabilitation there is an objective physiological finding on the vocal cords, with no signs of disease recurrence; there is also an improvement of voice quality according to voice analysis.

• Klíčová slova
• hlasová rehabilitace, hlasová terapie,
• MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• poruchy hlasu * etiologie   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Jednou ze základních funkcí mozku, spolu s celým nervovým systémem, je řídit a produkovat chování, jehož zásadní složkou je pohyb. Ačkoliv se již neakceptuje názor, že pohyb je vždy iniciován z vnějšího prostředí jako pouhá odpověď na senzorickou stimulaci, je za fyziologických okolností pro zahájení a provádění pohybu naprosto zásadní aferentní informace, zejména pak proprioceptivní. O pohybu je tedy potřeba hovořit vždy jako o senzori-motorické aktivitě, přičemž produkci cíleného pohybu předchází vyhodnocení aktuální senzorické situace. Dobře dnes známe funkci jednotlivých smyslových systémů, ale teprve poslední dekády výzkumu ukazují, jakým způsobem tyto systémy spolupracují, vzájemně se ovlivňují a v některých případech i zastupují. Děj, který vystihuje problematiku sdílení informací mezi smysly, označujeme multisenzorickou integrací (MSI). Jedná se o naprosto zásadní proces zpracování smyslových dat, jehož porucha se nutně odrazí v některé oblasti chování jedince. Toto sdělení přináší základní vymezení pojmů týkajících se MSI, posuzuje vývoj této schopnosti a nastiňuje její současné terapeutické využití v rehabilitaci.

One of the very basic functions of the brain and the entire nervous system is controlling and producing the body’s reactions, the fundamental component of which is movement. Even though the idea of the external initiation of movement as a pure result of sensory stimulation is obsolete, afferent proprioceptive information has a crucial role in initiation and in performing the movement under physiological conditions. Movement must be addressed as sensory-motor activity, bearing in mind that every production of purposeful movement is preceded by an evaluation of the current sensory situation. The function of the individual senses is broadly acknowledged, but only in recent decades has research shown the extent of cooperation among these systems, how they interact, influence each other, and in some cases even substitute for each other. The process that explains the sharing of the information among the senses is called multisensory integration (MSI). It is crucial process in processing sensory data, and its dysfunction is inevitably reflected in one’s behaviour. The presented work explains basic MSI terminology, evaluates the evolution of this capacity and reflects its possible use in therapeutic interventions.

• Klíčová slova
• multisenzorická integrace,
• MeSH
• čití, cítění * MeSH
• colliculus superior fyziologie   MeSH
• feedback psychologický MeSH
• lidé MeSH
• neurorehabilitace metody   MeSH
• percepce MeSH
• psychomotorický výkon MeSH
• vývoj člověka MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Tužkový úchop se považuje za jeden z ukazatelů vyspělosti jedince v rámci grafomotoriky. Úchop tužky a dovednost jejího používání se vyvíjí postupně, v průběhu zrání centrálního nervového systému, a je spojen s kognitivními funkcemi, motivací a učením. Zpočátku dítě používá hrubý úchop, ale s přibývajícím věkem a tréninkem tužkový úchop vyzrává do některé ze svých základních podob. Cíl: Analyzovat aktuálně používané typy tužkových úchopů u vysokoškolských studentů. Metodika: Pomocí videografie byly zjišťovány typické způsoby úchopu psacího náčiní v závislosti na rychlosti psaní u souboru 100 studentů Univerzity Palackého v Olomouci ve věku 19–25 let. Výsledky: Bylo zjištěno, že čeští vysokoškolští studenti používají v současnosti nejčastěji modifikované špetkové úchopy – tříprstou přitaženou špetku a tříprstou otevřenou špetku. K psaní nejčastěji používají kuličkové psací pomůcky. Některé signifikantní rozdíly v úchopech byly zaznamenány při změně rychlosti psaní.

Introduction: A pencil grip is considered as one of the indicators of graphomotoric maturity of an individual. The pencil grip and skills for its use develop gradually during the neuromaturation of the central nervous system as it is connected with cognitive functions, motivation and learning. A child uses initially a palmar grip only, but with age it evolves into one of its final forms. Aim: To analyse currently used types of pencil grips in university students. Methods: Videography was used to monitor the commonly used types of pencil grips depending on the writing speed in the cohort of 100 students of Palacký University in Olomouc aged 19–25 years. Results: The findings show that modifications of digital grips, modified dynamic tripod and open web space tripod are currently the most common pencil grips used in the Czech university students. The most frequently used writing tool is a roller pen. Several significant changes in a pencil grip occurred with changing the speed of handwriting. Conclusion: Currently the most frequently used types of pencil grips in Czech university students are modified tripod digital grips.

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• psaní rukou * MeSH
• síla ruky MeSH
• síla špetkového úchopu MeSH
• studenti MeSH
• studium vysokoškolské MeSH
• výzkum MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH

• MeSH
• cévní mozková příhoda * komplikace   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• hemiplegie etiologie   MeSH
• kineziologie aplikovaná metody   MeSH
• lidé MeSH
• lopatka fyziologie   MeSH
• nestabilita kloubu etiologie   rehabilitace   MeSH
• pohybové poruchy diagnóza   etiologie   MeSH
• polohování pacienta metody   MeSH
• posturální rovnováha fyziologie   MeSH
• ramenní kloub patofyziologie   MeSH
• syndrom zhmožděného ramene * diagnóza   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• týmová péče o pacienty MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Laryngokéla je vzácné onemocnění vzniklé vychlípením vnitřního prostoru hrtanu. Může být buď vrozené, nebo získané vlivem dlouhodobě nepříznivě působícího nadměrného tlaku v daném místě. Léčba laryngokél je operativní. Odvíjí se od konkrétních případů a následná prognóza závisí velkou měrou na spolupráci pacienta s lékařem a terapeutem. Cíl: Cílem práce je představit kazuistiku pacienta s laryngokélou a úskalí diagnostiky a léčby. Metoda: Ve článku popisujeme kazuistiku 61letého horníka a současně muzikanta hrajícího na trubku, u kterého se onemocnění rozvinulo a bylo řešeno. Autoři popisují předoperační stav včetně hlasové analýzy a efekt pooperační rehabilitace. Výsledky: Objektivně endolaryngeálně pooperačně byl prokázán fyziologický nález, bez recidivy onemocnění, objektivně se zlepšily výsledky hlasové analýzy po operaci a fyzioterapeutické intervenci.

Introduction: Laryngocele is a very rare disease resulting from an abnormal dilatation of the laryngeal saccule. It may be congenital or acquired after prolonged increased air pressure on the tissue. The vast majority of laryngocele cases are treated surgically; the course of the disease is very individual and the prognosis is highly dependent on the patient’s cooperation with their doctor and therapist. Aim: The aim is to present the case study of a patient with the laryngocele and the difficulties of diagnostics and treatment. Method: We present the case study of a 61-year-old miner and musician who plays the trumpet. In this specific patient, the laryngocele was surgically treated, with follow-up physiotherapy treatment. The authors describe the pre-surgery status of the voice analysis and the effect of post-surgery rehabilitation. Results: Objectively, a physiological endolaryngeal finding was demonstrated after the surgery, without recurrence of the disease, the results of voice analysis objectively improved after the surgery and physiotherapy intervention.

• Klíčová slova
• trénink hlasu,
• MeSH
• laryngocele * chirurgie   rehabilitace   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• poruchy hlasu etiologie   rehabilitace   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Die Einleitung: chronischer Rückenschmerz ist eine komplexe, multifaktorielle Erkrankung, die mit hoher Prävalenz und gesellschaftlichen Auswirkungen zusammenhängt. In der Therapie wird auf traditionelle biomedizinische Behandlungen verzichtet und eine biopsychosoziale und multidisziplinäre Rehabilitation bevorzugt. Die Verschiebung von passiven rehabilitationen Methoden zu einer Dominanz aktiver Verfahren wird auch in den Europäischen Standards für die Behandlung chronischer unspezifischer Rückenschmerz aus dem Jahr 2006 deklariert. Das Ziel: das Ziel der Arbeit war es, das aktuelle Verhältnis des Einsatzes von passiven und aktiven Rehabilitationsverfahren im Zusammenhang mit den Empfehlungen der Europäischen Standards für die Behandlung chronischer unspezifischer Rückenschmerz zu ermitteln. Die Methodik: die Forschung wurde anhand eines Online-Fragebogens durchgeführt, der auf der Grundlage der Europäischen Standards für die Behandlung chronischer unspezifischer Rückenschmerz zusammengestellt wurde. Die Versuchsgruppe bestand aus 109 Physiotherapeuten aus der Tschechischen Republik. Die Ergebnisse: 56 % der Physiotherapeuten kennen die Europäischen Standards für die Behandlung chronischer unspezifischer Rückenschmerz nicht und 8 % der Physiotherapeuten kennen die Europäischen Standards und befolgen sie gleichzeitig in der klinischen Praxis. Das Verhältnis der passiven und aktiven Rehabilitationsverfahren betrug bei 45 % der Physiotherapeuten 50:50, 42 % wenden mehr aktive Verfahren und in 13 % mehr passive Verfahren an. Das Fazit: ähnlich wie bei anderen ausländischen Studien haben wir ein unzureichendes Bewusstsein der tschechischen Physiotherapeuten für klinische Standards und ihre begrenzte Anwendung in der klinischen Praxis festgestellt

Introduction: Chronic low back pain is a comprehensive and multifactorial disorder associated with a high prevalence and societal impact. Therapy is moving away from traditional biomedical therapeutic procedures towards biopsychosocial and multidisciplinary rehabilitation. The shift from passive rehabilitation methods to the prevailing active approach is also summarized in the European Guidelines for the Management of Chronic Nonspecific Low Back Pain of 2006. Aim: The aim of this thesis is to identify the current ratio of active and passive rehabilitation procedures connected with the recommendations of the European Guidelines for the Management of Chronic Non-specific Low Back Pain. Methods: The research was conducted through an online questionnaire compiled in accordance with the European Guidelines for the Management of Chronic Non-specific Low Back Pain. The experimental group consisted of 109 physiotherapists. Results: Fifty-six per cent of physiotherapists do not know the European Guidelines for the Management of Chronic Non-specific Low Back Pain and 8% of physiotherapists know and apply the European Guidelines in their practice. The ratio of passive and active rehabilitation procedures was 50:50 in 45% of physiotherapists, 42% used active procedures more often, and 13% used passive procedures more often. Conclusion: As in other foreign studies, we found that Czech physiotherapists were unaware of clinical practice guidelines and their limited implementation in clinical practice.